Petr Gazdík
STAN

Petr Gazdík

Poslanec
Pravda
Data Ministerstva zdravotnictví ukazují, že počty pedagogů, kteří dostali alespoň 1 dávku vakcíny proti covidu-19, se mezi okresy Zlínského kraje poměrně výrazně liší. V okrese Kroměříž se k 24. březnu jednalo o 1 430 učitelů, tedy asi o dvojnásobek než ve zbývajících okresech.

Předně uveďme, že zde nehodnotíme, jestli ve Zlínském kraji bylo pedagogů očkováno „hodně“, jelikož se jedná o poměrně subjektivní vyjádření. Zaměřili jsme se především na to, zda je v některých částech zmíněného kraje pedagogů očkovaných významně více než v částech jiných. Jako „části kraje“ jsme v rámci tohoto ověření zvolili jednotlivé okresy, tedy okres Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.

Z dat Ministerstva zdravotnictví vyplývá (.csv), že do 24. března ve Zlínském kraji dostalo alespoň jednu dávku vakcíny proti onemocnění covid-19 celkem 3 409 pedagogů (viz tabulka níže). Doplňme, že podle posledních dostupných informací (z roku 2019) je v případě tohoto kraje v regionálním školství (MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ) zaměstnáno přibližně 8 300 učitelů (.pdf, str. 5). Pokud bychom tedy vycházeli z těchto dat, bylo by k 24. březnu ve Zlínském kraji naočkováno cca 41 % těchto pedagogů.

Z tabulky výše vyplývá, že největší počet pedagogů, kteří dostali alespoň jednu dávku vakcíny, připadá na okres Kroměříž. Konkrétně se jednalo o 1 430 pedagogů. Na druhé místo se řadí okres Uherské Hradiště s 766 učiteli a za ním následuje okres Zlín, kde bylo první dávkou naočkováno 645 pedagogů. Nejméně pak bylo učitelů naočkováno v okrese Vsetín, a to přesně 568.

V okrese Kroměříž, který je navíc okresem s nejnižším počtem obyvatel v kraji, tedy k 24. březnu 2021 dostalo alespoň jednu dávku vakcíny přibližně dvakrát více učitelů, než tomu bylo například v okresech Uherské Hradiště a Zlín. V porovnání s okresem Vsetín je pak rozdíl ještě výraznější a jedná se přibližně o 2,5násobek.

Petr Gazdík

V tomto týdnu můj Zlínský kraj byl na stupni PSA č. 2.
360° Pavlíny Wolfové, 25. března 2021
Koronavirus
Nepravda
Zlínský kraj byl na třetím stupni protiepidemického systému (PES). Chybný údaj o tom, že kraj byl na stupni 2, byl publikován na portálu iDNES.cz.

DOPLNĚNÍ: Do odůvodnění jsme doplnili ukázku výpočtu indexu rizika pro 23. březen 2021.

Zlínský kraj byl v týdnu, o kterém Petr Gazdík mluví (tedy od 22. do 28. března 2021) v protiepidemickém systému (PES) na stupni tři. Je však na místě zdůraznit, že sledujeme pouze dny, které přecházely debatě. Stupeň PES číslo 3 se však ve Zlínském kraji držel i po zbytek týdne.

Dodejme, že od 6. ledna 2021 je index rizika PES vypočítáván dle nové metodiky. Ministerstvo zdravotnictví hodnotu PES pro jednotlivé kraje od této změny nezveřejňuje (.pdf, str. 12). Místo relativní pozitivity testů se pro výpočet hodnoty PES od ledna pracuje s podílem hospitalizovaných s covidem-19, kteří byli diagnostikováni až v nemocnicích (.pdf, str. 7).

Dodejme, že po uveřejnění našeho hodnocení nás kontaktoval Petr Gazdík s odkazem na grafiku publikovanou portálem iDNES.cz, podle které měl Zlínský kraj skutečně být ve 2. stupni PES. Údaj z iDNES.cz však neodpovídá primárnímu zdroji dat, kterým je ÚZIS.

Podívejme se na ilustrační výpočet indexu rizika ve Zlínském kraji pro 23. březen. Data ÚZIS (dostupná 26. března) obsahují k tomuto dni číselné údaje pro čtyři ukazatele, ze kterých se index rizika počítá. Tyto hodnoty se pak dosazují do tabulky (str. 2, 3) obsažené v metodice Ministerstva zdravotnictví, která určí jednotlivé počty bodů, jejichž součet pak stanoví výsledný index rizika pro daný den, pro 23. březen například 48 bodů:

  • 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel) = 872.19 → 16 bodů
  • 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel ve věku od 65 let) = 657.66 → 16 bodů
  • zjednodušený výpočet reprodukčního čísla = 0.85 → 3 body
  • podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě, za posledních 14 dní = 32 % → 13 bodů

Zlínský kraj tedy ani podle tehdejších údajů ÚZIS nebyl ve 2. stupni PES.

Petr Gazdík

My jsme předevčírem přednesli návrh, jak bychom si návrat dětí do škol představovali my.
360° Pavlíny Wolfové, 25. března 2021
Školství, věda, kultura
Koronavirus
Pravda
Koalice Pirátů a Starostů skutečně 23. března představila plán pro bezpečný návrat žáků do škol, až to epidemiologická situace dovolí. Počítá v něm s testováním žáků i zaměstnanců škol, urychlením očkování učitelů a posílením distribuce ochranných pomůcek a pravomocí škol.

Koalice Pirátů se Starosty skutečně v úterý 23. března představila plán pro bezpečný návrat žáků do škol. V dokumentu (.pdf), který zveřejnilo hnutí STAN na svých webových stránkách, ho podmiňuje dobrou epidemickou situací (.pdf, str. 4), a žádné určité datum proto nezmiňuje. Strategie stojí (pdf., str. 3–4) na čtyřech fázích – příprava testování žáků a zaměstnanců škol, urychlení očkování učitelů a dalších zaměstnanců škol, posílení distribuce ochranných prostředků do škol a posílení pravomocí škol v organizaci výuky.

Koalice v již zmiňovaném dokumentu tvrdí, že nepodporuje „masové otevírání škol. Návrat do škol by měl být podmíněn vývojem epidemiologické situace v daném regionu/lokalitě a umožněn na základě rozhodnutí ředitele školy“. Zásadní je pro Piráty a hnutí Starostové a nezávislí návrat (pdf., str. 4) žáků prvního stupně základních škol, žáků posledních ročníků středních škol v oborech s odborným zaměřením, žáků středních škol a studentů vysokých škol v praktické výuce a dětí v mateřských školách.

O celém plánu také koalice 25. března jednala s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO). Podle poslance Gazdíka (STAN) se „z devadesáti procent shodovali na plánu, jak bezpečně a rychle vrátit děti do škol“, shodli se i na posílení role ředitelů a regionálních rozdílech v návratu dětí do škol.

Petr Gazdík

Jsme nejhorší na světě (v covidu-19, pozn. Demagog.cz).
360° Pavlíny Wolfové, 25. března 2021
Koronavirus
Pravda
Česká republika byla v průběhu března skutečně nejhorší na světě (vedle San Marina), např. v počtu kumulativních úmrtí nebo v počtu nových úmrtí na covid-19 v přepočtu na jeden milion obyvatel.

Poslanec Gazdík výrokem poukazuje na epidemickou situaci v Česku, proto se v našem ověření podíváme na standardní epidemiologické statistiky, které se v souvislosti s pandemií covidu-19 používají – počet nových případů a počet úmrtí, vždy v přepočtu na stejný počet obyvatel. Zaměříme se na to, zda Česká republika z těchto statistik v době předcházející výroku opravdu v mezinárodním srovnání vycházela nejhůře.

K 24. březnu 2021 figurovala Česká republika ve statistice týkající se počtu úmrtí s covidem-19 na sto tisíc obyvatel na druhém místě těsně za San Marinem, které však má jen 33 000 obyvatel, a tak jeho statistiku významně ovlivní i jednotky úmrtí. K tomuto datu údaj činil cca 236 zemřelých s prokázaným covidem-19 na 100 000 obyvatel. Pokud bychom se podívali jen na dvacítku států momentálně nejvíce zasažených pandemií covidu-19, je již Česko na prvním místě.

Počet obětí s prokázaným onemocněním covid-19 na 100 000 obyvatel. Zdroj: Johns Hopkins Coronavirus Resource Center

Pro úplnost dodejme, že od 18. února do 10. března 2021 pak byla Česká republika nejhorší na světě, co se týče počtu nových denních případů covidu-19 v přepočtu na milion obyvatel v sedmidenním průměru. Dne 11. března byla ČR předstihnuta Estonskem. 19. března se pak před ČR dostalo San Marino a 23. března také Maďarsko.

Od 6. března do 20. března pak byla Česká republika nejhorší, co se týče počtu nových úmrtí na milion obyvatel v sedmidenním průměru. Dodejme, že 21. března se v této statistice dostalo na čelo Maďarsko a 24. března předstihlo ČR rovněž San Marino.

Jak již bylo uvedeno výše, srovnání se San Marinem má vzhledem k jeho malé populaci omezenou vypovídací hodnotu, a do hodnocení výroku jej tak nebudeme zahrnovat. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý, neboť Česká republika byla v době krátce před uskutečněním ověřovaného rozhovoru skutečně mezi státy střední a větší velikosti nejhorší na světě hned v několika statistikách v souvislosti s covidem-19.

Pravda

Už v červnu minulého roku Petr Gazdík uvedl, že spolupráci vylučuje s extremisty, za které považuje KSČM a SPD, a zároveň doplnil, že jako problematickou by viděl i hypotetickou spolupráci s hnutím ANO. Jan Farský několik dnů před volbami uvedl, že vylučuje spolupráci s nedemokratickými stranami, mezi které řadí právě i hnutí ANO. Původně pár dnů po volbách spolupráci vyloučil i sám Andrej Babiš, když označil chování TOP 09 a STAN za „nepřátelské.

Nicméně v únoru letošního roku hnutí STAN přišlo s podmínkami, za kterých by se účastnilo vlády. Podmínkami bylo: prozápadní směřování země, neúčast trestně stíhané osoby ve vládě a programová shoda. Po společném jednání obě strany uvedly, že se zčásti shodly na programu. Hnutí ANO však neodstoupilo od podmínky Andreje Babiše na postu předsedy vlády, a jednání tak nikam nevedla.

Pravda

Petr Gazdík má na mysli Lubomíra Krejsu, ekonomického poradce předsedy KSČM Vojtěcha Filipa. Krejsa má s Českou poštou uzavřenou dohodu o pracovní činnosti na 55 tisíc Kč měsíčně. V rámci této smlouvy má pracovat v útvaru G-1, v sekci poštovní technologie na pozici specialista řízení požadavků. Není přitom jasné, co na tuto dohodu v podniku dělá. Náplň práce nevysvětlil sám Krejsa ani Česká pošta s ohledem na ochranu osobních údajů.

Vedle zmíněné dohody o pracovní činnosti pobírá Krejsa od České pošty i další peníze. Jako místopředseda dozorčí rady bere 60 tisíc měsíčně, dalších 30 tisíc Kč měsíčně dostává za předsednictví v dozorčí radě dceřiné firmy Česká pošta Security. Od této firmy dostal i mimořádnou odměnu přesahující 100 tisíc Kč za dobré ekonomické výsledky firmy.

Dodejme, že o případ Krejsy se zajímá a nechá ho prověřit ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar, pod jehož úřad státní podnik Česká pošta spadá. Za podporu vlády chtějí komunisté zastoupení ve státních podnicích a mediálních radách. Tento jejich požadavek potvrdil v rozhovoru pro Právo předseda KSČM Vojtěch Filip, kde se vyjádřil ke sporu o nominaci lidí do státních podniků mezi ANO a KSČM:

„Na jedné straně je nominační zákon a na druhé náš názor, že politické strany by měly mít právo obsazovat funkce ve státních podnicích. To není jen otázka KSČM, ale všech politických stran. (…) Máme představu o tom, že musí být konec nepolitické politiky, která deformovala politický systém státu. Jestliže strany z tohoto procesu vyřadíme, dojde k poruchám fungování státního mechanismu.“

Pravda

Andrej Babiš byl podruhé jmenován premiérem 6. června na Pražském hradě podle čl. 68 odst. 2 Ústavy, který stanoví, že „předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Prezident je tedy dle Ústavy ČR vázán návrhem premiéra a nemá jinou možnost než navrženého ministra jmenovat.

Podobný výrok, tentokrát od Miloše Zemana, již Demagog.cz ověřoval, stejně tak i výrok Karla Schwarzenberga, v němž byl srovnáván český ústavní systém s rakouským - tam má naopak spolkový prezident možnost odchýlit se od návrhů kancléře.

Pravda

Zmíněný zákon v § 2 označuje režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. Dále uvádí, že Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování lidských práv a demokratického systému.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) vznikla 31. března 1990 jako nástupce Komunistické strany Československa, a to po jejím rozdělení na slovenskou KSS a českou KSČM, ještě před rozdělením Československa. Uvnitř KSČM existuje několik názorových proudů. Dělicí čára ve straně podle Josefa Skály prochází mezi stoupenci radikálnější politiky a těmi, kteří ustrnuli v 90. letech, kdy stačilo kritizovat následky tehdejších rozhodnutí. Právě on spolu s například Martou Semelovou reprezentuje radikálnější část uvnitř KSČM. Velký rozruch vzbudilo její tvrzení, kdy si se spolustraníky a příznivci KSČM připomínala výročí komunistického puče. „Únor 1948 a následující období čtyřiceti let nebylo zločinným režimem,“ vysvětlovala a dodala, že zločinný režim nastal až po roce 1989. Je ale nutné podotknout, že oficiální usnesení KSČM odmítá stalinismus a jiné nedemokratické praktiky.

V pražském sídle KSČM byla v únoru 2015 k vidění výstava Ke dni zářící hvězdy – neboli ke dni narození věčného generálního tajemníka Korejské strany práce, soudruha Kim Čong-ila. Takový byl oficiální název expozice, kterou přichystal první místopředseda KSČM Petr Šimůnek na počest nového velvyslance Severní Koreje v Praze Kim Pchjong-ila. O dva dny později výstava vypadala jinak, protože název byl odstraněn spolu s obrazy bývalého severokorejského diktátora. „Je to výstava k životu v Korejské lidově-demokratické republice,“uvedl pro iDNES.cz mluvčí KSČM Robert Kvacskai.

Dalším kontroverzním krokem byla také kondolence kúmrtí Kim Čong-ila.

Pravda

Ačkoli stanovy STAN spolupráci s KSČM či extremistickými stranami nezapovídají, Petru Gazdíkovi uznáváme pravdivý výrok, protože dle posbíraných důkazů se jmenovanými stranami na krajské či celostátní úrovni skutečně nespolupracují.

Co se týká koalic na krajské úrovni, Starostové a nezávislí v jakýchkoli formách (např. PRO JIŽNÍ ČECHY) nespolupracují s KSČM nebo se stranami krajně pravicovými. Starostové účinkují v koalicích celkem osmi krajů, jediným hejtmanem STAN je liberecký Martin Půta. Z velkých stran spolupracují nejčastěji se sociálními demokraty (v sedmi případech) a s hnutím ANO (šestkrát).

Na celostátní úrovni je tomu podobně. Vzhledem k liberální pravicové orientaci mají ve svých hlasováních v Poslanecké sněmovně nejdále od SPD, KSČM a ANO. Ve dvou předchozích volebních obdobích (od roku 2010 a 2013) Starostové a nezávislí koexistovali v jednom poslaneckém klubu s TOP 09 a jejich směřování bylo stejně jako dnes diametrálně odlišné od KSČM.

Pravda

Členské země NATO se v minulosti dohodly, že do roku 2024 navýší výdaje na obranu až na úroveň 2 % ze svého HDP.

Tehdejší vládní koalice nicméně v roce 2014 schválila dohodu s názvem Smlouva koaličních stran o zajištění obrany České republiky, kde se zavázala postupně do roku 2020 navyšovat armádní rozpočet tak, aby v roce 2020 dosáhl výše 1,4 % HDP (. pdf, str. 2, bod IV).

Naposledy dávala Česká republika ze svého rozpočtu na obranu 2 % HDP v roce 2005. Teprve od roku 2015 se výdaje pomalu zvyšují, pro rok 2018 mají dosáhnout výše 1,11 % HDP. Bývalý ministr obrany Martin Stropnický je přesvědčen, že dosáhnout výše 2 % do roku 2024 je reálné.

Vzhledem k tomu, že Česká republika dává na obranu výrazně méně, než jsou zmiňovaná 2 %, a v současnosti není jasné, jestli se do roku 2024 skutečně podaří výdaje takto navýšit, hodnotíme výrok jako pravdivý.