Přehled ověřených výroků

Výrok hejtmana Novotného je nepravdivý.

Poslední dostupná Statistická ročenka Karlovarského kraje (z roku 2011 - uvádí data za rok 2010) v části Věda a výzkum -Výzkumní pracovníci podle krajů (.xls) uvádí, že v daném roce působilo v Karlovarském kraji 57 výzkumných pracovníků. Toto číslo se již výrazně odchyluje od čísla, které uvedl hejtman Novotný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože dva rozsudky soudů podplácení bývalého poslance Kořistky potvrdily. Nebyly to však soudní procesy trestní, nýbrž občanské, ve kterých se jednalo o poškození dobrého jména. Zdeňku Kořistkovi se podařilo u soudu prokázat, že se jej Marek Dalík a Jan Večerek pokusili podplatit postem velvyslance.

Trestní stíhání Dalíka a Večerky bylo několikrát odloženo, a ani navzdory vynesení výše uvedených rozsudků nebylo vyšetřování znovu otevřeno.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to i přesto, že jediným relevantním zdrojem potvrzujícím slova ministra Bendla jsou tiskové zprávy Ministerstva zemědělství. Nedostupnost jiných informací je logickým důsledkem neveřejného jednání Rady. K hodnocení "pravda" pak přistupujeme především z toho důvodu, že tiskové zprávy ministerstva byly vydány již na podzim roku 2011- tedy v době, kdy problematika vajec ještě nebyla veřejně medializována. Není proto důvod předpokládat, že by v těchto zprávách byly záměrně uváděny nepravdivé informace.

Dle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství z 15. listopadu 2011 byla otázka dodržování směrnice o dobrých životních podmínkách nosnic v členských státech EU jedním z hlavních témat, o kterých 14. listopadu 2011 v Bruselu diskutovala Rada ministrů zemědělství. V souvislosti s touto problematikou ministr Bendl skutečně upozornil na možné ohrožení českých producentů vajec:„Čeští chovatelé investovali značné finanční prostředky do výměny již nevyhovujících klecí za odpovídající technologie. Neučinily tak ale všechny členské státy, a proto by mohli například chovatelé v Polsku ohrozit konkurenceschopnost těch našich, protože budou moci nabízet levnější vejce. Proto požadujeme, aby Evropská komise nejen vyzývala k dodržení směrnice, ale také členské státy, které ji nedodrží, sankcionovala.“

15. prosince 2011, během dalšího zasedání Rady pro zemědělství a rybářství v Bruselu, se pak ministr Bendl sešel se svou resortní kolegyní, německou ministryní zemědělství, Ilse Aignerovou, se kterou projednal společný postup proti státům, od kterých od 1. ledna 2012 hrozí zvýšené riziko nelegálních dovozů vajec: „Budeme společně žádat ministry těchto zemí o poskytnutí konkrétních údajů o producentech nelegálních vajec a sledování jejich pohybu. Na národní úrovni zahájíme 1. ledna příštího roku důkladné kontroly všemi dozorovými orgány, abychom ochránili naše domácí producenty a spotřebitele.“

Na základě záznamu pořadu Události komentáře ze dne 15. května 2012 a ústní interpelace ministra financí 15. března 2012 hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

Lubomír Zaorálek tímto výrokem reaguje na Kalouskovu odpověď moderátorce v pořadu Události komentáře v souvislosti s hodnocením kauzy Davida Ratha. Miroslav Kalousek hodnotí kauzu Rath jako závažný problém pro Českou republiku i s ohledem na dotační programy EU. Evropská komise by podle něj mohla na základě korupčního skandálu Davida Ratha pozastavit platby do Česka, protože se jí vzhledem k nedostatku financí "hodí" další důvody k pozastavení proplácení evropských peněz.

Totéž prohlásil ještě v ústní interpelaci v PS PČR 15. března 2012, na což pak mimo jiné reagoval i eurokomisař Johannes Hahn.

Další mediální výstupy k tomuto tématu se nám však již nepodařilo dohledat.

Komise sněmovny do věcí, kde je BIS stále činná, opravdu nemá možnost vstoupit.

Kontrolu Bezpečnostní informační služby provádí sněmovna především skrze Stálou komisipro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.

Ředitel BIS této komisi předkládá (podle §19 zákona o BIS) mj. zadání úkolů od vlády či prezidenta a podklady ke kontrole plnění rozpočtu. Komise si může od ředitele další informace vyžádat: zejména jde o "zprávu o použití zpravodajských prostředků ", která se ale vztahuje pouze na " věci a případy, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila ". V tomto smyslu tedy komise nemůže vstupovat do živých věcí.

O věcech, ve kterých je BIS činná, může komise (podle §19 zákona) žádat pouze souhrnné informace o počtu případů použití zpravodajské techniky, s uvedením jejího druhu. BIS rovněž uvede, o jakou oblast její působnosti jde (pět oblastí dle §5 zákona o zpr. službách).

Nehodnotíme, zda může svazek zůstat záměrně otevřený nebo ne. Je-li v dané věci činná, nemusí BIS o svém konání podávat sněmovní komisi zprávu. Komise tedy, jak pravdivě tvrdí Filip, "do svazku nemůže".

(Obsahem zde mají V.Filip a F.Bublan identické výroky, proto se téměř shodují naše odůvodnění).

Na základě informací uvedených na internetových stránkách Strukturalni-fondy.cz hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako nepravdivý. Dle informací (pdf.) činí celková alokace fondů na rok 2007-2013 (aktuální k datu 3. května 2012) 778,5 mld. Kč. Cílem bylo vyčlenit pro regionální operační programy pro období 2007-2013 částku 4,6 mld.€, což odpovídá částce 118,634 mld.Kč (pozn. dle aktuálního kurzu € = 25,79 Kč). Uvedená částka, která měla být určena pro regionální operační programy, tak odpovídá 15,2 % z celkové částky, která byla pro ČR uvolněna.

Výrok Dany Váhalové je pravdivý, neboť správně pojmenovává nově zaváděné změny v systému penzí a také výši procentního bodu pojistného.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) prezentuje na webu nově zaváděnou důchodovou reformu. V části Vládní návrh důchodové reformy - základní fakta pak konkrétně uvádí: " Obsahem reformy bude mj. možnost dobrovolného fondového penzijního spoření (tzv. opt-out) v podobě vyvedení 3 % sociálního pojištění na soukromé individuální účty občanů ČR vedené u penzijních společností za podmínky další dodatečné vlastní platby minimálně ve výši 2 % ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění." V této části výroku má tak poslankyně Váhalová pravdu, neboť popisuje nově zaváděný systém přesně, což ostatně potvrzuje také tisková zpráva MPSV. Podle statistik Ministerstva financí ČR se v roce 2011 vybralo na pojistném celkem 366,8 mld Kč, z toho na důchody šlo o cca 326 mld. Celková výše odvodů činí 28 %, tudíž 1 procentní bod má výši 13,1 mld. Kč (v případě, že poslankyně myslela celkové pojistné) nebo 11,6 mld Kč (bylo-li myšleno pojistné využité na důchody). Není tak zcela jasné, jakou cifru má poslankyně na mysli, průměr těchto částek však odpovídá hodnotě, kterou popsala ve svém výroku (12,35 mld Kč). Její výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Ekonomiky obou států rostou, ani jedna však nevytváří pracovní místa (resp. neklesá v nich nezaměstnanost).

Předesíláme, že nebudeme hodnotit, zda polská či slovenská vláda "likvidují sociální soudržnost". Definice soudržnosti i míra zavinění vládou by byly vždy sporné.

V růstu ekonomik musíme dát poslanci Sobotkovi za pravdu: podle statistických úřadů obou zemí slovenské i polské (angl.) HDP roste.

Co se týče tvorby pracovních míst, je to složitější: polský statistický úřad eviduje (angl.) od března 2009 stálý nárůst registrované nezaměstnanosti, který k poslednímu dostupnému údaji (únor 2012) stále trvá. Podle údajů slovenského statistického úřadu sice nezaměstnanost v zemi loni meziročně poklesla, ale zde jde pouze o výsledek výběrového šetření. Vezmeme-li v potaz souhrnné údaje (.zip, soubor "grafy_1203.pdf") Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, míra nezaměsnanosti měřená podle celkového počtu uchazečů dlouhodobě stoupá.

Navíc, což se nám pro Polsko potvrdit nepodařilo, nejde o nárůst nezaměstnanosti způsobený přílivem mladých Slováků: nezaměstnanost lidí ve věku 15-24 let se na Slovensku téměr nezměnila, zatímco nezaměstnaných lidí přes 50 let přibylo meziročně 7,3 %. Srovnáváme přitom data z března 2011 (.zip, soubor "MS_1103.xlsx", Tab.č.16) a března 2012 (.zip, soubor "MS_1203.xlsx", Tab.č.16). Zvýšení nezaměstnanosti starších lidí pak jednoznačně ukazuje na ztrátu pracovních míst stejně, jako meziroční pokles počtu volných míst (stejné soubory, tab. č. 14).

V obou případech tedy nelze tvrdit, že by ekonomiky vytvářely nová pracovní místa, jak Sobotka tvrdí. Pravdu má naopak v tom, že Polsko i Slovensko zažívají hospodářský růst.

Ve stenografických záznamech Poslanecké sněmovny České republiky nejsou k dohledání informace potvrzující tvrzení Lubomíra Zaorálka. Výrok proto hodnotíme jako nepravdu.

Kromě oficiálních stenografických záznamů se tuto informaci nepodařilo dohledat ani v relevantních nezávislých médiích. Ty odkazují převážně na slova tehdejšího ministra školství Dobeše, který ve svých vyjádřeních premiéra Nečase zmiňuje, nicméně samotný předseda vlády nebo ministr financí Kalousek v těchto článcích nejsou citováni.

Na základě dat Evropské komise a Evropského parlamentu o navrhovaných a schválených rozpočtech mezi lety 2007 až 2013 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Fakt, že Evropská komise pravidelně navyšuje svůj návrh oproti loňskému rozpočtu schválenému EP, je pravda. Evropská komise tlačí na navyšování rozpočtu EU, zatímco členské státy a Rada EU se naopak snaží rozpočet stačovat na minimum.

Rozpočet EU je limitován mechanismem tzv. Finančního rámce 2007 - 2013. Tento dokument, který byl schválen roku 2006, stanovuje maximální procentuální stropy rozpočtu, nad které EK nesmí jít. V současné době je předložen nový Finanční rámec 2014 - 2020 (.pdf), který rovněž počítá s nárůstem rozpočtu.

Srovnání rozpočtů navržených EK a rozpočtů schválených EP mezi lety 2007 až 2013návrh rozpočtu EKrozdíl návrhu EK oproti rozpočtu schváleného EP v předchozím rocekonečná podoba rozpočtu schváleného EProzdíl mezi schváleným rozpočtem a schváleným rozpočtem předchozího roku2013137,92 mld. €6,84 %bude teprve schválena2012132,74 mld. €4,91 %129,09 mld. €2,02 %2011134,28 mld. €9,22 %126,53 mld. €2,91 %2010138,60 mld. €25,66 %122,95 mld. €11,47 %2009113,63 mld. €1,39 %110,30 mld. €- 1,58 %2008118,00 mld. €5,88 %112,07 mld. €0,56 %2007113,41 mld. €111,45 mld. €zdroj: EK a EP