Přehled ověřených výroků

Hejtman Novotný má pravdu, že Sokolovská nemocnice byla v tíživé personální situaci, což mohlo dokonce vést k jejímu zániku, nicméně vzhledem k vypracované krajské koncepci zdravotnictví týmem pod vedením radní z hnutí Doktoři, která nabízela i jiné alternativy, než pouhý zánik, hodnotíme výrok Josefa Novotného jako zavádějící.

V roce 2009 vznikl v týmu radní pro zdravotnictví Bereniky Podzemské (hnutí Doktoři) materiál Strategie zdravotnictví Karlovarského kraje (.zip - soubor obsahuje dokument .pdf). Tato strategie ve své části 16 - Strategické plány má rozpracováno několik různých typů strategií pro krajské zdravotnictví. Jedním z těchto plánů bylo Vytvoření optimální sítě lůžkové péče a navazujících specializovaných ambulancí a Udržování optimální sítě lůžkové péče. Tato konkrétní strategie uvažovala o třech variantách (str. 146 - 148), z nichž žádná přímo neuvažovala o zániku nemocnice v Sokolově. Dvě ze tří variant ovšem počítaly s jistým typem redukce zdravotní péče ve zmíněné nemocnici, třetí varianta byla zachovat tehdejší stav. K problematice Sokolovské nemocnice a možnosti jejího provozu bez privatizace (hejtman Novotný v odpovědích voličům rozporuje pronájem na 20 let formu privatizace) lze uvést argumenty radního kraje Václava Larvy, který mluví o tom (v září 2010), že pokud nebude s nemocnicí udělána radikální změna, tak dojde k jejímu zániku. Podobně mluví i Josef Novotný, když v již zmíněných odpovědích voličům na stránkách Karlovarského kraje doslova píše, že: " Trvám na tom, že pokud bychom ji nepronajali, tak by to netrvalo dlouho a kvůli odchodům lékařů a sester by nejspíše zanikla." Tuto jeho argumentaci podporuje také vyjádření lékařských odborů ze Sokolovské nemocnice z června 2010.

Že se nejedná pouze o rétoriku hejtmana Novotného, dokládá i fakt, že kraj pod jeho vedením zkoušel přilákat do svých nemocnic lékaře prostřednictvím stipendií a náborových příspěvků.

Výrok Josefa Novotného lze, alespoň v jeho první části, považovat za pravdivý, neboť z důvodu odchodu především lékařů hrozily Sokolovské nemocnice velké problémy, snad i zánik. Nicméně vzhledem k dohledané Strategii zdravotnictví Karlovarského kraje, která byla zpracována pod vedením radní za Hnutí Doktoři, a v níž není zánik Sokolovské nemocnice jako jasný záměr, je výrok hejtmana Novotného zavádějící.

V roce 2008 byla skutečně podepsána rámcová smlouva (.zip) mezi Ministerstvem vnitra ČR a firmou Fujitsu Siemens Computers, s. r. o., na poskytování licencí a služeb pro subjekty veřejné správy. Za Ministerstvo vnitra podepisoval tuto smlouvu tehdejší ministr Ivan Langer.

Výrok lze hodnotit jako pravdivý, skupina poslanců ČSSD v této otázce opravdu podala podání k Ústavnímu soudu.

Podle informací dostupných na stránkách Ústavního soudu: „Poslanci Parlamentu ČR podali Ústavnímu soudu návrh na zrušení tzv. zdravotnické reformy, která dělí zdravotní péči hrazenou z veřejného pojištění na „základní“ a „ekonomicky náročnější“. Celkem 51 poslanců v čele s Bohuslavem Sobotkou žádá zároveň Ústavní soud o přednostní projednání návrhu.“ Stalo se tak v prosinci 2011. Text podání je dostupný na stránkách Ústavního soudu (.pdf).

Výrok poslance Lubomíra Zaorálka je neověřitelný, neboť není možné dohledat konkrétní dotaz a odpověď premiéra Nečase k otázce českého překladu tzv. fiskální smlouvy.

Premiér Nečas sice nepodepsal tzv. fiskální dohodu, nelze ovšem z dostupných zdrojů ověřit, zda na jednání Evropské rady odpověděl na dotaz, zda je třeba dělat český překlad, že to nutné není. Nicméně je faktem, že schválená smlouva (.pdf) nebyla oficiálně do češtiny přeložena, což vyplývá z článku 16 dané smlouvy. Např. na webových stránkách Vlády České republiky je k dispozici pouze neoficiální překlad (.pdf) dané dohody.

Faktem je, že fiskální smlouva do češtiny oficiálně přeložena nebyla. Jestli překlad odmítl český premiér je ale neověřitelné.

Skutečně došlo k podobné situaci.

Uveďmě příklad z vol. období 2006-2010. Koaliční strany se ve sněmovně přinejmenším od r. 2008 nacházely v situaci, kdy, jak říká Němcová, "jste nevěděl, jak to hlasování dopadne". Topolánkova vláda v r. 2007 získala důvěru mj. díky tomu, že poslanci ČSSD Melčák a Pohanka svou nepřítomností umožnili, aby 100 koaličních poslanců stačilo pro vyslovení důvěry. V dalších letech pak celá řada poslanců opustila své kluby: (podle webu sněmovny)

Už od r. 2006 byli nezařazenými zmínění poslanci ČSSD Pohanka a Melčák.

V roce 2008 to pak byli za ČSSD Snítilý a Wolf, za ODS Raninec a Schwippel (oba "spolurebelové" s V. Tlustým) a za SZ Jakubová a Zubová.

V roce 2009 s vyslovením nedůvěry vládě opustil klub ODS V. Tlustý a v říjnu v souvislosti se vznikem TOP09 odešli poslanci Husák, Kalousek, Parkanová a Severa z klubu KDU-ČSL.

V roce 2010 se objevili 2 nezařazení: posl. Dimitrov za ČSSD a posl. Slámová, která nastoupila jako náhradnice z ODS v dubnu a do klubu nevstoupila.

Před vyslovením nedůvěry vládě M. Topolánka tedy koaliční strany opustili 4 poslanci ze 100, celkem bylo nezařazených 8, před koncem vol. období pak bylo nezařazených celkem 15. Považujeme tuto situaci za srovnatelnou se současností a výrok poslankyně Němcové tedy za pravdivý.

Výrok Jana Korytáře je vzhledem k dohledaným informacím pravdivý.

V Jablonci nad Nisou se skutečně buduje protipovodňová štola. Cena této zakázky je cca 434 milionů Kč. Zhotoviteli (tedy i vítězi této zakázky) jsou společnosti Syner, s.r.o. a Metrostav a.s.

Nutnost tento projekt realizovat, resp. možnost s ním jistý čas počkat, nejsme schopni relevantně posoudit. Jablonecký projekt je realizován prostřednictvím programu "Podpora prevence před povodněmi II. etapa" (.pdf).

Výrok týkající se přípravy tzv. druhého Marshallova plánu musíme označit jako neověřitelný, protože se nepodařilo nalézt žádné oficiální stanovisko Evropské komise k této iniciativě. Níže uvedené informace vycházejí pouze z článků v médiích.

S informací o tzv. druhém Marshallově plánu pro Evropu jako první přišel španělský deník El País 29. dubna 2012. Údajně by se mělo jednat o plán investic ve výši 200 milionů eur, který by měl pomoci obnovit hospodářský růst, a Evropská komise by jej podle médií měla předložit na summitu Evropské rady v červnu 2012.

Nicméně již 27. dubna 2012 ve svém projevu předseda Evropské komise José Manuel Barroso oznámil, že EU plán pro hospodářský růst má, je jím Evropa 2020, a pouze dodal, že tato agenda může být upravována podle současných výzev. Stejně tak učinila v reakci na španělskou zprávu 30. dubna 2012 i mluvčí EU. Oznámila, že problém podpory růstu a zaměstnanosti pro EU není novým tématem.

Tento výrok označujeme jako pravdivý. Přímý zdroj potvrzující zřízení oddělení centrálního nákupu sice nelze dohledat. Na základě výroční zprávy pro rok 2011 (.pdf - str. 8) však můžeme dovodit, že toto oddělení existovalo již dne 29. 9. 2011, kdy: "nastoupil do funkce vedoucího Úseku centrálního nákupu pan MartinTrojan za Jana Vojtu, který ukončil pracovní poměr."

Výrok Stanislava Mackovíka je zavádějící. Popsal sice správně, že ke slučování škol v Libereckém kraji mělo dojít již za vlády ODS (2007), nicméně se mýlí v tom, že se měly slučovat jím konkrétně jmenovaná gymnázia.

Materiál Změny vzdělávací soustavy středních škol Libereckého kraje (.pdf) si dal za cíl optimalizovat síť středních škol v horizontu roku 2011 (kvůli snaze o kopírování vývoje počtu žáků). Nicméně samotné spuštění této optimalizace bylo naplánováno na 1. srpen 2007. Jak je patrné z příloh materiálu, jednotlivá jednání s místními samosprávami byla vedena krajem v lednu 2007, tj. za vlády ODS v kraji. Za kraj se těchto jednání účastnil radní Petr Doležal z ODS, v jehož gesci školství přímo bylo.

K Mackovíkem zmíněným gymnáziím materiál (.pdf -str. 52) uvádí: "...Zástupci kraje navrhují v této oblasti redukovat síť středních škol, v první fázi zejména v roviněřízení. Znamená to zachování Gymnázia Česká Lípa, Gymnázia Mimoň, Obchodní akademieČeská Lípa a Střední průmyslové školy Česká Lípa a sloučení 4 škol - Střední odborné školy aStřední odborného učiliště Česká Lípa, Střední odborné školy Česká Lípa, Střední odborného učiliště Česká Lípa a Střední školy Doksy do jednoho subjektu. Jedná se v první fázi o administrativní sloučení, kdy společný management bude redukci zejména s ohledem na materiálně-technické zázemí s ohledem na ubývající počet žáků sám řídit."

Gymnázium Nový Bor pak není v materiálu zmiňováno v tom smyslu, že by mělo být slučováno či rušeno.

Stanislav Mackovík má pravdu, že podle koncepce vytvořené za krajské vlády ODS mělo dojít ke slučování celé řady škol, nicméně není již pravdou, že by měla být slučována jím jmenovaná gymnázia v Mimoni, České Lípě a Novém Boru.

První část výroku premiéra Nečase o multikriteriálním hodnocení je jednoduché ověřit na stránkách ministerstva pro místní rozvoj, pro zjištění vytipovaných šesti operačních programů jsme byli nuceni kontaktovat tiskovou kancelář vlády, která nám zaslala jejich výčet. Výrok je tudíž pravdivý.

Na systém multikriteriálního hodnocení poukazují stránky ministerstva pro místní rozvoj, které říkají, že: " V prvé řadě jde o vymezení struktury a povinností institucí odpovědných za řízení a realizaci programů (tzv. implementační struktura)."..." Dále zahrnuje soubor činností a postupů při samotné realizaci programu a projektů (informace a publicita, výběr projektů, monitorování, platby, věcná a finanční kontrola)... " Tato část prohlášení je tudíž pravdivá.

Co se týče oněch šesti operačních programů o kterých premiér Nečas hovořil, jejich výčet na stránkách vlády nebo jednotlivých ministerstvech chyběl, a proto jsme o jejich seznam požádali tiskovou kancelář vlády. Její zaměstnanec Jiří Hrbek nám prostřednictvím elektronické pošty sdělil, že: "...na základě podkladů z jednotlivých resortů jsou rizikovými následující operační programy:
OP Doprava
OP Životní prostředí
OP Podnikání a inovace
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Integrovaný OP
ROP Severozápad"