Více lidí včera volilo (ve volbách do Řeckého parlamentu ze dne 17.6.2012, pozn.) ty strany, které jsou proti tomu záchrannému balíčku než pro ty, které jsou pro.
Na základě výsledků řeckých voleb konaných 17. června 2012 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Vezmeme-li v potaz hlasy stran, které překonaly 3% klauzuli nutnou pro postup do parlamentu, pak strany, které zřejmě vystupují proti záchrannému balíku od EU a MMF, získaly celkem 2.820.668 hlasů. Tato skupina je značně různorodá a zahrnuje radikální levicovou koalici SYRIZA, Nezávislé Řeky (odštěpenou frakci z Nové demokracie), kteří odmítají podobu půjčky od EU a MMF, ultranacionalistickou stranu Zlatý úsvit a K.K.E (komunisté).
Proevropské strany, které podporují přijetí záchranného balíku, konzervativní Nová demokracie a socialistický PASOK (Panhelénské socialistické hnutí) získaly dohromady 2.581.441 hlasů.
Zásadní roli v těchto počtech hraje menší levicová strana Demokratická levice (ΔΗΜΑΡ), která získala 385.079 hlasů. Tato strana se vyznačuje prounijními názory, avšak její lídr Fotis Kouvelis na počátku tohoto roku prohlásil, že nebude podporovat současnou podobu půjčky EU a MMF v řeckém parlamentu. Požaduje na rozdíl od návrhu podporu růstu pomocí strukturálních fondů a Evropské investiční banky. Z čehož vyplývá, že strana současnou pomoc eurozóny Řecku neschvaluje, byť má proevropskou orientaci, a její voliči tedy hlasovali také protizáchrannému balíčku.
Po sečtení tedy proti záchrannému balíčku hlasovalo 3.205.747 řeků, pro záchraný balíček 2.581.441 a výrok Nigela Farage je tedy pravdivý.
I státy, jako je Švédsko nebo jako je Německo, váží výplatu důchodů na výši příjmů, na to, jak se vyvíjí, zda celkový výběr důchodového pojištění roste, stagnuje, nebo klesá.
Premiér má pravdu, když tvrdí, že ve Švédsku a v Německu je výše vyplácených důchodů vázána na příjmy důchodového systému.
Stejně jako v ČR, se i ve Švédsku a Německu výše důchodů primárně odvíjí od výše průměrných příjmů.
V rozpočtu švédského důchodového systému ovšem od roku 2001 funguje automatický vyrovnávací mechanismus. Jakmile příjmy systému poklesnou a měl by vzniknout deficit, vyplácené důchody se sníží natolik, aby byl deficit vyrovnán. V případě budoucího přebytku se pak výše důchodů automaticky vrátí na původně plánovanou úroveň. Více v publikaci Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení (.pdf, anglicky).
Do německého systému byl v letech 2003 a 2004 zaveden tzv. "faktor udržitelnosti". Není to stejný vyrovnávací systém jako ve Švédsku a vazba výše důchodů na příjmy systému je pouze nepřímá. Růst výše důchodů se zpomalí nebo dokonce zastaví, když poklesne počet plátců do systému v poměru k počtu důchodců. Publikace Světové banky (.pdf, anglicky, str. 602) ukazuje, kde se německý systém tomu švédskému přibližuje.
Premiér se sice odvolává na nestejné systémy, pravdivě ale mluví o vazbě mezi výplatou důchodů a příjmy důchodového systému.
Otázka dopravy, respektive náhradní dopravy z D1 je zakotvená v tom programu do 2020.
Tento výrok kandidáta SPOZ hodnotíme jako pravdivý, neboť se dokument Strategie Kraje Vysočina 2020 (.doc) (viz výrok o páteřní silniční síti) ve své programové části zabývá otázkou náhradní dopravy vzhledem k dálnici D1. Celá analýza a návrhy jsou konkrétně k nalezení na stranách 41 až 43 zmíněného dokumentu.
Průměrná výše starobního důchodu činila k 31. březnu 2012 celkem 10 740 Kč, z toho u mužů 11 908 a u žen 9750 Kč.
Výrok poslankyně Semelové je pravdivý, neboť se opírá o konkrétní statistiku ČSSZ.
Česká správa sociálního zabezpečení vydala 25. dubna letošního roku tiskovou zprávu "Počty důchodů, počty důchodců a poplatníků pojistného za 1. čtvrtletí roku 2012". Ve zprávě se uvádí, že: " Průměrná výše starobního důchodu činila k 31. březnu 2012 celkem 10 740 Kč, z toho u mužů 11 908 Kč a u žen 9 750 Kč (jedná se o sólo vyplácené starobní důchody vč. předčasných bez souběhů s pozůstalostním),. Průměrný věk penzistů pobírajících starobní důchod byl v 1. čtvrtletí tohoto roku 68, 5 let - muži 70 let, ženy 67 let." Poslankyně Semelová tak popisuje průměrnou výši důchodů k 31. březnu 2012 zcela přesně, tudíž je její výrok pravdivý.
Ročně pojišťovny vyberou na povinném ručení, tedy pojištění odpovědnosti vozidel zhruba 22 miliard korun a vyplatí 10.
Dle informací České kanceláře pojistitelů, která na území ČR sdružuje pojišťovny, které mají oprávnění provozovat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, existuje v současné době 14 takových subjektů.
Česká kancelář pojistitelů na svých stránkách údaje o příjmech a výdajích neposkytuje, tyto údaje je ale možné dohledat na webu České asociace pojišťoven, která je zájmovým sdružením komerčních pojišťoven v ČR. Příslušné údaje pravidelně publikuje ve výročních zprávách. Nejaktuálnější výroční zpráva (.pdf) za rok 2010 na straně 69 uvádí tabulku srovnávající vybrané předepsané pojistné na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění s vyplaceným pojistným plněním. V roce 2010 činilo vybrané pojistné 22 490 274 tis. Kč, vyplacené pojistné plnění potom 10 324 311 tis. Kč.
Výrok Jeronýma Tejce tedy hodnotíme jako pravdivý.
Pouze pro zajímavost připojujeme ještě odkaz na článek, který komplexněji diskutuje poměrně složitý problém příjmů a výdajů pojišťoven, zejména s ohledem na povinnost pojišťoven vytvářet rezervy a existenci nevyřízených pojistných událostí.
(My v sociální demokracii postupujeme velmi důsledně. To znamená, pokud se vůči některému z našich členů objeví konkrétní podezření, tak tu věc řešíme. To znamená buď rezignuje na své veřejné funkce, nebo odchází ze sociální demokracie. My prostě nepostupujeme takovým způsobem, jak například ODS reagovala na kauzu Drobil, pokud vím, pan Drobil do dnes je ve vedení Občanské demokratické strany, pan Vondra je ve vedení Občanské demokratické strany, ačkoliv tady byla kauza ProMoPro.
Výrok je pravdivý, oba jmenovaní politici z ODS i přes své aféry zůstali v pozici místopředsedů strany, ministr Vondra navíc zůstal členem vlády P. Nečase.
Exministr Drobil byl viněn, že jeho blízký spolupracovník (Knetig) chtěl pomocí manipulací vyvádět peníze ze Státního fondu životního prostředí. Navíc radil řediteli fondu zničit nahrávky s potenciálními důkazy proti Knetigovi. Z postu ministra pro životní prostředí odešel, v součastnosti je stále místopředsedou ODS a volebním manažerem pro podzimní kampaň do krajských a senátních voleb.
Alexander Vondra je i přes kauzu ProMoPro stále ministrem obrany, senátorem a místopředsedou ODS. V kauze ProMoPro šlo o podezření na předražení (hlavně) ozvučení z dob českého předsednictví EU, za které měl odpovědnost tehdejší vicepremiér pro evropské záležitosti Vondra. Do současné doby byli v kauze obviněni především zaměstnanci státní správy a také tehdejší ministrova náměstkyně Hendrychová.
V loňském roce stály policejní opatření na Šluknovsku, kde vypukly sociální nepokoje, za pouhý jeden víkend pět milionů korun a příčiny těchto nepokojů stejně nevyřešily. Drobné kriminality se tam dopouští hlavně mládež ve věku 13 až 16 let.
Pro většinu Šlégrova výroku nejsou k dispozici veřejná data.
Dovozujeme, že poslanec Šlégr má na mysli víkend 10.-11.září: podle zprávy ČTK, kterou citovalo např. IHNED.cz, stála totiž opatření proti demonstracím v sobotu 10. září až tři miliony korun. Tisková zpráva (.pdf, str. 32) ministerstva vnitra později vyčíslila náklady z období 23. srpna až 25. září tak, že v průměru na den jde cca. o 870 tisíc korun. Jsou zde zahrnuty i náklady na každodenní činnost, nikoli pouze náklady spojené se zásahem. K celému víkendu 10.-11.září ovšem ministerstvo souhrnné náklady neuvádí.
Šlégrem uvedená částka tedy může být cenou těchto zásahů včetně každodenních nákladů policejní činnosti, nemůžeme ji ale dostatečně ověřit. Navíc z výroku jednoznačně neplyne, o který víkend jde.
K míře kriminality na Šluknovsku nemáme přesné údaje. O věku pachatelů "drobné kriminality" 13 až 16 let se opakovaně zmiňuje právě Šlégr, ale žádný zdroj, který by jeho slova potvrzoval, se nám nepodařilo dohledat. V okrese Děčín jako celku podle policejní statistiky (.xls, list "b_PP04") za první čtvrtletí r. 2012 meziročně narostl počet násilných trestných činů a poklesl počet krádeží.
Ve Spojeném království platíme tarif za elektřinu a část z ní je vyrobena spalováním plynu.
Europoslanec Farage má v tomto výroku pravdu, ve Velké Británii existuje několik poskytovatelů elektřiny. Jako příklad firem, které tuto elektřinu dodávají pomocí plynu uvedeme třeba British Gas, E.ON, npower nebo The Scottish Power. Tyto firmy pak poskytují různé měsíční tarify za elektřinu. Podle oficiálního dokumentu (.pdf) britského Ministerstva energetiky a klimatických změn (Department of Energy and Climate Change), nazvaném Přehled energetických statistik Velké Británie, z 28. července 2011 pak vyplývá, že celková britská spotřeba energie je plynem pokrytá z 33 %. Domácnosti tvoří 30,5 % celkové spotřeby energie.
V roce 2004, v době absolutní hojnosti, v době pěti, šesti procentních růstů jsme měli složenou daňovou kvótu 37 procent.
Kalouskův výrok hodnotíme jako pravdivý. V roce 2004 sice meziroční růst hrubého domácího produktu ČR (.xls; graf zde) ještě nedosahoval celých 5 %, nýbrž jen 4,7 %. V následujících letech 2005 a 2006 se vyšplhal k 6,8 %, respektive 7 %. Složená daňová kvóta činila v roce 2004 opravdu 37 %, v letech dalších se ještě zvýšila.
Vzhledem k tomu, že Miroslav Kalousek naznačoval, že současná složená daňová kvóta není nijak bezprecedentní ani za času růstu, natož recese, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Já jsem na krajské radě i na krajském zastupitelstvu opakovaně upozorňoval pana ředitele Záleského na to, že bych, být na jeho místě, převzal osobní zodpovědnost. Nicméně tato zodpovědnost nebyla převzata.
Tento výrok označujeme jako neověřitelný. Ze zápisů Rady (.pdf) či Zastupitelstva (.pdf) kraje vyplývá, že ve věci působení společnosti Oredo s.r.o., došlo na půdě obou institucí k rozpravám nad jejím působením. Konkrétní zápis, který by hovořil o výzvě Martina Netolického směrem k řediteli společnosti Vladimíru Záleskému však dohledatelný není (zápisy jsou ve svém obsahu nekonkrétní).
