Jiří Paroubek
Do toho všeho jsme se ještě dozvěděli, že další dva poslanci Věcí veřejných budou policisty obviněni. Je-li to pravda, jejich hlas je sice dnes platný, ale vládě to na důvěryhodnosti nepřidá.
Výrok poslance Paroubka je zavádějící. I když se policie skutečně zabývá konáním 2 poslanců zvolených za stranu VV, u poslance Petráně není jisté, zda jej policie nakonec obviní, jak o tom mluví Jiří Paroubek.
Poslanci Otto Chaloupka a Miroslav Petráň, kteří byli zvoleni za stranu VV, čelí podezřením ze spáchání trestných činů. V případě poslance Chaloupky již policie požádala Poslaneckou sněmovnu o jeho vydání k trestnímu stíhání, v případě poslance Petráně jde prozatím o vyšetřování jeho činností.
U poslance Miroslava Petráně (narozdíl od poslance Chaloupky) tak není jisté, bude-li obviněn, jak to tvrdí poslanec Paroubek, tudíž je jeho výrok zavádějící.
Adam Rykala
V období v roce 2002 až 2006 pan Dalík, který byl poradcem předsedy ODS, nabízel 10 mil. korun poslanci Kořistkovi za to, že podrazí vládu sociální demokracie a bude hlasovat proti vládě sociální demokracie.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože dva rozsudky soudů podplácení bývalého poslance Kořistky potvrdily. Nebyly to však soudní procesy trestní, nýbrž občanské, ve kterých se jednalo o poškození dobrého jména. Zdeňku Kořistkovi se podařilo u soudu prokázat, že se jej Marek Dalík a Jan Večerek pokusili podplatit postem velvyslance.
Trestní stíhání Dalíka a Večerky bylo několikrát odloženo, a ani navzdory vynesení výše uvedených rozsudků nebylo vyšetřování znovu otevřeno.
Michal Hašek
Projekt opravy části lednického zámku byl připraven v roce 2007 ještě před mým nástupem do pozice hejtmana.
Ano, tento projekt opravdu existoval již před nástupem Michala Haška do funkce.
Projekt nese oficiální název „ Zámecká jízdárna v Lednici - multifunkční centrum“ a nejen, že byl připravený už v roce 2007, ale byl v tomto roce rovněž spuštěn, o čemž informuje například stránka Regionální Informační Servis, nebo stránka mczl.cz. Hejtmanem byl Michal Hašek zvolen 21. listopadu 2008.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Stanislav Polčák
Dříve systém odvolávání státních zástupců byl jakýmisi řídícími akty pracovně právní povahy. A díky právě judikatuře Nejvyššího správního soudu již před několika lety, nevím, jestli je to 3, 4 roky dříve, to by mě zase možná opravil pan předseda Baxa, tak došlo k tomu, že se tyto akty přezkoumávají v rámci správního soudnictví.
Nejvyšší správní soud v roce 2008 rozhodl, že odvolání státního zástupce je správním aktem a podléhá přezkumu dle správního práva.
Poslanec Polčák se zjevně odvolává mj. na rozsudek č. j. 9 As 94/2008 Nejvyššího správního soudu (NSS) ve věci odvolání státního zástupce P. Kačírka. Zatímco zahájení kárného řízení se státním zástupcem je podle NSS pracovněprávním úkonem, odvolání ze strany ministra je zásahem výkonné moci.
Státní zastupitelství "jakožto instituce zajišťující ochranu veřejného zájmu" má být dle NSS chráněno před zásahy vedenými "nahodilostí a svévolí". Polčák tedy správně tvrdí, že judikatura NSS umožnila přezkum rozhodnutí o odvolání státních zástupců správními soudy.
Bohuslav Sobotka
Poslanecká sněmovna zatím nebyla schopna dospět ani k tomu základnímu omezení poslanecké imunity, že se týká pouze tohoto mandátu.
Poslanecká sněmovna k rozhodnutí, že je potřeba omezit poslaneckou imunitu dospěla už 8. února, kdy byl schválen návrh na zrušení doživotní imunity a její omezení pouze na dobu výkonu mandátu. Nelze tedy tvrdit, že by k tomu Poslanecká sněmovna nedospěla vůbec. V platnost nevstoupil zákon schválený Parlamentem jako celkem. Výrok je tedy v tomto smyslu zavádějící.
Výrok podobného charakteru se na našem serveru vyskytoval už dříve, proto pouze zopakujeme, že do této doby bylo podáno šestnáct návrhů na omezení imunity poslanců a senátorů a šestnáctkrát bylo toto omezení zamítnuto některou z komor. V posledním, sedmnáctém případě prošel Poslaneckou sněmovnou návrh na zrušení doživotní imunity zákonodárců a ústavních soudců, což je prakticky omezení imunity na dobu jejich mandátu. Komplikace nastaly při hlasování v Senátu. 24. května ale na další pokus podpořil i Senát dva návrhy na omezení imunity, přičemž o tom, který bude poslán do Poslanecké sněmovny rozhodne ústavně-právní výbor a ústavní komise.
Karel Schwarzenberg
Je kompetenční zákon a podle toho se bohužel v té vládě neřídí. Premiér není nadřízený, to si musíte jednou uvědomit.
Tzv. kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb.) je skutečně v českém právním řádu obsažen a dává hlavní kompetence v oblasti zahraniční politiky téměř výhradně do rukou ministra zahraničních věcí České republiky (s výjimkou pravomocí svěřených prezidentu republiky) - výrok Karla Schwarzenberga je tedy v kontextu kompetenčního zákona pravdivý.
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (tzv. kompetenční zákon), v paragrafu 6 popisuje kompetence Ministerstva zahraničních věcí České republiky. Konkrétně pak v bodě 1 uvádí, že "Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky, dále pak v bodu 2 říká, že Ministerstvo zahraničních věcí zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením..." Bod 3 f) pak popisuje, že "ministerstvo zahraničních věcí dále zejména koordinuje a zabezpečuje přípravu, sjednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod." Pro oblast zahraniční politiky je důležitá také osoba prezidenta České republiky, neboť podle Ústavy České republiky (Článek 63 bod 1a) "prezident zastupuje stát navenek a (Článek 63 bod 1b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy."
V oblasti zahraniční politiky tak český premiér opravdu není nadřízeným ministra zahraničních věcí, v kontextu kompetenčního zákona tedy Karel Schwarzenberg vyřkl pravdivý výrok.
Leoš Heger
Projekt IZIP začal někdy v roce 2001.
Podle informací na oficiálních stránkách projektu elektronických zdravotní knížek (IZIP) je tvrzení pravdivé.
Internetové stránky společnosti IZIP, spravující systém elektronických zdravotních knížek, potvrzuje, že společnost byla založena v roce 2001. Jelikož její jedinou oblastí činnosti byly zdravotní knížky, lze potvrdit slova Leoše Hegera o počátcích projektu v témže roce.
Petr Bendl
„V roce 99 na úrovni Evropské unie (…) vznikla směrnice, která říká, že nosnice mají mít od roku 2012 od 1. ledna lepší životní podmínky.“
Na základě informací z portálu EUR-Lex hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
V roce 1999 byla skutečně vydána směrnice Rady 1999/74/ES, která stanovila minimální požadavky na ochranu nosnic v EU a od 1. ledna 2012 zakázala chov nosnic v jiných než tzv. „obohacených klecích“.
Petr Šilar
Tam je jednoduchá věc u toho medu, to co jsme viděli ve Slovinsku a co už dělají někteří naši včelaři, že existuje med, který je vyroben přímo od včelařů a má tam svůj kolek, takže tam stačí jednoduchá kolková známka, kde je jméno toho včelaře, kde byl ten med stočen a vyroben.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo nalézt žádnou informaci o praxi kolkování medu „přímo od včelařů“, a informace o této praxi prováděné na území Slovinska se nám taktéž dohledat nepodařilo.
Jediné související informace, které se nám podařilo dohledat, se týkají používání ochranných známek, které mají podle internetového portálu Agroweb.cz primárně upozornit na kvalitní domácí produkci.Takovou známkou je například Český med, jež je majetkem Českého svazu včelařů a s jeho souhlasem ji může používat výrobce, který dodrží požadovanou jakost medu. Tyto známky však nemají nic společného s kolkem, přičemž běžnou praxí je, že údaj o místě původu a jméně včelaře, který med stočil a vyrobil, bývá uváděn na etiketě (viz archiv diskuze Včelařské konference). Informace o této praxi prováděné na území Slovinska se nám nepodařilo dohledat.
Miroslav Kalousek
V roce 2005 v Manchesteru se zavázaly všechny země Evropské unie, že nebudou reagovat na pohyby cen ropy tím, že by to kompenzovaly pohybem spotřebních daní. Jmenuje se to Manchesterská dohoda.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.
Zmíněná dohoda vznikla na neformálním setkání Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN). Právě neformálnost setkání činí dohledání přímých zdrojů a odkazů téměř nemožným. Dohoda je zmíněna např. na přepisu tiskové konference uveřejněném na stránkách Ministerstva financí Velké Británie. Dále lze zmínky o tzv. " Manchesterské dohodě" nalézt v dokumentu Evropské komise směřovanému k Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.
