Jiří Pospíšil

Právní předpisy Spojeného království skutečně byly či jsou v rozporu s právem Evropské unie, a to i s právem upravujícím volný pohyb. Jde například o rozpor britského práva se směrnicí č. 2004/38/ES, o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat na území členských států.

Britské právo například neumožňovalo volný pohyb těm rodinným příslušníkům občanů EU, kteří sice nebyli občany Unie, ale měli povolení k pobytu na území EU. Diskriminováni byli též pracovníci z Rumunska a Bulharska tím, že na ně byla uplatňována jiná pravidla pro udělení povolení k pobytu než na občany jiných států EU.

Hnutí Vote Leave, které oficiálně zastupovalo obhájce vystoupení VB z EU v době konání referenda 24. června 2016, uvedlo na svých stránkách finanční výhodnost odchodu z EU jako velice podstatný argument, když tuto tématiku zařadilo na první místo mezi svými argumenty. Kampaň například uváděla, že „EU nyní stojí Spojené království přes 350 milionů liber každý týden – skoro 20 bilionů liber ročně“. Argumentovala, že „naše příspěvky EU stačí na to, abychom postavili novou, plně vybavenou nemocnici každý týden“. Zároveň argumentovala dopady, jaké mají regulace na malé i velké podniky.

Kampaň uváděla, že po odchodu z EU bude Spojené království schopno dojednat nové a výhodnější obchodní smlouvy a získat silnější hlas ve Světové obchodní organizaci. Web Vote Leave dále uvádí, že tato změna proběhne rychle: cituje Oxfords Economics, že průměrná doba jednání o dohodách je 28 měsíců a že do příštích voleb se stát zbaví evropské společné obchodní politiky.

Nutno podotknout, že i přes konečné vítězství se mnohá nejen finanční „fakta“ příznivců brexitu dostala do ostré kritiky, jak shrnuje článek BBC. K tématu dopadů brexitu na britskou ekonomiku se vyjádřili i ekonomové z London School of Economics (.pdf).

I názor současné premiérky Terezy May prošel vývojem od varujícího a lehce pesimistického v dubnu 2016, kdy zastávala funkci ministryně vnitra, přes optimistický v roce 2017, do stručně odevzdaného a vzbuzujícího otázky na jaře 2018.

May ve svých proslovech též zdůrazňovala ekonomické aspekty brexitu. Ve svém projevu o brexitu v lednu 2017 zdůrazňovala možnost vyjednání nových obchodních smluv, zaměření se i na mimoevropské trhy a výhodnější spolupráci s evropskými zeměmi. „A protože už nebudeme členy jednotného trhu, nebudeme povinni přispívat obrovskými sumami do evropského rozpočtu. Je možné, že budeme chtít participovat v konkrétních evropských programech. Pokud ano, bude to naše rozhodnutí a bude rozumné přiměřeně přispět. Ale princip je jasný: dny, kdy Británie masivně přispívala Evropské unii, brzy skončí.“ Výhody nových dohod opakovala i ve svém projevu z března 2018, ve kterém shrnovala aktuální stav vyjednávání. Projev je zakončen optimisticky vzhledem k budoucnosti: „Nepochybuji, že ať už dosáhneme jakékoli dohody s EU, naše budoucnost je zářná. Stabilita a kontinuita staletí vlády, naše odhodlání k svobodě pod vládou zákona, naše víra v byznys a inovace, a nade všechno talent a génius všech našich lidí – hlavně mladých lidí – jsou zárodky budoucího úspěchu, stejně jako byly garanty úspěchu v minulosti.“

To, zda Theresa May zůstane premiérkou, do velké míry záleží na hlasování o Výstupní dohodě. Pokud předložená verze Dohody neprojde parlamentem, je možné, že bude May čelit hlasování o nedůvěře uvnitř Konzervativní strany, a nevylučuje se ani možnost nových parlamentních voleb.

Několik poslanců Konzervativní strany poslalo svému předsedovi v Dolní sněmovně Bradymu své vyslovení nedůvěry v premiérku Theresu May. Poslankyně Dorries mluví o 46 dopisech. Pro hlasování o nedůvěře strany v premiérku je potřeba 48 dopisů. Podle posledních zpráv Brady 48 dopisů ještě neobdržel. V posledních měsících také rezignovalo několik členů kabinetu kvůli nespokojenosti s vývojem situace ohledně odchodu Spojeného království z EU.

Šéfka severoirské Demokratické unionistické strany Arlene Foster řekla, že stávající podobu Dohody nepřijme za žádných okolností. Unionisté jsou pro hledání jiné cesty než dosavadních možností, tedy přijetí návrhu Výstupní dohody nebo vystoupení z EU bez dohody.

Postoj labouristů však Pospíšil nepopisuje korektně. Podle vyjádření předsedy opozice Corbyna to vypadá, že labouristé stávající návrh Výstupní dohody nepodpoří. Corbyn popisuje návrh jako nejhorší možnost ze všech. Podle Reuters budou labouristé požadovat nové volby, pokud parlament nepodpoří stávající verzi Výstupní dohody, o které budou poslanci hlasovat v prosinci. Nejedná se tedy o nové volby za každou cenu, jak vyplývá z Pospíšilových slov.

Podmínka investicí do rozvoje městského majetku a infrastruktury padla ze strany lídra Spojených sil pro Prahu Jiřího Pospíšila již během jejich předvolební kampaně (0:07): „Pokud uspějeme v komunálních volbách, chceme zdvojnásobit investice do dopravní infrastruktury a chceme, aby Praha opět byla průjezdná.“

Stejné stanovisko předseda Pospíšil zopakoval během tiskové konference po prvním kole vyjednávání o koalici s Prahou Sobě a Piráty (6:25): „Já řeknu za nás, co my považujeme za důležité. Víte, že naše uskupení se celou dobu profiluje jako uskupení, které chce aby se více investovalo do městského majetku, do dopravní infrastruktury.“

Na investicích se Spojené síly pro Prahu shodly i se svými koaličními partnery, plán výstavby nových silničních okruhů, metra D, zahájení výstavby na brownfieldech či výstavba nových bytů se totiž promítly i do uzavřené koaliční smlouvy.

Přípravný proces realizace velkých staveb je komplexní, mnohdy trvá přes více volebních období, a tedy nelze hodnotit, zda je pozastavení či zpomalení výstavby zapříčiněno vedením Krnáčové. V tomto výroku proto hodnotíme to, zda se ve zmíněném období přípravy skutečně zastavily.

Adriana Krnáčová byla zvolena do zastupitelstva Hlavního města Prahy v říjnu 2014 za hnutí ANO. K velkým stavbám patří například výstavba městského okruhu. Poslední otevřenou částí okruhu je od roku 2015 tunelový komplex Blanka. K úplnému dostavění okruhu nyní zbývá 10,2 km. V listopadu 2017 schválilo Zastupitelstvo hl. m Prahy zakázku na projekt dostavby, který počítá s takzvanou variantou Vlasta. V květnu Rada města toto rozhodnutí podpořila, když odmítla návrh Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL, STAN) na alternativní trasu okruhu, tzv. duál. Trasa MO tak povede z Pelc-Tyrolky v trase nynější Povltavské ulice, dále Čuprovou, Spojovací a zcela novým úsekem kolem malešického nádraží až k Jižní spojce. V srpnu 2018 schválila Rada hlavního města Prahy výběr projektantů.

Dalším velkým projektem měla být linka metra D. Projekt nové trasy metra D byl schválen RHMP v roce 2013. Stavět se mělo začít již v roce 2017. V souvislosti s problémy při výkupu pozemků během posledních čtyř let se zahájení stavby projektu stále odkládá.

V červnu 2015 zvažovala Krnáčová například výstavbu nové budovy galerie na Letné. Projekt byl schválen v září 2018.

Praha má ale v plánu i jiné projekty. Letos město naplánovalo i opravu pražských mostů. Dle Institutu pro plánování a rozvoj hlavního města Prahy jsou v přípravě čtyři projekty – metro D, nádraží Žižkov, náměstí bratří Synků a koncertní hala a několik již ukončených architektonických soutěží.

Docent Petr Hlaváček (TOP 09 a STAN - Spojené síly pro Prahu) byl ve volbách do Zastupitelstva hl. m. Prahy v roce 2018 na třetí pozici kandidátní listiny. Hlaváček působí jako vysokoškolský pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Mezi jeho odborné zaměření patří urbanismus a územní rozvoj, jak dokládá například jeho publikační a výuková činnost. Od února 2015 do září 2016 byl ředitelem Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Z funkce byl odvolán tehdejší Radou hl. m. Prahy. V roce 2017 se Hlaváček do IPR vrátil jakožto předseda Gremiální rady IPR.

Výše přednesená fakta jistě svědčí o Hlaváčkově odbornosti. Zda je však docent Hlaváček největší specialista na územní rozvoj a urbanismus v Praze ověřit nemůžeme, jelikož se nejedná o faktický výrok, ale o osobní hodnocení předsedy Pospíšila (TOP 09).

V současném složení Rady hl. m. Prahy zastává docent Hlaváček pozici prvního náměstka primátora. Jeho kompetence coby člena Rady pro oblast územního rozvoje a územního plánu (.pdf, str. 2) přitom zahrnují:

„Oblast územního rozvoje a územního plánu se zaměřením na:

• přípravu, projednání, monitorování, vyhodnocení a implementaci Strategického plánu hl. m. Prahy
• tvorbu územního plánu a jeho změn
• sledování národních a krajských koncepcí, tvorbu koncepcí městských a vznik jednotlivých projektů na území hl. m. Prahy
• zpracování, projednání a návrhy na realizaci strategických, územně-rozvojových a urbanistických programů hl. m. Prahy
• využití rozvojových lokalit hl. m. Prahy
• rozvoj nevyužitých a zanedbaných území v rámci hl. m. Prahy
• projednávání záměrů územního rozvoje sostatními kraji České republiky.“

Dodejme ještě, že současným primátorem hl. m. Prahy je Zdeněk Hřib (Piráti). TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu od pozice primátora ustoupili v zájmu složení koalice.

Cíl prosadit do Rady hl. m. Prahy osoby s odbornou zkušeností uvedl Jiří Pospíšil při briefingu lídrů pražské koalice 7. listopadu 2018 (druhé video, čas 4:15).

„Do městské Rady, jak už také kolegové naznačili, jsme primárně dávali politiky, kteří daným tématům rozumí. Kteří nejen mají v uvozovkách nějakou stranickou funkci, a tak si zaslouží být v městské Radě, ale minimálně za nás, a je to i u kolegů, dáváme do městské Rady odborníky, kteří odborným gescím, které budou mít na starosti, rozumí, a budou je tedy spravovat a vykonávat lépe než třeba pan Dolínek (...).“

Bezprostředně po ohlášení výsledků voleb vznesly ze tří potenciálních koaličních partnerů nárok na primátorské křeslo zástupci Pirátů a hnutí Praha sobě. Zástupce Spojených sil pro Prahu Jiří Pospíšil pro server iDnes.cz dne 8. října 2018 uvedl: „Pro nás je klíčový program, funkce primátora je podružná a neřešíme ji.“

Piráti odůvodňovali svůj nárok na primátorské křeslo největším percentuálním ziskem platných volebních hlasů z potenciální trojkoalice. Piráti získali 17,07 %, Praha Sobě 16,57 % a Spojené síly pro Prahu 16,29 %. Hnutí Praha Sobě naopak argumentovalo tím, že jeho lídr Jan Čižinský získal ze všech zvolených zastupitelů hl. m. Prahy nejvyšší počet preferenčních hlasů, konkrétně 80 552.

Jan Čižinský později dle serveru ČT 24 uvedl, že už na primátorském postu nadále netrvá: „My ustupujeme z ambice mít primátora a v rámci toho, aby vznikla koalice, která bude stabilní po celé čtyři roky.“

Jiří Pospíšil se pak vyjádřil v podobném duchu. Při briefingu dne 25. října 2018 uvedl, že je připraven ujmout se funkce primátora. Zároveň ale také zdůraznil, že na primátorské funkci netrvá. Pospíšil se vyjádřil (čas 2:25) tak, že nechce lpěním na primátorské funkci ohrozit vznikající koalici, ve které na primátorské funkci trvají Piráti: „Jednání jasně ukazují, že buď Piráti získají post primátora, nebo nebude tato koalice. (...) Případná patová situace ohrožující vznik koalice by zklamala celou řadu Pražanů, kteří chtějí změnu na pražské radnici. (...) Po dlouhém jednání a dlouhém rozhodování s našimi zastupiteli a v rámci naší koalice tak, aby vznikla a mohla přinést nový politický styl a novou politickou kulturu na magistrát, jsme se rozhodli, že nebudeme trvat na postu primátora.“

Pražským primátorem se tak nakonec stal lídr pražských Pirátů Zdeněk Hřib.

Na programu aktuálního plenárního zasedání Evropského parlamentu pro dny 28.–29. listopadu 2018 se jednání o kerčské krizi neobjevuje.

Krize ovšem byla zmíněna na zahájení zasedání, a to předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim. Podle něj je zásadní teritoriální jednota Ukrajiny a Rusko by mělo propustit zajaté Ukrajince.

Na plenárním zasedání Evropského parlamentu mluvil Jiří Pospíšil o porušování unijního práva Spojeným královstvím pouze jednou, v březnu 2017. Na jednání, které se týkalo porušování výše uvedené směrnice právě Spojeným královstvím, mimo jiné uvedl: „Zkrátka a dobře, je zde jasná směrnice o volném pohybu a jasně se ukazuje, že Velká Británie tuto směrnici plně nedodržuje, že její obsah částečně vyprazdňuje. Je trochu škoda, paní komisařko, že nemáme bližší informace, že nemáme více statistik o tom, kolik občanů Evropské unie bylo v posledních letech z Velké Británie vyhoštěno, protože by to jasně potvrdilo to, že současná britská legislativa zužuje svobodu pohybu tak, jak ji upravuje evropská směrnice.“

Vícekrát již na plenárním zasedání ohledně porušování evropského práva Spojeným královstvím Jiří Pospíšil nevystoupil. To však nevylučuje možnost, že se tématu na půdě Evropského parlamentu skutečně věnoval dvakrát. Promluvit mohl např. na jednání výboru. Zápisy z jednání výborů však neobsahují projevy členů, kteří zde vystoupili.

Počátky vyjednávání o brexitu spadají do konce března 2017, kdy Británie spustila článek 50 o vystoupení z EU. Téma imigrace označovala May jako klíčové pro dohody s EU již v roce 2016.

V srpnu 2017 unikl do Guardianu tajný dokument britského ministerstva vnitra, který nastiňoval tehdejší plán na řešení imigrace pod heslem „Británie na prvním místě“ („Britain First“). Mezi základní návrhy patřilo:

• omezit množství málo kvalifikovaných příchozích pracovníků ze zemí EU a preferovat při výběru pracovníků místní obyvatele,
• omezit možnost příbuzných, aby přišli do země za již usazeným Evropanem, na nejbližší příbuzné a dlouholeté partnery,
• zavést povinnost, aby pro delší pobyt Evropané museli žádat o povolení k pobytu a kartu obsahující jejich biometrické údaje,
• zavést kontroly „práva na práci“ a zamezit tak nelegální práci,
• neudělovat automaticky povolení k pobytu pro pracovníky hledající práci, stanovit „práh příjmu“ pro soběstačné migranty.

May plán zpřísnění migrace obhajovala, když v Parlamentu říkala: „Jako vláda si nadále myslíme, že je důležité udržet migraci na udržitelné úrovni – věříme, že to jsou desítky tisíce lidí – protože migrace dopadá hlavně na lidi ve spodních patrech příjmů tím, že stlačuje jejich platy.“

Je tedy parné, že Mayová sice byla pro zpřísnění migračních pravidel, nešlo však o úplné zastavení migrace.