Jiří Pospíšil

Program Dostupný byt představila koalice Spojené síly pro Prahu, kterou spolu s TOP 09 tvoří strany STAN, KDU-ČSL, LES a Demokraté Jana Kasla. Společně uvádějí čtyři body obsahující opatření pro dostupnější bydlení pro mladé Pražany. Zaprvé zmiňuje zrušení stavebních uzávěr a zkrácení povolovacího řízení, aby se ročně postavilo 6–8 tisíc bytů. Druhým bodem je právě program Dostupný byt. Třetím návrhem je poskytnutí pozemků bytovým družstvům a neziskovým subjektům pro výstavbu bytů. Poslední bod se týká auditu městského bytového fondu, jeho rekonstrukce a výstavby nových obecních bytů.

Zmíněná garance hypotéky městem je přiblížena takto: "Chceme zřídit Fond pro podporu dostupného bydlení, který by poskytoval garance tak, aby cílová skupina žadatelů dosáhla na hypotéční úvěr a mohla si v Praze pořídit vlastní bydlení."

V Amsterdamu, respektive Nizozemsku, existuje podobná možnost národní garance hypotéky. Jedná se o specifický typ hypotéky, jejíž splátky jsou v takové výši, aby nepřekročily příjem žadatele a zároveň mu zbyly peníze na nezbytné věci jako potraviny, pojištění nebo spořící účet. Tato kritéria stanovuje Národní institut pro rodinné finance, který garantuje, že si zájemci nepůjčí více, než si mohou dovolit. Zároveň existuje Fond garance vlastníků bytů, na nějž se žadatelé i poskytovatelé hypoték mohou obrátit v konkrétních případech, kdy nemohou hypotéku splácet. Těmi jsou ztráta zaměstnání, ukončení vztahu, neschopnost pro zaměstnání nebo partnerova smrt. Do jisté míry tak garantuje splácení vládní fond, nikoli město.

Amsterdamský program však sám sebe prezentuje jako v Evropě ojedinělý, zároveň není zvláštním opatřením pro mladé lidi. Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, že by podobný systém fungoval v Berlíně nebo jinde. Položili jsme proto dotaz přímo Jiřímu Pospíšilovi a dali mu tak šanci své zdroje doplnit, do dnešního dne jsme však bez odpovědi.

Jiří Pospíšil byl zvolen předsedou TOP 09 na celostátním sněmu strany 26. listopadu 2017. Přání spolupráce TOP 09 se STAN a KDU-ČSL vyjádřil Pospíšil například v rozhovoru pro server iDNES.cz, který poskytl již v den svého zvolení do čela strany, tedy 26. listopadu 2017.

"Se zástupci obou stran (KDU-ČSL a STAN, pozn. Demagog.cz) se v nejbližší době sejdu. Budu dělat vše pro to, aby ta spolupráce byla co nejužší. Nevěřím, že budou předčasné parlamentní volby. Myslím, že reálně nás čekají nejdříve komunální a senátní volby, a bylo by dobré, kdybychom v těchto volbách našli společnou řeč a alespoň v některých místech postavili společné komunální kandidáty nebo našli společného kandidáta do Senátu."

Podfinancování údržby a opravy mostů je veřejně známý fakt, který se netýká jen Prahy. V podobně zlé situaci jsou mosty po celé České republice a problematika opravy a údržby infrastruktury se objevuje i na celosvětové úrovni.

O určení míry podfinancování pražských mostů se naposledy pokoušela zpráva TSK Praha zabývající se pražskou infrastrukturou ve své Analýze stavu a kalkulace nákladů na reprodukci z roku 2015. V tomto dokumentu nejen že upozorňovala na dlouhotrvající trend klesající kvality stavu mostů (.pdf, str. 20–21), ale také odhadovala vnitřní dluh na financování oprav a údržby mostů v Praze na částku přibližně 5,223 miliardy Kč (.pdf, str. 22). Ve zprávě také upozorňuje, že významné rozsáhlejší úpravy (např. Hlávkův most) v budoucnu si mohou vyžádat zvýšené náklady nad rámec minimálního rozpočtu, který TSK odhaduje na 750 milionů Kč ročně. Obecně se v roce 2015 celkový vnitřní dluh na dopravní infrastruktuře (silnice, mosty, chodníky) odhadoval na 46,018 miliardy Kč (.pdf, str. 27).

Dodejme, že Pospíšil v minulých dnech veřejně uváděl částku 20 miliard jako výši podfinancování mostů i dalších komunikací ve městě. Uvedl to v rozhovoru pro Mladou frontu, nebo také na tiskové konferenci své koalice. Nepřesný údaj tak uvádí buď nyní, nebo tak činil v předchozích dnech.

​Městský okruh, tedy vnitřní okruh města, má v kompetenci hlavní město Praha. Od roku 2014 je primátorkou města Adriana Krnáčová z hnutí ANO. Poslední otevřenou částí okruhu je od roku 2015 tunelový komplex Blanka. K úplnému dostavení okruhu nyní zbývá 10,2 km. V listopadu 2017 schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy zakázku na projekt dostavby, který počítá s takzvanou variantou Vlasta. V květnu Rada města toto rozhodnutí podpořila, když odmítla návrh Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL, STAN) na alternativní trasu okruhu, tzv. duál. Trasa MO tak povede z Pelc-Tyrolky nynější Povltavskou ulicí, dále Čuprovou, Spojovací a zcela novým úsekem kolem malešického nádraží až k Jižní spojce.

Zatím posledním krokem bylo schválení výběru projektantů Radou hlavního města Prahy v srpnu 2018. Jejich úkolem bude vyhotovit dokumentaci k územnímu Rozhodnutí (DÚR) včetně zajištění inženýrské činnosti k získání územního rozhodnutí pro dokončení Městského okruhu (MO).​

Pražský okruh je součástí dálniční sítě, a jako takový jej mám v kompetenci stát, tedy Ředitelství silnic a dálnic, potažmo Ministerstvo dopravy. Poslední úseky na Pražském okruhu byly uvedeny do provozu v roce 2010. Zbývající 4 úseky jsou v přípravě, ale zatím není jasné, kdy se začne stavět. Zatím nejblíže začátku výstavby je úsek 511 mezi Běchovicemi a D1.

Ministr Ťok v září 2018 uvedl, že tento úsek by mohl získat stavební povolení za rok až rok a půl. Poté by stavba podle Ťoka mohla začít za několik dnů či týdnů. V září 2018 dále zažádalo ŘSD na radnici Prahy 22 o územní rozhodnutí pro část Pražského okruhu. Kdy úřad rozhodnutí vydá, není jasné. Podle posledních odhadů by mohl být Pražský okruh dokončen nejdříve v roce 2029.

Pražský okruh je skutečně státní stavbou. Je součástí sítě silnic a dálnic ČR. Stavba celého okruhu je rozdělena do 11 úseků, z nichž 7 je již v provozu. Zbývající 4 úseky jsou v přípravě. Výstavbu Pražského okruhu má ve své kompetenci stát, přesněji Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Poslední 3 úseky byly uvedeny do provozu v roce 2010. V současné době zbývají úseky 4, ale zatím není jasné, kdy se začne stavět. Zatím nejblíže začátku výstavby je úsek 511 mezi Běchovicemi a D1.

Ministr Ťok v září 2018 uvedl, že tento úsek by mohl získat stavební povolení za rok až rok a půl. Poté by stavba podle Ťoka mohla začít za několik dnů či týdnů. V září 2018 dále zažádalo ŘSD na radnici Prahy 22 o územní rozhodnutí pro část Pražského okruhu. Kdy úřad rozhodnutí vydá, není jasné.

Podle posledních odhadů by mohl být Pražský okruh dokončen nejdříve v roce 2029.

Jiřím Pospíšilem jmenované personálie jsou pravdivé. Ministrem dopravy se v lednu 2014 stal člen hnutí ANO Antonín Prachař, který byl ještě téhož roku vystřídán nestraníkem Danem Ťokem, který byl rovněž nominován ANO.

Premiérem je Andrej Babiš, zakladatel a předseda hnutí ANO, který do křesla ministerského předsedy usedl v prosinci 2017.

Adriana Krnáčová se stala primátorkou po komunálních volbách v roce 2014, kdy vedla kandidátku hnutí ANO. Členkou hnutí se stala v následujícím roce.

Kandidát na primátora Jiří Pospíšil v rozhovoru pár dní před vysíláním uvedl, že nejbližšími partnery by pro TOP 09 mohly být demokratické strany, s nimiž cítí možný programový průnik. Mezi takové strany patří podle Pospíšila Piráti, ODS a pravděpodobně i Praha sobě.

Ani ODS by se dle místopředsedkyně strany Alexandry Udženiji spolupráci s TOP 09 nebránila.

Podle ředitele Městské policie hl. m. Prahy Eduarda Šustera chybělo k 1. 1. 2017 celkem 250 strážníků. Deficit částečně zapříčinila změna zákona č. 553/1991 Sb. (§ 4, bod 1), podle níž musí mít městští strážníci maturitu.

Podle aktuální koncepce (.pdf, str. 15) schválené v květnu 2018 „je tedy předkládán návrh na navýšení počtu systemizovaných tabulkových míst MP Praha o celkem 260 tabulkových míst na celkových 2 780 tabulkových míst“. Z toho je 250 míst určeno pro přímý výkon služby, tedy strážníkům. Jde tedy přibližně o 10 % současného stavu.

Koncepce (.pdf) výstavby a rekonstrukce hasičských zbrojnic na území hlavního města Prahy s výhledem do roku 2018 byla zastupitelstvem Prahy schválena (.pdf) dne 26. 5. 2016. V důvodové zprávě (.pdf) jsou popsány konkrétní plány na výstavbu nových stanic, dovybavení stávajících sborů a další součásti koncepce.

Existuje také Strategický program hl. m. Prahy (.pdf), který o rozvoji hasičských stanic
a zbrojnic a policejních stanic neinformuje.

Koncepce (.pdf) pojmenovaná "Návrh stabilizace, fungování a rozvoje Městské policie hlavního města Prahy do roku 2023" byla zastupitelstvem hlavního města Prahy schválena (.pdf) 17. 5. 2018. Na stranách 15-38 je pak uvedeno rozmístění jednotlivých obvodních ředitelství a území, které dané ředitelství spravuje. Pod ně spadají okrskové služebny, jejichž kompletní seznam není v koncepci obsažen, ale jsou předmětem zprávy v částech o příslušných obvodních ředitelstvích.

Seznam služeben Městské policie však na svém webu nabízí přímo město Praha, zároveň jsou vypsány na stránkách Městské policie u jednotlivých obvodních ředitelství (zde např. pro Prahu 1). Technicky je tedy pravdou, že koncepce neobsahuje seznam služeben. Služebny však reálně fungují a vymezení jejich místní působnosti a jejich rozmístění je veřejně zjistitelné.

Za účelem zabezpečení dopravní obslužnosti na území hl. m. Prahy byla mezi Hlavním městem Praha a Dopravním podnikem hl. m. Prahy uzavřena Smlouva o veřejných službách pro roky 2010 až 2019.

Na základě Článku XIV. této smlouvy jsou smluvní strany povinny uzavírat dodatky k této smlouvě, které obsahují vymezení závazku poskytované veřejné služby a předběžně odhadují výši kompenzace pro období kalendářních let 2011-2019.

Dle přílohy dodatku č. 25 (.pdf, str. 9) z června 2017 činil předběžný odhad této kompenzace 13,776 miliard Kč. Pro rok 2018 činí podle přílohy dodatku č. 30 předběžný odhad kompenzace 14,272 miliard Kč.

Dle výroční zprávy (.pdf, str. 132) Dopravního podniku hl. m. Prahy činila pro rok 2017 výsledná výše kompenzace za závazek veřejné služby 13,535 miliard Kč.

Za jízdné pak podle výroční zprávy Dopravní podnik utržil v roce 2017 celkem 4,365 miliard Kč.

Na základě údajů (.pdf, str. 132) z Výkazu zisku a ztrát, konkrétně hodnoty nákladů v kategorii A-F, která činní cca 17,5 miliard Kč, se po odečtení položky III (Ostatní provozní výnosy) od těchto nákladů dostaneme k provozním nákladům DPP, jenž čítají cca 16,162 miliard Kč.

V rámci takto spočtených nákladů pak tržba na jízdném pokrývá cca 27 % této částky.

Přestože schválení volební koalice mezi STAN a KDU-ČSL pro volby 2017 nebylo vždy podpořeno drtivou většinou členské základny, nelze popírat její účast, ačkoli do jisté míry omezenou, na schvalovacím procesu jejich koaliční spolupráce. Koaliční projekt nebyl formován pouze na úrovni vedení stran, jak Pospíšil uvádí.

Jedna z prvních zpráv o možné spolupráci KDU-ČSL a STAN se objevila již v prosinci 2016, kdy Celostátní konference KDU-ČSL pověřila předsednictvo strany, aby zahájilo jednání pro spolupráci v nadcházejících volbách do poslanecké sněmovny v roce 2017.

Nejdříve se jednalo o možnosti tzv. integrační strany, kdy by vznikl nový subjekt, který by své kandidátní listiny poskládal z členů dvou spolupracujících stran. Tento projekt byl však Celostátní konferencí KDU-ČSL odmítnut, a namísto toho pověřila konference předsednictvo k jednání o spolupráci mezi stranami na úrovni volební koalice.

Nabídka koaliční spolupráce pro volby 2017 byla Starosty přijata, když bylo obdobné pověření pro vedení STAN schváleno 81 % delegátů Celostátního výboru STAN.

Volební koalice byla také schválena Celostátní konferencí KDU-ČSL dne 18. března 2017 v poměru 39 delegátů pro koalici a 31 delegátu proti koalici. O týden později pak byla koaliční spolupráce schválena také republikovým sněmem STAN, kdy pro bylo 101 ze 117 delegátů, kteří se hlasování účastnili.

Na základě těchto hlasování a probíhajících jednání podepsaly strany 12. dubna 2017 koaliční smlouvu. Tato smlouva byla následně potvrzena, a koaliční smlouva schválena, i celostátním sjezdem KDU-ČSL dne 27. května 2017. Na kterém pro koalici platně hlasovalo 228 z 269 přítomných delegátů.

Koaliční spolupráce byla nakonec odvolána. Došlo k tomu zejména z obav, že by volební výsledky koalice nedosáhly potřebné 10% hranice pro vstup uskupení do Poslanecké sněmovny.

Přestože schválení volební koalice mezi STAN a KDU-ČSL pro volby 2017 nebylo vždy podpořeno drtivou většinou členské základny, nelze popírat její účast, ačkoli do jisté míry omezenou, na schvalovacím procesu jejich koaliční spolupráce.