Jiří Pospíšil
TOP 09

Jiří Pospíšil

Zastupitelhl. m. Prahy, náměstek primátora
Zavádějící
TOP 09 v rámci koalice Spojené síly pro Prahu předkládá program, který umožňuje částečnou garanci hypotéky pro mladé. Podle dostupných informací však model není v Evropě rozšířen, jak Pospíšil naznačuje. Na náš dotaz, aby upřesnil, na které projekty odkazuje, dosud neodpověděl.

Program Dostupný byt představila koalice Spojené síly pro Prahu, kterou spolu s TOP 09 tvoří strany STAN, KDU-ČSL, LES a Demokraté Jana Kasla. Společně uvádějí čtyři body obsahující opatření pro dostupnější bydlení pro mladé Pražany. Zaprvé zmiňuje zrušení stavebních uzávěr a zkrácení povolovacího řízení, aby se ročně postavilo 6–8 tisíc bytů. Druhým bodem je právě program Dostupný byt. Třetím návrhem je poskytnutí pozemků bytovým družstvům a neziskovým subjektům pro výstavbu bytů. Poslední bod se týká auditu městského bytového fondu, jeho rekonstrukce a výstavby nových obecních bytů.

Zmíněná garance hypotéky městem je přiblížena takto: "Chceme zřídit Fond pro podporu dostupného bydlení, který by poskytoval garance tak, aby cílová skupina žadatelů dosáhla na hypotéční úvěr a mohla si v Praze pořídit vlastní bydlení."

V Amsterdamu, respektive Nizozemsku, existuje podobná možnost národní garance hypotéky. Jedná se o specifický typ hypotéky, jejíž splátky jsou v takové výši, aby nepřekročily příjem žadatele a zároveň mu zbyly peníze na nezbytné věci jako potraviny, pojištění nebo spořící účet. Tato kritéria stanovuje Národní institut pro rodinné finance, který garantuje, že si zájemci nepůjčí více, než si mohou dovolit. Zároveň existuje Fond garance vlastníků bytů, na nějž se žadatelé i poskytovatelé hypoték mohou obrátit v konkrétních případech, kdy nemohou hypotéku splácet. Těmi jsou ztráta zaměstnání, ukončení vztahu, neschopnost pro zaměstnání nebo partnerova smrt. Do jisté míry tak garantuje splácení vládní fond, nikoli město.

Amsterdamský program však sám sebe prezentuje jako v Evropě ojedinělý, zároveň není zvláštním opatřením pro mladé lidi. Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, že by podobný systém fungoval v Berlíně nebo jinde. Položili jsme proto dotaz přímo Jiřímu Pospíšilovi a dali mu tak šanci své zdroje doplnit, do dnešního dne jsme však bez odpovědi.

Jiří Pospíšil

Neověřitelné
Podle vyjádření magistrátu jsou ve správě města 4 byty a 18 objektů, které jsou neobyvatelné. Další však mohou být ve správě městských částí.

Tiskový mluvčí Magistrátu Hlavního města Prahy nám poskytl informaci o neobyvatelných bytech ve správě města: "Hl. m. Praha eviduje v rámci nesvěřeného majetku 4 byty a dále 18 objektů převážně vykoupených po povodni v roce 2002, které aktuálně nejsou obyvatelné."  Další neobyvatelné objekty však mohou být ve správě městských částí, proto necháváme výrok neověřitelný.

Podle článku iDnes.cz z dubna 2018 se v Praze nachází přes 1900 neobydlených bytů, které patří magistrátu či městským částem. Podle radního pro bydlení Prahy 7 Kamila Vavřince Mareše vychází číslo z analýzy zpracované Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, jejíž existenci nám ovšem mluvčí IPRu vyvrátil.

Neověřitelné
Spolupráce mezi stranami TOP 09 a STAN byla po vzájemné dohodě ukončena ke konci roku 2016. Na důvodech rozchodu se strany neshodly.

Strany nejmenovaly shodně konkrétní důvod pro ukončení spolupráce. Žádný z představitelů stran neuvedl, že by byly hlavní motivací osobní důvody.

Jak jsme již jako Demagog.cz ověřovali, hnutí STAN uvádělo slovy Petra Gazdíka jako hlavní příčinu neochotu TOP 09 změnit vzájemný vztah směrem k rovnocennějšímu postavení a větší integraci ve smyslu dvoustrany, jakou je například německá strana CDU/CSU.

Co se týče strany TOP 09, lze dohledat pouze vyjádření zármutku nad ukončením spolupráce.

Nutno podotknout, že strany jsou ochotné spolupracovat i nadále, jak ukazuje například kooperace obou stran v případě komunálních voleb v Praze. Obě strany zde postaví společnou kandidátku s názvem Spojme síly pro Prahu.

Nepravda
Podle vyjádření mluvčího IPR nebyla žádná podobná analýza Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy vytvořena.

Oprava: Výrok byl původně hodnocen jako neověřitelný. Po vyjádření mluvčího IPRu jsme změnili hodnocení na nepravdu.

Tiskový mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) na náš dotaz uvedl, že žádnou takovou analýzu v současnosti vypracovanou nemají. Dodává: "Dle údajů Českého statistického úřadu a Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) v roce 2011 bylo na území Prahy sečteno celkem 390 neobydlených domů, tj. 1,2 % z celkového počtu bytových domů v Praze. Hrubým odhadem na jeden bytový dům připadá v hlavním městě v průměru 15 bytových jednotek, tak to v úhrnu představuje téměř 6 tisíc bytů…"

Podle dubnového článku z iDNES se v Praze nachází přes 1900 neobydlených bytů, které patří magistrátu či městským částem. Podle radního pro bydlení Prahy 7 Kamila Vavřince Mareše vychází číslo také z analýzy zpracované Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Pospíšil se však nepravdivě zaštiťuje autoritou, která takovými čísly nedisponuje, proto je výrok hodnocen jako nepravdivý.



Jiří Pospíšil

Dneska si občan platí 30 % jízdy, zbytek je dotován.
Předvolební debata České televize, 28. září 2018
Pravda
Na základě Smlouvy o veřejných službách Hlavní město Praha každoročně přispívá několikamiliardovou částku na zabezpečení dopravní obslužnosti v metropoli. Tržba z jízdného tak pokrývá jen malou část nákladů nezbytných pro provoz MHD v Praze.

Za účelem zabezpečení dopravní obslužnosti na území hl. m. Prahy byla mezi Hlavním městem Praha a Dopravním podnikem hl. m. Prahy uzavřena Smlouva o veřejných službách pro roky 2010 až 2019.

Na základě Článku XIV. této smlouvy jsou smluvní strany povinny uzavírat dodatky k této smlouvě, které obsahují vymezení závazku poskytované veřejné služby a předběžně odhadují výši kompenzace pro období kalendářních let 2011-2019.

Dle přílohy dodatku č. 25 (.pdf, str. 9) z června 2017 činil předběžný odhad této kompenzace 13,776 miliard Kč. Pro rok 2018 činí podle přílohy dodatku č. 30 předběžný odhad kompenzace 14,272 miliard Kč.

Dle výroční zprávy (.pdf, str. 132) Dopravního podniku hl. m. Prahy činila pro rok 2017 výsledná výše kompenzace za závazek veřejné služby 13,535 miliard Kč.

Za jízdné pak podle výroční zprávy Dopravní podnik utržil v roce 2017 celkem 4,365 miliard Kč.

Na základě údajů (.pdf, str. 132) z Výkazu zisku a ztrát, konkrétně hodnoty nákladů v kategorii A-F, která činní cca 17,5 miliard Kč, se po odečtení položky III (Ostatní provozní výnosy) od těchto nákladů dostaneme k provozním nákladům DPP, jenž čítají cca 16,162 miliard Kč.

V rámci takto spočtených nákladů pak tržba na jízdném pokrývá cca 27 % této částky.

Zavádějící
Koncepce Městské policie opravdu neobsahuje ucelený seznam služeben, jen obvodních ředitelství. Zmíněny jsou pak některé problematické služebny. Seznam služeben lze ale nalézt na stránkách Prahy i Městské policie, proto výrok zavádí k nesprávné domněnce, že struktura je nejasná.

Koncepce (.pdf) výstavby a rekonstrukce hasičských zbrojnic na území hlavního města Prahy s výhledem do roku 2018 byla zastupitelstvem Prahy schválena (.pdf) dne 26. 5. 2016. V důvodové zprávě (.pdf) jsou popsány konkrétní plány na výstavbu nových stanic, dovybavení stávajících sborů a další součásti koncepce.

Existuje také Strategický program hl. m. Prahy (.pdf), který o rozvoji hasičských stanic
a zbrojnic a policejních stanic neinformuje.

Koncepce (.pdf) pojmenovaná "Návrh stabilizace, fungování a rozvoje Městské policie hlavního města Prahy do roku 2023" byla zastupitelstvem hlavního města Prahy schválena (.pdf) 17. 5. 2018. Na stranách 15-38 je pak uvedeno rozmístění jednotlivých obvodních ředitelství a území, které dané ředitelství spravuje. Pod ně spadají okrskové služebny, jejichž kompletní seznam není v koncepci obsažen, ale jsou předmětem zprávy v částech o příslušných obvodních ředitelstvích.

Seznam služeben Městské policie však na svém webu nabízí přímo město Praha, zároveň jsou vypsány na stránkách Městské policie u jednotlivých obvodních ředitelství (zde např. pro Prahu 1). Technicky je tedy pravdou, že koncepce neobsahuje seznam služeben. Služebny však reálně fungují a vymezení jejich místní působnosti a jejich rozmístění je veřejně zjistitelné.




Jiří Pospíšil

V tuto chvíli chybí 10 % městských strážníků, je to kolem 250 lidí.
Předvolební debata České televize, 28. září 2018
Pravda
Městské policii hl. m. Prahy opravdu chybí 250 strážníků, což odpovídá přibližně 10 %.

Podle ředitele Městské policie hl. m. Prahy Eduarda Šustera chybělo k 1. 1. 2017 celkem 250 strážníků. Deficit částečně zapříčinila změna zákona č. 553/1991 Sb. (§ 4, bod 1), podle níž musí mít městští strážníci maturitu.

Podle aktuální koncepce (.pdf, str. 15) schválené v květnu 2018 „je tedy předkládán návrh na navýšení počtu systemizovaných tabulkových míst MP Praha o celkem 260 tabulkových míst na celkových 2 780 tabulkových míst“. Z toho je 250 míst určeno pro přímý výkon služby, tedy strážníkům. Jde tedy přibližně o 10 % současného stavu.

Pravda
Pospíšil reaguje na Stuchlíkovo tvrzení, podle nějž TOP 09 vyloučila spolupráci s ODS a Svobodou. TOP 09 se ale spolupráci s ODS v Praze nijak nebrání, Pospíšil se tedy oprávněně hájí. (Byť přepsaný výrok vzbuzuje opačný dojem a kontext je zřetelný spíše ve videozáznamu.)

Kandidát na primátora Jiří Pospíšil v rozhovoru pár dní před vysíláním uvedl, že nejbližšími partnery by pro TOP 09 mohly být demokratické strany, s nimiž cítí možný programový průnik. Mezi takové strany patří podle Pospíšila Piráti, ODS a pravděpodobně i Praha sobě.

Ani ODS by se dle místopředsedkyně strany Alexandry Udženiji spolupráci s TOP 09 nebránila.







Pravda
Od roku 2010 na této stavbě skutečně nedošlo k žádnému většímu pokroku. Hnutí ANO má ministra dopravy od roku 2014, primátorku Prahy od stejného roku a premiéra necelý rok.

Pražský okruh je skutečně státní stavbou. Je součástí sítě silnic a dálnic ČR. Stavba celého okruhu je rozdělena do 11 úseků, z nichž 7 je již v provozu. Zbývající 4 úseky jsou v přípravě. Výstavbu Pražského okruhu má ve své kompetenci stát, přesněji Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Poslední 3 úseky byly uvedeny do provozu v roce 2010. V současné době zbývají úseky 4, ale zatím není jasné, kdy se začne stavět. Zatím nejblíže začátku výstavby je úsek 511 mezi Běchovicemi a D1.

Ministr Ťok v září 2018 uvedl, že tento úsek by mohl získat stavební povolení za rok až rok a půl. Poté by stavba podle Ťoka mohla začít za několik dnů či týdnů. V září 2018 dále zažádalo ŘSD na radnici Prahy 22 o územní rozhodnutí pro část Pražského okruhu. Kdy úřad rozhodnutí vydá, není jasné.

Podle posledních odhadů by mohl být Pražský okruh dokončen nejdříve v roce 2029.

Jiřím Pospíšilem jmenované personálie jsou pravdivé. Ministrem dopravy se v lednu 2014 stal člen hnutí ANO Antonín Prachař, který byl ještě téhož roku vystřídán nestraníkem Danem Ťokem, který byl rovněž nominován ANO.

Premiérem je Andrej Babiš, zakladatel a předseda hnutí ANO, který do křesla ministerského předsedy usedl v prosinci 2017.

Adriana Krnáčová se stala primátorkou po komunálních volbách v roce 2014, kdy vedla kandidátku hnutí ANO. Členkou hnutí se stala v následujícím roce.

Nepravda
Přestože schválení volební koalice mezi STAN a KDU-ČSL pro volby 2017 nebylo vždy podpořeno drtivou většinou členské základny, nelze popírat její účast, ačkoli do jisté míry omezenou, na schvalovacím procesu jejich koaliční spolupráce.

Přestože schválení volební koalice mezi STAN a KDU-ČSL pro volby 2017 nebylo vždy podpořeno drtivou většinou členské základny, nelze popírat její účast, ačkoli do jisté míry omezenou, na schvalovacím procesu jejich koaliční spolupráce. Koaliční projekt nebyl formován pouze na úrovni vedení stran, jak Pospíšil uvádí.

Jedna z prvních zpráv o možné spolupráci KDU-ČSL a STAN se objevila již v prosinci 2016, kdy Celostátní konference KDU-ČSL pověřila předsednictvo strany, aby zahájilo jednání pro spolupráci v nadcházejících volbách do poslanecké sněmovny v roce 2017.

Nejdříve se jednalo o možnosti tzv. integrační strany, kdy by vznikl nový subjekt, který by své kandidátní listiny poskládal z členů dvou spolupracujících stran. Tento projekt byl však Celostátní konferencí KDU-ČSL odmítnut, a namísto toho pověřila konference předsednictvo k jednání o spolupráci mezi stranami na úrovni volební koalice.

Nabídka koaliční spolupráce pro volby 2017 byla Starosty přijata, když bylo obdobné pověření pro vedení STAN schváleno 81 % delegátů Celostátního výboru STAN.

Volební koalice byla také schválena Celostátní konferencí KDU-ČSL dne 18. března 2017 v poměru 39 delegátů pro koalici a 31 delegátu proti koalici. O týden později pak byla koaliční spolupráce schválena také republikovým sněmem STAN, kdy pro bylo 101 ze 117 delegátů, kteří se hlasování účastnili.

Na základě těchto hlasování a probíhajících jednání podepsaly strany 12. dubna 2017 koaliční smlouvu. Tato smlouva byla následně potvrzena, a koaliční smlouva schválena, i celostátním sjezdem KDU-ČSL dne 27. května 2017. Na kterém pro koalici platně hlasovalo 228 z 269 přítomných delegátů.

Koaliční spolupráce byla nakonec odvolána. Došlo k tomu zejména z obav, že by volební výsledky koalice nedosáhly potřebné 10% hranice pro vstup uskupení do Poslanecké sněmovny.

Přestože schválení volební koalice mezi STAN a KDU-ČSL pro volby 2017 nebylo vždy podpořeno drtivou většinou členské základny, nelze popírat její účast, ačkoli do jisté míry omezenou, na schvalovacím procesu jejich koaliční spolupráce.