Jiří Pospíšil

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť v předvolebním spotu Adriany Krnáčové (a Elišky Kaplický Fuchsové) se mluvilo o tom, že „není tak těžký tady (myšleno v metru, pozn. Demagog.cz) udělat signál“; stejně tak se o pokrytí metra mobilním signálem píše ve volebním programu hnutí ANO z roku 2017. Pospíšil ovšem tohle zaměňuje za kompletní pokrytí metra Wi-Fi sítí, což je odlišná věc.

Hnutí ANO v Praze před komunálními volbami 2014 ve svém programu neslibovalo, že pokryje pražské metro Wi-Fi. V předvolebním spotu (čas 1:15), ve kterém vystupovala Adriana Krnáčová, Eliška Kaplický Fuchsová a Patrik Nacher, ovšem o volání v metru řeč je. Nejde ovšem o Wi-Fi, ale o signál mobilních operátorů.

Kaplický Fuchsová: „To není tak těžký tady udělat signál, ne?“ Krnáčová (ironicky): „Je. Protože to musí být co nejdražší, stejně jako ta Opencard. Jo? Uděláme řešení pro Prahu, které je dobré a kurva drahé. To je takový ten styl, posledních 20 let se to takhle dělo.“

Ve volebním programu hnutí ANO (str. 9) pro volby do Poslanecké sněmovny 2017 se o pražském metru a signálu objevila konkrétní zmínka. Ovšem ani zde se nemluví o Wi-Fi pokrytí celého metra, ale jde o mobilní signál:

„Základním předpokladem nejen pro využití služeb eGovernmentu, je kvalitní a dostupné vysokorychlostní připojení k internetu. Českou republiku je třeba pokrýt, a to i ve venkovských oblastech, kde je z ekonomických důvodů nabídka komerčních poskytovatelů připojení omezená, ale například i v pražském metru. Je absurdní, že Pražané v metru nemohou ani telefonovat ani být připojeni.“

Pokud tedy vyjdeme z volebních programů hnutí ANO, tak závazek, že by mělo být metro pokryto Wi-Fi sítí, není dohledatelný. Stejně tak jej nelze nalézt ve veřejných prohlášeních. Pospíšil zřejmě zaměňuje Wi-Fi za pokrytí mobilním signálem.

Aktuálně je možné se k Wi-Fi připojit v šesti stanicích metra. Dne 17. října, těsně před loňskými sněmovními volbami, došlo ke spuštění online bezpečnostního systému, v rámci kterého se přes připojení k Wi-Fi mohou cestující dozvědět o mimořádných událostech, výlukách apod. Zdarma se také mohou připojit k internetu.

Krnáčová se k projektu vyjádřila následovně: „Jsem ráda, že cestující budou mít konečně přístup k technologii wifi a věřím, že už brzy se dočkáme dalšího rozšíření přístupu k internetu v podzemní dráze.“

Martin Stropnický ve vyjádření pro Českou televizi (video, cca 1:40) v sobotu na otázku, zda se bude chtít sejít s ruským velvyslancem a bude chtít vědět jeho názor odpověděl:

" Já mu nechci kazit neděli, poté poletím do Bruselu na jednání ministrů zahraničí EU, nepochybně to bude téma... "

Neověřujeme, zda byl ministr zahraničí aktivní v přístupu k vyjádření Ruské federace, ale zda opravdu řekl to, co uvádí předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Jiří Pospíšil se ke spolupráci se středopravicovými stranami vyjádřil kladně již na tiskové konferenci bezprostředně po svém zvolení předsedou TOP 09.

Pospíšil zde mluvil o několika středopravicových stranách. Prohlásil, že „Starostové a nezávislí jsou TOP 09 dneska nejbližším politickým subjektem“ a doufá, že „v komunálních volbách leckde postavíme společné projekty a společné kandidátky“ (video od 7:48).

Dále vyzval ke spolupráci ve volbách do Evropského parlamentu, když uvedl: „Byl bych rád, kdyby strany TOP 09, Starostové a KDU, kteří jsou součástí tzv. Evropské lidové strany, kandidovaly společně.“ (od 1:32) Na adresu ODS Pospíšil řekl, že i s touto stranou by rád spolupracoval (od 8:40).

Z analýzy hlasování v Poslanecké sněmovně plyne, že zde není jasně deklarovaná jedna „hlasovací koalice“, která by rozhodovala o chodu Sněmovny. Jsou zde nicméně viditelné jisté trendy, které dávají Pospíšilovi částečně za pravdu. Poslanecké kluby ANO, SPD a KSČM spolu skutečně hlasují nejčastěji, ale ne vždy se na všem shodnou a nelze říci, že tyto strany rozhodují o veškerém dění ve Sněmovně.

Poslanci SPD se například při projednávání státního rozpočtu neúspěšně pokoušeli prosadit seškrtání mezinárodní rozvojové pomoci, pro konečnou variantu rozpočtu pak však zvedli ruku společně s kluby ANO, KSČM, ČSSD, KDU-ČSL a Lenkou Kozlovou (Piráti).

Michal Škop ze sdužení KohoVolit.eu zpracoval analýzu všech veřejných hlasování v Poslanecké sněmovně mezi listopadem 2017 a dubnem 2018. Z analýzy pěti set hlasování vyplývá, že poslanci hnutí ANO nejčastěji hlasují ve shodě s kolegy z KSČM, méně často pak ve shodě se zástupci ČSSD a SPD.

Diskutovaná „koalice“ ANO, SPD a KSČM spolu hlasovala především při volbě personálních otázek Sněmovny. V případě, že se tyto tři strany rozhodnou hlasovat společně, disponují silou 115 poslanců.

Zmiňované strany společně zvolily do čela mandátového a imunitního výboru Stanislava Grospiče (KSČM) nebo předsedu výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD). Hlasování o volbě předsedy a místopředsedů Sněmovny byla tajná, nelze tedy doložit, zda byli Radek Vondráček (ANO), Tomio Okamura (SPD) a Vojtěch Filip (KSČM) zvolení hlasy této nepsané koalice.

Společně také kluby hlasovaly v otázkách mimořádných schůzí Poslanecké sněmovny, kdy v prvních dvou případech společně zamítly program schůze a tím ji ukončily. Ve třetím případě se rozhodovalo o tom, zda bude mimořádná schůze Sněmovny neveřejná. To podpořili kromě zmíněných stran rovněž sociální demokraté.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) podobný žebříček zemí podle délky stavebního řízení nevydává. Jiří Pospíšil má pravděpodobně na mysli žebříček ve zprávě Doing Business, kterou každoročně vydává Světová banka.

Údaj o 121. příčce není zcela přesný. Pokud jde o stavební řízení celkově, skončila Česká republika na 127. místě ze 185 porovnávaných zemí.

Přestože údaj není přesný, výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem ke kontextu, ve kterém byl vyřčen. Jiří Pospíšil zde poukazoval na příliš velkou délku stavebního řízení, což údaj ze žebříčku Světové banky potvrzuje; žebříčkové umístění se pak liší pouze mírně.

Strany ODS a TOP 09 se skutečně shodly na společné ostravské kandidátce už v únoru 2018, v čele kandidátky bude nestraník Zdeněk Nytra. Zdeňka Nytru podpoří také Strana Soukromníků. V ostatních volebních obvodech Severní Moravy se o koalicích dosud jedná, oficiálně ale nebyly potvrzeny. Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Občanští demokraté na 55členné kandidátce v Ostravě budou mít 39 míst, TOP 09 obsadí 11 míst a Strana Soukromníků 5 míst. Politické strany se také shodly na podpoře rektora brněnské Masarykovy univerzity Mikuláše Beka, který bude kandidovat v Brně v podzimních volbách do Senátu.

„Nabídku jsem zvažoval dlouho, ale nakonec jsem si řekl, že naše společná kandidátka nemusí být marný projekt,“ řekl Nytra pro server iDNES.cz, který momentálně působí jako senátor. Před zvolením byl mnoho let ředitelem Hasičského záchranného sboru MS kraje.

Strany ODS a TOP 09 podle všeho jednají i o dalších společných kandidátkách. Dosud ovšem oficiálně konečnou dohodu na Severní Moravě neoznámili. „Vyjednáváme ještě o dalších městech. Na severu Moravy zřejmě nepůjde jen o Ostravu,“ řekl předseda TOP 09 Jiří Pospíšil pro Hospodářské noviny na konci února tohoto roku.

Prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Andreje Babiše dne 13. prosince 2017. Sněmovna vyjádřila vládě nedůvěru 16. ledna 2018, následující den podala vláda demisi. Tu prezident Miloš Zeman přijal a opětovně pověřil Babiše sestavením nové vlády.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože kabinet Andreje Babiše vládne bez důvěry (k 23. dubnu 2018) celkem 131 dnů.

Jiří Pospíšil se po zvolení předsedou TOP 09 vyjádřil, že jeho cílem bude pracovat na komunálních volbách. Dále řekl, že lidé na kandidátce nemusí být členy strany a že je potřeba oslovit i nestraníky. Komunální volby mají být zároveň prvním hodnocením nového vedení.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť skutečně existuje několik variant většinové vlády, na níž by se nepodílely KSČM a SPD. Jde spíše o hypotetickou debatu, v každém případě má hnutí ANO celou řadu alternativ, jak početně sestavit koalici.

Variant většinové vlády bez účasti KSČM a SPD je bezesporu několik:

ANO (78 poslanců) ODS (25 poslanců) = 103 poslanců ANO (78) Piráti (22) ČSSD (15) = 115 ANO (78) Piráti (22) KDU-ČSL (10) = 110 ANO (78) Piráti (22) STAN (6) = 106 ANO (78) ČSSD (15) KDU-ČSL (10) = 103

V případě, že by sestavením vlády byl pověřen někdo jiný, deklarovaly některé strany – jmenovitě ODS, KDU-ČSL, STAN a částečně i Piráti – že by se nebránily jednání s ANO o vládě. Jedinou stranou ve Sněmovně, která odmítá možnost jakékoliv vládní spolupráce s ANO, je TOP 09.

Hnutí ANO získalo v parlamentních volbách 2017 celkem 29,64 % hlasů voličů. Jedná se o nejvíce hlasů pro jakýkoliv politický subjekt kandidující v těchto volbách. Nejde však o většinu z odevzdaných hlasů. Navíc ANO ani nedisponuje většinou mandátů.

Z výše uvedených důvodů je výrok hodnocen jako nepravdivý.