Jiří Pospíšil

Návrh nové vlády Petera Pellegriniho představil 19. března 2018 Robert Fico. Novým ministrem vnitra měl být Jozef Ráž ml., který dosud zastával post státního tajemníka na ministerstvu zdravotnictví.

Jozef Ráž ml. sám přiznal v rozhovoru pro Denník N, že se s Robertem Kaliňákem zná přes motorky. Uvedl ovšem, že spolu nikdy nepodnikali ani nepracovali. Robert Kaliňák a Jozef Ráž ml. spolu dokonce pózují na fotografii, která byla zachycena na oslavě 40. narozenin Roberta Kaliňáka zveřejněna již v roce 2011.

Prezident Andrej Kiska následně odmítl jmenovat novou vládu a jako problém označil i Jozefa Ráže ml., protože nechtěl, aby vznikaly spekulace právě ohledně jeho vztahu k Robertu Kaliňákovi.

Ráž sice přiznal, že se zná s Robertem Kaliňákem, ale neuvedl, že jsou kamarádi či dokonce blízcí přátelé. Kaliňák se k tomu zatím nevyjádřil.

Byť je veřejně dostupná informace o jednom takovém setkání, média i opozice se jala spekulovat právě o vazbách Kaliňák-Ráž. Např. Richard Sulík (předseda strany SaS) mluvil o "kámoších z motorek". Pospíšil má tedy de facto pravdu, když uvádí, že o tomto spojení se hovoří a to na základě jejich společné fotografie. Nicméně zda takové přátelské vazby mezi oběma pány jsou, není možné doložit.

V červnu 2013, když se jednalo o nové vládě, měla kandidátka na premiérku Miroslava Němcová skutečně deklarovanou podporu od 101 poslanců. Navzdory tomu ji prezident Zeman vyjednáváním o vládě nepověřil.

Poté, co slovenský premiér Robert Fico podal demisi, skutečně prezident Kiska pověřil vyjednáváním o nové vládě dosavadního viceprezidenta Petera Pellegriniho ze strany SMER-SD.

Je tedy pravda, že respektoval současnou pozici Smeru jako nejsilnější parlamentní strany. Navíc disponoval většinou 79 poslanců Národní rady Slovenské republiky (ta má celkem 150 poslanců). Je třeba dodat, že v době, kdy Pospíšil poskytoval tento rozhovor, byl Pellegrini pověřen sestavením vlády, nikoliv jmenován premiérem.

V létě roku 2013 byla v České republice napjatá politická situace. Po demisi premiéra Nečase, jehož ODS vládla v koalici s TOP 09 a stranou LIDEM, navrhla ODS (19. června 2013) jako kandidátku na premiérský post Miroslavu Němcovou.

O několik dní později Němcová oznámila (25. června 2013), že disponuje 101 podpisy pro podporu své vlády. 101 podpisů požadoval prezident Zeman, třebaže pro absolutní většinou ve Sněmovně bylo tehdy jen 100 hlasů, protože poslanci Pekárek a Rath byli ve vězení, respektive ve vazbě.

Navzdory dostatečnému množství podpisů pověřil sestavením vlády prezident Zeman Jiřího Rusnoka.

Jakkoliv Miroslava Němcová skutečně v této době 101 hlasy disponovala, později, když Sněmovna hlasovala o důvěře vládě Jiřího Rusnoka, poslanci ODS Tomáš Úlehla a Jan Florián sál opustili, což bylo považováno za konec deklarované stojedničkové podpory pro kabinet Miroslavy Němcové. Navíc již předtím oba deklarovali, že pokračování pravicové koalice neumožní (7. srpna 2013).

V posledním článku Jána Kuciaka, který vydalo několik slovenských a českých zpravodajských portálů 28. února 2018 přesně o půlnoci, psal o působení čtyř italských rodin s vazbami na mafii pocházejících z Kalábrie, tedy domovů N'dranghety na východním Slovensku.

Má se jednat o rodiny Vadalovců, Cinnanteovců, Rodovců a Catroppovců. Márie Trošková měla mít podle článku přepojení na Antonina Vadalu, s kterým v roce 2011 založila společnost GIA. Z té však po roce odešla a později se stala asistentkou poslance za stranu SMER Viliama Jasaňa.

V březnu 2015 se dostala na Úřad vlády jako asistentka Roberta Fica. O rok později se dostal na Úřad vlády i Viliam Jasaň, protože ho Robert Fico jmenoval jako ředitele kanceláře a tajemníka bezpečnostní rady státu. Vialiam Jasaň byl také spojen s Antonínem Vadalem přes byznys.

Mária Trošková a Viliam Jasaň odešli z Úřadu vlády do vyšetření vraždy investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové.

V médiích se objevují zprávy o možném propojení slovenských politiků a jejich spolupracovníků na italskou mafii. Toto podezření se týká i Marii Troškové a z toho důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý. Zda tomu tak skutečně je, nehodnotíme, posuzujeme pouze, zda se podobné otázky veřejně řeší.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť český prezident (jako instituce) ve skutečnosti i přes některé podmínky a připomínky k jmenování různých ministrů vždy člena vlády nakonec jmenoval. V řadě případů se to neobešlo bez výtek dalších aktérů.

Všichni 3 čeští prezidenti měli k některým kandidátům výhrady a v některých případech podmínili jmenování splněnám určitých věcí, vždy ale ve finále navrženou osobu jmenovali. Jde tedy o nesrovnatelnou situaci s Kiskovým postupem, který bez dalšího odmítl jmenovat členy vlády Petera Pellegriniho.

Dosavadní čeští prezidenti vyjadřovali svou kritiku k určitým osobám nebo s jejich jmenováním otáleli. Například Václav Klaus na podzim roku 2005 nesouhlasil s osobou Davida Ratha na postu ministra zdravotnictví, protože byl zároveň prezidentem České lékařské komory, nebo Karla Schwarzenberga jako ministra zahraničních věcí pro jeho vztah k Rakousku.

Václav Havel pro změnu několik týdnů váhal se jmenováním ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra na pozici vicepremiéra. Do vlády byli však nakonec vždy jmenováni všichni navržení.

Miloš Zeman vyjadřoval nespokojenost např. s Karolínou Peake do čela resortu obrany, i on ji ovšem jmenoval.

Pokud bychom u zmiňovaných případů sledovali odezvu na tyto kroky, tak v některých případech je prezident za taková rozhodnutí podroben kritice. V případě ne/jmenování Davida Ratha do čela ministerstva zdravotnictví měl prezident Klaus podmínku, že musí ukončit své působení v čele České lékařské komory. Na to reagoval tehdejší premiér Paroubek (MF DNES):

" Paroubek zároveň vyjádřil znepokojení z prezidentova postupu. "Není dobré, aby si prezident republiky zahrával s duchem a literou Ústavy ČR," uvedl. "Zákon předpokládá, že adept na funkci ministra ukončí své aktivity, které jsou v rozporu s funkcí ministra, až po jmenování."Podle něj není jmenování Ratha "v rozporu s žádným předpisem bránícím jeho jmenování členem vlády ČR". Premiér dodal, že "zákony neumožňují prezidentu republiky takový výklad a postup, který zvolil. "

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť investigativní novináři dříve působící ve vydavatelství MAFRA po odchodu odtud (v souvislosti se změnou majitele) svou investigativní činnost neopustili, věnují se jí v jiných redakcích.

Jiří Pospíšil mluví o roku 2013, kdy holding Agrofert Andreje Babiše koupil nakladatelství Mafra a s ním i dva přední české deníky Lidové noviny a Mladou frontu DNES. Kvůli osobě Andreje Babiše z obou deníků odešlo mnoho novinářů, jako třeba Václav Dolejší, Dalibor Balšínek nebo Jana Klímová. Z investigativních žurnalistů to byli postupně Jaroslav Kmenta, Sabina Slonková, Jiří Kubík a Janek Kroupa.

Nikdo z nich s investigativní žurnalistikou neskončil, Jaroslav Kmenta momentálně píše pro magazín Reportér, který založil bývalý šéfredaktor Mladé fronty Robert Čásenský. Janek Kroupa odešel do Českého rozhlasu a tam v práci investigativního novináře pokračuje. Sabina Slonková si založila vlastní magazín Neovlivní a od minulého roku má společně s Jiřím Kubíkem investigativní pořad na Seznam zprávách Zvláštní vyšestřování. Ani o jednom z nich se tak nedá tvrdit, že by s investigativní žurnalistkou kvůli vstupu Andreje Babiše do mediálního průmyslu skončili.

Předseda TOP09 Jiří Pospíšil svůj záměr spolupracovat s hnutím STAN skutečně deklaroval v době, kdy kandidoval do čela strany.

Jiří Pospíšil oznámil svou kandidaturu do čela TOP09 na začátku listopadu 2017. Svůj záměr spolupracovat mimo jiné s hnutím STAN oznámil vzápětí: "Pokud budu zvolen, tak budu chtít, abychom spolupracovali se stranami z pravého středu, to znamená primárně se STAN a KDU-ČSL." Ve svém kandidátském projevu (čas 19:31) se na toto téma vyjadřoval znovu: " Platí tu ta jeho teze (Luďka Niedermayera, pozn. Demagog.cz ), která tu zazněla, že ta spolupráce ( se středopravicovými stranami, pozn. Demagog.cz) musí začít hned, ona ostatně již začala na půdě Poslanecké sněmovny, a není třeba, a není ani dobré a správné čekat až na konkrétní volby.Tamtéž (čas 21:17) dále hovořil o spolupráci s hnutím STAN v příštích volbách do Evropského parlamentu: "Bylo by hloupé nevyužít toho, že tři české politické strany, TOP 09. Starostové a Lidovci jsou součástí jedné velké rodiny politických středopravicových proevropských stran....... a bylo by hloupé se nepokusit postavit společnou kandidátku těchto tří subjektů."

Martin Stropnický ve vyjádření pro Českou televizi (video, cca 1:40) v sobotu na otázku, zda se bude chtít sejít s ruským velvyslancem a bude chtít vědět jeho názor odpověděl:

" Já mu nechci kazit neděli, poté poletím do Bruselu na jednání ministrů zahraničí EU, nepochybně to bude téma... "

Neověřujeme, zda byl ministr zahraničí aktivní v přístupu k vyjádření Ruské federace, ale zda opravdu řekl to, co uvádí předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.

8. prosince 2017 byl dolní komorou polského Parlamentu přijat zákon, který reformuje polský Nejvyšší soud. V platnost vstoupil 2. ledna 2018. Dle něj končí mandá t všech soudců Nejvyššího soudu dosažením 65 let, pokud jim není prezidentem udělena výjimka. Zhruba 40 % z 86 soudců Nejvyššího soudu věkového limitu dosáhlo již v době schvalování. Zákon nabude účinnosti až tři měsíce po vstupu v platnost, tedy začátkem dubna 2018.

Výrok Jiřího Pospíšila je nepravdivý, neboť oba zmíněné resorty jsou legislativně činné (oproti minulosti méně, nicméně zákony předkládají), v resortu školství jde o návrhy, které ve veřejnosti silně rezonují.

Výrok je hodnocen na základě předložené legislativy, kterou do Poslanecké sněmovny poslaly oba jmenované resorty a to za období vlády Bohuslava Sobotky. Ta získala důvěru Sněmovny 18. února 2014.

Od této doby předložilo do Poslanecké sněmovny Ministerstvo spravedlnosti celkem 18 návrhů zákonů, z nichž jich bylo schváleno 6.

Legislativně se měnila např. výše soudních poplatků, upravoval se exekuční řád. V Poslanecké sněmovně leží hned 10 dalších zákonů z dílny Ministerstva spravedlnosti. Je tedy faktem, že, na rozdíl od minulých volebních období, nebyly předloženy zásadní změny jako byl nový občanský zákoník, nicméně není pravdou, že by byl tento resort zcela nečinný.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pak předložilo poslancům v rozhodném období 7 návrhů, z nichž jich 5 již platí.

Obrázky pocházejí z webu Poslanecké sněmovny - jako rozhodné období počítáme to po zisku důvěry pro Sobotkův kabinet. Pokud tedy vyjdeme z tohoto kvantitativního pohledu, je zřejmé, že jistou legislativní aktivitu oba resorty vyvíjejí. Pro srovnání uveďme, že během ministerského působení Pospíšila ve vládě Petra Nečase (byl ministrem 2 roky), předložil resort 35 návrhů zákonů, z nichž bylo 33 přijato. Byl tedy aktivnější ve srovnatelném období, ale není korektní tvrdit, že zmíněná ministerstva nedělají nic.

Ministerstvo školství např. předložilo již 2 novely školského zákona, které jsou poměrně rozsáhlé. První z nich zavádí např. registr pedagogických pracovníků, povinný rok školky nebo upravuje šířeji inkluzivní vzdělávání.