My předkládáme speciální program „Dostupný byt“. Tedy pro mladé lidi, kteří chtějí tu hypotéku, město může část té hypotéky garantovat. Je to model v Amsterdamu, v Berlíně, v jiných západních městech.
TOP 09 v rámci koalice Spojené síly pro Prahu předkládá program, který umožňuje částečnou garanci hypotéky pro mladé. Podle dostupných informací však model není v Evropě rozšířen, jak Pospíšil naznačuje. Na náš dotaz, aby upřesnil, na které projekty odkazuje, dosud neodpověděl.
Program Dostupný byt představila koalice Spojené síly pro Prahu, kterou spolu s TOP 09 tvoří strany STAN, KDU-ČSL, LES a Demokraté Jana Kasla. Společně uvádějí čtyři body obsahující opatření pro dostupnější bydlení pro mladé Pražany. Zaprvé zmiňuje zrušení stavebních uzávěr a zkrácení povolovacího řízení, aby se ročně postavilo 6–8 tisíc bytů. Druhým bodem je právě program Dostupný byt. Třetím návrhem je poskytnutí pozemků bytovým družstvům a neziskovým subjektům pro výstavbu bytů. Poslední bod se týká auditu městského bytového fondu, jeho rekonstrukce a výstavby nových obecních bytů.
Zmíněná garance hypotéky městem je přiblížena takto: "Chceme zřídit Fond pro podporu dostupného bydlení, který by poskytoval garance tak, aby cílová skupina žadatelů dosáhla na hypotéční úvěr a mohla si v Praze pořídit vlastní bydlení."
V Amsterdamu, respektive Nizozemsku, existuje podobná možnost národní garance hypotéky. Jedná se o specifický typ hypotéky, jejíž splátky jsou v takové výši, aby nepřekročily příjem žadatele a zároveň mu zbyly peníze na nezbytné věci jako potraviny, pojištění nebo spořící účet. Tato kritéria stanovuje Národní institut pro rodinné finance, který garantuje, že si zájemci nepůjčí více, než si mohou dovolit. Zároveň existuje Fond garance vlastníků bytů, na nějž se žadatelé i poskytovatelé hypoték mohou obrátit v konkrétních případech, kdy nemohou hypotéku splácet. Těmi jsou ztráta zaměstnání, ukončení vztahu, neschopnost pro zaměstnání nebo partnerova smrt. Do jisté míry tak garantuje splácení vládní fond, nikoli město.
Amsterdamský program však sám sebe prezentuje jako v Evropě ojedinělý, zároveň není zvláštním opatřením pro mladé lidi. Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, že by podobný systém fungoval v Berlíně nebo jinde. Položili jsme proto dotaz přímo Jiřímu Pospíšilovi a dali mu tak šanci své zdroje doplnit, do dnešního dne jsme však bez odpovědi.
