Ondřej Mirovský

Zelení mají jako volební prioritu MHD zdarma do 26 let. Není to však blíže specifikováno ve volebním programu (.pdf). Nevíme tak například, zda by se jednalo o MHD zdarma pouze pro Pražany či pro všechny. Studenti do 26 let mají i nyní zlevněné jízdné.

OPRAVA (4. října 2018) Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť nám byla zastupitelem Mirovským doručena informace, že hovoří nikoli o návrhu Metropolitního plánu, ale o novele Pražských stavebních předpisů, která byla schválena na schůzi Rady hl. m. Prahy 17. července 2018 (.pdf, str. 9). Vzhledem k neveřejnému hlasování Rady a nemožnosti vzdáleného přístupu k projednávaným dokumentům nejsme schopni ověřit pravdivost výroku zastupitele Mirovského o schválení dokumentu zástupci ANO a ČSSD.

Ondřej Mirovský patrně naráží na návrh Metropolitního plánu, který byl 13. dubna 2018 zveřejněn Odborem územního rozvoje Magistrátu hl.m. Prahy - textová část (.pdf). V období od 27. června 2018 (.pdf) do 26. července 2018 probíhalo tzv. společné jednání, v rámci kterého mohl každý vznést k návrhu připomínky.

Vůči tomuto návrhu se v otázce vnitrobloků ohradila například městská část Praha 2, která „požaduje jasné definování a konkrétní regulaci staveb ve vnitroblocích vč. ochrany stávající a zvyšování podílu nové zeleně“ (.pdf, str. 1 - bod 2).

Tvrzení, že ANO a ČSSD schválily tento materiál, je zavádějící. Dle harmonogramu implementace nového Metropolitního plánu byl nový plán zadán usnesením bývalého zastupitelstva dne 19. září 2013 (.pdf). V té době vládla na magistrátu koalice ODS a TOP 09. Odbor magistrátu pod vedením pražské koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL, Starostové) pouze zveřejnil návrh zhotovený Institutem plánování a rozvoje (IPR) a posunul ho k dalšímu kroku, veřejnému připomínkování v tzv. společném jednání.

Následovat bude vyhodnocování a implementace úprav ze strany IPR, další připomínkování občanů, institucí apod. ve veřejném jednání. Poté další vyhodnocování a implementace úprav ze strany IPR. Tyto kroky mají odhadem trvat do roku 2022, kdy má budoucí obsazení magistrátu hl. m. Prahy nový Metropolitní plán schválit a vydat.

Ve volebním programu Zelených (.pdf, str. 10) najdeme osm hlavních bodů, přičemž zrušení heren se nachází ve čtvrtém bodu nazvaném Bezpečná Praha.

Komise pro regulaci loterií, jejímž členem byl i Ondřej Mirovský, schválila v roce 2015 novelizovanou vyhlášku o regulaci hazardu, podle které by z Prahy zmizelo 122 heren, povolených by bylo 191 těchto podniků. Nakonec byla schválena vyhláška (.pdf), která toto číslo snižuje na 101 povolených kasín. Co se týče Prahy 4, zde není herna povolena ani jedna.

Využitelností různých typů dopravy v hlavním městě Praha se zabývá Ročenka dopravy Technické správy komunikací. V dokumentu z roku 2017 (.pdf, str. 6) se uvádí, že během pracovního dne využije automobilové dopravy 29 % obyvatel. Zbylých 71 % se pohybuje buď hromadnou dopravou (42 %), na kole (1 %), pěšky (26 %) nebo cestují kombinací jak hromadné, tak i automobilové dopravy (2 %).

Zastupitel Mirovský použil graf z Analýzy bydlení a realitního trhu z roku 2017 (.pdf, str 24). Graf ukazuje výstavbu obecních bytů v Praze mezi léty 2001 a 2015, přičemž za tuto dobu se hlavním městě vystavělo 3621 obecních bytů.

Mirovský dále naráží na utlumení stavby městských bytů po roce 2007. V následujících osmi letech (roky 2008-2015) hl. m. Praha dokončilo stavbu pouhých 302 bytů (tj. v průměru 38 bytů za rok).

Co se týče vlády ODS na pražském magistrátu, je třeba zmínit, že zástupci Občanské demokratické strany drželi primátorský post od vzniku samostatné České republiky 20 let. V roce 2002 zvítězila ve volbách do zastupitelstva a primátorem se stal Pavel Bém, který primátorský řetěz předal Bohuslavu Svobodovi v roce 2010.

V období mezi roky 2001 a 2015 došlo k razantnímu nárůstu kupních cen bytů, jak ukazuje graf (.pdf, str. 32). Tato analýza také dále uvádí příčinu drahého bydlení v Praze: "Hlavní příčinu strmého aktuálního růstu cen nových i starších bytů lze spatřovat především ve značném oživení poptávky, které není doprovázeno adekvátním nárůstem nové výstavby," (.pdf, str. 33) a dále: "Vysoce nadprůměrné ceny bytů v Praze v rámci ČR jsou odrazem tradičně vysoké poptávky po bydlení v hlavním městě, která je primárně stimulována příznivými socioekonomickými podmínkami a rozvinutým pražským trhem práce." (.pdf, str. 37).

Dokument popisuje, že "po roce 2008 se situace z hlediska dostupnosti bydlení zlepšovala, ale na základě dostupných aktuálních informací o strmém nárůstu cen bytů v průběhu roku 2016 lze očekávat, že od roku 2015 došlo ke zhoršení finanční dostupnost bydlení." (.pdf., str.37) Lze tedy konstatovat, že bydlení v Praze je obecně drahé kvůli vysoké poptávce a sporé výstavbě.

Z výše popsaného zcela jednoznačně plyne, že stejný růst i pokles výstavby obecních bytů se udál za vlády ODS, dokonce za primátorství jednoho člověka. Přestože se nedostatek bytů odráží na jejich ceně, není navíc možné bez dalšího, jak to činí zastupitel Mirovský, připisovat klesající trend pouze vládě ODS. Mezi faktory patří finanční krize na konci první dekády 21. století.

Oprava: Hodnocení výroku měníme z nepravdivého na pravdivý na základě veřejných informací, na které nás odkázal Ondřej Mirovský.

Poslední dostupná zpráva o hospodaření města z 28. srpna 2018 potvrzuje, že k 30. červnu 2018 byl rozpočet Prahy v přebytku 9,3 miliardy. Schválený rozpočet (.pdf, str.1) pro rok 2018 přitom počítal se schodkem 20,5 miliardy korun.

Z materiálu pro jednání zastupitelstva vyplývá, že hospodaření vylepšuje jak příjmová strana (dosaženo 56 % procent příjmů upraveného celoročního rozpočtu), tak výdajová strana, kdy běžné výdaje jsou na 44,71 % rozpočtovaných celoročních výdajů a kapitálové výdaje (investice) pak pouze na 19,09 % plánu pro tento rok.

K takové situaci došlo i v loňském roce, kdy byl původně rozpočtován (.pdf, str.1) schodek hospodaření více než 20 miliard, v polovině roku už město hlásilo přebytek 7,2 miliardy a podobně skončil (.pdf, str.3) i celý hospodářský rok. I v roce 2016 byl vývoj podobný, kdy byl skutečný výsledek hospodaření také výrazně lepší než plán.

V tomto roce se hospodaření města může dále měnit a konečná bilance může být velmi odlišná od průběžných pololetních výsledků, v tuto chvíli podle aktuálně dostupných informací je však výrok o 9miliardovém přebytku pravdivý.

Původní odůvodnění výroku:

Podle závěrečného účtu města za rok 2017 hospodařila Praha s příjmy ve výši 77,76 mld. korun a s výdaji ve výši 70,31 mld. Přebytek tak činil zhruba 7,5 miliardy.

Nejnovější souhrnný analytický materiál ke stavu mostů v Praze vznikl v roce 2016, kdy TSK představila analýzu mostů pod její správou pro Radu hl. města Prahy. V tomto dokumentu je stav obou hlavních částí Hlávkova mostu hodnocen jako špatný (.pdf, str. 5, bod V010). Materiál hodnotí jako velmi špatný stav meziklenbových desek a vozovky (bod V011). V lednu 2018 měla TSK na základě žádosti dopravního výboru Města Prahy představit zprávu s nejhůře postiženými mosty v Praze (stupeň velmi špatný a havarijní), kde Hlávkův most nefiguroval.

Možnost zřícení mostu, i přes jeho vážný stav, nereflektuje žádná mediální zpráva. Většina informací jen odkazuje na špatný stav, nutnost omezení dopravy, stavbu kolektoru (.pdf, str. 1) a probíhající diagnostické práce; viz například ČT24. Nutno podotknout, že zřícená lávka v Troji měla stejně špatné hodnocení stavu jako Hlávkův most (.pdf, str. 4).

V současnosti se počítá s opravou mostu nejdříve kolem roku 2020, kdy se očekává ukončení přeložky sítí v mostu do nově budovaného kolektoru a zpracování analýzy celkového stavu obou těles Hlávkova mostu.

Aktuální stav Fondu dostupného bydlení (název Fondu sociálního bydlení byl změněn na Fond dostupného bydlení 26. ledna 2017) se nám nepodařilo dohledat, ale v červnu 2018 deník E15 uvedl, že jeho stav je 2,3 miliard korun.

Magistrát hlavního města Prahy také informoval o několika projektech, u kterých zastupitelstvo schválilo dotaci ze zdrojů Fondu dostupného bydlení. Šlo např. o 28,9 milionů korun na rekonstrukci bytového domu na Praze 7, 30 milionů na vytvoření bytů pro matky samoživitelky na Praze 12, 20 milionů na rekonstrukci bytů pro osoby v tíživé situaci na Praze 8 nebo 135 milionů korun na výstavbu bytového domu pro specifické sociální, startovní a stabilizační bydlení v městské části Praha-Kolovraty. Pražský radní Radek Lacko v listopadu 2017 informoval, že celková podpora z Fondu přesáhla 170 milionů.