Demagog.cz

Komunální volby v Praze

V debatě České televize se tentokrát sešli kandidáti na primátora v hlavním městě, a u toho jsme nemohli chybět. Přečtěte si v naší analýze, jak se 11 zástupců nejsilnějších politických uskupení v Praze vypořádalo po faktické stránce s tématy dopravy, bezpečnosti a bydlení. Svůj prostor dostaly evergreeny pražské politiky, jako je stavba linky metra D či územní plánování. A dostalo se i na Airbnb.

Ověřili jsme
Předvolební debata České televize ze dne 28. září 2018 (moderátor Jakub Železný, záznam)

106 ověřených výroků

Hynek Beran

Hynek Beran

Já jsem odborníkem v energetice a jsem bývalým tajemníkem energetické komise pana profesora Pačese. Takže pokud zmiňoval Radim Fiala pana profesora Drahoše, tak půjde zřejmě o nějaký omyl, mělo jít o profesora Pačese.

Hynek Beran s Václavem Pačesem spolupracoval v komisi, které Pačes předsedal vskutku jako tajemník.

skrýt celé odůvodnění

Nezávislá energetická komise, tzv. Pačesova komise, byla zřízena (.doc) 24. ledna 2007. 12. září pak vláda přijala statut (.doc) této komise, jejímž hlavním cílem bylo „vypracovat materiál pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém horizontu” (čl. 2).

Dle několika zdrojů, jako např. Dukovany.cz nebo časopis Elektro (.pdf, oficiální pramen se nám bohužel dohledat nepodařilo), byl Hynek Beran skutečně tajemníkem této komise, přičemž z čl. 5 a 7 statutu můžeme vyčíst, že role tajemníka a člena komise se zásadně liší. Zatímco člen komise může předkládat návrhy a podílet se na jednání komise, tajemník zejména administrativně zabezpečuje činnost komise či zpracovává podklady. Jeho hlas má pak pouze poradní váhu.

V druhé části výroku pak Hynek Beran reaguje na tvrzení moderátora, že místopředseda hnutí SPD Radim Fiala při představení lídra voleb do pražského magistrátu spojil osobu Hynka Berana s Jiřím Drahošem. Na tiskové konferenci (čas 5:00), při níž byl Hynek Beran představen, však Radim Fiala skoro nemluví, a Tomio Okamura spojil Berana pouze s osobou Václava Pačese či Dany Drábové. S Danou Drábovou Hynek Beran spolupracoval např. při přípravách státní energetické koncepce, resp. byl opět tajemníkem skupiny, která měla přípravu na starosti.




Jiří Nouza

Jiří Nouza

Máme na kandidátní listině víc jak 11 starostů, víc jak 5 nebo 6 místostarostů a řadu dalších radních.

Kandidátní listina Starostů pro Prahu obsahuje 8 starostů, 3 bývalé místostarosty a 3 radní.

skrýt celé odůvodnění

Z celého počtu 65 lidí na kandidátní listině Starostové pro Prahu najdeme sice 11 starostů, ale z toho tento post v současné době vykonává pouze 8 z nich. Dále jsou zde jen 3 bývalí místostarostové a 3 radní, přičemž čtvrtá na kandidátce, Ivana Cabrnochová, zasedá v radě městské části Praha 10 a nemá post radní v listině vepsaný.

Jakub Landovský

Jakub Landovský

Pravda je, že žiju v Praze celý svůj život, 13 let jsem v sociální demokracii.

Jakub Landovský pracoval po studiu jako vědec rok na univerzitě ve Spojených státech. Do ČSSD vstoupil v roce 2006. Uvedené skutečnosti jsou vskutku marginálního charakteru, nevyvrací pravdivost tvrzení.

skrýt celé odůvodnění

Ve svém životopisu (.pdf, str. 1) na stránkách pražské ČSSD Jakub Landovský uvádí, že po dosažení doktorátu na Univerzitě Karlově pracoval na univerzitě v Oregonu a zabýval se moderními konflikty o vodní zdroje. Žil tak rok (v letech 2005–2006) mimo Prahu. Do ČSSD pak vstoupil po návratu z USA v roce 2006, kdy zastával post asistenta Jiřího Dienstbiera staršího. Členem strany tak skutečně je téměř 13 let.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Já jsem od počátku zvolení do čela TOP 09 říkal, že mým cílem je spojení se Starosty.

Pospíšil médiím po vítězné volbě popsal svůj záměr sejít se se Starosty a dohodnout společné kandidátní listiny pro nadcházející komunální volby.

skrýt celé odůvodnění

Jiří Pospíšil byl zvolen předsedou TOP 09 na celostátním sněmu strany 26. listopadu 2017. Přání spolupráce TOP 09 se STAN a KDU-ČSL vyjádřil Pospíšil například v rozhovoru pro server iDNES.cz, který poskytl již v den svého zvolení do čela strany, tedy 26. listopadu 2017.

"Se zástupci obou stran (KDU-ČSL a STAN, pozn. Demagog.cz) se v nejbližší době sejdu. Budu dělat vše pro to, aby ta spolupráce byla co nejužší. Nevěřím, že budou předčasné parlamentní volby. Myslím, že reálně nás čekají nejdříve komunální a senátní volby, a bylo by dobré, kdybychom v těchto volbách našli společnou řeč a alespoň v některých místech postavili společné komunální kandidáty nebo našli společného kandidáta do Senátu."

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

To, co bylo a bylo velmi úspěšné (koalice TOP a STAN, pozn. Demagog.cz) a co z osobních důvodů zaniklo.

Spolupráce mezi stranami TOP 09 a STAN byla po vzájemné dohodě ukončena ke konci roku 2016. Na důvodech rozchodu se strany neshodly.

skrýt celé odůvodnění

Strany nejmenovaly shodně konkrétní důvod pro ukončení spolupráce. Žádný z představitelů stran neuvedl, že by byly hlavní motivací osobní důvody.

Jak jsme již jako Demagog.cz ověřovali, hnutí STAN uvádělo slovy Petra Gazdíka jako hlavní příčinu neochotu TOP 09 změnit vzájemný vztah směrem k rovnocennějšímu postavení a větší integraci ve smyslu dvoustrany, jakou je například německá strana CDU/CSU.

Co se týče strany TOP 09, lze dohledat pouze vyjádření zármutku nad ukončením spolupráce.

Nutno podotknout, že strany jsou ochotné spolupracovat i nadále, jak ukazuje například kooperace obou stran v případě komunálních voleb v Praze. Obě strany zde postaví společnou kandidátku s názvem Spojme síly pro Prahu.

Petr Stuchlík

Petr Stuchlík

Nikdo nemůže v České republice vydělávat na lidech v nouzi, protože by to odporovalo licenci ČNB. Ten, komu banka nebo nebankovní subjekt poskytne úvěr, musí splňovat nějaká pravidla.

Česká národní banka je od 1. června 2018 ze zákona všeobecným dozorem pro většinu typů úvěrů, uděluje rovněž licence. Je ovšem nepravdou tvrdit, že obchod s lidskou nouzí díky ČNB nefunguje, když praxe je prokazatelně jiná.

skrýt celé odůvodnění

Hlavním zákonem, který reguluje oblast úvěrů, je zákon o spotřebitelském úvěru číslo 257/2016 Sb. V tomto zákoně je vymezena i role ČNB jako všeobecného dozoru skrze poskytování licencí, jež umožňují poskytování úvěru věřiteli. Po dobu přechodného období vykonávala dozor částečně i ČOI dle předchozího zákona o spotřebitelském úvěru a podala České národní bance žádost o udělení oprávnění k činnosti podle nové právní úpravy. Kontrole nepodléhají přesně vymezené případy v § 4 zákona o spotřebitelském úvěru.

Jednou z kontrolovaných povinností subjektu poskytující spotřebitelský úvěr je posouzení úvěruschopnosti věřitele. ČNB tuto povinnost popisuje takto:

Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je na základě posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitel za tímto účelem poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

Tvrdit ovšem, že vydělávat v České republice na lidech v nouzi je nemožné, je iluzorní. Řadu problémů potvrzuje i pravidelná analýza Člověka v tísni. Ta aktuální z července 2018 například uvádí: „Zákon o spotřebitelských úvěrech sice omezil sankce, které si mohou věřitelé v takové situaci účtovat, lidé však většinou musí stále platit původní smluvní úrok. Ten dluh zvýší – zejména u menších nebankovních společností – o další desítky tisíc. Některé společnosti dokonce účtují klientům v případě prodlení zvýšený úrok či dodatečné poplatky, což považujeme za obcházení zákona.“ Ze systematičtějších způsobů obcházení zákona pak můžeme zmínit „podnikatelské úvěry“, kdy půjčující subjekty přesvědčí zájemce o půjčku, aby si účelově zřídil živnostenské oprávnění, čímž ztrácí ochranu spotřebitele. K naplnění podmínek také „žadatelům“ pomáhají tak, že nabízí vyřízení potvrzení o příjmech. ČvT dále hovoří o primárním započítání plateb na úroky místo na jistinu, preferenci exekucí před dohodou o srážkách ze mzdy a dalších pochybných obcházeních zákona. Řadu dalších pochybných praktik ve fázi exekuce (většinou v šedé zóně zákona) řeší např. web Exekutor má smůlu.

Závěrem je také nutné podotknout, že firma Fair Credit, ve které měl Petr Stuchlík vlastnický podíl, minimálně do prosince 2016, kdy vstoupila v platnost novela zákona o spotřebitelském úvěru, nespadala pod dozor ČNB. Z portfolia firem Fair Credit (Fair Credit International, Fair Credit Czech, Fair Credit Holding a Fair Credit Inkasní) získala licenci ČNB jen firma Fair Credit International (1. prosince 2016). Česká pobočka firmy pak potřebnou licenci získala až akvizicí firmy M – Profin 16. ledna 2018 a spadá tedy až od této doby pod kontrolu ČNB.

Petr Stuchlík

Petr Stuchlík

Já jsem nechtěl dávat novinářům zbytečně nějakou munici do jejich zbraní, proto jsem tuto svou investici (ve společnosti Fair Credit zabývající se půjčkami, pozn. Demagog.cz) prodal, a vidím, že i po dvou měsících je to téma.

Petr Stuchlík prodal svůj podíl ve firmě Fair Credit k 31. červenci 2018.

skrýt celé odůvodnění

V červenci se stal Petr Stuchlík lídrem kandidátky ANO do komunálních voleb 2018.  Následně, vzhledem k zájmu médií o jeho podnikání, k 31. červenci 2018 prodal svůj podíl ve firmě Fair Credit zabývající se půjčkami.

K tomu dodal toto:

„Rozhodl jsem se k 31. červenci 2018 prodat svůj podíl ve společnosti Fair Credit. Vedly mě k tomu četné dotazy novinářů a fakt, že toto téma se objevovalo v každém rozhovoru. Překrývalo tak prostor pro témata Prahy a mojí kandidatury. Vnímám citlivě, že kandidatura na veřejnou funkci není slučitelná s některými podnikatelskými aktivitami. Chci být transparentní a otevřený a prodej je podle mě jediným správným řešením.“

Zprávu o prodeji a o předchozí pozici Petra Stuchlíka jako investora potvrdil i ředitel firmy Tomáš Konvička pro portál Investujeme.cz.

Následně, během září 2018, Petr Stuchlík dle svých slov ukončil také svoje působení ve firmě Fincentra, která zároveň byla prodána švýcarské firmě Swiss Life. Nutno podotknout, že k 27. září 2018 stránky firmy změnu nereflektují.

Bohuslav Svoboda

Bohuslav Svoboda

Já jsem byl odsouzen nepravomocně, pak mi byla parlamentem dána imunita a vrchní soud ten rozsudek vrátil první instanci pro závažná pochybení.

V roce 2016 byl u Městského soudu v Praze Svoboda nepravomocně odsouzen k podmíněnému trestu dva a půl roku. Po volbách 2017 jej Sněmovna nevydala k trestnímu stíhání. V září 2018 byl případ Vrchním soudem navrácen k opětovnému posouzení.

skrýt celé odůvodnění

Kauza Opencard se táhne již od prosince 2009, kdy pražská opoziční zastupitelka Jana Ryšlinková podala trestní oznámení na neznámého pachatele. Měla podezření, že v souvislosti s projektem Opencard mohl být porušen zákon o zadávání veřejných zakázek nebo zákon o hospodaření s veřejnými
prostředky.

Městské státní zastupitelství v Praze podalo v červnu 2014 obžalobu na 15 pražských radních, kteří rozhodovali o projektu Opencard. Mezi nimi byli i bývalí pražští primátoři Bohuslav Svoboda (ODS) a Tomáš Hudeček (dříve TOP 09). Exprimátor Svoboda byl totiž v únoru téhož roku vydán Sněmovnou k trestnímu stíhání. Dle zastupitelství mělo dojít k porušení zákona v souvislosti se zadáním zakázky na
podporu programového vybavení firmě Haguess.

V září 2016 padl u Městského soudu v Praze nepravomocný rozsudek, kvůli uzavření nevýhodných smluv s firmou Haguess měla městu vzniknout nejméně pětadvacetimilionová škoda. Svoboda dostal podmíněný trest dva a půl roku, Hudeček dvouletou podmínku. Odsouzení se okamžitě odvolali.

Policie se začátkem nového volebního období, tedy po parlamentních volbách 2017, zažádala o opětovné vydání znovuzvoleného poslance Bohuslava Svobody. Tentokrát Sněmovna bývalého primátora k trestnímu stíhání nevydala. Svobodovi tak zůstala ústavně zaručená trestněprávní imunita poslance.

V září 2018 Vrchní soud v Praze zrušil podmíněné tresty bývalým pražským radním v kauze Opencard. Případ byl navrácen Městskému soudu v Praze k opětovnému posouzení. Závažná pochybení v rozsudku Městského soudu nelze doložit, neboť rozhodnutí Vrchního soudu není veřejně dostupné.

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Některé spoje MHD jsou jednoznačně přetížené.

Problematika přetíženosti některých spojů a nízké hraniční propustnosti některých oblastí pražské MHD je veřejně známým problémem.

skrýt celé odůvodnění

Přetíženost některých linek pražské MHD a nedostatečná dopravní propustnost a obsluha některých míst v Praze a okolí jsou zmiňovány opakovaně částečně v koncepčních dokumentech (Dopravní plán hlavního města Prahy na roky 2018 až 2020 s výhledem do roku 2022 (pdf, str. 22)), ale především v analyticko-prezentačních dokumentech (problémová mapa veřejné dopravy, shrnutí dokumentu P+ analýza, Projekt preference (pdf, kapitoly 3 a 4)) hlavního města Prahy a organizace ROPID. V analýze P+ jsou kritické body dopravy MHD v Praze shrnuty takto (pdf., str. 2):

„V samotné Praze je na horní hranici využití linka C metra, v tramvajové síti pak zejména oblast Karlova náměstí. Přestože se v posledních letech významně zlepšila technická úroveň tramvajových tratí i vozidel, nedaří se rozšiřovat kolejovou dopravu do oblastí s vysokou poptávkou, kde je suplována přetěžovanými autobusy. Síť veřejné dopravy trápí také nevyhovující přestupní body, jejich horší pěší dostupnost či přetrvávající bariérovost některých stanic metra (30%) a zastávek tramvají (20%).“

Jakub Landovský

Jakub Landovský

Dopravní podnik stojí 16 miliard a pouze 4 miliardy kryjeme z toho jízdného.

Náklady dopravního podniku jsou skutečně přibližně 16 miliard. Příjmy z jízdného činí o něco více, než Jakub Landovský tvrdí, jde přibližně o 4,4 miliardy.

skrýt celé odůvodnění

Dle výroční zprávy DPP (.pdf, str. 89) za rok 2017 jsou celkové náklady Dopravního podniku hlavního města Prahy a.s. cca 15,8 miliard korun. Na straně 90 této zprávy je pak uvedeno, že příjmy z jízdného tvoří přibližně 4,4 miliard korun. Příjmy z přirážek k jízdnému jsou pak cca 290 milionů korun. Celkové příjmy z jízdného včetně přirážek jsou tedy 4,7 miliard korun.

Marta Semelová

Marta Semelová

(k Landovskému) Škoda, že jste to neprosazovali na naše požadavky (bezplatné MHD, pozn. Demagog.cz).

Ačkoliv pražská ČSSD z větší části souhlasila s diskuzí o bezplatné MHD v Praze, nevyvinula v souvislosti s požadavky KSČM další snahu o prosazení této věci.

skrýt celé odůvodnění

Marta Semelová již na 6. zasedání Zastupitelstva hl. města Prahy, které se konalo dne 14. dubna 2015, vyzývala (.pdf, str. 65) k odborné a věcné diskuzi o kladech a záporech zavedení bezplatné hromadné dopravy v Praze.

Tento tisk se projednával v souvislosti s peticí, která čítala 1603 podpisů. Zastupitelstvo po krátké debatě schválilo, že bere petici na vědomí, avšak návrh týkající se souhlasu s uskutečněním diskuze laické a odborné veřejnosti ohledně zavedení bezplatné MHD nebyl schválen. Pro schválení návrhu hlasovali všichni čtyři zastupitelé klubu KSČM. Je nutno také poznamenat, že pro návrh byla i většina zastupitelů za ČSSD.

Na začátku roku 2016 (.pdf, str. 9) proběhla interpelace směřující na náměstka primátorky Dolínka, který má na starost mj. i dopravu. Ohledně změn cenových tarifů MHD zaznělo ze strany Marty Semelové:

Jenom jsem chtěla říci, že my také neustále nabízíme jednoduchý systém, a to je MHD zdarma. Připomínám, že by bylo opravdu vhodné zahájit skutečně tu věcnou odbornou diskusi, co by to přineslo, co by to ubralo. A nejenom to, co se týká toho, co město dá jako náhradu za to jízdné, ale také to, co by nás to stálo v tom pozitivním smyslu. Teď mám na mysli dopady na zdraví, životní prostředí atd. Děkuji.

Na to jí náměstek primátorky Dolínek odpověděl:

(...)Vím, že už to tady bylo několikrát diskutováno v minulosti tímhle zastupitelstvem. Nebylo podpořeno, bylo pouze řečeno. Diskuse se vedou, takže i takto se budeme řídit dál.

Jakub Landovský

Jakub Landovský

A jestli to (bezplatné MHD v Praze, pozn. Demagog.cz) potom jako v Tallinu zavedeme v dalších městech, jakože v Čechách jich přibývá jako hub po dešti, to už je další otázka.

Je pravdou, že v některých českých městech je MHD bezplatné. Ovšem zatím tomu tak není v žádném větším např. krajském městě.

skrýt celé odůvodnění

Významným příkladem města s bezplatnou dopravou je od roku 2013 Tallin, hlavní město Estonska, kde je však doprava bezplatná jen pro rezidenty. V České republice existuje bezplatné MHD ve Frýdku-Místku (od roku 2011), v Hořovicích (od roku 2008), ve Valašském Meziříčí (od roku 2017), Strakonicích, Lovosicích a Litoměřicích (od května 2018). Od září 2018 zavedly Říčany systém šesti nových linek bezplatné MHD, zatímco regionální linky Pražské integrované dopravy, které dopravu na území města zajišťovaly dosud, zůstaly beze změny a placené.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Dneska si občan platí 30 % jízdy, zbytek je dotován.

Na základě Smlouvy o veřejných službách Hlavní město Praha každoročně přispívá několikamiliardovou částku na zabezpečení dopravní obslužnosti v metropoli. Tržba z jízdného tak pokrývá jen malou část nákladů nezbytných pro provoz MHD v Praze.

skrýt celé odůvodnění

Za účelem zabezpečení dopravní obslužnosti na území hl. m. Prahy byla mezi Hlavním městem Praha a Dopravním podnikem hl. m. Prahy uzavřena Smlouva o veřejných službách pro roky 2010 až 2019.

Na základě Článku XIV. této smlouvy jsou smluvní strany povinny uzavírat dodatky k této smlouvě, které obsahují vymezení závazku poskytované veřejné služby a předběžně odhadují výši kompenzace pro období kalendářních let 2011-2019.

Dle přílohy dodatku č. 25 (.pdf, str. 9) z června 2017 činil předběžný odhad této kompenzace 13,776 miliard Kč. Pro rok 2018 činí podle přílohy dodatku č. 30 předběžný odhad kompenzace 14,272 miliard Kč.

Dle výroční zprávy (.pdf, str. 132) Dopravního podniku hl. m. Prahy činila pro rok 2017 výsledná výše kompenzace za závazek veřejné služby 13,535 miliard Kč.

Za jízdné pak podle výroční zprávy Dopravní podnik utržil v roce 2017 celkem 4,365 miliard Kč.

Na základě údajů (.pdf, str. 132) z Výkazu zisku a ztrát, konkrétně hodnoty nákladů v kategorii A-F, která činní cca 17,5 miliard Kč, se po odečtení položky III (Ostatní provozní výnosy) od těchto nákladů dostaneme k provozním nákladům DPP, jenž čítají cca 16,162 miliard Kč.

V rámci takto spočtených nákladů pak tržba na jízdném pokrývá cca 27 % této částky.

Jakub Landovský

Jakub Landovský

(k Pospíšilovi): Vy se do tý debaty vůbec nemontujte, protože jste se v Praze přihlásil k trvalému pobytu až letos na jaře, abyste mohl být primátor, a nikdy jste tu na daních neodvedl ani korunu.

Jiří Pospíšil si změnil trvalé bydliště pro kandidaturu na primátora. Do té doby působil na Plzeňsku.

skrýt celé odůvodnění

V pražské politice se Jiří Pospíšil zatím nepohyboval. Poprvé se stal zastupitelem v Plzeňském kraji v roce 2000, podruhé roku 2012, vždy na čtyři roky. Na západě Čech kandidoval vždy také do Poslanecké sněmovny. V Praze nyní podle svých slov kandiduje proto, že je to pro něj výzva, a chce v metropoli napravit současné problémy. „Většinu aktivního života trávím mezi Prahou a Plzní, teď Bruselem. Většina mých osobních aktivit a životní profilace je zde v Praze,“ říká Pospíšil. V březnu sdělil, že už má v Praze trvalé bydliště, nutné pro kandidaturu na primátora.

Ondřej Mirovský

Ondřej Mirovský

Tady je 70 % obyvatel, kteří denně nesednou do auta, ale jdou buď pěšky nebo veřejnou dopravou.

Přibližně 70 % Pražanů během pracovního dne nepoužívá automobilové prostředky.

skrýt celé odůvodnění

Využitelností různých typů dopravy v hlavním městě Praha se zabývá Ročenka dopravy Technické správy komunikací. V dokumentu z roku 2017 (.pdf, str. 6) se uvádí, že během pracovního dne využije automobilové dopravy 29 % obyvatel. Zbylých 71 % se pohybuje buď hromadnou dopravou (42 %), na kole (1 %), pěšky (26 %) nebo cestují kombinací jak hromadné, tak i automobilové dopravy (2 %).

Ondřej Mirovský

Ondřej Mirovský

Mirovský: My navrhujeme, aby MHD byla zdarma do 26 let. (...)
Železný: Kdokoliv? I turisté?
Mirovský: Pražané. Už dneska mají studenti levnější jízdné.

Zelení mají jako volební prioritu MHD zdarma do 26 let. Studenti do 26 let nyní mají zlevněné jízdné. To, zda konkrétní návrh bude specifikovat Pražany nebo ne, neověřujeme, neboť nejde o fakt, ale budoucí záměr.

skrýt celé odůvodnění

Zelení mají jako volební prioritu MHD zdarma do 26 let. Není to však blíže specifikováno ve volebním programu (.pdf). Nevíme tak například, zda by se jednalo o MHD zdarma pouze pro Pražany či pro všechny. Studenti do 26 let mají i nyní zlevněné jízdné.

Hynek Beran

Hynek Beran

Do Prahy nám jezdí asi 200 000 aut ze Středočeského kraje (denně, pozn. Demagog.cz).

Podle dat ÚDI-TSK za rok 2017 vjíždělo v průměrný pracovní den do Prahy 327 000 vozidel a dle KPMG denně 180 000 vozidel. Beran tolerovanou odchylku 10 % překročil v obou případech. Z čísel však nelze vyvodit, zda se kromě Středočeského kraje nejedná i o řidiče z jiných krajů.

skrýt celé odůvodnění

Jelikož se jednotlivá data výrazně liší, oslovili jsme příslušné instituce s žádostí o poskytnutí bližších informací. Výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný.

Data o vytíženosti dopravních vstupů do města ukazuje ročenka dopravy hlavního města Prahy pro rok 2017, zhotovená Úsekem dopravního inženýrství Technické správy komunikací hlavního města Prahy, a. s. (.pdf).

Pro hodnocení výroku jsou zásadní data tzv. kordonových sledování, což jsou ,,periodická dopravní sčítání na místech vytvářejících ucelený kordon všech významných vstupních komunikací do vymezené oblasti“ (.pdf, str. 9). Kordonová sledování se provádějí pro centrální a vnější část města za 24 hodin průměrného pracovního dne.

Vnější kordon značí ,,intenzitu automobilové dopravy na vstupech hlavních silnic a dálnic do souvisle zastavěného území metropole“. Představuje tedy data o vjezdu automobilů do metropole. Dle ročenky 2017 na území hlavního města vjíždělo jednosměrně v průměrný pracovní den 327 000 vozidel, z toho 290 000 osobních automobilů. Nárůst automobilové dopravy na vnějším kordonu byl oproti roku 2016 o 4,5 % (.pdf, str. 10). Tato čísla výrazně převyšují Beranem uvedených 200 000.

Beran ve výroku ovšem hovoří o počtu automobilů přijíždějících denně, nikoli v průměrný pracovní den. Na data o počtu přijíždějících denně odkazuje článek serveru Novinky.cz z 23. dubna 2018. Ten uvádí, že do Prahy přijíždí denně ,,okolo 180 tisíc obyvatel Středočeského a dalších krajů“. Tato data vychází z analýzy společnosti KPMG a číslům z Beranova výroku odpovídají přesněji, avšak i zde překračují tolerovanou odchylku 10 %.

Podle studie spádovosti, kterou v roce 2017 zpracovala společnost Česká distribuční a. s., vjíždí do Prahy z obcí Středočeského kraje pravidelně téměř 140 000 aut. „Za posledních 15 let vzrostl počet dojíždějících o 47 procent,“ říká Jan Senohrábek. Toto číslo je tedy značně vzdáleno od tvrzených 200 000.

Z těchto statistik nicméně nelze spolehlivě ověřit, zda se ve všech případech jedná o řidiče s bydlištěm ve Středočeském kraji. Zmíněná čísla mohou zahrnovat i řidiče z jiných krajů, kteří do Prahy přijíždějí.

Pro zajímavost ještě uvádíme data o intenzitě v centrálním kordonu. Centrální kordon je vymezen Petřínem, Letnou, Negrelliho viaduktem, Riegerovými sady a Vyšehradem a značí širší centrum hlavního města. Dle ročenky 2017 do širšího centra jednosměrně vjíždělo v průměrný pracovní den 265 000 vozidel, z toho 253 000 osobních automobilů (.pdf, str. 9).

Jan Čižinský

Jan Čižinský

Nejprve bych připomněl sociální demokracii, že když byla možnost zavést MHD zdarma na den při smogové situaci, tak hlasovali proti.

O návrhu MHD zdarma bylo jednáno jednou, a to při smogové situaci v lednu 2017. ČSSD vyjádřila podporu, smog však odešel dříve, než k hlasování došlo. V únoru 2018 se smog řešil znovu, už bez konkrétního návrhu MHD zdarma. Opět se však ani nehlasovalo.

skrýt celé odůvodnění

V lednu 2017 trvala v Praze pětidenní smogová situace. Návrh zavedení MHD zdarma radní tenkrát odložili, jelikož chvíli před jednáním meteorologové smogovou situaci odvolali. Po jednání uvedl radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) následující:

„Usnesení rady o tom, že doprava je zdarma, máme připravené, takže kdykoliv v příštích dnech, pokud se smogová situace zase zhorší, můžeme MHD zneplatnit.“

Technicky vzato tedy radní (a radní za ČSSD) nebyli proti. I když se MHD zdarma neschválila, byli radní údajně připraveni toto opatření zavést, pokud by znovu došlo ke zhoršení smogové situace.

Koalice primátorky Krnáčové byla však za řešení smogové situace kritizována opozicí. Slovy opozičního zastupitele za ODS Filipa Humplíka:

„Koalice (primátorky) Adriany Krnáčové tak dlouho řešila co dělat, až se smog rozpustil sám.“

Radní měli dále schválit plán regulace dopravy při smogové situaci 12. února 2018, dokument však stáhli. Proti návrhu onoho regulačního řádu dorazilo množství připomínek – od městských částí, odborů magistrátu, ministerstev, Středočeského kraje nebo policie. Regulační řád počítal s tím, že se v případě kritické situace omezí výroba a zavede zákaz vjezdu nákladních vozů. Řidiči osobních aut by mohli jezdit jen v sudé či liché dny podle posledního čísla SPZ. Pokud by řidiči vyjeli v nesprávný den, dopustili by se přestupku a dostali by pokutu.

Radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) měl proti regulačnímu řádu několik připomínek:

„Co se týče dojíždějících mimopražských, tak ti se v kritickém stavu mohou domluvit se sousedy a třeba se svézt do Prahy jedním autem s vyhovující SPZ. Ale jak se budete takhle domlouvat v Praze, když budete potřebovat něco nutně zařídit? Na to Praha není připravena." Dále také dodal, že by za ČSSD takovou podobu řádu nepodpořili:

„Za ČSSD můžu, doufám, říct, že si nemyslím, že bychom tuto podobu regulačního řádu podpořili.”

Podle náměstkyně primátorky Petry Kolínské (Trojkoalice/Zelení) mohlo být jedním z řešení právě MHD zdarma, což tenkrát podporoval i Čižinský. To však součástí regulačního řádu fakticky nebylo. Kolínská k tomu dodala:

„Kolegové na magistrátu tento názor zatím ale nesdílí, takže to Pražanům slíbit nemůžu. Věřím, že to případně budeme moci uvést do praxe ad hoc, třeba na základě toho, jak dlouho bude smogová situace trvat."

Dle pražských Zelených navíc návrh na MHD zdarma odmítli radní za hnutí ANO při jednání Rady vůbec řešit.

Bohuslav Svoboda

Bohuslav Svoboda

Jízdné stojí 10 korun na den. Když si uděláte průzkum, tak vám nikdo neřekne, že problém v Praze pro něj je jízdné.

Cena MHD se neobjevuje mezi problémy, které by obyvatelé Prahy uváděli nejčastěji. Jako problém sice byla zmíněna, šlo však o velmi malý počet respondentů.

skrýt celé odůvodnění

Celoroční jízdné stojí 3650 Kč, což odpovídá 10 Kč na den. V září 2018 proběhl průzkum agentury STEM/MARK, v jehož rámci lidé odpovídali na otázku „Které oblasti jsou pro vás osobně v Praze nejvíce problematické?”. V odpovědích se nejčastěji objevovalo: dokončení Pražského okruhu (45 %), rekonstrukce komunikací a mostů (38 %) nebo např. životní prostředí (27 %). Nespokojenost s cenou jízdného oproti tomu vyjádřilo 9 % respondentů, což odpovídá v pořadí 11. pozici. Celkem se průzkumu zúčastnilo 1103 respondentů.

Od roku 2016 navíc funguje magistrátní web a aplikace Zmente.to, kde jsou přijímány podněty Pražanů. Podle lednové statistiky (2018) si lidé nejčastěji stěžovali na stav silnic, chodníků a veřejných prostranství a také na veřejnou dopravu.

Jiří Nouza

Jiří Nouza

U stavby metra D jsme se za poslední 4 roky neposunuli ani o centimetr. Situace je taková, jaká byla před 4 lety.

Projekt nové trasy metra D byl schválen RHMP v roce 2013. Stavět se mělo začít již v roce 2017. V souvislosti s problémy při výkupu pozemků během posledních čtyř let se zahájení stavby projektu stále odkládá.

skrýt celé odůvodnění

Záměr výstavby metra D byl Radou hlavního města Prahy schválen v říjnu 2013. Nad výstavbou nové trasy metra, která by obsloužila Krč, Libuš a Písnici, se přitom v Praze uvažuje již od roku 1988.

Stavba byla v roce 2015 výhledově ohodnocena na 45 miliard korun bez DPH, stavět se mělo začít už v roce 2017. Vyhlídky tehdy pražskému zastupitelstvu představil generální ředitel firmy Metroprojekt David Krása: „V tuto chvíli se vykupují pozemky, na příští rok je naplánováno vypsání tendru na stavbu metra.“

Nicméně právě při výkupu pozemků se vyskytly problémy, otevření nové linky metra se tak posunulo o několik let. Plánovaného otevření v roce 2023 se měla dočkat aspoň druhá etapa výstavby mezi stanicemi Pankrác a Nové Dvory, slovy Petra Dolínka (ČSSD): “Při zahájení přípravy této etapy v březnu 2017 je dosažitelný termín zahájení stavby v roce 2019.” Cílem by pak bylo dokončení a zprovoznění tohoto úseku do roku 2023.

Město má však dodnes problémy skoupit všechny pozemky potřebné k výstavbě metra D. Dle právní analýzy, kterou pro pražský dopravní podnik vypracovala advokátní kancelář HSP & Partners, má výkup pozemků zabrat několik dalších let. V září 2018 se tedy ještě nezačalo stavět, ale lze si prohlédnout grafiku designu zastávek. V současné době započal geologický průzkum a otevření prvního úseku Pankrác – Písnice se tak odhaduje nejdříve v roce 2025 až 2026.

Marta Semelová

Marta Semelová

Na výstavbu metra D se musí vykoupit 655 pozemků.

Pro výstavbu metra D je potřeba vykoupit 655 pozemků.

skrýt celé odůvodnění

Dle informací zveřejněných 10. srpna 2018 portálem E15 je skutečně kvůli stavbě metra D potřeba vykoupit 655 pozemků. Jednání o výkupu probíhala k 18. červnu 2018 u 180 pozemků. Dalších 11 bylo smluvně převedeno do vlastnictví města a u 4 bylo smluvně provedeno spoluvlastnictví.

Petr Stuchlík

Petr Stuchlík

Železný: Do roku 2022, říká ANO, zahájíme stavbu metra D. Proč jste to neudělali už v končícím volebním období?

Stuchlík: Protože jsme byli součástí koalice, která tyto snahy bojkotovala. Paní primátorka (...) představila ten projekt před mnoha měsíci a jsou to lidé jako třeba pan Čižinský, případně Zelení, kteří tyto snahy bojkotovali. A taková paní Kolínská vytvořila úplně umělý problém ze společného podniku.

Téma metra D se reálně řešilo až v poslední době, a to teprve výkup pozemků. Nejedná se tedy o nějaké soustavné bojkotování návrhu výstavby linky D ze strany Trojkoalice.

skrýt celé odůvodnění

Snahy o výstavbu metra D zkomplikovaly v posledních měsících neshody ohledně společného podniku Dopravního podniku hl. m. Praha a Penty. Ten měl mít za cíl výkup pozemků a rozvoj okolí stanic metra linky D. Rada hlavního města Prahy na konci srpna usnesení o založení společnosti zamítla (.pdf, str. 9), když 5 radních hlasovalo pro, 4 proti a 2 se zdrželi.

Proti návrhu vystupovali členové Trojkoalice složené z KDU-ČSL, STAN a Zelených, konkrétně poslední dvě jmenované strany. Na zamítnutí usnesení se ale podíleli také někteří radní za ČSSD a ANO, neboť obě uskupení dohromady představují v Radě osmičlennou většinu. Nejedná se však o soustavné bojkotování návrhu. Neshody se objevily až v posledních měsících projednávání.

Mezi nejhlasitější kritiky patřila Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice), která se k tématu vyjadřovala v několika médiích. Svůj postoj vysvětlovala příliš velkými riziky, příliš velkou investicí z veřejných zdrojů a nedostatkem kontrolních mechanismů.

Místo toho navrhovala možnost zákona pozemky vyvlastnit: „Řešením pro zrychlenou výstavbu metra D je novela zákona o předběžné držbě pozemků. Ta umožňuje stavět, i když nebylo ukončeno vyvlastňovací řízení. Dále má zastupitelstvo možnost vykupovat pozemky za vyšší ceny, než jsou v cenové mapě, pokud tuto cenu zdůvodní.”

Kritikou k závěru projednávání nešetřil ani zmíněný Jan Čižinský (Trojkoalice): „Je tam několik riskantních ustanovení. Jedním z nich je, že se neví, co se bude dít s pozemky, které jsou dány do společného podniku. Většinu má Penta, takže to není v registru smluv a nepodléhá to informacím 106. Tedy je to riskantní a není možné to takhle dělat.”

Jan Čižinský

Jan Čižinský

(ke Stuchlíkovi) Problém byl v tom, že se připravoval společný podnik, který byl neprůhledný, špatně zkomunikovaný, a ten potom zhavaroval. Vy jste mohli vykupovat pozemky, nedělali jste to (směrem k metru D), a tak se počkalo na iniciativu Sněmovny. Já jsem hlasoval pro zákon, který urychlí výkup pozemků na stavbu metra D.

Vykupování pozemků pro stavbu linky D jde natolik pomalu, že počet zajištěných pozemků je téměř marginální. Nedošlo ani k dohodě na společném podniku. Radní se proto spolehli na zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, pro který hlasoval i poslanec Čižinský.

skrýt celé odůvodnění

Stavba linky D metra se protahuje kvůli odkupu pozemků, na kterých má metro stát. Město má dle mediální zprávy k 10. srpnu 2018 smluvně zajištěno 11 pozemků vlastnicky a 6 ve formě spoluvlastnictví. O nákupu 180 dalších jedná. Pro stavbu trasy jich však Praha potřebuje 655. Jednání jsou podle magistrátu komplikovaná a řada majitelů parcel požaduje přemrštěné ceny.

Řešením měl být společný podnik Dopravního podniku hl. m. Praha a Penty. Ten měl mít za cíl výkup pozemků a rozvoj okolí stanic metra linky D. Rada hlavního města Prahy na konci srpna usnesení o založení společnosti zamítla (.pdf, str. 9), když 5 radních hlasovalo pro, 4 proti a 2 se zdrželi. Proti návrhu vystupovali členové Trojkoalice složené z KDU-ČSL, STAN a Zelených, konkrétně poslední dvě jmenované strany. Na zamítnutí usnesení se ale podíleli také někteří radní za ČSSD a ANO, neboť obě uskupení dohromady představují v radě osmičlennou většinu.

Mezi nejhlasitější kritiky patřila Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice), která se k tématu vyjadřovala v několika médiích. Svůj postoj vysvětlovala příliš velkými riziky, příliš velkou investicí z veřejných zdrojů a nedostatkem kontrolních mechanismů.

Místo toho navrhovala možnost zákona pozemky vyvlastnit: „Řešením pro zrychlenou výstavbu metra D je novela zákona o předběžné držbě pozemků. Ta umožňuje stavět, i když nebylo ukončeno vyvlastňovací řízení. Dále má zastupitelstvo možnost vykupovat pozemky za vyšší ceny, než jsou v cenové mapě, pokud tuto cenu zdůvodní.”

Komplikovaná situace byla hlavním argumentem již přijaté a schválené novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, která má zefektivnit proces povolovacího řízení a urychlit proces vyvlastnění pozemků. Pro tento návrh hlasoval také poslanec Čižinský.

Jakub Landovský

Jakub Landovský

Mě ta bagatelizace téma MHD zdarma, které funguje v šedesáti městech na světě, velice mrzí.

MHD zdarma existuje jistě alespoň ve 135 městech na světě, aktuálně snad i ve více. Dle metodologie je tedy výrok nepravdivý, neboť bez ohledu na to, zda si přilepšil, nebo uškodil, odchylka od reality je příliš vysoká.

skrýt celé odůvodnění

Podle projektu Fare Free Public Transport je městská hromadná doprava zdarma ve 135 městech po celém světě, přičemž nejvíce jich najdeme v USA a v Polsku. V České republice jezdí dle projektu zadarmo cestující MHD ve Valašském Meziříčí, Frýdku-Místku a Strakonicích. Od roku 2018 však disponují bezplatnou hromadnou dopravou též Lovosice a Litoměřice, z čehož plyne, že interval počtu měst s MHD zdarma se pohybuje výše, než uvádí Fare Free Public, přičemž přesnou hodnotu nejsme schopni vypočíst.

Bohuslav Svoboda

Bohuslav Svoboda

(na Mirovského) Vy máte ze zákona povinnost takovou věc nahlásit (podezření z korupce, pozn. Demagog.cz).

Oznamovací povinnost plyne z trestního zákoníku, ovšem jen ve vztahu k několika trestným činům. Ve zmíněné kauze dosud nepadly rozsudky na základě činů, na které se oznamovací povinnost vztahuje. Kromě toho by Mirovský musel mít „hodnověrnou znalost“, ne jen podezření.

skrýt celé odůvodnění

Český právní řád nepracuje přímo s pojmem „korupce“, v trestním zákoníku jsou taková jednání upravena v § 329–334. V kontextu diskuze řečníci patrně naráží na případ podezření z korupce na Praze 7, který ovšem není dosud dořešen a ve kterém byla zatím odsouzena jediná osoba, a to nikoli za některý z úplatkářských trestných činů, ale za zpronevěru.

Z trestných činů, které přicházejí v úvahu, se totiž oznamovací povinnost vztahuje pouze na přijetí úplatku a podplacení. Musí jít navíc o „hodnověrnou znalost“, jinak by naopak mohl čelit obvinění z pomluvy. Žádná oznamovací povinnost se ale nevztahuje například na zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti při správě cizího majetku, nebo právě zpronevěru. Obecnou oznamovací povinnost mají dle trestního řádu státní orgány, tam se však zastupitelé (kterým je právě Mirovský) neřadí. Jde typicky o soudce nebo státní zástupce, ti musí nahlásit jakýkoli trestný čin, o kterém se dozví.

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Ten zákon, který urychlí tu výstavbu metra, je zákon, který dali jako pozměňovák Piráti a prosadili to na výboru ve Sněmovně. Takže to metro se dřív postaví bez společného podniku právě díky Pirátům ve Sněmovně.

Pozměňovací návrh má dva autory, Michálka z Pirátů a Nachera z ANO, nejde čistě o návrh Pirátů. Krom toho návrh není dostupný v databázi PSP, není tedy možné zjistit, jaký vliv měl na finální výborovou verzi. Návrh měl i tak širokou podporu jak ve výboru, tak ve Sněmovně.

skrýt celé odůvodnění

Novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury byla vyhlášena v srpnu 2018. Novelu předložila skupina poslanců ze všech 9 poslaneckých klubů.

Z hospodářského výboru také pochází pozměňovací návrh (.pdf, bod 17, str. 5) na zavedení § 4a, který má ulehčit městu při vyvlastňování pozemků nutných k výstavbě dopravní infrastruktury. Pro přijetí pozměňovacího návrhu se vyjádřili (.pdf, hlasování 1., str. 3).

Stejně tak návrh nově obsahuje v příloze spojení „dráhy speciální“ (tedy v tomto případě metro). Návrh, který měl tuto věc do pozměňovacího návrhu přidat, nám poskytl sám Zdeněk Hřib. Tato věc totiž není nikde v systému Poslanecké sněmovny vedena. Z poskytnuté informace vyplývá, že poslanci Michálek a Nacher měli předložit danou věc tak, aby se posléze dostala do zmíněného návrhu výboru. Poslanec Nacher není člen České pirátské strany, je to zástupce hnutí ANO. Budeme-li přistupovat k návrhu tak, že jej předložili tito 2 poslanci, není možné kredit za jeho přijetí (resp. za přijetí dané věci v jiném formátu) připsat jen Pirátům, jak to Hřib činí.

Pozměňovací návrh hospodářského výboru přijali poslanci všech stran. Zdrželi se pouze 2 zástupci České pirátské strany.

Záznam z hlasování pak ukazuje, že celý zákon byl přijat napříč politickým spektrem – pro přijetí totiž byla valná většina přítomných, 156 ze 160.

Dodejme, že zákon by měl urychlit vyvlastňování pozemků nutných k výstavbě komunikací a jiných staveb, v některých případech by mohl ušetřit až 5 let času. V případě výstavby metra D může město v souvislosti s novelou vyvlastňovat pozemky s použitím tzv. mezitímního rozhodnutí. To znamená, že by se mohlo začít stavět nezávisle na sporu o výši náhrady za pozemek. Stavební práce by tak začaly ještě před případným sporem, který může celý proces zdržet o několik let.

Hynek Beran

Hynek Beran

Když se podíváte na stavby, Pražský okruh třeba, ten stál 20 miliard. Z toho zhruba polovina byla na pozemky. Když se podíváte na plynovod Gazela, který stál 10 miliard, polovina byla za pozemky.

Celkové odhadované investiční náklady na Městský okruh i s dostavbou posledních tří částí činí 30–40 mld. korun. Plynovod Gazela doopravdy stál 10 mld. korun. Jaký podíl z uvedených částek tvořily investice do výkupu pozemků se nám ani u jednoho projektu nepodařilo zjistit.

skrýt celé odůvodnění

Pražský okruh se skládá z vnitřní a vnější části. V roce 1994 byl pražským magistrátem vnější okruh předán státu. Za stavbu vnitřního neboli Městského okruhu zodpovídá magistrát hlavního města Prahy a je financován z městského rozpočtu. Z kontextu výroku vyvozujeme, že Beran hovoří o tzv. Městském okruhu.

Ke 28. září 2018 zbývá dostavět 8,8 kilometru Městského okruhu, což odpovídá 30 % celé stavby. Jedná se o úsek Balabenka – Štěrboholská radiála a úsek Pelc-Tyrolka – Balabenka. Na tyto stavby ještě přímo navazuje tzv. Libeňská spojka, se kterou tvoří dohromady 10,5 kilometru. Dne 28. srpna 2018 (.pdf) vybral magistrát města projektanty této zbývající části. Stavba tří zbývajících částí by měla město vyjít zhruba na 307 milionů korun.

Odhadované celkové investiční náklady na stavbu Městského okruhu činí 30 až 40 miliard korun. Odhad tedy počítá s vyšší částkou než 20 miliard, které zmiňuje Beran ve výroku. Podíl investic na výkup pozemků z celkových odhadovaných nákladů se nám však nepodařilo zjistit.

Celková výše investic do výstavby plynovodu Gazela činila skutečně „téměř 10 miliard korun“, jak uvádí výroční zpráva společnosti Net4Gas pro rok 2012 (.pdf, str. 20). V průběhu stavby bylo nutné vyjednávat s vlastníky pozemků, přes které měl plynovod vést. V některých případech musela firma pozemky vykoupit, jak uvedly Lidovky.cz. Podíl investic do pozemků z celkové částky 10 miliard korun se nám však nepodařilo zjistit. Výroční zprávy společnosti Net4Gas sice uvádí v účetních závěrkách výši investic do pozemků, nicméně jde o celkové investice, nikoli o investice v rámci projektu Gazela. Na náš dotaz na Magistrát hl. m. Prahy ohledně řešené problematiky odpověděl jeho mluvčí Vít Hofman tak, že "o plynovodu Gazela bohužel nemá informace".

Hynek Beran

Hynek Beran

Když to srovnáme s tím vaším jízdným, tak je to jízdné zdarma zhruba na tři roky za těch 10 miliard za ten okruh (Pražský okruh, který stál dle Berana 20 mld. korun a polovina šla na výkup pozemků, pozn. Demagog.cz).

Výnosy z jízdného za minulý rok dosáhly cca 4,4 miliardy korun. Za 3 roky by se tak jednalo pravděpodobně o 13 miliard.

skrýt celé odůvodnění

Podle výroční zprávy Dopravního podniku hlavního města Prahy z roku 2017 (.pdf, str. 90) byly celkové tržby za jízdné 4 365 273 Kč. Za předpokladu podobného vývoje by dotované jízdné vyšlo za 3 roky na 13 miliard korun.

Bohuslav Svoboda

Bohuslav Svoboda

Pražané stráví parkováním 180 hodin ročně.

Podle průzkumu společnosti STEM/MARK stráví Pražané skutečně 180 hodin ročně hledáním parkovacího místa, na čemž se shodují mediální zprávy.

skrýt celé odůvodnění

Průzkum si nechala zpracovat firma Uber a zúčastnilo se ho 953 obyvatel Prahy. Ten ukazuje, že 39 % respondentů se s tímto problémem setkává denně, 36 % poté několikrát týdně. Dokonce 78 % Pražanů pravidelně stráví více času hledáním parkování než samotnou cestou na dané místo. Pouze 17 % řidičů tento problém vůbec nepociťuje.

Bohuslav Svoboda

Bohuslav Svoboda

70 % lidí říká, že hledají parkování déle, než jeli.

Podle průzkumu společnosti STEM/MARK opravdu stráví 78 % Pražanů více času hledáním parkování než cestou na dané místo.

skrýt celé odůvodnění

Průzkum si nechala zpracovat firma Uber a zúčastnilo se ho 953 obyvatel Prahy. Ten ukazuje, že 39 % respondentů má problém se zaparkováním na denní bázi a 36 % pak několikrát týdně. Autoři výzkumu uvedli, že Pražané stráví hledáním parkovacího místa dokonce 180 hodin ročně. Pouze 17 % řidičů tento problém vůbec nepociťuje.

Jan Čižinský

Jan Čižinský

Naším cílem je, aby ubylo těch 140 000 aut, které do Prahy dojíždějí.

Podle několika zdrojů vjíždí pravidelně do Prahy přibližně 140 000 aut, jde však o odhady, čísla se tedy v jednotlivých průzkumech liší.

skrýt celé odůvodnění

Podle studie spádovosti, kterou v roce 2017 zpracovala společnost Česká distribuční a. s., vjíždí do Prahy z obcí Středočeského kraje pravidelně téměř 140 000 aut. „Za posledních 15 let vzrostl počet dojíždějících o 47 procent,“ říká Jan Senohrábek. Oproti roku 2002 vzrostla výrazně orientace spádovosti na Prahu na úkor menších spádových center. Praha zvětšila své zázemí z 374 obcí na 562 obcí.

Podle strategie (.pdf, str. 6) Institutu plánování a rozvoje města Prahy z května 2018, která vychází z aktuální série dat Českého statistického úřadu za rok 2017, dojíždí denně do hlavního města Prahy za prací 164 300 osob.

Marta Semelová

Marta Semelová

Ty modré zóny nefungují. (...) Svědčí o tom desítky pokut a dvacet tisíc odtažených vozidel ročně.

Od roku 2009 klesl počet odtažených aut v Praze ze 68 tisíc na 20 tisíc v roce 2017. Z toho pouze část je z tzv. modrých zón.

skrýt celé odůvodnění

Podle Správy služeb hl. města (SSHM), která má odtahy v Praze na starosti, od roku 2009 klesl počet odtažených aut v metropoli ze 68 tisíc na loňských 20 tisíc. Nejvíce se na celkovém počtu podílejí odtahy ze zón placeného stání, jejich počet však dlouhodobě klesá. Stoupá počet aut odtažených kvůli blokovému čištění. Podle Technické správy komunikací se naopak zvyšuje počet aut, která nebyla včas přeparkována z čištěných komunikací, a proto bylo třeba je odtáhnout. Letos jarní čištění začalo 3. dubna a počet odtahů vzrostl od roku 2005 o polovinu.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť zmíněných 20 tisíc odtažených vozidel je oproti minulým rokům výrazně nižší výsledek. Také odtahy z tzv. modrých zón nejsou jediným místem odtahů, stoupá hlavně podíl odtahů z důvodu blokového čištění.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Pražský okruh, to je státní stavba. (na Stuchlíka, pozn. Demagog.cz) Pane kolego, vy máte ministra dopravy, premiéra, primátorku, neudělali jste v té oblasti nic, začínáte na tom teď pracovat.

Od roku 2010 na této stavbě skutečně nedošlo k žádnému většímu pokroku. Hnutí ANO má ministra dopravy od roku 2014, primátorku Prahy od stejného roku a premiéra necelý rok.

skrýt celé odůvodnění

Pražský okruh je skutečně státní stavbou. Je součástí sítě silnic a dálnic ČR. Stavba celého okruhu je rozdělena do 11 úseků, z nichž 7 je již v provozu. Zbývající 4 úseky jsou v přípravě. Výstavbu Pražského okruhu má ve své kompetenci stát, přesněji Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Poslední 3 úseky byly uvedeny do provozu v roce 2010. V současné době zbývají úseky 4, ale zatím není jasné, kdy se začne stavět. Zatím nejblíže začátku výstavby je úsek 511 mezi Běchovicemi a D1.

Ministr Ťok v září 2018 uvedl, že tento úsek by mohl získat stavební povolení za rok až rok a půl. Poté by stavba podle Ťoka mohla začít za několik dnů či týdnů. V září 2018 dále zažádalo ŘSD na radnici Prahy 22 o územní rozhodnutí pro část Pražského okruhu. Kdy úřad rozhodnutí vydá, není jasné.

Podle posledních odhadů by mohl být Pražský okruh dokončen nejdříve v roce 2029.

Jiřím Pospíšilem jmenované personálie jsou pravdivé. Ministrem dopravy se v lednu 2014 stal člen hnutí ANO Antonín Prachař, který byl ještě téhož roku vystřídán nestraníkem Danem Ťokem, který byl rovněž nominován ANO.

Premiérem je Andrej Babiš, zakladatel a předseda hnutí ANO, který do křesla ministerského předsedy usedl v prosinci 2017.

Adriana Krnáčová se stala primátorkou po komunálních volbách v roce 2014, kdy vedla kandidátku hnutí ANO. Členkou hnutí se stala v následujícím roce.

Petr Stuchlík

Petr Stuchlík

(na Pospíšila) Vaši starostové na severu Prahy to (výstavbu Městského okruhu, pozn. Demagog.cz) blokují dvacet let.

První dokumentace pro územní rozhodnutí jako počátek schvalovacího procesu byla podána v roce 2005 a schválena v roce 2008. Od roku 2008, tedy v době před 10 lety, začíná odpor vůči tomuto řízení v úsecích Pražského okruhu 518 a 519.

skrýt celé odůvodnění

Počátek schvalovacího procesu současné podoby návrhu Pražského okruhu v úsecích 518 a 519 (Ruzyně – Suchdol – Březiněves) je patrný od začátku zahájení stavebního řízení (DÚR – dokumentace k územnímu rozhodnutí) v roce 2005 a jeho schválení v roce 2008. O té doby lze také vysledovat odpor občanské veřejnosti, městských částí a obcí. V roce 2008 to byly MČ Suchdol, MČ Dolní Chabry, občanská sdružení a samotní občané. A je nutno přiznat, že odvolávání úspěšně vedlo ke zpoždění a až k faktickému zastavení stavby 518. Stejný průběh mělo i řízení úseku 519 (www.okruhprahy.cz, úseky 518 a 519).

Vzhledem ke vzniku strany TOP 09 v roce 2009 (.txt, bod 4.1.1) je trochu problematické vztahovat její činnost s odporem veřejnosti, který lze vysledovat již do období 2005–2008. Můžeme se podívat na dvě nejaktivnější městské části, MČ Suchdol a Dolní Chabry, kde je situace také komplikovanější. V Suchdole od roku 2010 je ve vedení radnice strana Sdružení občanů Suchdola, která vyhrála i v roce 2014.

V Dolních Chabrech je situace poněkud složitější. V roce 2010 vyhrálo volby sdružení Volba pro Chabry a spolu se Sdružením Naše Chabry vedlo koalici. V roce 2014 sdružení vyhrálo suverénně volby a s 9 členy z 15členného zastupitelstva vede tamější radnici.

Tedy ani o jednom sdružení se nedá mluvit jako o „vašich starostech“ v kontextu TOP 09.

Petr Stuchlík

Petr Stuchlík

Posunuli (v reakci na Pospíšila, který říká, že se ve výstavbě Městského a Pražského okruhu za poslední 4 roky vůbec neposunuli, pozn. Demagog.cz).

Lze hovořit o posunu jen v tom smyslu, že se dohadoval další postup projektu a vybírali se projektanti pro vyhotovení projektové dokumentace. Nicméně je pravdou, že nedošlo k zahájení samotné výstavby dalšího úseku.

skrýt celé odůvodnění

Městský okruh, tedy vnitřní okruh města, má v kompetenci hlavní město Praha. Od roku 2014 je primátorkou města Adriana Krnáčová z hnutí ANO. Poslední otevřenou částí okruhu je od roku 2015 tunelový komplex Blanka. K úplnému dostavění okruhu nyní zbývá 10,2 km. V listopadu 2017 schválilo Zastupitelstvo hl. m Prahy zakázku na projekt dostavby, který počítá s takzvanou variantou Vlasta. V květnu Rada města toto rozhodnutí podpořila, když odmítla návrh Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL, STAN) na alternativní trasu okruhu, tzv. duál. Trasa MO tak povede z Pelc-Tyrolky v trase nynější Povltavské ulice, dále Čuprovou, Spojovací a zcela novým úsekem kolem malešického nádraží až k Jižní spojce.

Zatím posledním krokem bylo schválení výběru projektantů Radou hlavního města Prahy v srpnu 2018. Jejich úkolem bude vyhotovit dokumentaci k územnímu Rozhodnutí (DÚR) včetně zajištění inženýrské činnosti k získání územního rozhodnutí pro dokončení Městského okruhu (MO).​ ​

Pražský okruh je součástí dálniční sítě, a jako takový jej má v kompetenci stát, tedy Ředitelství silnic a dálnic, potažmo Ministerstvo dopravy. Poslední úseky na Pražském okruhu byly uvedeny do provozu v roce 2010. Zbývající 4 úseky jsou v přípravě, ale zatím není jasné, kdy se začne stavět. Zatím nejblíže začátku výstavby je úsek 511 mezi Běchovicemi a D1. ​Ministr Ťok v září 2018 uvedl, že tento úsek by mohl získat stavební povolení za rok až rok a půl. Poté by stavba podle Ťoka mohla začít za několik dnů či týdnů. V září 2018 dále zažádalo ŘSD na radnici Prahy 22 o územní rozhodnutí pro část Pražského okruhu. Kdy úřad rozhodnutí vydá, není jasné. Podle posledních odhadů by mohl být Pražský okruh dokončen nejdříve v roce 2029.









Petr Stuchlík

Petr Stuchlík

Vždyť vy vylučujete s ním spolupráci (Pospíšil-TOP 09 se Svobodou-ODS, pozn. Demagog.cz)

TOP 09 zásadně vylučuje spolupráci pouze s KSČM a SPD.

skrýt celé odůvodnění

Zákaz spolupráce s KSČM a SPD má TOP 09 dle Jiřího Pospíšila v rámci oficiálního usnesení. Ani spolupráce s ANO se sice v Praze nejeví jako reálná možnost, není však zakázána. Tyto informace sdělil kandidát na pražského primátora Jiří Pospíšil v rozhovoru zde. Pospíšil uvádí: „Nejbližšími partnery jsou pro nás demokratické strany, kde cítím možný programový průnik. Jsou to Piráti z liberálního spektra, pravicová ODS a pravděpodobně i Praha sobě Jana Čižinského. Uvidíme ale, jak dopadne.“







Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

(v reakci na to, že by měli vylučovat spolupráci se Svobodou-ODS) Ne, s panem Svobodou v žádném případě.

Pospíšil reaguje na Stuchlíkovo tvrzení, podle nějž TOP 09 vyloučila spolupráci s ODS a Svobodou. TOP 09 se ale spolupráci s ODS v Praze nijak nebrání, Pospíšil se tedy oprávněně hájí. (Byť přepsaný výrok vzbuzuje opačný dojem a kontext je zřetelný spíše ve videozáznamu.)

skrýt celé odůvodnění

Kandidát na primátora Jiří Pospíšil v rozhovoru pár dní před vysíláním uvedl, že nejbližšími partnery by pro TOP 09 mohly být demokratické strany, s nimiž cítí možný programový průnik. Mezi takové strany patří podle Pospíšila Piráti, ODS a pravděpodobně i Praha sobě.

Ani ODS by se dle místopředsedkyně strany Alexandry Udženiji spolupráci s TOP 09 nebránila.







Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Já bych ocitoval zástupce ŘSD, který prohlásil 31. 5. 2018, že v tom úseku na severu (Pražského okruhu, pozn. Demagog.cz) jsou opět na začátku. To znamená, že propadly všechny posudky. A je to ŘSD, které je řízené ministerstvem dopravy, kde je pan Ťok za ANO.

Zvukový záznam potvrzuje slova ředitele ŘSD. Posudky propadly, protože byly zpracovány podle starého zákona.

skrýt celé odůvodnění

Citaci Zdeňka Hřiba potvrzuje hlasový záznam, který nám poskytl. Ředitel ŘSD doslova uvádí: "Vzhledem k tomu, že ty dokumentace EIA byly zpracovávány ještě podle starého zákona 244 ještě z 90. let minulého století, kdy bylo na ty stavby vydané právoplatné územní rozhodnutí,  nedostaly tedy výjimku, nebyly zařazeny mezi ty prioritní stavby a tyto stavby jsou prostě zahájeny od začátku a musíme na ně být zpracovaná nová  dokumentace EIA." (...) "Teďka ta severní část, tam samozřejmě v tuhletu chvíli jsme  více méně na začátku." Nahrávku nemáme oprávnění šířit.

Kromě této nahrávky je možné uvést květnový rozhovor s generálním ředitelem ŘSD (.pdf), který se však vyjadřuje v teoretické rovině a k Pražskému okruhu: "Výstavbu by mohla zdržet žaloba, kterou na stavbu k Nejvyššímu správnímu soudu poslali někteří majitelé pozemků pod budoucí dálnicí. (...) Pokud by tato žaloba uspěla, příprava staveb Pražského okruhu by se vrátila téměř na začátek."

Souhlasná stanoviska EIA ke stavbám úseků Pelc-Tyrolka – Balabenka, Balabenka – Štěrboholská radiála a Libeňská spojka byla vydána 11. října 2012. Platnost těchto stanovisek se řídila podle § 10 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí - znění od 01.07.2012. Platnost stanovisek tedy trvala 5 let s možností dalšího prodloužení na 5 let. Základní platnost stanovisek tak vypršela 11. října 2017, o prodloužení stanovisek však bylo zažádáno již v listopadu 2016. Zda byl udělen souhlas s prodloužením, se nám nepodařilo dohledat.

ŘSD je podřízenou organizací Ministerstva dopravy. V době vyřčení údajného výroku zástupce ŘSD z 31. května 2018 byl ministrem dopravy Dan Ťok (ANO).

Petr Stuchlík

Petr Stuchlík

V roce 2002 byl tunel Blanka a Pražský okruh na stejné startovací čáře. EIA měli, všechno dalšího. Dnes Blanka stojí, jezdí se jí, byť ve zkušebním provozu. Na severní částí Pražského okruhu se nic neudělalo, protože to starostové, kolegové tady pana Pospíšila, v Suchdole i dalších částech blokovali.

V roce 2002 nebyla situace komplexu Blanka a Pražského okruhu na stejné úrovni. Komplex Blanka je od 19. září 2015 ve zkušebním provozu. Severní část Pražského okruhu je v současnosti na opětovném začátku stavebního a schvalovacího řízení včetně analýzy EIA.

skrýt celé odůvodnění

Nelze tvrdit, že by situace kolem staveb tunelového komplexu Blanka a Pražského okruhu, přesněji jeho severní části (úsek 518 a 519), byly v roce 2002 na stejné úrovni. Již jen třeba proto, že komplex Blanka byl ještě řešen podle starého zákonu č. 244/1992 Sb. České národní rady o posuzování vlivů na životní prostředí a nepodléhal povinnosti provádět analýzu EIA ohledně dopadu stavby na životní prostředí.

Oproti tomu Pražský okruh, či jeho nedokončená část, se sestává z několika úseků – samostatných staveb, které navíc už musely být hodnoceny podle přísnějších novel z let 2002 a 2004. Obě stavby měly i jiné termíny představení a schválení stavební dokumentace, zatímco Blanka měla dokumentaci (.pdf, str. 7) k územnímu rozhodnutí (DUR) schválenou již v roce 2002, oba úseky severní části Pražského okruhu – 518 a 519 (www.okruhprahy.cz, na mapě je potřeba zvolit hledaný úsek) – ji měly až mezi lety 2005–2008.

Je pravdou, že se obě stavby potýkají s odporem veřejnosti. U Blanky byla většina odporu soudně zamítnuta. V úsecích 518 a 519 naopak odpor občanské veřejnosti i některých městských částí a obcí vedl k tomu, že se celý proces zastavil a v podstatě se začíná od začátku. Nejaktivněji vystupovaly MČ Suchdol pod vedením Sdružení občanů Suchdola a MČ Dolní Chabry pod vedením sdružení Volba pro Chabry. Ani jedno sdružení není v oficiálním spojení se stranou TOP 09.

Je také nesmyslné svalovat vinu jen na stranu odpůrců předložených plánů výstavby, protože jak ukázalo rozhodnutí soudů, v celém schvalovacím procesu se vyskytovaly chyby, například když Nejvyšší správní soud v květnu 2010 vyškrtl celou severní část okruhu z plánů územního rozvoje (ZÚR) hlavního města Prahy, protože nezohlednily a neposoudily vliv koncepce na vládou ČR v listopadu 2009 vyhlášenou evropsky významnou lokalitu „Kaňon Vltavy u Sedlce" vč. prioritního typu stanoviště zařazenou do soustavy Natura 2000 a její potenciální narušení (www.okruhprahy.cz, úsek 519).

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Národní kontrolní úřad jednoznačně řekl, že pan Ťok staví dálnice tempem 16 kilometrů za rok. A tímto tempem budeme těch chybějících 900 kilometrů dálniční sítě chybějící v České republice stavět opravdu hodně dlouho.

Dle Nejvyššího kontrolního úřadu bylo v letech 2013–2017 průměrně zprovozněno 16 kilometrů dálnic ročně, z plánovaných 2073 kilometrů zbývá postavit ještě 833 kilometrů.

skrýt celé odůvodnění

Ve své tiskové zprávě z 29. ledna 2018 (za období 2013–2017) Nejvyšší kontrolní úřad uvádí, že je plánovaná výstavba dálniční sítě na území České republiky ve značném skluzu oproti původním plánům.

Ministerstvo dopravy (v čele s Danem Ťokem) spolu s Ředitelstvím silnic a dálnic a Státním fondem dopravní infrastruktury tak bylo v posledních čtyřech letech schopno v průměru zprovoznit jen 16 kilometrů dálnic za rok. Konkrétnější přehled dokončených prací na dopravní infrastruktuře uvádí Ředitelství silnic a dálnic za poslední tři roky zde. Zároveň nebyla zahájena ani jedna z 15 plánovaných staveb. Původní plán dokončení dálniční sítě se z roku 2010 posunul až na rok 2050.

Největší problémy pomalé výstavby jsou spojené se získáváním územních rozhodnutí a stavebních povolení. V tomto by měla situaci usnadnit Novela zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (schválená poslanci 29. června 2018), která umožňuje výstavbu i na pozemcích, jež státu v danou chvíli ještě nepatří.

Je nutno dodat, že uvedené období se vztahuje i k předchozím vládám. Hnutí ANO má ministerstvo dopravy pod svou kontrolou od začátku roku 2014. V roce 2013 byl nejprve ministrem Zbyněk Stanjura (ODS) a poté Zdeněk Žák (nestraník). Současný ministr dopravy Dan Ťok (ANO) v křesle vystřídal spolustraníka Antonína Prachaře v prosinci 2014.

Petr Stuchlík

Petr Stuchlík

Silnice 511 se začala stavět, v Běchovicích.

Ohledně výstavby části silničního okruhu kolem Prahy v Běchovicích nebyl ve veřejných zdrojích dohledán průkazný materiál o již započatých pracích.

skrýt celé odůvodnění

Stavba 511 Běchovice – dálnice D1 je jedním z klíčových tahů silničního okruhu kolem Prahy v jeho východním segmentu. Začíná v křižovatce s plánovanou dostavbou Štěrboholské radiály (silnicí I/12), následně navazuje na již realizovaný úsek Pražského okruhu a končí před křižovatkou s dálnicí D1 (mezi obcemi Nupaky a Kuří).

Již v listopadu 2017 získala stavba závazné stanovisko posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) a tehdejší plány k započetí výstavby směřovaly k roku 2020. Ministr dopravy Daniel Ťok (ANO) se v souvislosti s plánovaným započetím stavby 19. září letošního roku vyjádřil, že plánovaný dvanáctikilometrový úsek by mohl získat stavební povolení zhruba za rok. Nejprve je ovšem třeba stran Ředitelství silnic a dálnic vykoupit příslušné pozemky. Ani v mapě související s výstavbami dálniční sítě na našem území k roku 2018 tento projekt není veden jako jeden z těch, jež by měly být realizovány v letošním roce. To potvrzuje i Informační leták týkající se této stavby.

Započaté stavební práce, jež zmiňuje Petr Stuchlík, tak spíše souvisí s opravou silnice Českobrodská v Běchovicích. Provoz v ní byl od března letošního roku až do září omezen.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

V tuto chvíli chybí 10 % městských strážníků, je to kolem 250 lidí.

Městské policii hl. m. Prahy opravdu chybí 250 strážníků, což odpovídá přibližně 10 %.

skrýt celé odůvodnění

Podle ředitele Městské policie hl. m. Prahy Eduarda Šustera chybělo k 1. 1. 2017 celkem 250 strážníků. Deficit částečně zapříčinila změna zákona č. 553/1991 Sb. (§ 4, bod 1), podle níž musí mít městští strážníci maturitu.

Podle aktuální koncepce (.pdf, str. 15) schválené v květnu 2018 „je tedy předkládán návrh na navýšení počtu systemizovaných tabulkových míst MP Praha o celkem 260 tabulkových míst na celkových 2 780 tabulkových míst“. Z toho je 250 míst určeno pro přímý výkon služby, tedy strážníkům. Jde tedy přibližně o 10 % současného stavu.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Zatímco se podařilo schválit koncepci rozvoje hasičských zbrojnic a stanic po Praze, stále chybí koncepce, kde by byla jasná struktura toho, jak jsou jednotlivé stanice Městské policie rozmístěny po Praze.

Koncepce Městské policie opravdu neobsahuje ucelený seznam služeben, jen obvodních ředitelství. Zmíněny jsou pak některé problematické služebny. Seznam služeben lze ale nalézt na stránkách Prahy i Městské policie, proto výrok zavádí k nesprávné domněnce, že struktura je nejasná.

skrýt celé odůvodnění

Koncepce (.pdf) výstavby a rekonstrukce hasičských zbrojnic na území hlavního města Prahy s výhledem do roku 2018 byla zastupitelstvem Prahy schválena (.pdf) dne 26. 5. 2016. V důvodové zprávě (.pdf) jsou popsány konkrétní plány na výstavbu nových stanic, dovybavení stávajících sborů a další součásti koncepce.

Existuje také Strategický program hl. m. Prahy (.pdf), který o rozvoji hasičských stanic
a zbrojnic a policejních stanic neinformuje.

Koncepce (.pdf) pojmenovaná "Návrh stabilizace, fungování a rozvoje Městské policie hlavního města Prahy do roku 2023" byla zastupitelstvem hlavního města Prahy schválena (.pdf) 17. 5. 2018. Na stranách 15-38 je pak uvedeno rozmístění jednotlivých obvodních ředitelství a území, které dané ředitelství spravuje. Pod ně spadají okrskové služebny, jejichž kompletní seznam není v koncepci obsažen, ale jsou předmětem zprávy v částech o příslušných obvodních ředitelstvích.

Seznam služeben Městské policie však na svém webu nabízí přímo město Praha, zároveň jsou vypsány na stránkách Městské policie u jednotlivých obvodních ředitelství (zde např. pro Prahu 1). Technicky je tedy pravdou, že koncepce neobsahuje seznam služeben. Služebny však reálně fungují a vymezení jejich místní působnosti a jejich rozmístění je veřejně zjistitelné.




Bohuslav Svoboda

Bohuslav Svoboda

(Železný cituje z programu ODS v části „Bezpečnost“) To, co je v tom programu, my jsme měli v programu a dělali jsme už v našem volebním období. „Znám svého strážníka“, to je program, který jsme vypracovali.

Program „Znám svého strážníka“ není žádnou novinkou, ODS ho představila již v roce 2010.

skrýt celé odůvodnění

V podrobném volebním programu ODS (.pdf str. 32) z roku 2010 je v sekci Vnitřní věci zmíněn program „Každý zná svého policistu“, který usiluje o větší využití policistů v ulicích a také o to, aby každý občan znal jméno a obličej strážníka, který hlídkuje v jeho okolí. Program tedy opravdu není žádnou novinkou, na internetových stránkách pražské městské policie je teoreticky možno dohledat kontakt na tzv. okrskáře v blízkém okolí (služba ale momentálně nefunguje).

Na internetových stránkách Městské policie hl. m. Prahy jsou ve výročních zprávách dohledatelné počty okrskářů na území města Prahy až do roku 2004. Ze zprávy z roku 2004 (.pdf str. 10) taktéž vyplývá, že tato složka městské policie měla již v roce 2004 na území hlavního města pětiletou tradici.

Bohuslav Svoboda

Bohuslav Svoboda

Já jsem vyměnil městské strážníky, změnil jsem jejich počet, vyslal jsem je na ulici. Měl jsem pravidelné briefingy s městskými i státními policisty (v době, kdy byl primátor, pozn. Demagog.cz).

Svoboda byl primátorem v době, kdy Městská policie Praha prošla reorganizací, v důsledku které byl zeštíhlen administrativní aparát a posíleny řady strážníků ve výkonu služby. Rovněž docházelo ke koordinaci s policií.

skrýt celé odůvodnění

Bohuslav Svoboda jakožto primátor např. jmenoval nového ředitele městské policie. Došlo také k zahájení reorganizace (.pdf, str. 5 a násl.) městské policie, která se dotkla 289 míst. Zpráva uvádí: „Na základě provedených změn lze jednoznačně říci, že bylo dosaženo splnění úkolu, který byl před nové vedení MP v roce 2013 postaven. To znamená, že prokazatelně byla zeštíhlena řídící struktura, zrušena nepotřebná místa v administrativě, byly eliminovány činnosti, které nejsou prioritně úkolem MP, a naopak byl posílen přímý výkon služby na jednotlivých Obvodních ředitelstvích.

Městská a státní policie pak vzájemně spolupracovaly (.pdf, str. 28) na základě koordinační dohody, která však byla podepsána již za Pavla Béma. O pravidelných setkáních Svobody s městskými či státními policisty nemáme konkrétní zmínky, zpráva o činnosti policie za rok 2013 (.pdf, str. 33) však potvrzuje, že ke spolupráci a koordinaci docházelo.

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Mám tady graf z oficiální ročenky Městské policie, který ukazuje, jak to bylo ve skutečnosti. To je graf pracovníků Městské policie od roku 2010. 2010 se ujal vlády pan Svoboda, 2011 byl zatčen ředitel Městské policie s úplatkem v autě, 2012 pan Svoboda jmenoval nového ředitele Městské policie. Má to sestupnou tendenci.

Počty pracovníků Městské policie pro Hlavní město Praha mají v posledních letech sestupnou tendenci.

skrýt celé odůvodnění

Dle zprávy o činnosti Městské policie, uveřejněné přímo na jejích stránkách, má chuť občanů podílet se na práci Městské policie sestupnou tendenci. V souvislosti s tímto trendem došlo již v průběhu roku 2013 k zásadní personální reorganizaci. Jejím cílem bylo zefektivnění a zeštíhlení policejní struktury, přehodnocení činností, jež vykonává a eventuálně by vykonávat nemusela, či činností duplicitních. Je však zjevné, že ani tato opatření nepřinesla pražským ulicím více strážníků.

Zdeněk Hřib zmiňuje současného kandidáta na post primátora Bohuslava Svobodu, který tuto funkci již zastával, a to v období od 30. listopadu 2010 do 23. května 2013. Ředitel pražské Městské policie Vladimír Kotrouš byl zatčen 25. listopadu 2011 a vystřídán Eduardem Šusterem.

Graf: Ročenka Městské policie Praha 2016. Str. 10.

Bohuslav Svoboda

Bohuslav Svoboda

My jsme počet městských strážníků snižovali (v době, kdy byla ODS na radnici, pozn. Demagog.cz), protože jsme skončili se všemi těmi úředníčky, kteří tam byli zbyteční. Vyhnali jsme je z aut do ulic, přestali dávat pokuty a botičky, a to se všechno potom vrátilo.

Bohuslav Svoboda se vyjadřuje o reorganizaci Městské policie hl. m. Prahy. Tato reorganizace skutečně měla za důsledek pokles počtu strážníků. Došlo taktéž k poklesu výběru pokut. Nepodařilo se nám ale dohledat, zda-li se jedná o důsledek reorganizace anebo odchodu strážníků.

skrýt celé odůvodnění

V letech 2013–2014 proběhla v Praze za vedení Eduarda Šustera třífázová reorganizace městské policie (.pdf, str. 7). Tato reorganizace byla zahájena z důvodu nemožnosti dalšího financování (.pdf, str. 6) městské policie. Dále měla přinést větší efektivitu práce jejích zaměstnanců. Jak je patrné z výroční zprávy pro rok 2013, měla tato opatření (v kombinaci s přirozeným odchodem zaměstnanců) za následek podstav (.pdf, str. 6) 190 zaměstnanců k 1. lednu 2014. Dle níže uvedeného grafu (.pdf, str. 7) se jednalo o nejnižší počet od roku 2009.

Kolik strážníků se skutečně podařilo „vyhnat z aut do ulic“, jak tvrdí Svoboda, není z výročních zpráv patrné. Tyto zprávy nicméně evidují počet přestupků, které městská policie ročně odhalí. V roce 2013 (.pdf, str. 17) došlo k výraznému poklesu odhalených přestupků v dopravě (24,1 %), přičemž podobný procentuální pokles (26,8 %) zaznamenalo ukládání blokových pokut (.pdf, str. 26).

Tyto a podobné poklesy by mohly teoreticky reflektovat snížení počtu strážníků, k čemuž docházelo jistě v letech 2011 (.pdf, str. 29) a 2012 (.pdf, str. 34). Zpráva o činnosti MP hl. m. Prahy z roku 2013 (.pdf, str. 6) pak již nabízí pouze celkový počet zaměstnanců, nikoli jen strážníků. Stěží však lze bez dalších a nám nepřístupných dat jednoznačně prokázat tuto teorii.

Pokud se jedná o „úředníčky, kteří tam byli zbyteční“, můžeme nabídnout statistiku jako u strážníků výše. Na konci roku 2010 byl stav „ostatních zaměstnanců“ 186 lidí (.pdf, str. 33), v roce 2011 pak 194 (.pdf, str. 29) a v roce 2012 180 hlav (.pdf, str. 34). Zpráva o činnosti MP z roku 2013 pak ještě přidává informaci o zrušených místech v administrativě kvůli reorganizaci sboru, kterých je 69 (.pdf, str. 6). Dodejme, že „zbytečnost“ konkrétních pozic je věcí názoru, a proto ji nehodnotíme.

Výsledkem Svobodova výroku budiž tedy hodnocení neověřitelné, jelikož bez dalších dat není možné prokázat souvis poklesem v počtu udělených pokut či odhalených přestupků a reorganizací sboru MP hl. m. Prahy.








Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Původně měla mít městská policie 2520 zaměstnanců (podle dosavadní strategie, pozn. Demagog.cz). V realitě tam byl podstav, myslím, že to bylo kolem 285 pracovníků, kteří tam chyběli. A nově máme schválenou novou strategii rozvoje městské policie, podle které bychom měli mít 2770 zaměstnanců.

Od roku 2010 do roku 2016, s výjimkou roku 2015, počet zaměstnanců městské policie klesal. Do roku 2023 by se pak celkový počet zaměstnanců městské policie měl zvýšit na 2780.

skrýt celé odůvodnění

Zdeněk Hřib ve svém vystoupení (čas 1:00:00) používá graf (viz níže) ze Zprávy (.pdf, str. 10) o činnosti městské policie. Z tohoto grafu však vymazal rok 2009, mezi lety 2009 a 2010 přitom došlo k poměrně výraznému navýšení počtu zaměstnanců městské policie. Část poklesu počtu zaměstnanců mezi lety 2013 a 2014 je přitom způsoben reorganizací městské policie – tato reorganizace se dotkla celkem 289 míst.

Zmiňovaný počet 2520 zaměstnanců se pak vztahuje zřejmě k období 2014–2017. V tomto období měla (.pdf, str. 12) mít podle tehdejší koncepce městská policie skutečně 2520 zaměstnanců, přičemž k 1. lednu 2018 chybělo městské policii 285 zaměstnanců tak, jak Zdeněk Hřib uvádí.

Dne 17. května 2018 pak byla schválena (.pdf, str. 47, bod 62) nová strategie fungování Městské policie hlavního města Prahy do roku 2023. Podle strany 15 nové strategie je počet zaměstnanců městské policie zvýšen na 2780, tedy jen o málo více, než Zdeněk Hřib tvrdí.

Marta Semelová

Marta Semelová

70 % všech skutků ohlášených na linku městské policie se týká dopravní situace.

Statistiky ukazující na proporci přestupků v dopravě v rámci ohlášení na linku 156 nejsou z veřejných zdrojů k dispozici. Zadali jsme dotaz na Městskou policii hlavního města Prahy, do této chvíle jsme však bez odpovědi.

skrýt celé odůvodnění

Nejnovější data, které jsou k dispozici v sekci Zpráv o činnosti Městské policie Praha, jsou za rok 2016. Tato zpráva (.pdf) udává počet volání na linku 156 (s. 12), což bylo za rok 2016 celkem 311 071 hovorů (v roce 2015 šlo o 342 799 hlášení).

Ve zprávě je rozlišováno, zda se jednalo o hlášení přestupků (114 221), trestných činů (161) nebo omezení na osobní svobodě (146). Kategorie dopravní situace se zde nerozlišuje, stejně jako u rozboru statistik jednotlivých ohlášených a objasněných přestupků.

Dodejme, že z celkového počtu 1 055 163 odhalených přestupků v roce 2016 se týkalo dopravy 904 447 (tamtéž, s. 12), což je 86 %.

Novější data či statistiky, týkající se konkrétně přestupků v dopravě nahlášených přes linku 156, nejsou k dispozici, tudíž jsme napsali dotaz na Městskou policii hlavního města Prahy. Nyní je pro nás výrok neověřitelný.



Marta Semelová

Marta Semelová

Ta městská policie je problém. Oni řeší ten nedostatek strážníků, je to i v té koncepci pro roky 2018–2023. Každý rok od roku 2014 byly nějaké benefity navyšovány – na dopravu, rizikový příplatek, náborový příplatek, na ubytování, atd.

Koncepce stabilizace, fungování a rozvoje Městské policie hlavního města Prahy do roku 2023 byla schválena v květnu 2018. Po změnách v letech 2014–2015 došlo jen k navýšení náborového příplatku, ostatní bonusové složky zůstaly stejné.

skrýt celé odůvodnění

Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválilo na svém 37. zasedání dne 17. května 2018 Návrh stabilizace, fungování a rozvoje Městské policie hlavního města Prahy do roku 2023 (.pdf, str. 47, bod 62). Personální otázkou Městské policie Praha se materiál zabývá poměrně podrobně hned v úvodu dokumentu (.pdf, str. 11-72).

V roce 2014 oznámila Městská policie (MP) Praha zavedení či zvýšení benefitů pro zaměstnance. Mělo se jednat o dvě fáze. V první došlo k navýšení hodnoty stravenek na 100 Kč (s dvacetikorunovou spoluúčastí), vytvoření osobního konta zaměstnance, kam mu byl připsán příspěvek 5000 Kč na dovolenou, a náborový příplatek po dobu dvou let v hodnotě 1000 Kč za měsíc (celkem 24 000 Kč). V následujícím roce 2015 byl zaveden příplatek na bydlení (do 2000 Kč) a dopravu (do 2000 Kč) a došlo k navýšení rizikového příplatku (6 000 a 3000 Kč). Tyto změny v benefitech jsou potvrzeny i ve výše zmíněném koncepčním materiálu (.pdf, s. 14).

Na stránkách MP Praha jsou uvedeny k 28. září 2018 tyto benefity: náborový příspěvek až 100 000 Kč, příspěvek na bydlení 2000 Kč, příspěvek na dopravu až 2000 Kč, příspěvek na dovolenou formou osobního konta až 5000 Kč a stravenky v hodnotě 100 Kč. Le konci roku 2017 chybělo 260 strážníků do plného stavu.

Pokud tedy budeme porovnávat zmíněné bonusy, tak k zásadnímu navýšení došlo jen u náborového příplatku. Ostatní příplatky jsou na stejné úrovni s lety 2014–2015. Tedy nedošlo k navýšení benefitů každým rokem.

Ondřej Mirovský

Ondřej Mirovský

My jsme v Praze zrušili asi 122 heren. V té vyhlášce, která je teď platná, tam zbývá 101 heren. Některá velká kasína zmizela například na Praze 4.

Strana Zelených pomohla ke zrušení 122 heren v Praze. Nyní jich opravdu zbývá 101. Z Prahy 4 zmizela kasína všechna.

skrýt celé odůvodnění

Komise pro regulaci loterií, jejímž členem byl i Ondřej Mirovský, schválila v roce 2015 novelizovanou vyhlášku o regulaci hazardu, podle které by z Prahy zmizelo 122 heren, povolených by bylo 191 těchto podniků. Nakonec byla schválena vyhláška (.pdf), která toto číslo snižuje na 101 povolených kasín. Co se týče Prahy 4, zde není herna povolena ani jedna.

Jan Čižinský

Jan Čižinský

My jsme realizovali projekt, kde se zaznamenávaly dobré skutky strážníků, protože oni jsou hlavně hodnoceni podle pokut. Ukázalo se, že těch dobrých skutků je stejně jako pokut.

Od listopadu 2017 si strážníci na Praze 7 zapisují do svých výkazů nejen pokuty, ale i dobré skutky. Statistiky ukazující jejich poměr však nejsou dostupné z veřejných zdrojů.

skrýt celé odůvodnění

Jan Čižinský je v současnosti starostou městské části Praha 7. Od listopadu 2017 si tamější strážníci do výkazů zapisují nejen pokuty, ale nově i dobré skutky. Jak uvedl Jan Čižinský: „K práci strážníka, vedle řešení různých protiprávních jednání, patří i to, co by se mohlo nazvat službou veřejnosti. Jsou to přesně ty běžné činnosti, které denně vykonají a které pomáhají, ale nejsou nikdy vidět. Vedle statistik přestupků bych rád získal přehled i o této práci.

Nicméně ke statistikám, které by ukazovaly poměr zapsaných dobrých skutků a pokut, nemáme přístup z veřejných zdrojů.

Petr Stuchlík

Petr Stuchlík

Zazlívám paní primátorce, že se vzdala přímého dohledu nad městskou policií. Tradičně v čele policie vždy stál primátor.

Je opravdu tradicí, že v čele městské policie stává primátor. V případě Adriany Krnáčové tomu tak není a post zastává radní Libor Hadrava (ANO).

skrýt celé odůvodnění

Městskou policii v Praze řídí Libor Hadrava (ANO), který má na starost oblast bezpečnosti a prevence kriminality. Policii tedy neřídí primátorka Adriana Krnáčová, jak by bylo dle Stuchlíkových slov „tradiční“.

Pokud se podíváme zpět na bývalé primátory Prahy, opravdu bývalo tradicí, že primátor města řídil zároveň i městskou policii. Bylo to tak u bývalého primátora Tomáše Hudečka (obd. 2013–2014), stejně tak u Bohuslava Svobody (2010–2013) nebo Pavla Béma (2002–2010). Výjimkou bylo však také krátké období, kdy v roce 2002 rezignoval tehdejší pražský primátor Jan Kasl (1998–2002). Jeho pravomoci byly tedy rozděleny pěti radním, řízením policie byl v té době pověřen tehdejší radní pro bezpečnost Rudolf Blažek.

I přesto, že řízení policie spadá pod kompetence primátora, neznamená to, že musí tuto úlohu vždy zastávat, jelikož:

Obecní policii řídí starosta, pokud obecní zastupitelstvo nepověří řízením obecní policie jiného člena zastupitelstva. Na návrh zmíněných osob zastupitelstvo obce může pověřit plněním některých úkolů při řízení obecní policie určeného strážníka, který splňuje podmínky stanovené zákonem o obecní policii.

Jiří Nouza

Jiří Nouza

V červnu 2015 byla debata na zastupitelstvu, kde se měnila vyhláška o hernách a kasinech. Já osobně jsem navrhoval nulovou toleranci a nechal jsem to hlasovat a vy jste pro to nehlasovali (směrem k Mirovskému, pozn. Demagog.cz). Přitom jste to měli v programu.

Pro Nouzův návrh nulové tolerance pro herny a kasina v Praze zvedla ruku polovina zastupitelů Trojkoalice (KDU-ČSL, STAN a Zelení), dále 2 ze 4 členů Zelených včetně Ondřeje Mirovského. Zelení tedy návrh částečně podpořili, částečně nikoli.

skrýt celé odůvodnění

Návrh novely obecně závazné vyhlášky č. 10/2013 Sb. hl. m. Prahy, kterou se stanoví místa a čas, v nichž lze provozovat loterie a jiné podobné hry, a kterou se stanoví opatření k omezení jejich propagace, byl skutečně projednán v červnu 2015, a to na 8. zasedání (.pdf, bod 3) Zastupitelstva hl. m. Prahy.

Schválení návrhu předloženého Radou hl. m. Prahy by zavedlo snížení počtu míst, na kterých lze provozovat loterie a jiné podobné hry, z původních 313 na navrhovaných 179 (.pdf, str. 65). Na území pěti městských částí by pak došlo k nové nulové toleranci hazardu (.pdf, str. 15).

Dá se soudit, že k bodu skutečně debata proběhla, jelikož diskurs o novele počíná na stránce 65 a končí stranou 106 (.pdf).

Co se týče návrhu zastupitele Nouzy, ve svém projevu (.pdf, str. 83) nezhodnotil nulovou toleranci nijak pozitivně, ale jde podle něj o lepší variantu: „(...) to, co tady dneska předvádíme, je selektivní výběr různých provozoven, a nikdo nebude spokojen. S nulovou tolerancí nebude taky nikdo spokojen, ale věřím tomu, že když se to stane neprodleně, poučíme se rychle. Já poučen jsem, ale zřejmě je potřeba poučit Radu a zastupitele, kteří pro to budou hlasovat (...).

Nouza následně poněkud krkolomným způsobem navrhl (.pdf, str. 103) hlasování o nulové toleranci provozu loterií a jiných podobných her na území Hl. m. Prahy. Jeho návrh nebyl přijat, přičemž pro hlasovalo 19 zastupitelů, proti 1 a zdrželo se 23.

Zaměříme-li se na volební program Trojkoalice (KDU-ČSL, Zelení a STAN) k volbám do Zastupitelstva hl. m. Prahy v roce 2014, seznáme, že Trojkoalice se vskutku k prosazení nulové tolerance vůči hazardu zavázala (.pdf, str. 9).

Nakonec lze tedy zhodnotit, že z osmi zastupitelů Trojkoalice (zastupitelé Čižinský, Kolínská, Mirovský, Plamínková, Růžička, Stropnický, Štěpánek, Wolf) hlasovali 4 pro, 3 nehlasovali a 1 se zdržel. Pro hlasovali za Zelené Stropnický a Mirovský. Nehlasovali Štěpánek (přestože byl přítomen, jak plyne ze zápisu) a Kolínská (která mohla být nepřítomna). Zelení tedy nebyli v hlasování jednotní, přestože tento bod měli v programu. Je pravdou, jak Nouzovi oponoval Mirovský, že ani při jejich souhlasu by návrh neprošel a nešlo tedy o realizovatelnou variantu.

Bohuslav Svoboda

Bohuslav Svoboda

(V reakci na Nouzu a to, že Zelení nehlasovali pro nulovou toleranci heren, pozn. Demagog.cz) Je to pravda.

Pro Nouzův návrh nulové tolerance pro herny a kasina v Praze zvedla ruku polovina zastupitelů Trojkoalice (KDU-ČSL, STAN a Zelení), dále 2 ze 4 členů Zelených včetně Ondřeje Mirovského. Zelení tedy návrh částečně podpořili, částečně nikoli.

skrýt celé odůvodnění

Návrh novely obecně závazné vyhlášky č. 10/2013 Sb. hl. m. Prahy, kterou se stanoví místa a čas, v nichž lze provozovat loterie a jiné podobné hry, a kterou se stanoví opatření k omezení jejich propagace, byl projednán v červnu 2015, a to na 8. zasedání (.pdf, bod 3) Zastupitelstva hl. m. Prahy.

Schválení návrhu předloženého Radou hl. m. Prahy by zavedlo snížení počtu míst, na kterých lze provozovat loterie a jiné podobné hry, z původních 313 na navrhovaných 179 (.pdf, str 65). Na území pěti městských částí by pak došlo k nové nulové toleranci hazardu (.pdf, str. 15).

Zastupitel Nouza poněkud krkolomným způsobem navrhl (.pdf, str. 103) hlasování o nulové toleranci provozu loterií a jiných podobných her na území Hl. m. Prahy. Jeho návrh nebyl přijat, přičemž pro hlasovalo 19 zastupitelů, proti 1 a zdrželo se 23.

Zaměříme-li se na volební program Trojkoalice (KDU-ČSL, Zelení a STAN) k volbám do Zastupitelstva hl. m. Prahy v roce 2014, seznáme, že Trojkoalice se vskutku k prosazení nulové tolerance vůči hazardu zavázala (.pdf, str. 9).

Nakonec lze tedy zhodnotit, že z osmi zastupitelů Trojkoalice (zastupitelé Čižinský, Kolínská, Mirovský, Plamínková, Růžička, Stropnický, Štěpánek, Wolf) hlasovali 4 pro, 3 nehlasovali a 1 se zdržel. Nehlasovali Štěpánek (přestože byl přítomen, jak plyne ze zápisu) a Kolínská (která mohla být nepřítomna). Zelení tedy nebyli v hlasování jednotní, přestože tento bod měli v programu. Je pravdou, jak Nouzovi oponoval Mirovský, že ani za jejich souhlasu by návrh neprošel a nešlo tedy o realizovatelnou variantu.

Marta Semelová

Marta Semelová

My dlouhodobě jsme pro nulovou toleranci hazardu a podařilo se změnit tu vyhlášku aspoň tak, že už nejsou odměňovány ty městské části, které mají nejvíc heren a hracích automatů.

Pražská KSČM je dlouhodobě pro nulovou toleranci hazardu a sama Marta Semelová v minulosti navrhovala zmíněnou změnu přerozdělování finančních prostředků, které Praha z hazardu obdrží. Přestože nešlo přímo o změnu vyhlášky, město takto opravdu změnilo systém přerozdělování.

skrýt celé odůvodnění

Podle § 7 odst. 2 zákona o dani z hazardních her se část celostátního výnosu daně z hazardu přiřkne obci, a to podle počtu loterijních zařízení na jejím území. Praha však v posledním období změnila přístup a od roku 2015 až dosud přerozděluje tyto finance nikoli těm městským částem, odkud putují, ale poměrně všem městským částem podle počtu obyvatel. Městské části tak ztrácí část benefitů z provozování hazardních her.

Jak jsme uvedli, tak Marta Semelová usilovala už na zasedání zastupitelstva v roce 2013 (.pdf, str. 101) o změnu metodiky rozdělování finančních prostředků obdržených jako odvod z loterií. Stejně tak i nadále v programu pražské KSČM pro toto volební období přetrvává (.doc, str. 7) nulová tolerance k hazardu v Praze, obdobně jako tomu bylo v jejich programu z roku 2014.

Obce mohly na základě § 50 odst. 4 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, stanovit obecně závaznou vyhláškou místo a čas provozování hazardních her, případně provozování hazardu na celém území obce zakázat. Tato úprava zůstala obdobně zachována i nyní v § 12 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, který je účinný od 1. ledna 2017. Obecně závazná vyhláška č. 10/2015 Sb. hl. m. Prahy však způsob, jakým obec přistupuje k přerozdělování výnosu daně z hazardních her, neupravuje.

To bylo učiněno až právě změnou v postupu rozdělování obecního výnosu z hazardní daně formou účelových dotací městským částem. Změna ve způsobu určování výše podílu z těchto finančních prostředků byla navržena usnesením (.pdf, bod 44) Rady hl. m. Prahy č. 2458 ze dne 13. října 2015. Toto usnesení nově pracovalo s přerozdělením podílu peněz podle počtu obyvatel jednotlivých městských částí. Do té doby rozhodoval počet povolených výherních hracích přístrojů na území městské části. Ty tak měly motivaci k zachování automatů.

Rada následně tento návrh předložila Zastupitelstvu, které jej dne 5. listopadu 2015 v usnesení č. 10/104 schválilo. Usnesení Rady je spolu s usnesením Zastupitelstva k dispozici v archivu na portále hlavního města Prahy. Předem upozorňujeme na možné technické problémy s přístupem k těmto materiálům, pro jejich zobrazení je mnohdy vyžadována nemalá dávka trpělivosti. Pro jistotu přikládáme také tiskovou zprávu vydanou po konání zastupitelstva.

Marta Semelová

Marta Semelová

Od 1. ledna 2016 vstoupil nový zákon, kde musí mít maturitu středoškoláci a ti mohou nastoupit na tato místa (městských policistů, pozn. Demagog.cz).

Od 1. ledna 2016 nevstoupil v účinnost nový zákon, ale pouze skončila lhůta stanovená přechodnými ustanoveními novely zákona o obecní policii z roku 2009. Ta udávala strážníkům bez maturity povinnost střední vzdělání dokončit do konce roku 2015.

skrýt celé odůvodnění

Se zavedením maturity jako podmínky pro přijetí mezi obecní strážníky počítá již novela zákona o obecní policii z roku 2009. Stávajícím strážníkům byla přechodným ustanovením dána možnost si maturitu dodělat. Střední vzdělání si tak mohli dokončit do 31. prosince 2015. I přesto však někteří policisté podmínku nestihli splnit včas. Jen v Praze jich muselo (po novém roce 2016) 88 opustit práci. Nově se však od ledna 2018 mohou do řad policistů hlásit i lidé bez maturity, mohou však obsazovat jen nižší posty.

V účinnost tak nevstoupil nový zákon, ale pouze skončilo přechodné období novely z roku 2009.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Dneska podle statistik, které zpracoval Institut plánování a rozvoje, je v Praze až 2 tisíce prázdných obecních bytů.

Podle vyjádření mluvčího IPR nebyla žádná podobná analýza Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy vytvořena.

skrýt celé odůvodnění

Oprava: Výrok byl původně hodnocen jako neověřitelný. Po vyjádření mluvčího IPRu jsme změnili hodnocení na nepravdu.

Tiskový mluvčí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) na náš dotaz uvedl, že žádnou takovou analýzu v současnosti vypracovanou nemají. Dodává: "Dle údajů Českého statistického úřadu a Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) v roce 2011 bylo na území Prahy sečteno celkem 390 neobydlených domů, tj. 1,2 % z celkového počtu bytových domů v Praze. Hrubým odhadem na jeden bytový dům připadá v hlavním městě v průměru 15 bytových jednotek, tak to v úhrnu představuje téměř 6 tisíc bytů…"

Podle dubnového článku z iDNES se v Praze nachází přes 1900 neobydlených bytů, které patří magistrátu či městským částem. Podle radního pro bydlení Prahy 7 Kamila Vavřince Mareše vychází číslo také z analýzy zpracované Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Pospíšil se však nepravdivě zaštiťuje autoritou, která takovými čísly nedisponuje, proto je výrok hodnocen jako nepravdivý.



Petr Stuchlík

Petr Stuchlík

(Reaguje na možnou spolupráci městských částí s developery výměnou za to, že budou městu odprodávat alespoň 5 % bytů za nákladové ceny) Takové projekty fungují na mnoha místech na světě.

O obdobném postupu uvažovali v texaském San Antoniu, není však jisté, zda se tento postup týká i jiných měst.

skrýt celé odůvodnění

Obdobný projekt zvažovali například v texaském San Antoniu. Zde město uvažovalo o prodeji menšího pozemku developerovi s 75% slevou, což by developerovi umožnilo vystavět bytový projekt. Po dokončení by pak developer prodal tento pozemek zpět městu bez zisku.

Informace, které by svědčily o tom, že je podobný postup praktikován na mnoha místech ve světě, se nám bohužel nepodařilo dohledat.

Petr Stuchlík

Petr Stuchlík

Já jsem v roce 2003 vymyslel společně s mými přáteli ve Fincentru Fincentrum Hypoindex, což je dnes jediný a hlavní ukazatel cen hypoték, všichni z něj vycházíme.

Společnost Fincentrum, kterou Petr Stuchlík založil, přišla v roce 2003 s tzv. Fincentrum Hypoindexem. Ten sice bývá hojně citován v médiích, ale není jediným ukazatelem. Například Česká národní banka má proti jeho metodice výhrady.

skrýt celé odůvodnění

Petr Stuchlík založil společnost Fincentrum a.s. v roce 2000 a ke dni ověřování stále figuroval na webu společnosti jako součást vedení, přestože z obchodního rejstříku již byl vymazán. V roce 2003 pak tato společnost přišla s tzv. Hypoindexem. Zda se Stuchlík přímo účastnil jeho vývoje, se nám zjistit nepodařilo.

Fincentrum Hypoindex je skutečně jedním z hlavních ukazatelů cen hypoték, které se v Česku používají. O jeho vývoji pravidelně informují i média (například iDNES.cz či aktualne.cz). Není to však ukazatel jediný, podobnou statistiku zveřejňuje i Česká národní banka. Nutno říci, že je statistika ČNBcitována méně než Fincentrum Hypoindex.

Jan Čižinský

Jan Čižinský

My, Praha sobě, která má většinu na zastupitelstvu na Praze 7, máme v Praze 7 nejkratší stavební řízení v celé Praze podle statistiky Institutu plánování a rozvoje. (...) Od začátku projektování do získání povolení to u nás na Praze 7 mají developeři už za rok.

Podle vyjádření Institutu plánování a rozvoje hlavního města má Praha 7 opravdu toto prvenství.

skrýt celé odůvodnění

V září 2018 Institut plánování a rozvoje hlavního města informoval (.pdf, str. 2), že podle „jejich výpočtů (založených na údajích společnosti Deloitte) trvá v Praze doba mezi vydáním územního rozhodnutí a stavebního povolení v případě developerské bytové výstavby v průměru 1103 dní, tedy více než 3 roky (mediánová hodnota je  ‚jen' 630 dní).” Nicméně i z této informace vyplývá, že mediánová hodnota je téměř dva roky.

Podle mluvčího IPR Marka Váchy: "Ano, tato informace je pravdiv. Praha 7 dokonce dokázala získat stavební povolení na jeden projekt v rekordním čase za 58 dní. Průměrně to v Praze trvá až 2 roky. Velké developerské projekty čekají i 3 roky." Dodejme, že Praha sobě má na Praze 7 většinu 15 hlasů v zastupitelstvu.

Jan Čižinský

Jan Čižinský

Těch 1 900 bytů, které jsou teď v majetku města, tak jsou nepoužívané proto, že jsou rozbité. Stovku bytů, co jsme zdědili po předchůdcích, jsme stihli opravit za 2 roky.

Data z roku 2016 uvádí 800 neobydlených bytů ve vlastnictví magistrátu, aktuální vyjádření pak mluví o 4 bytech. Pro ostatní městské části nejsou dostupná ucelená data. MČ Praha 7 od roku 2016 opravila cca 100 obecních bytů, vycházela ze Strategického plánu pro roky 2016-2022.

skrýt celé odůvodnění

V roce 2016 Praha vlastnila celkem 35 000 obecních bytů. Ukazuje to analýza bydlení a realitního trhu z roku 2016, zhotovená Institutem plánování a rozvoje - IPR (.pdf, str 69-77). Z celkového počtu 35 000 bytů spadalo cca 9 000 pod správu magistrátu, z toho 800 jednotek bylo neobsazených. Zbylých 26 000
bytů spadalo pod správu jednotlivých městských částí. Počet neobsazených jednotek v tomto případě není znám. Analýza proto v kapitole 7.3 doporučuje provést komplexní audit bytových fondů jednotlivých městských částí.

Z aktuálního vyjádření mluvčího Magistrátu hl. m. Prahy můžeme říci, že Magistrát vlastní v současné době 8 126 bytů, přičemž v rámci majetku nesvěřeného městským částem eviduje hlavní město Praha aktuálně "4 byty a dále 18 objektů převážně vykoupených po povodni v roce 2002, které aktuálně nejsou obyvatelné".

O problematice psal 26. dubna 2018 server iDnes.cz. Na problematiku neobydlených obecních bytů také upozornil Kamil Vavřinec Mareš (Praha 7 sobě), radní pro bydlení na Praze 7. Mareš se odvolává na data z analýzy IPR z roku 2016. V článku se uvádí, že: „Po celé Praze je podle kritiků přes devatenáct set neobydlených bytů ve vlastnictví magistrátu či městských částí.

V městské části Praha 7 bylo dle tiskového vyjádření starosty, Jana Čižinského (Praha 7 sobě), na počátku volebního období 2014-2018 cca 110 zchátralých obecních bytů. Podle tiskové zprávy z 20. září 2018 již byla pronajata většina ze zmíněných 110 opravovaných obecních bytů. Idea rekonstrukce obecních bytů v rámci sociální politiky městské části byla zmíněna také ve Strategickém plánu pro roky 2016-2022 (.pdf, str. 112). Na financování rekonstrukcí byly využity také dotace Operačního programu Praha - Pól růstu ČR a dotace udělené zastupitelstvem hl. m. Prahy na rekonstrukci neobydleného domu Dobrovského 19.

Vzhledem k absentujícím datům, která by zcela autoritativně popsala skutečný stav věcí a která nám nedodal ani Magistrát hl. m. Prahy, je výrok prozatím hodnocen jako neověřitelný. Oslovili jsme ovšem příslušné instituce s žádostí o poskytnutí bližších informací a výrok bude na jejich základě upraven.

Jakub Landovský

Jakub Landovský

ANO nevymyslelo to, že mají developeři převádět 5 % na město. To jsme vymysleli my. My jsme se taky někde inspirovali, oni to vymysleli ve Vídni, kde zhruba 50 let vládne sociální demokracie.

Ve Vídni, kde SPÖ vládne již 70 let, existuje kooperace mezi developery a městem, byť nejde konkrétně o převod 5 % bytů na město. Nevíme ovšem ani, kdo začal tento přístup v Česku prosazovat jako první. ČSSD i ANO měly takový koncept v programu shodně poprvé v roce 2014.

skrýt celé odůvodnění

Situaci ohledně bydlení ve Vídni shrnuje např. tento článek. Dnešní stav bydlení ve Vídni má původ již před druhou světovou válkou, kdy jednou z hlavních priorit tehdy vládnoucích socialistů bylo zajistit široce dostupné bydlení. Město Vídeň vlastní více než čtvrtinu bytů ve Vídni, dalších více než 15 % bytů pak vlastní neziskové organizace či nízkoziskové společnosti.

Město Vídeň i ve spolupráci se spolkovou vládou pak se soukromými investory úzce spolupracuje. Nejdříve město vykoupí pozemky, na kterých mají být vybudovány nové byty. Následně porovnává nabídky investorů podle čtyř kritérií – architektonická kvalita, kvalita prostředí, společenská udržitelnost a ekonomické parametry (například celková cena či výše budoucích nájmů). Vybranému developerovi prodá město pozemky za příznivou cenu a poskytne mu půjčku s výhodnými podmínkami. Sám developer však musí pronajímat polovinu nových bytů nízkopříjmovým obyvatelům.

Sociálně demokratická strana Rakouska (SPÖ) vládne ve Vídni již více než 70 let. Jak ukazuje tabulka, starostové Vídně jsou zástupci sociální demokracie nepřetržitě již od roku 1945.

Zda pak ČSSD tento systém v Česku představila jako první, není jisté. Ve volebním programu pro rok 2018 toto nezmiňuje. Ve volebním programu pro komunální volby v Praze v roce 2014 (.pdf, str. 5, bod II.6.) však prosazuje, aby u velkých projektů bylo 5 % bytů určeno pro potřeby sociálního bydlení, podobný cíl má však ve volebním programu (bod 2.3) pro rok 2014 i hnutí ANO, pod bodem „Bydlení“ je uvedeno:

podpora výstavbu startovacích bytů pro mladé rodiny, bytů pro sociálně znevýhodněné a handikepované občany a pro seniory mj. stanovením kvóty pro uvedený typ bydlením u velkých developerských projektů“ (sic!, chyby ponechány)

V dřívějších volebních programech ČSSD se podobný cíl buď nevyskytuje, nebo volební programy již nejsou dostupné. Protože hnutí ANO bylo ministerstvem vnitra registrováno až v roce 2012, komunální volby v roce 2014 byly první, jichž se účastnilo. Kdo tedy s podobným řešením přišel v Česku první, není jasné.

Jakub Landovský

Jakub Landovský

Tady je možnost upravit podle cenové mapy současné garance ze Státního fondu rozvoje bydlení tak, aby nebyly pro Prahu ostudných 1,5 milionu.

Podmínky pro stanovení garance určuje výlučně vládní nařízení, na jehož obsah nemá obec vliv. Potenciálně by šlo individualizovat podmínky obcí, je to však v gesci vlády. Landovský zavádí, když návrh předkládá jako součást řešení realizovatelné vedením města.

skrýt celé odůvodnění

Podmínky pro poskytnutí úvěru na modernizaci nebo pořízení obydlí ze Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) je upraven nařízením vlády č. 136/2018 Sb., účinného od 15. srpna 2018 na základě § 9 zákona č. 211/2000 Sb. Základní informace, podmínky nebo stav programu pro mladé jsou dostupné na stránkách SFRB nebo v již zmíněném nařízení.

Výše poskytovaného úvěru může, dle § 5 odst. 1 písm. c) nařízení vlády, pro pořízení obydlí koupí bytu činit nejvýše 1,2 milionu Kč, s tím, že částka takto poskytnutá nesmí přesáhnout 80 % z ceny bytu, ať už ceny sjednané nebo ceny zjištěné. Při nejvyšší možné výši úvěru tak cena bytu nesmí překročit 1,5 milionu Kč.

Podle Sdružení pro architekturu a rozvoj, z.s. je tato částka pro Prahu nedostatečná: "V metropoli se už vyšplhala průměrná cena nového bytu na 94 tisíc korun za metr čtvereční, na byt si může zájemce v rámci Programu pro mladé půjčit 1,2 milionu korun, což by stačilo na 12,7 metrů čtverečních bytu v novostavbě.".

Cenové mapy, které orientačně uváděly ceny nájemného v obcích, plnily ovšem zcela jiný účet. Podle SFRB: "Cílem zveřejňování informací o orientačních cenách nájemného v obcích ČR v mapách nájemného bylo vytvoření co nejlepších podmínek pro přechod z regulovaného nájemného na nájemné neregulované. Tento cíl se podařilo naplnit." V současnosti existuje pouze cenová mapa Asociace realitních kanceláří ČR (pod záložkou "cenové vrstvy" je možné filtrovat ceny nájmů bytů, prodeje bytů a prodeje domů).

Pokud Landovský naznačuje, že by měla vzniknout jiná cenová mapa, je toto ovšem v gesci vlády, která v současném nařízení mapou ani jinak nevyjádřila vůli individualizovat podmínky pro jednotlivé obce. Možností, jak toto učinit, je několik, ale vždy půjde o kompetenci vlády. Landovský ovšem tento záměr předkládá jako jeden ze tří bodů svého řešení bytové situace v Praze, které by mělo realizovat budoucí vedení města.

Marta Semelová

Marta Semelová

V 90. letech se zprivatizoval téměř celý bytový fond.

Praha v 90. letech svůj bytový fond částečně zprivatizovala, nešlo však ani vzdáleně o „téměř celý bytový fond.“ Město se nezbavilo ani poloviny bytů.

skrýt celé odůvodnění

Je pravdou, že hlavní město Praha (.pdf, str. 7 a násl.) v 90. letech většinu svých bytů převedla do správy městských částí. Z celkového počtu cca 194 000 bytů, které po roce 1991 přešly do obecního bytového fondu hlavního města Praha, zůstalo v roce 2000 v bytovém fondu 119 960 bytů. Město tedy přišlo o cca 38,1 % bytů. Toto číslo potvrzuje Ústav územního rozvoje (graf č. 2), podle nějž bylo do roku 2000 v Praze privatizováno 39 % všech obecních bytů.

Marta Semelová

Marta Semelová

V Mnichově dávají developeři pro potřeby města 30 % bytů.

Developeři v Mnichově dostávají povolení k výstavbě s tím, že 30 % bytů bude určeno pro sociální bydlení.

skrýt celé odůvodnění

Marta Semelová zřejmě reaguje na své předřečníky (čas 2:308:00), podle nichž by měli developeři prodávat městu určité procento nově postavených bytů za nákladové ceny.

Přestože mnichovská praxe je trochu jiná, rámcově odpovídá tvrzení Semelové. Zpráva (.pdf, ang., str. 50) Odboru městského plánování města Mnichov uvádí, že udělování povolení k výstavbě je podmíněno skutečností, že 30 % z oprávnění určí developeři pro výstavbu sociálního bydlení ("socially-appropriate home building.")

Jiří Nouza

Jiří Nouza

Praha potřebuje podle Institutu plánování rozvoje minimálně 6000 bytů ročně a už 3 roky, od roku 2014–2015, se povoluje stavba maximálně 2500 bytů.

Čísla prezentovaná Jiřím Nouzou jsou výrazně nadsazená: v letech 2014 a 2015 byla zahájena výstavba zhruba 5000 bytů, až v roce 2016 klesl počet na 2800, následně se pak opět zvýšil. Praha podle IPR potřebuje minimálně 6 000 bytů ročně.

skrýt celé odůvodnění

Podle Studie (.pdf) IPR Praha se v letech 2014–2015 zahájila výstavba 4481, respektive 5227 bytů. Dokončeno bylo v těchto letech 4848 bytů a 5211 bytů (s. 23). Není tedy pravdou, že by Praha povolovala výstavbu pouze 2500 bytů ročně. V roce 2016 ovšem byla zahájena výstavba 2758 bytů, což podle IPR přispívá k bytové krizi v metropoli (s. 26) – zde lze klesající tendenci opravdu zaznamenat. Analýza za rok 2017 ještě není na webu Institutu k dispozici, nicméně zaslali jsme dotaz a bylo nám odpovězeno takto: "V  roce 2017 byla zahájena výstavba 3 734 bytů, v roce 2016 2 758 bytů, v roce 2015 dokonce 5 227 bytů – je tu patrná sestupná tendence i s ohledem na průběžná data k roku 2018."

 

Zdroj grafu: Analýza bydlení a realitního trhu na území hl. města Prahy z pohledu jeho dostupnosti a potřebnosti(.pdf, s. 23)

Není tedy pravdou, že by se v posledních letech povolovalo tak málo staveb, jak říká Nouza. Pokud jde o údaj o potřebě 6000 nových bytů ročně, podobný počet sdělil zástupce IPR Vácha v roce 2017 serveru iDnes.cz. Podle tohoto článku by mělo vzniknout 5500 nových bytů, aby byl uspokojen narůstající počet obyvatel v hlavním městě. Podařilo se nám získat aktuálnější vyjádření IPR, podle něhož je aktuálně potřeba "minimálně 6 tisíc bytů, spíše však 8 a 10 tisíc, aby byla nasycena poptávka".

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

Tady máte dnes 2000 prázdných, zanedbaných bytů, které patří městu nebo městským částem.

Podle vyjádření magistrátu jsou ve správě města 4 byty a 18 objektů, které jsou neobyvatelné. Další však mohou být ve správě městských částí.

skrýt celé odůvodnění

Tiskový mluvčí Magistrátu Hlavního města Prahy nám poskytl informaci o neobyvatelných bytech ve správě města: "Hl. m. Praha eviduje v rámci nesvěřeného majetku 4 byty a dále 18 objektů převážně vykoupených po povodni v roce 2002, které aktuálně nejsou obyvatelné."  Další neobyvatelné objekty však mohou být ve správě městských částí, proto necháváme výrok neověřitelný.

Podle článku iDnes.cz z dubna 2018 se v Praze nachází přes 1900 neobydlených bytů, které patří magistrátu či městským částem. Podle radního pro bydlení Prahy 7 Kamila Vavřince Mareše vychází číslo z analýzy zpracované Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, jejíž existenci nám ovšem mluvčí IPRu vyvrátil.

Bohuslav Svoboda

Bohuslav Svoboda

Největší brownfieldy, ty jsou v Bohnicích, Vysočanech, Nákladové nádraží Žižkov, Smíchov, celkem to je 4200 zastavitelné plochy.

Údaj o celkové ploše brownfieldů v Praze neodpovídá tomu, který uvádí svoboda. Ve skutečnosti je rozloha asi třetinová.

skrýt celé odůvodnění

Podle posledních údajů by mělo být na území Prahy přes 1400 ha brownfieldů, v užším centru by mělo jít o zhruba 950 ha. To potvrdil i mluvčí Institutu plánování a rozvoje: "Ano, je to pravda. Transformační plochy větší než 10 ha pokrývají opravdu celkem 3% rozlohy Prahy, tedy 1404 hektarů. Číslo vychází z Územně analytických podkladů 2016. Dokument naleznete v elektronické verzi zde."

Petra Kolínská, náměstkyně pražské primátorky, uvedla ve své prezentaci (.pptx) na téma Revitalizace transformačních území (z druhé poloviny září 2018), že má Praha několik brownfiledů, u nichž se plánuje jejich transformace. Některé z nich vyjmenoval Bohuslav Svoboda.

  • Vysočany - 220 ha
  • Nákladové nádraží Žižkov - 69 ha
  • Smíchov - 46 ha

Bohnice v tomto návrhu nejsou mezi transformační území zahrnuty. Není ani možné z veřejně dostupných zdrojů dohledat přesnou rozlohu či stav této plochy. V souvislosti s tím jsme zadali dotaz na Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, dosud jsme však bez odpovědi. 

Podstatné je, že ani s ohledem na chybějící údaj o rozloze brownfieldu v Bohnicích, bychom se k číslu 4200 zastavitelné plochy, ať už jsou její jednotky jakékoliv, nedostali.

Podle posledních údajů by mělo být na území Prahy přes 1400 ha brownfieldů, v užším centru by mělo jít o zhruba 950 ha. Podle Hospodářských novin není výjimkou, že celý proces brzdí absence územního planu.

Bohuslav Svoboda

Bohuslav Svoboda

Vy jste, pane Čižinský, postavil od roku 2014 do teďka 436 bytů. Na Praze 9 jich postavili 2300.

Aktuální souhrnné údaje o počtu obecních bytů, které byly postaveny v jednotlivých městských částech v letech 2014-2018, nejsou veřejně k dispozici.

skrýt celé odůvodnění

Informace, které by potvrzovaly nebo vyvracely výrok, není možné z veřejně dostupných zdrojů dohledat.

Požádali jsme příslušné orgány o zpřístupnění informací o konkrétních počtech obecních bytů, u nichž byla výstavba dokončena v letech 2014-2018, avšak jsme dosud bez odpovědi.

Bohuslav Svoboda

Bohuslav Svoboda

My máme na Praze 2 jasná pravidla pro přidělování bytů a o ty byty, o ty sociální byty, žádá ročně 2–3 případy.

Roční počet žádostí v posledních letech dosahuje hodnot až dvacetkrát větších.

skrýt celé odůvodnění

Pravidla pro přidělování obecních bytů jsou dostupná v dokumentu Pravidla pronájmu bytů v obecních domech svěřených MČ Praha 2 (.doc). Součástí dokumentu jsou Pravidla sociální bytové politiky přijatá usnesením RMČ č. 50 ze dne 6. února 2017. Dále Pravidla pro slučování bytů přijatá usnesením RMČ č. 836 ze dne 27. listopadu 2012
a Pravidla veřejné soutěže o nájem obecních bytů přijatá usnesením RMČ č. 213 ze dne 18. dubna 2017. Dále je součástí pravidel příloha k usnesení RMČ č. 131 ze dne 6. března 2012 Pravidla pronájmu bytů pedagogickým pracovníkům a pracovníkům vykonávající funkci školníka ve školách, jejichž zřizovatelem je MČ Praha 2, zaměstnancům ÚMČ Praha 2, policistům OŘ PČR Praha II, strážníkům OŘ MP Praha 2 a zaměstnancům Centra sociálních služeb Praha 2.

Ohledně počtu žádostí o sociální byty na Praze 2 poskytla pro projekt Demagog.cz data Zdena Szabová, vedoucí Bytového oddělení pod Odborem majetku a investic MČ Prahy 2. Poskytnutá data zahrnují počty žádostí o sociální byty v MČ Praha 2 od roku 2013 až k 29. září 2018. V uvedeném rozmezí let 2013-2018 nebyly podle poskytnutých dat ani v jednom roce podány 2-3 případy žádostí, jak uvádí Bohuslav Svoboda. Nejnižší počty byly zaznamenány v letech 2013 a 2014, kdy bylo shodně podáno celkem 41 žádostí o sociální byty. Nejvíce žádostí bylo zatím podáno v roce 2017, a to 70 žádostí. Z uvedených dat je také patrný stabilní růst počtu žádostí, konečná data pro rok 2018 samozřejmě ještě známá nejsou. Přesto je zjevné, že i letos půjde řádově o 20krát až 30krát větší číslo, než uvádí Svoboda.

Pro zajímavost uvádíme celou datovou tabulku, kterou nám Odbor majetku a investic MČ Prahy 2 poskytl.


Zdroj: Zdenka Szabová, vedoucí Bytového oddělení, Odbor majetku a investic městské části Praha 2



Jan Čižinský

Jan Čižinský

(na Svobodu) Těch 400 bytů, které jste zmiňoval, to byly ty vašimi spolustraníky bržděné projekty. V tuto chvíli se staví 1125 bytů na Praze 7.

Aktuální souhrnné údaje o počtu postavených obecních bytů a bytů ve výstavbě na Praze 7 nejsou veřejně k dispozici.

skrýt celé odůvodnění

Informace, které by potvrzovaly nebo vyvracely výrok, není možné z veřejně dostupných zdrojů dohledat.

Požádali jsme příslušné orgány o zpřístupnění informací o konkrétních počtech obecních bytů, u nichž byla výstavba dokončena v letech 2014–2018, avšak jsme dosud bez odpovědi.

Bohuslav Svoboda

Bohuslav Svoboda

(Na Čižinského) Od roku 2014 tam (ve vedení Prahy 7, pozn. Demagog.cz) žádný náš spolustraník není, to jste jenom vy.

ODS není ve vedení městské části Praha 7 ve volebním období 2014–2018.

skrýt celé odůvodnění

Od roku 2014 v Radě Prahy 7 není ODS zastoupena, jsou v ní zástupci Praha 7 sobě a Strany zelených. ODS byla ve vedení městské části v předchozím volebním období, kdy v roce 2010 volby na Praze 7 vyhrála a její člen Marek Ječmének se stal starostou.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

My předkládáme speciální program „Dostupný byt“. Tedy pro mladé lidi, kteří chtějí tu hypotéku, město může část té hypotéky garantovat. Je to model v Amsterdamu, v Berlíně, v jiných západních městech.

TOP 09 v rámci koalice Spojené síly pro Prahu předkládá program, který umožňuje částečnou garanci hypotéky pro mladé. Podle dostupných informací však model není v Evropě rozšířen, jak Pospíšil naznačuje. Na náš dotaz, aby upřesnil, na které projekty odkazuje, dosud neodpověděl.

skrýt celé odůvodnění

Program Dostupný byt představila koalice Spojené síly pro Prahu, kterou spolu s TOP 09 tvoří strany STAN, KDU-ČSL, LES a Demokraté Jana Kasla. Společně uvádějí čtyři body obsahující opatření pro dostupnější bydlení pro mladé Pražany. Zaprvé zmiňuje zrušení stavebních uzávěr a zkrácení povolovacího řízení, aby se ročně postavilo 6–8 tisíc bytů. Druhým bodem je právě program Dostupný byt. Třetím návrhem je poskytnutí pozemků bytovým družstvům a neziskovým subjektům pro výstavbu bytů. Poslední bod se týká auditu městského bytového fondu, jeho rekonstrukce a výstavby nových obecních bytů.

Zmíněná garance hypotéky městem je přiblížena takto: "Chceme zřídit Fond pro podporu dostupného bydlení, který by poskytoval garance tak, aby cílová skupina žadatelů dosáhla na hypotéční úvěr a mohla si v Praze pořídit vlastní bydlení."

V Amsterdamu, respektive Nizozemsku, existuje podobná možnost národní garance hypotéky. Jedná se o specifický typ hypotéky, jejíž splátky jsou v takové výši, aby nepřekročily příjem žadatele a zároveň mu zbyly peníze na nezbytné věci jako potraviny, pojištění nebo spořící účet. Tato kritéria stanovuje Národní institut pro rodinné finance, který garantuje, že si zájemci nepůjčí více, než si mohou dovolit. Zároveň existuje Fond garance vlastníků bytů, na nějž se žadatelé i poskytovatelé hypoték mohou obrátit v konkrétních případech, kdy nemohou hypotéku splácet. Těmi jsou ztráta zaměstnání, ukončení vztahu, neschopnost pro zaměstnání nebo partnerova smrt. Do jisté míry tak garantuje splácení vládní fond, nikoli město.

Amsterdamský program však sám sebe prezentuje jako v Evropě ojedinělý, zároveň není zvláštním opatřením pro mladé lidi. Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, že by podobný systém fungoval v Berlíně nebo jinde. Položili jsme proto dotaz přímo Jiřímu Pospíšilovi a dali mu tak šanci své zdroje doplnit, do dnešního dne jsme však bez odpovědi.

Petr Stuchlík

Petr Stuchlík

Je to 18 let mého života, Fincentrum je největší distributor hypoték.

Společnost Partners Financial Services zprostředkovává větší objem hypoték než Fincentrum.

skrýt celé odůvodnění

Editace: v původní verzi odůvodnění byl vzhledem ke kontextu "distributor" interpretován jako poskytovatel. Na poznámku Petra Stuchlíka, že distributorem myslel zprostředkovatele, do odůvodnění doplňujeme ověření toho, zda je Fincentrum největší zprostředkovatel hypoték, což není a hodnocení tak zůstává stejné.


Společnost Fincentrum byla založena Martinem Nejedlým a Petrem Stuchlíkem roku 2000. Osmnáct let tak poskytuje finanční poradenství. Největšími poskytovateli hypoték na českém trhu jsou dlouhodobě Hypoteční banka (za rok 2016 29,2 %), Česká spořitelna (26,3 %) a Komerční banka (22,7 %).

Fincentrum pro své klienty hypotéky od poskytovatelů zprostředkovává. Ověřovali jsme tedy, jaký objem hypotečních úvěrů Fincentrum zprostředkovává a zda je první mezi svými konkurenty. Už v posledním roce, za který byla publikována ucelená data, tedy 2017, však najdeme silnějšího konkurenta. Zatímco pro Fincentrum dle výroční zprávy (.pdf, str. 4) "Objem sjednaných hypoték v roce 2017 překročil 16 miliard Kč." (přesnější údaj není uveden), společnost Partners Financial Services zprostředkovala (.pdf, str. 21) hypoteční úvěry celkem za 20,8 miliardy.

Měl-li Petr Stuchlík na mysli velikost firmy, nikoli celkový počet hypoték, dodejme, že neexistuje objektivní měřítko velikosti, ale např. ve svém obratu za r. 2017 je Partners Financial Services rovněž větší, s obratem 1.32 mld. Korun (výroční zpráva, .pdf, str. 72) proti částce 1.25 mld. na straně Fincentra (výroční zpráva, .pdf, str. 29).

Ondřej Mirovský

Ondřej Mirovský

(ukazuje graf) To je graf vývoje výstavby obecního bydlení, která se zastavila za vlády ODS v roce 2008. A to je jeden z důvodů, proč jsou drahé byty v Praze, v současné době.

Výstavba obecních bytů se skutečně zpomalila po roce 2007. Tento trend však nelze spojovat bez dalšího s vládou ODS, faktorů bylo více včetně doby krize tedy rovněž v době výstavby městských bytů mezi léty 2001-2007.

skrýt celé odůvodnění

Zastupitel Mirovský použil graf z Analýzy bydlení a realitního trhu z roku 2017 (.pdf, str 24). Graf ukazuje výstavbu obecních bytů v Praze mezi léty 2001 a 2015, přičemž za tuto dobu se hlavním městě vystavělo 3621 obecních bytů.

Mirovský dále naráží na utlumení stavby městských bytů po roce 2007. V následujících osmi letech (roky 2008-2015) hl. m. Praha dokončilo stavbu pouhých 302 bytů (tj. v průměru 38 bytů za rok).

Co se týče vlády ODS na pražském magistrátu, je třeba zmínit, že zástupci Občanské demokratické strany drželi primátorský post od vzniku samostatné České republiky 20 let. V roce 2002 zvítězila ve volbách do zastupitelstva a primátorem se stal Pavel Bém, který primátorský řetěz předal Bohuslavu Svobodovi v roce 2010.

V období mezi roky 2001 a 2015 došlo k razantnímu nárůstu kupních cen bytů, jak ukazuje graf (.pdf, str. 32). Tato analýza také dále uvádí příčinu drahého bydlení v Praze: "Hlavní příčinu strmého aktuálního růstu cen nových i starších bytů lze spatřovat především ve značném oživení poptávky, které není doprovázeno adekvátním nárůstem nové výstavby," (.pdf, str. 33) a dále: "Vysoce nadprůměrné ceny bytů v Praze v rámci ČR jsou odrazem tradičně vysoké poptávky po bydlení v hlavním městě, která je primárně stimulována příznivými socioekonomickými podmínkami a rozvinutým pražským trhem práce." (.pdf, str. 37).

Dokument popisuje, že "po roce 2008 se situace z hlediska dostupnosti bydlení zlepšovala, ale na základě dostupných aktuálních informací o strmém nárůstu cen bytů v průběhu roku 2016 lze očekávat, že od roku 2015 došlo ke zhoršení finanční dostupnost bydlení." (.pdf., str.37) Lze tedy konstatovat, že bydlení v Praze je obecně drahé kvůli vysoké poptávce a sporé výstavbě.

Z výše popsaného zcela jednoznačně plyne, že stejný růst i pokles výstavby obecních bytů se udál za vlády ODS, dokonce za primátorství jednoho člověka. Přestože se nedostatek bytů odráží na jejich ceně, není navíc možné bez dalšího, jak to činí zastupitel Mirovský, připisovat klesající trend pouze vládě ODS. Mezi faktory patří finanční krize na konci první dekády 21. století.

Ondřej Mirovský

Ondřej Mirovský

Máme v rozpočtu 9 mld. přebytek.

Z průběžného plnění rozpočtu k 30. červnu 2018 skutečně vyplývá, že hlavní město aktuálně hospodaří s přebytkem více než 9 miliard korun.

skrýt celé odůvodnění

Oprava: Hodnocení výroku měníme z nepravdivého na pravdivý na základě veřejných informací, na které nás odkázal Ondřej Mirovský.

Poslední dostupná zpráva o hospodaření města z 28. srpna 2018 potvrzuje, že k 30. červnu 2018 byl rozpočet Prahy v přebytku 9,3 miliardy. Schválený rozpočet (.pdf, str.1) pro rok 2018 přitom počítal se schodkem 20,5 miliardy korun.

Z materiálu pro jednání zastupitelstva vyplývá, že hospodaření vylepšuje jak příjmová strana (dosaženo 56 % procent příjmů upraveného celoročního rozpočtu), tak výdajová strana, kdy běžné výdaje jsou na 44,71 % rozpočtovaných celoročních výdajů a kapitálové výdaje (investice) pak pouze na 19,09 % plánu pro tento rok.

K takové situaci došlo i v loňském roce, kdy byl původně rozpočtován (.pdf, str.1) schodek hospodaření více než 20 miliard, v polovině roku už město hlásilo přebytek 7,2 miliardy a podobně skončil (.pdf, str.3) i celý hospodářský rok. I v roce 2016 byl vývoj podobný, kdy byl skutečný výsledek hospodaření také výrazně lepší než plán.

V tomto roce se hospodaření města může dále měnit a konečná bilance může být velmi odlišná od průběžných pololetních výsledků, v tuto chvíli podle aktuálně dostupných informací je však výrok o 9miliardovém přebytku pravdivý.

Původní odůvodnění výroku:

Podle závěrečného účtu města za rok 2017 hospodařila Praha s příjmy ve výši 77,76 mld. korun a s výdaji ve výši 70,31 mld. Přebytek tak činil zhruba 7,5 miliardy.

Jakub Landovský

Jakub Landovský

Máte-li městský byt od Vídně a město Vídeň vlastní 30 % všech bytů, tak platíte takové nájemné, které odpovídá Vašemu platu. A když ten Vám vyroste tak, že si můžete dovolit vlastní byt, tak se přirozeně odstěhujete a uvolníte ten startovací byt někomu, kdo ho skutečně potřebuje.

Město Vídeň vlastní jednu čtvrtinu všech vídeňských bytů. Zájemci o nájem jednoho z bytů musí splnit několik podmínek, mezi které patří i maximální výše příjmů. Při překročení této výše právo na užívání bytu zaniká.

skrýt celé odůvodnění

Podle údajů Rakouského statistického úřadu bylo ve Vídni k roku 2011 celkem (.pdf) 983 000 bytů, z toho 235 000 bytů vlastnilo přímo město Vídeň. Podíl bytů vlastněných přímo městem tak činí 24 %. Další byty jsou pak ve vlastnictví bytových družstev a dalších společností, ve kterých se město také účastní. Uváděných 30 % tak považujeme za odpovídající podíl.

Aby zájemci byt do nájmu dostali, musí splnit několik podmínek. Mezi ně patří i maximální výše příjmů, která pro domácnost s jednou výdělečnou osobou nesmí přesáhnout 45 510 € ročně, pro domácnost s dvěma výdělečnými osobami pak 67 820 €. Pokud příjmy nájemců tuto výši přesáhnou, nárok na nájem městského bytu jim zanikne.

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

Naši poslanci předložili ve Sněmovně návrh, jakým způsobem Airbnb řešit. Předložili jsme paragrafové znění, teď k němu bude kulatý stůl. Obsahem toho je, že musíme sdílenou ekonomiku oddělit od podnikání.

Návrh novely zákona č. 565/1900 Sb. o místních poplatcích Piráti ve Sněmovně oficiálně nepředložili, paragrafové znění však existuje a je projednáváno. Z novely skutečně vyplývá snaha oddělit sdílenou ekonomiku od podnikání. Kulatý stůl již proběhl.

skrýt celé odůvodnění

Návrh Pirátů, představený jejich místopředsedou Jakubem Michálkem v květnu 2018, byl formulován jako ,,připomínka vůči návrhu Ministerstva financí na změnu zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích."

Z textu návrhu Pirátů vyplývá, že zodpovědnost za platbu poplatků z pobytu bude spočívat primárně na zprostředkovatelské digitální platformě a až sekundárně na přímém poskytovateli. Návrh doslova říká (změny navržené Piráty jsou uvedeny tučně):

,,§ 3f

Plátcem poplatku z pobytu je

a) poskytovatel úplatného pobytu, pokud poplatek neodvedla digitální platforma podle písmene b)

b) digitální platforma, která pobyt na území obce zprostředkovává, pokud jí tuto povinnost udělilo Ministerstvo financí, nebo pokud uzavřela s obcí veřejnoprávní smlouvu o výběru poplatku podle § 3g".

Oddělení sdílené ekonomiky od podnikání je zase patrné ve změnách navržených v rámci Piráty zcela nově navrženého § 3g, konkrétně pak v článku 3 část b):

,,§ 3g Výběr poplatku digitální platformou

(1) Obec může požádat Ministerstvo financí, aby rozhodlo o tom, že poplatek za pobyt bude vybírat digitální platforma s platební funkcí, která pobyt na území obce zprostředkovává (dále jen „platforma“).

Oficiální cestou Piráti svou verzi novely ve Sněmovně nepředložili. Vlastní návrh novely zákona č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích však stihla 21. září 2018 předložit vláda. Piráti v tiskovém prohlášení z 27. září 2018 označují vládní návrh novely za nekomplexní a plánují pozměňovacími a doplňujícími návrhy prosadit vlastní verzi.

Kulatý stůl s odborníky, pořádaný Piráty, byl v Poslanecké sněmovně uspořádán již 2. července 2018.

Bohuslav Svoboda

Bohuslav Svoboda

(...) protože mně Parlament dal imunitu, i když jsem ji nechtěl.

Svoboda čelil vydání Sněmovnou celkem dvakrát. V únoru 2014 otevřeně prohlašoval, že o imunitu nestojí, v lednu 2018 již toto neprohlašoval, ale hlasoval pro své vydání.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že Poslanecká sněmovna takzvanou imunitu, tedy nemožnost poslance trestně stíhat, poslancům neuděluje, naopak, imunita vzniká poslanci automaticky se vznikem jeho mandátu. Poslanecká sněmovna pak rozhoduje, zda konkrétního poslance v konkrétní kauze tzv. vydá, tedy zda ho imunity zbaví a umožní jeho trestní stíhání.

Poslanecká sněmovna rozhodovala o vydání Bohuslava Svobody již dvakrát, poprvé 5. února 2014 a podruhé 24. ledna 2018, v obou případech v souvislosti s kauzou Opencard. Bohuslav Svoboda má zjevně na mysli v pořadí druhé jednání o jeho vydání.

Dle stenoprotokolu poslanec Svoboda při jednání o svém vydání v Poslanecké sněmovně nevystoupil, a tedy ani nepožádal poslance o své vydání. O takové žádosti se nezmiňuje ani poslanec Gazdík, který poslancům shrnul průběh jednání o zbavení Bohuslava Svobody poslanecké imunity v Mandátovém a imunitním výboru.

Imunitu Bohuslav Svoboda veřejně odmítal při první žádosti o jeho vydání, v únoru 2014. Na schůzi Poslanecké sněmovny pronesl: “Nic to nemění na tom, co říkám, že jsem připraven se hájit před jakýmkoliv soudem...” Podobně se vyjádřil i v médiích: „Pro mě to nic neznamená. Já pořád říkám totéž, že ta kauza je naprosto vymyšlená. Pokud bude probíhat nějaké jednání na toto téma, samozřejmě se k němu dostavím. Ale imunitu v tomto případě nechci. Rozhodne parlamentní imunitní výbor.“

Po jednání mandátového a imunitního výboru v lednu 2018 Svoboda veřejně oznámil, že se svým stíháním nesouhlasí, bude ale hlasovat pro své vydání.

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

V Barceloně už došlo Airbnb mnohem dál, tam dochází k fyzickým útokům na turisty. Tam to řeší mnohem radikálněji. My navrhujeme 60 dní v roce (povolené sdílení bytu, pozn. Demagog.cz), tehdy je to ještě sdílená ekonomika, ne podnikání.

V pozměňovacím návrhu k Airbnb Piráti jednoznačně neuvádějí rozlišovací parametr mezi sdílenou ekonomikou a podnikáním ve formě sdílení více či méně než 60 dní v roce.

skrýt celé odůvodnění

Pirátská strana, jejíž kandidátní listinu Zdeněk Hřib v Praze vede, připravuje pozměňovací návrh (.gdoc) na změnu zákona o místních poplatcích od Ministerstva financí. Rozlišovací parametr mezi sdílenou ekonomikou a podnikáním ve formě sdílení více či méně než 60 dní v roce v něm ale není uveden jednoznačně.

Zdeněk Hřib měl možná na mysli jen nutnost předběžného souhlasu společenství vlastníků jednotky (SVJ), které opravdu Piráti navrhují podmíněné poskytováním ubytování v souhrnu více než 60 dny v kalendářním roce, jak stojí i v přehledu hlavních změn (.pdf). Kromě předběžného souhlasu jsou však v návrhu ještě dvě změny, které by ve výsledku poskytovatele mohly zařadit mezi podnikatele i při sdílení bytu 60 dní či méně.

První je § 2454b změny zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kde návrh definuje poskytovatele služby na digitální platformě a kdy jej považuje za podnikatele. Odstavec 2 zní: „Poskytovatel služby se považuje za podnikatele také tehdy, jestliže v jednom kalendářním roce v postavení poskytovatele služby na digitální platformě a) uzavřel nejméně tři smlouvy s různými smluvními stranami a současně b) obdržel úplatu, která v souhrnu přesahuje limit pro osvobození od daně z příjmu z příležitostné činnosti (§ 10 odst. 3 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu)." Pokud by tedy poskytovatel ubytování ubytoval tři různé hosty přes Airbnb a přijal za to více než limit pro osvobození od daně z příjmu z příležitostné činnosti, tedy 30 000 Kč, byl by považován za podnikatele. To se s průměrnou cenou Airbnb $76 za noc v Praze může stát hned po 18. pronajaté noci (dle kurzu ČNB ze dne 27. září 2018: 21 967 Kč za $1), tedy mnohem dříve než po 60 dnech.

Druhá změna, kvůli které může být poskytovatel ubytování považován za podnikatele i dříve než po 60 dnech, je § 3 odst. 3 písm. a) změny zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenského zákona): „(3) Živností dále není: a) pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, s výjimkou poskytování ubytování na dobu kratší než 60 dnů, k němuž dochází podnikatelským způsobem." V návrhu přidávají i odůvodnění, ve kterém změnu vysvětlují: „Soustavné uzavírání smluv o krátkodobém (kratším než 60 dnů) pronájmu by živností být mělo. Soustavnost je již definována občanským zákoníkem, zejména navrhovaným § 2454c občanského zákoníku. (Příležitostné krátkodobé pronájmy zůstávají z režimu živnosti vyloučeny, jelikož zde chybí jeden z definičních znaků podnikání, a to je soustavnost.)" Dodejme, že ani občanský zákoník, ani navrhovaný § 2454c, soustavnost nijak nedefinuje. Ta je z principu věci určena judikaturou v jednotlivých případech. Pokud by tedy poskytovatel ubytoval třicetkrát po sobě přes Airbnb hosty na jednu noc, mohlo by jeho jednání být shledáno soustavným.

Část výroku o Barceloně potvrzujeme. Jak píší například španělské deníky El País či La Vanguardia, v Barceloně opravdu dochází k protestům rezidentů proti turismu a jedním z důvodů je i zvyšování cen nájmů kvůli podnikatelům nabízející rezidenční prostory k ubytování turistů přes platformu Airbnb či jiné. Protesty jsou doprovázeny i fyzickými útoky na turisty, kdy protestující rozbíjejí okna hotelů či přepadávají vyhlídkové autobusy.

Aby byla nabídka ubytování na Airbnb v Barceloně legální, musí mít majitel jako poskytovatel ubytování pro turisty registrační číslo vydávané katalánským turistickým registrem. Množství vydaných registračních čísel je pak regulováno urbanistickým plánem PEUAT, který tak zajišťuje kontrolu nad byty využívanými turisty. Dá se říci, že katalánská vláda a především Rada města Barcelony jsou při vymáhání těchto pravidel radikální. V roce 2014 katalánská vláda udělila Airbnb pokutu ve výši € 30 000 za nabízení nelegálních ubytování. V roce 2015 zvýšila Rada města Barcelony pokutu na € 60 000 a později dokonce na € 600 000. Platforma Airbnb vyhověla až v květnu 2018, kdy odstranila 2577 nelegálních nabídek a souhlasila s poskytováním dat o nabídkách pro další jednodušší kontrolu legálnosti.

Jiří Nouza

Jiří Nouza

Nedávno jsem se dočetl, že paní ministryně financí obhajovala postup finančního úřadu, který žádal svatebčany, aby dokládali počet lidí.

Ministryně Schillerová v reakci na případ uvedla, že postup finančního úřadu byl v souladu se zákonem. Důvodem bylo podezření na krácení příjmů.

skrýt celé odůvodnění

Výrok se týká pár dní starého případu, který se zabýval postupem Finančního úřadu v Přerově. Ten po novomanželech požadoval informace týkající se svatební hostiny, například místo konání, počet hostů, způsob vyúčtování a zda byl vystaven daňový doklad. Na tuto kauzu upozornil na svém twitterovém účtu daňový poradce Tomáš Hajdušek.

V písemné interpelaci (.pdf, str. 3) pak Vojtěch Munzar ministryni konfrontuje: „Vážená paní ministryně, odborníci v oblasti daní, se kterými jsme měl možnost tento případ konzultovat a stejně tak řada odborníků, která se k hojně medializovanému případu veřejně vyjadřovala, se shoduje na tom, že zvolený postup neměl oporu v zákoně. Někteří odborníci z oblasti daní pak poukazují na to, že takovýto postup Finanční správy není ničím neobvyklým, což by bylo velmi varující.

Ministryně financí Schillerová na interpelaci odpověděla (.pdf, str. 2) následovně: „V daném případě bylo předmětem šetření podezření na neplnění povinnosti evidovat tržby přijaté v hotovosti v restauračních provozovnách za svatební hostiny a případně za ubytování svatebních hostů. Správce daně zjistil, že v termínech konání svatebních hostin měla daná provozovna zavřeno nebo omezený provoz a nebyly během nich zaevidovány žádné tržby. Vzniklo tak důvodné podezření na krácení příjmů řádově v desítkách tisíc korun za každou svatební hostinu.“ Dále uvádí, že podle zákona byl správce daně oprávněn předmětné informace získat.

Konkrétně se odvolávala na odstavec daňového řádu, který upravuje vyhledávání důkazních prostředků při zjišťování plnění daňových povinností subjektů. Podle tohoto odstavce je finanční úřad skutečně oprávněn podobné šetření provádět.

Hynek Beran

Hynek Beran

Zhruba 70 % bytů (pro sdílenou ekonomiku, pozn. Demagog.cz) ale nejsou ty byty jednotlivého vlastníka, jsou to agentury anebo vlastníci více bytů.

Analýzy Colliers International i Úřadu vlády zmiňují zhruba 70 % nabídek na Airbnb v Praze, které jsou nabízeny vlastníky s více nabídkami. Jen zhruba tři čtvrtiny nabídek jsou však byty a pouze pro byty nejsou data uváděna.

skrýt celé odůvodnění

Na platformě Airbnb v Praze je dle analýzy (.pdf, str. 2) Colliers International za rok 2017 69,8 % nabídek, které jsou nabízeny entitami s více než jednou nabídkou. Analýza sdílené ekonomiky a digitálních platforem (.pdf, str. 53), kterou si nechal zpracovat Úřad vlády, pak uvádí ke 2. květnu 2017 65,95 % jednotek v kategorii vlastníků s více než jednou nabízenou ubytovací jednotkou.

Hynek Beran mluví konkrétně o bytech, ale ne každá nabídka na platformě Airbnb je bytem. Dle analýzy vlády ze strany 49 jde o byt v 72,57 % případů, jinak o nabídku samostatného pokoje či pokoje sdíleného. Čísla pouze pro nabízené byty jsme nenalezli, proto hodnotíme jako neověřitelné.

Dodejme, že agentury, které Hynek Beran zmiňuje, se opravdu o nabídky v některých případech starají. Konkrétně citujeme z analýzy vlády ze strany 57: „Pro služby krátkodobého ubytování zprostředkované společností Airbnb je v určitém ohledu typické poskytování doprovodných služeb, které s nabídkou krátkodobého ubytování nutně souvisejí. Takové služby jsou prováděny buďto v pozitivních případech přímo majitelem pronajímatele jednotky nebo najatou externí firmou či agenturou spolupracující s Airbnb, jež zajišťuje za úplatu kompletní obstarání jednotky. (...) Na českém trhu působí zejména BnB Plus, která zajišťuje správu pronajímané nemovitosti a Airbnb management s komplexním portfoliem služeb pro majitele dané jednotky. Zvýšená poptávka po službách podobného rázu naznačuje, že určitý segment nabídky Airbnb je konstantně pronajímán za účelem dosažení zisků s cílem oprostit majitele pronajímaných jednotek od dodatečné administrativní a pracovní zátěže, jež s pronájmem krátkodobého ubytování nutně souvisí.‟

Marta Semelová

Marta Semelová

Na Písnici zvedli nájmy na 15 000 korun.

Po odkupu bytů v Písnici navýšila skupina CIB nájmy řádově o desítky procent. K navýšení však došlo poměrně podle velikosti bytu, přičemž 15 000 Kč budou platit ty větší z nich. Například za 4+1 se bude platit 12 900 Kč.

skrýt celé odůvodnění

V červnu 2017 skoupila skupina CIB 739 bytů v pražské čtvrti Písnice. Zaplatila za ně energetické společnosti ČEZ téměř 1,3 miliard korun. Proti prodeji však již dlouhodobě protestují nájemci bytů, vadí jim, že ČEZ nenabídl odprodej bytů přímo jim.

Vzápětí společnost CIB Rent Písnice oznámila navýšení nájemného. Jak uvedla ČTK a skrze ni další internetové servery, podle cenové tabulky CIB budou nově například nájemníci bytů 3+1 platit měsíčně 10 000 korun místo současných zhruba 6 500 korun. Garsonka 1+1 vyjde nově o 2 500 korun více, takže lidé zaplatí 6 500 korun. Největší skok čeká obyvatele bytů 4+1, kteří zaplatí 12 900 korun - dosud platili 7 898 korun. Za devadesátimetrový byt, jehož původní nájem činil 14 000 korun, si nájemníci nově připlatí až o 5 000 korun více.

Nájmy se tak průměrně navýšily o desítky procent. Marta Semelová však zmiňuje zvednutí nájmů na konkrétní částku 15 000 korun. Snaží se tím patrně ilustrovat nafouknutí nájmů na Písnici. Nicméně zvednutí cen nájmů neproběhlo paušálně, ale odvíjelo se od velikosti bytů.

Marta Semelová

Marta Semelová

V Praze na ubytovnách je 140 rodin s dětmi.

K takovému počtu rodin na ubytovnách se nám nepodařilo dobrat.

skrýt celé odůvodnění

Serveru Demagog.cz se nepodařilo z žádného veřejně přístupného zdroje dohledat informaci o tom, že by v Praze bylo 140 rodin s dětmi, které žijí na ubytovnách. Je rovněž otázkou, zda "ubytovnami" myslela Semelová čistě soukromé ubytovny, nebo zda kalkuluje i s azylovými domy, případně jak definuje "rodinu" na ubytovně.

Marta Semelová

Marta Semelová

Podle Pragulic je v Praze už 15 tisíc bezdomovců.

Šéfka organizace Pragulic uvádí, že v Praze žije 10–15 tisíc lidí bez domova.

skrýt celé odůvodnění

Šéfka organizace Pragulic Tereza Jurečková se o počtu lidí bez domova zmiňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy: „My odhadujeme, že to je těch 1015 tisíc jenom tady v Praze.“ (video zde, čas 2:06) Podle telefonického hovoru se zástupkyní Pragulic se číslo spíše blíží 10 tisícům, ale reálně je neměřitelné.

Poslední průzkum Ministerstva práce a sociálních věcí týkající se počtu osob bez přístřeší uvádí, že podle odhadu sociálních pracovníků obcí je bez domova v České republice 68,5 tisíc lidí, z toho 9,5 tisíc v Praze (.pdf, str. 9).

Marta Semelová

Marta Semelová

My tady máme 18 000 nemovitostí, které jsou pronajímány přes Airbnb, máme tady 7000 prázdných, chátrajících bytů.

Marta Semelová v obou případech vychází z analýz z roku 2017 a její čísla cituje správně. Údaj o počtu a stavu neobydlených domů však vychází ze SLDB z roku 2011, a proto jsme zaslali dotaz na Magistrát města Prahy s žádostí o poskytnutí aktuálních údajů.

skrýt celé odůvodnění

Dle Analýzy sdílené ekonomiky a digitálních platforem (.pdf, str. 46), kterou si nechal zpracovat Úřad vlády v roce 2017, bylo ke 2. květnu 2017 v Praze 18 586 ubytovacích zařízení nabízených přes Airbnb. Analýza dále uvádí, že „každoročně je přitom evidován téměř dvojnásobný nárůst kapacit této služby v Praze" (.pdf, str. 46).

Vzhledem ke vzestupné tendenci počtu nabízených nemovitostí z grafu na straně 47 Analýzy lze předpokládat, že v současnosti bude toto číslo ještě vyšší. Novější analýza s konkrétním číslem zatím neexistuje. Data na stránkách služby Airbnb či analýza (.pdf, str. 3) Colliers International Airbnb jsou sice novější, ale uvádí jen množství zarezervovaných ubytování, a to 14 000 jednotek, respektive 17 753.

Množství 7000 prázdných bytů zmiňuje analýza (.pdf, str. 9) Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) z března 2017. Uvádí se v ní: „Z celkového počtu bezmála 100 tisíc domů určených k bydlení jich bylo při posledním sčítání 7 022 zařazeno do kategorie neobydlené'." Není zde ale uveden důvod neobydlení, tedy nevíme, zda jsou domy v chátrajícím stavu. Dodejme, že mluví o domovním fondu Prahy. Analýza však pracuje s daty pocházejícími ze Statistiky sčítání lidí, domů a bytů z roku 2011. Z tohoto důvodu jsme zaslali dotaz na Magistrát města Prahy s žádostí o poskytnutí přesného čísla a stavu neobydlených domů aktuálnějšího data.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

V Praze jsou mosty podfinancované o dvacet miliard.

Podfinancování údržby a opravy pražských mostů je nezpochybnitelný fakt. Pro částku kolem 20 miliard však neexistují veřejně dostupné podklady.

skrýt celé odůvodnění

Podfinancování údržby a opravy mostů je veřejně známý fakt, který se netýká jen Prahy. V podobně zlé situaci jsou mosty po celé České republice a problematika opravy a údržby infrastruktury se objevuje i na celosvětové úrovni.

O určení míry podfinancování pražských mostů se naposledy pokoušela zpráva TSK Praha zabývající se pražskou infrastrukturou ve své Analýze stavu a kalkulace nákladů na reprodukci z roku 2015. V tomto dokumentu nejen že upozorňovala na dlouhotrvající trend klesající kvality stavu mostů (.pdf, str. 20–21), ale také odhadovala vnitřní dluh na financování oprav a údržby mostů v Praze na částku přibližně 5,223 miliardy Kč (.pdf, str. 22). Ve zprávě také upozorňuje, že významné rozsáhlejší úpravy (např. Hlávkův most) v budoucnu si mohou vyžádat zvýšené náklady nad rámec minimálního rozpočtu, který TSK odhaduje na 750 milionů Kč ročně. Obecně se v roce 2015 celkový vnitřní dluh na dopravní infrastruktuře (silnice, mosty, chodníky) odhadoval na 46,018 miliardy Kč (.pdf, str. 27).

Dodejme, že Pospíšil v minulých dnech veřejně uváděl částku 20 miliard jako výši podfinancování mostů i dalších komunikací ve městě. Uvedl to v rozhovoru pro Mladou frontu, nebo také na tiskové konferenci své koalice. Nepřesný údaj tak uvádí buď nyní, nebo tak činil v předchozích dnech.

Ondřej Mirovský

Ondřej Mirovský

Hlávkův most, podívejte se na tu studii. To jsou 2 mostní tělesa, ten nespadne, bude se to opravovat postupně.

V roce 2016 provedla technická správa analýzu pražských mostů. Stav Hlávkova mostu (obou jeho hlavních částí) byl označen jako špatný. Ze zprávy však nevyplývá, zda hrozí zřícení, a nepodařil se zjistit ani plán oprav.

skrýt celé odůvodnění

Nejnovější souhrnný analytický materiál ke stavu mostů v Praze vznikl v roce 2016, kdy TSK představila analýzu mostů pod její správou pro Radu hl. města Prahy. V tomto dokumentu je stav obou hlavních částí Hlávkova mostu hodnocen jako špatný (.pdf, str. 5, bod V010). Materiál hodnotí jako velmi špatný stav meziklenbových desek a vozovky (bod V011). V lednu 2018 měla TSK na základě žádosti dopravního výboru Města Prahy představit zprávu s nejhůře postiženými mosty v Praze (stupeň velmi špatný a havarijní), kde Hlávkův most nefiguroval.

Možnost zřícení mostu, i přes jeho vážný stav, nereflektuje žádná mediální zpráva. Většina informací jen odkazuje na špatný stav, nutnost omezení dopravy, stavbu kolektoru (.pdf, str. 1) a probíhající diagnostické práce; viz například ČT24. Nutno podotknout, že zřícená lávka v Troji měla stejně špatné hodnocení stavu jako Hlávkův most (.pdf, str. 4).

V současnosti se počítá s opravou mostu nejdříve kolem roku 2020, kdy se očekává ukončení přeložky sítí v mostu do nově budovaného kolektoru a zpracování analýzy celkového stavu obou těles Hlávkova mostu.

Bohuslav Svoboda

Bohuslav Svoboda

Víte, že Airbnb je 1,8 % ze všech bytů, které v Praze jsou?

Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz se v Praze týká služba AirBnB 1,8 % celých bytů. Číslo 1,8 % v sobě nezahrnuje další prostory využívané pro službu, jako jsou sdílené pokoje či domy.

skrýt celé odůvodnění

Podle dat na stránkách služby AirBnB bylo v roce 2017 v Praze pro službu využito cca 14 000 bytů, domů či pokojů. Podle studie (.pdf, str. 28) Centra ekonomických a tržních analýz, na kterou se služba AirBnB také odvolává, se AirBnB týká na území města Prahy skutečně jen 1,8 % celých bytů. Do zmíňených 1,8 % ale nejsou zahrnuty sdílené pokoje, domy a další prostory využívané pro službu v Praze. Jde pouze o percentil celých bytů.

Nutno dodat, že studie kalkuluje s hrubým celkovým počtem bytových jednotek v Praze z roku 2016. V roce 2016 bylo dle studie na území Prahy cca 600 000 bytů. Analýza zároveň obsahuje přesnější data o prostorách využitých k AirBnB. V tomto případě studie uvádí 14 700 bytů, domů či pokojů využívaných službou.

Jiří Nouza

Jiří Nouza

Tato koalice má ve Fondu sociálního bydlení od roku 2014 3 nebo 4 miliardy. Neinvestovali jste ani korunu do toho, co teď říkáte, do bydlení.

Portál Magistrátu hlavního města Prahy informoval o několika projektech sociálního bydlení, pro které zdroje z tohoto Fondu schváleny byly. Pravdou je, že do fondu bylo přesunuto od roku 2015 více než 2,5 miliardy.

skrýt celé odůvodnění

Magistrát hlavního města Prahy informoval o několika projektech, u kterých zastupitelstvo schválilo dotaci ze zdrojů Fondu dostupného bydlení (jméno Fondu sociálního bydlení bylo změněno na Fond dostupného bydlení 26. ledna 2017), např. 28,9 milionů korun na rekonstrukci bytového domu na Praze 7, 30 milionů na vytvoření bytů pro matky samoživitelky na Praze 12, 20 milionů na rekonstrukci bytů pro osoby v tíživé situaci na Praze 8 nebo 135 milionů korun na výstavbu bytového domu pro specifické sociální, startovní a stabilizační bydlení. Pražský radní Radek Lacko v listopadu 2017 informoval, že celková podpora z Fondu přesáhla 170 milionů.

Podle zpráv o plnění rozpočtu bylo do Fondu rozvoje dostupného bydlení mezi roky 2015 a 2017 (zpráva o plnění rozpočtu roku 2018 v tuto chvíli není dostupná) přesunuto více než 2,5 miliardy (2 562 821 300 Kč) získaných prodejem nemovitostí. Dá se předpokládat, že v roce 2018 byly na fond přesunuty další peníze a celkový objem vkladů do fondu se tak opravdu alespoň přiblížil třem miliardám. Vycházíme z těchto informací o transferech do Fondu dostupného bydlení ve zprávách o plnění příjmů z let 2015–2017:

2017 (.pdf, str. 18): 760 417 000 Kč

2016 (.pdf, str. 16): 394 860 000 Kč (zároveň 53 803 500 Kč převedeno z Fondu jako daň z příjmu z prodeje nemovitostí v roce 2015)

2015 (.doc, str. 17): 1 721 360 000 Kč (zároveň 260 012 200 Kč převedeno z Fondu jako daň z příjmu z prodeje nemovitostí v roce 2014)

Jiří Nouza

Jiří Nouza

Stát nedává Praze ani korunu na metro, na dopravní infrastrukturu silniční, zatímco všechna ostatní města staví za peníze státu.

I když byl pražský magistrát už dříve nespokojený s výškou dotací ze státního rozpočtu na výstavbu metra, není pravda, že by stát na metro peníze nedal žádné. Ostatní regiony republiky financují projekty jak ze státního rozpočtu, tak ze svých vlastních peněz a dotací EU.

skrýt celé odůvodnění

I když byl pražský magistrát už dříve nespokojený s výškou dotací ze státního rozpočtu na výstavbu metra, není pravda, že by stát na metro peníze nedal žádné. V srpnu 2006 deník iDNES.cz informoval, že stát poskytl na výstavbu metra do té doby celkem 1,5 miliardy (zatímco město Praha 10 miliard).Financninoviny.cz v září 2006 psaly, že ze státního rozpočtu šlo na podzemní dráhu v předchozích letech zhruba 400 milionů ročně.

Hlavní město Praha též dostává finanční prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravu silnic. Pro rok 2018 to bude přibližně 174 milionů Kč.

Také není pravdou, že by ostatní města realizovala projekty dopravní infrastruktury jen ze státních peněz. Například Jihomoravský kraj v minulém i letošním roce rekonstruoval silnice a v obou případech byly tyto projekty financovány i z rozpočtu kraje a z fondů Evropské unie. V červenci 2017 portál Tyden.cz informoval o úspěchu kraje v žádosti o dotace na rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy. Evropské dotace byly ve výši téměř 1,2 miliardy korun a zbývajících přibližně 300 milionů mělo být pokryto z rozpočtu samotného kraje. Tento rok mělo podle portálu Jihomoravského kraje jít na rekonstrukce silnic přes 1,5 miliardy korun plynoucích opět jak ze Státního fondu dopravní infrastruktury, tak i z Evropské unie a vlastního rozpočtu kraje.

Ondřej Mirovský

Ondřej Mirovský

V tom fondu na sociální bydlení je dnes 2,5 miliardy a už jsme na zastupitelstvu schvalovali projekty, které se z něj budou realizovat.

Stav Fondu dostupného bydlení (dříve Fond sociálního bydlení) byl podle deníku E15 v červnu 2018 2,3 miliardy korun, což je v toleranci částky uvedené Mirovským. Pražský magistrát také několikrát informoval o schválení dotací z tohoto fondu.

skrýt celé odůvodnění

Aktuální stav Fondu dostupného bydlení (název Fondu sociálního bydlení byl změněn na Fond dostupného bydlení 26. ledna 2017) se nám nepodařilo dohledat, ale v červnu 2018 deník E15 uvedl, že jeho stav je 2,3 miliard korun.

Magistrát hlavního města Prahy také informoval o několika projektech, u kterých zastupitelstvo schválilo dotaci ze zdrojů Fondu dostupného bydlení. Šlo např. o 28,9 milionů korun na rekonstrukci bytového domu na Praze 7, 30 milionů na vytvoření bytů pro matky samoživitelky na Praze 12, 20 milionů na rekonstrukci bytů pro osoby v tíživé situaci na Praze 8 nebo 135 milionů korun na výstavbu bytového domu pro specifické sociální, startovní a stabilizační bydlení v městské části Praha-Kolovraty. Pražský radní Radek Lacko v listopadu 2017 informoval, že celková podpora z Fondu přesáhla 170 milionů.

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib

(na Svobodu) Před osmi lety, vy jste byl zvolen primátorem, a dnes je ta situace taková, že postavit nový dům trvá osm let.

Bohuslav Svoboda byl do čela hlavního města zvolen před osmi lety. Výstavba nového bytového domu v rámci metropole nyní trvá zhruba 8–10 let. Přesto připisovat mu to, že k aktuálnímu datu není dostatečná výstavba, je zavádějícím zjednodušením komplikovaného procesu.

skrýt celé odůvodnění

Bohuslav Svoboda zastával post pražského primátora v období od 30. listopadu 2010 do 23. května 2013.

Postavení nového bytového domu v Praze v průměru zabere až deset let, a to i přes to, že samotná stavba trvá pouhé dva roky. Developer, krom stavby samotné, musí podstoupit několik desítek administrativních úkonů. Schvalovací procesy jsou zdlouhavé a stavební úřady pomalé, navíc jsou na základě formálních nedostatků schopny stavbu oddálit až o roky.

Developeři tak apelují na magistrát, aby alespoň zmírnil některé požadavky Pražských stavebních předpisů (.pdf). Jedním z v poslední době zrušených požadavků byl požadavek na tzv. oslunění bytu, dle kterého musely 1. března do bytu dopadat přímé sluneční paprsky na třetinu podlahové plochy po dobu 90 minut. Ministerstvo pro místní rozvoj by cestu ke vzniku nových bytů snížením byrokracie podpořilo vznikem nového stavebního zákona. Ten aktuální je k náhledu zde.

Bohuslav Svoboda

Bohuslav Svoboda

ODS nemá možnost se o výstavbu starat už šest let.

Občanská demokratická strana není v čele Rady pro hlavní město od poloviny roku 2013.

skrýt celé odůvodnění

Post primátora v letech 2002–2010 zastával Pavel Bém (ODS), jenž byl vystřídán právě Bohuslavem Svobodou (ODS). Ten předsedal metropoli až do května roku 2013 a vystřídán byl Tomášem Hudečkem (TOP 09).

Co se Rady hlavního města Prahy týče, tak minimálně od roku 2006 tvořili velkou část straníci Občanské demokratické strany, a to až do 23. května 2013, kdy byl zastupitelstvem v tajném hlasování odvolán primátor Bohuslav Svoboda. Spolu s ním byli odvoláni i náměstek primátora Josef Nosek a radní Alexandra Udženija; odstoupili i radní Ivan Kabický a Radek Lohynský (všichni ODS).

Ondřej Mirovský

Ondřej Mirovský

Tady hrozí, že se budou zastavovat ty zelené vnitrobloky na sídlištích, protože kolegové z ANO a z ČSSD schválili materiál, který je velmi nebezpečný.

Po doplnění informací od zastupitele Mirovského konstatujeme, že novela Pražských stavebních předpisů byla hlasováním Rady hl. m. Prahy schválena, avšak neveřejným hlasováním, a proto nemůžeme Mirovského slova potvrdit ani vyvrátit.

skrýt celé odůvodnění

OPRAVA (4. října 2018) Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť nám byla zastupitelem Mirovským doručena informace, že hovoří nikoli o návrhu Metropolitního plánu, ale o novele Pražských stavebních předpisů, která byla schválena na schůzi Rady hl. m. Prahy 17. července 2018 (.pdf, str. 9). Vzhledem k neveřejnému hlasování Rady a nemožnosti vzdáleného přístupu k projednávaným dokumentům nejsme schopni ověřit pravdivost výroku zastupitele Mirovského o schválení dokumentu zástupci ANO a ČSSD.

Ondřej Mirovský patrně naráží na návrh Metropolitního plánu, který byl 13. dubna 2018 zveřejněn Odborem územního rozvoje Magistrátu hl.m. Prahy - textová část (.pdf). V období od 27. června 2018 (.pdf) do 26. července 2018 probíhalo tzv. společné jednání, v rámci kterého mohl každý vznést k návrhu připomínky.

Vůči tomuto návrhu se v otázce vnitrobloků ohradila například městská část Praha 2, která „požaduje jasné definování a konkrétní regulaci staveb ve vnitroblocích vč. ochrany stávající a zvyšování podílu nové zeleně (.pdf, str. 1 - bod 2).

Tvrzení, že ANO a ČSSD schválily tento materiál, je zavádějící. Dle harmonogramu implementace nového Metropolitního plánu byl nový plán zadán usnesením bývalého zastupitelstva dne 19. září 2013 (.pdf). V té době vládla na magistrátu koalice ODS a TOP 09. Odbor magistrátu pod vedením pražské koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL, Starostové) pouze zveřejnil návrh zhotovený Institutem plánování a rozvoje (IPR) a posunul ho k dalšímu kroku, veřejnému připomínkování v tzv. společném jednání.

Následovat bude vyhodnocování a implementace úprav ze strany IPR, další připomínkování občanů, institucí apod. ve veřejném jednání. Poté další vyhodnocování a implementace úprav ze strany IPR. Tyto kroky mají odhadem trvat do roku 2022, kdy má budoucí obsazení magistrátu hl. m. Prahy nový Metropolitní plán schválit a vydat.

Marta Semelová

Marta Semelová

Mluvili jsme o metru D, o dalších dopravních stavbách, za nás se ten stát na tom hodně finančně podílel.

Do roku 1989 v Československu fungovala takzvaná centrálně plánovaná ekonomika, kde měl dominantní postavení stát. Většina zásadních staveb a infrastruktury v období vlády komunistické strany je z podstaty hospodářské zřízení zcela financována státem.

skrýt celé odůvodnění

V období vlády komunistické strany v Československu (1948–1989) byla ekonomika řízena centrálně se zásadní dominancí státu. Soukromé vlastnictví a nezávislá samospráva v podstatě neexistovaly, hospodářský zákoník kodifikoval předcházející stav.

„Veškerá činnost státních i jiných socialistických organizací je řízena podle zásady demokratického centralismu. Tato zásada se uskutečňuje jednotou stále upevňovaného a zdokonalovaného ústředního státního řízení, nezbytného k zabezpečení plánovitého proporcionálního rozvoje národního hospodářství a tvořivé aktivity pracujících, kteří se účastní na řízení hospodářství na všech jeho stupních.“

Lze tedy tvrdit, že veškeré více či méně významné infrastrukturní projekty byly finacovány státem, a to přímo nebo skrze národní podniky.

Jan Čižinský

Jan Čižinský

Vy máte (ODS, pozn. Demagog.cz) na kandidátce místostarostu, který tam roky seděl a na to se koukal (na kauzy na Praze 7).

Je pravdou, že na kandidátce ODS je přítomen také Tomáš Kaštovský, který v minulém volebním období zastával na Praze 7 funkci místostarosty.

skrýt celé odůvodnění

Občanští demokraté vyslali do voleb v Praze na 13. místě Tomáše Kaštovského. Ten v minulém volebním období zastával funkci místostarosty na Praze 7. Čižinský ve svém výroku naráží na to, že podle jeho názoru měly v této době být na Praze 7 různé kauzy spojené s fungováním radnice, např. předražená radnice či různé podezřelé zakázky. Z tohoto pohledu má Čižinský pravdu. Je ovšem třeba podotknout, že byť je např. kauza IT zakázek mediálně popsána, prozatím zde nepadl žádný rozsudek. Tedy jde spíše o politické prohlášení.

Marta Semelová

Marta Semelová

Praha se pozemků zbavuje, my jsme proti tomu vždycky protestovali.

Poměr celkové rozlohy pozemků v přímém vlastnictví města dle analýz mezi lety 2008–2016 stabilně rostl. Z dostupných dat však nelze určit, zda rostl i počet samotných pozemkových parcel ve vlastnictví města.

skrýt celé odůvodnění

Magistrát hl. m. Prahy skutečně v 90. letech rozprodal množství strategických pozemků. Ukazuje to analýza Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy v kapitole 421 (pdf, str. 42-44). Dle této analýzy vlastní veřejný sektor 43,5 % rozlohy města, tedy 214,7 km². Konkrétně pražský magistrát pak vlastní 29,98 % rozlohy města. Soukromý sektor vlastní 49,1 %, tedy 243,8 km².

Zdroj: Územně analytické podklady hlavního města Prahy 2016, Textová část 400 - Rozvojový potenciál, kapitola 421: Majetkový stav ve městě - pozemky.

Analýza pro rok 2014 uvádí, že Praha tehdy vlastnila 29,68 % pozemků (pdf, str 33). Podle analýzy pro rok 2012 měla Praha ve vlastnictví na konci roku 2011 29,23 % pozemků (pdf, str. 4 ). V roce 2010 bylo ve vlastnictví města 28,66 % pozemků (pdf, str. 3). V roce 2008 ukázala analýza majetkových poměrů na 25,5 % pozemků z celkové rozlohy města ve vlastnictví Prahy (pdf, str. 3).

Analýzy majetkových poměrů na území města Prahy tedy ukazují na stabilní nárůst pozemků ve vlastnictví města. Z 25,5 % v roce 2008 se poměr celkové rozlohy v přímém vlastnictví města rozrostl na 29,98 % v roce 2016.

Roztříštěnost vlastnické struktury pozemků ve městě je podle analýz důsledkem legislativních úprav z 50. let, kdy byl trh s nemovitostmi deformován, vliv má také následná úprava po roce 1992.

O privatizaci pozemků v 90. letech a nedostatku strategických oblastí ve vlastnictví města psal například 29. července 2017 také server iDnes.cz.

Analýza rozvojového potenciálu se mj. zmiňuje o výhodnosti uchování určitých pozemků ve vlastnictví města. Jedná se například o rekreační oblasti (Divoká Šárka, Troja, Prokopské údolí atd.) či městské parky (Stromovka, Petřínské sady atd.). Vlastnictví města tak zaručuje veřejnou přístupnost a obecní užívání těchto ploch (pdf, str 42).

Jan Čižinský

Jan Čižinský

Pane Svobodo, my jsme podali hlášení a skončilo to odsouzením (myšleno směrem k předchůdcům Praha 7 sobě, pozn. Demagog.cz).

Jan Čižinský naráží na kauzu bývalého vedoucího oddělení IT na radnici Prahy 7 za doby vlády ODS. Ten byl pravomocně odsouzen za krádež mobilních telefonů.

skrýt celé odůvodnění

Soud již pravomocně odsoudil Radomíra Botka. Ten městské části ukradl majetek v podobě několika mobilních telefonů. Média kauzu poměrně důkladně popsala.

Kromě toho přišly Hospodářské noviny v minulých dnech s informací, že za doby působení Botka měla městská část přihrávat IT zakázky jeho blízkým osobám. V této věci bylo také podáno trestní oznámení a nyní probíhá vyšetřování.

Marta Semelová

Marta Semelová

Do Prahy denně přijíždí 300 000 lidí do práce.

Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu dojíždí denně do práce v Praze 164 300 lidí.

skrýt celé odůvodnění

Podle strategie (.pdf, str. 6) Institutu plánování a rozvoje města Prahy z května 2018, která vychází z aktuální série dat Českého statistického úřadu za rok 2017, dojíždí denně do hlavního města Prahy za prací 164 300 osob.

Marta Semelová

Marta Semelová

Město v tuto chvíli má ve své správě pouze 1 % všech bytů, které v Praze jsou.

Magistrát Hl. města Prahy potvrdil, že město má ve své správě 1 % všech bytů v Praze. Dalších 5 % fondu mají ve správě městské části, magistrát ovšem nemá vliv na jejich využití.

skrýt celé odůvodnění

OPRAVA: Výrok byl původně hodnocen jako neověřitelný. Po doplnění informace tiskovým mluvčím magistrátu jsme hodnocení změnili na pravdivé.

Kvůli ověření tohoto výroku jsme se obrátili na Magistrát Hlavního města Prahy. Tiskový mluvčí Vít Hoffman nám sdělil následující: "Obecní bytový fond tvoří cca 5 % celkového bytového fondu na území hl. m. Prahy. Jedná se i o byty, které jsou svěřeny do správy jednotlivých městských částí a které s nimi nakládají samostatně (rozhodnutí, jak s nimi bude nakládáno, nemůže hl. m. Praha nijak ovlivnit). Nesvěřených bytů vlastní HMP k dnešnímu dni 8 126, což odpovídá cca 1 % všech bytů v Praze." 

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil

(na Stuchlíka) Pražský okruh, Městský okruh, vy jste se v nich neposunuli ani o kousek. Čtyři roky vládnete.

Přestože nedošlo k zahájení samotné výstavby dalšího úseku Městského okruhu, přece jen lze hovořit o posunu, neboť se dohadoval další postup projektu, vybírali se projektanti pro vyhotovení projektové dokumentace, atp.

skrýt celé odůvodnění

Městský okruh, tedy vnitřní okruh města, má v kompetenci hlavní město Praha. Od roku 2014 je primátorkou města Adriana Krnáčová z hnutí ANO. Poslední otevřenou částí okruhu je od roku 2015 tunelový komplex Blanka. K úplnému dostavení okruhu nyní zbývá 10,2 km. V listopadu 2017 schválilo Zastupitelstvo hl. m. Prahy zakázku na projekt dostavby, který počítá s takzvanou variantou Vlasta. V květnu Rada města toto rozhodnutí podpořila, když odmítla návrh Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL, STAN) na alternativní trasu okruhu, tzv. duál. Trasa MO tak povede z Pelc-Tyrolky nynější Povltavskou ulicí, dále Čuprovou, Spojovací a zcela novým úsekem kolem malešického nádraží až k Jižní spojce.

Zatím posledním krokem bylo schválení výběru projektantů Radou hlavního města Prahy v srpnu 2018. Jejich úkolem bude vyhotovit dokumentaci k územnímu Rozhodnutí (DÚR) včetně zajištění inženýrské činnosti k získání územního rozhodnutí pro dokončení Městského okruhu (MO).​

Pražský okruh je součástí dálniční sítě, a jako takový jej mám v kompetenci stát, tedy Ředitelství silnic a dálnic, potažmo Ministerstvo dopravy. Poslední úseky na Pražském okruhu byly uvedeny do provozu v roce 2010. Zbývající 4 úseky jsou v přípravě, ale zatím není jasné, kdy se začne stavět. Zatím nejblíže začátku výstavby je úsek 511 mezi Běchovicemi a D1.

Ministr Ťok v září 2018 uvedl, že tento úsek by mohl získat stavební povolení za rok až rok a půl. Poté by stavba podle Ťoka mohla začít za několik dnů či týdnů. V září 2018 dále zažádalo ŘSD na radnici Prahy 22 o územní rozhodnutí pro část Pražského okruhu. Kdy úřad rozhodnutí vydá, není jasné. Podle posledních odhadů by mohl být Pražský okruh dokončen nejdříve v roce 2029.