Bohuslav Svoboda
ODS

Bohuslav Svoboda

Bohuslav Svoboda

(...) někdo, kdo je člen vedení dopravního podniku (Adam Scheinherr jakožto předseda dozorčí rady, pozn. Demagog.cz), má takovéto podezření a připustí a nechá hlasovat pro to, aby se tam potvrzovali lidé, kteří jsou přímo do té kauzy (Dozimetr, pozn. Demagog.cz) zapojeni.
Předvolební debata České televize, 16. září 2022
Komunální volby 2022
Kauza Dozimetr
Zavádějící
Předseda dozorčí rady Adam Scheinherr údajně při volbě nového člena představenstva hlasoval pro Mateje Augustína, později stíhaného v kauze Dozimetr. K tomu ale došlo v prosinci 2019, několik měsíců před tím, než se Scheinherr dle policejního spisu dozvěděl o podezření z úplatku.

Kauza Dozimetr propukla v letošním červnu a týká se ovlivňování veřejných zakázek a chodu městských firem, především pražského dopravního podniku (DPP). Mezi obviněnými je třeba bývalý náměstek současného primátora Petr Hlubuček, lobbista Michal Redl či bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín. Poslední zmíněný je právě ten, na kterého lídr koalice Spolu Bohuslav Svoboda naráží.

Adam Scheinherr je od roku 2018 předsedou dozorčí rady pražského dopravního podniku a zároveň zastává pozici náměstka primátora za uskupení Praha sobě.

Bohuslav Svoboda tedy v námi ověřovaném výroku tvrdí, že Adam Scheinherr „připustil a nechal hlasovat“ o Mateji Augustínovi, kterého už v té době měl podezřívat z nekalých praktik. Než se zaměříme na odůvodnění tohoto tvrzení, je potřeba si popsat, jak k celé volbě Augustína došlo.

Matej Augustín v DPP

Slovenský podnikatel Matej Augustín doplnil (.pdf, str. 79) neobsazené členské místo v představenstvu Dopravního podniku hlavního města Prahy v prosinci 2019. Na tuto pozici ho prosazoval tehdejší náměstek primátora Petr Hlubuček. Členy představenstva přitom volí právě dozorčí rada dopravního podniku.

Z veřejně dostupných zdrojů se nicméně nelze dozvědět, jak probíhalo jednání dozorčí rady, které zvolilo Mateje Augustína do vedení DPP. Žádné záznamy jednání ani hlasování totiž nejsou veřejně dostupné. K dispozici je pouze strohé usnesení (.pdf) o jeho zvolení ve Sbírce listin.

I přesto se však v médiích objevily zmínky o tom, jak mělo zhruba hlasování probíhat. Podle serveru Seznam Zprávy se pro volbu Augustína vyslovilo osm z patnácti členů rady. Do čela dopravního podniku se měl dostat díky hlasům za Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a hnutí STAN) a hlasům zástupců z řad odborů DPP.

Web Zdopravy.cz informoval, že Matej Augustín prošel při hlasování pouze o jeden hlas a pro byl nakonec i Adam Scheinherr z Prahy sobě. Před chystanou volbou přitom náměstek Scheinherr uváděl, že Augustína nepodpoří. Na konci letošního června pak v rozhovoru pro Respekt nepřímo připustil, že pro Augustína hlasoval.

Scheinherrovo trestní oznámení

„Podezření“, o kterém mluví Bohuslav Svoboda, je zjevná narážka na trestní oznámení, které Adam Scheinherr podal. Stalo se tak 27. dubna 2020, což kromě samotného náměstka Scheinherra potvrzuje i policejní materiál, který se objevil v mediálním prostoru.

Důvodem k podání trestního oznámení bylo, že se Adam Scheinherr dozvěděl o jedné žádosti o úplatek, která se týkala dopravního podniku v Praze. Zároveň podle svého vyjádření podepsal na policii mlčenlivost, a proto o této věci nemohl veřejně mluvit.

Důležité každopádně je, že k podání trestního oznámení došlo několik měsíců poté, co dozorčí rada zvolila Mateje Augustína do představenstva. Podle policejního materiálu, který získala média, měla žádost o úplatek proběhnout pouze několik dnů před tím, než šel Adam Scheinherr na policii. Scheinherrovo trestní oznámení následně vedlo k policejnímu vyšetřování, které vyústilo v celou kauzu Dozimetr.

Předseda dozorčí rady Scheinherr rovněž v rozhovorech pro různá média uváděl, že byl sice vůči Mateji Augustínovi v době jeho volby do vrcholné funkce v DPP (tedy v prosinci 2019) kritický, ale ne proto, že by ho z něčeho konkrétního podezříval. Vadila mu prý jeho minulá kariéra, která je spojená se slovenským expremiérem Robertem Ficem a působením ve značně ztrátové společnosti.

Závěr

Předseda dozorčí rady DPP nemá žádné formální pravomoce určovat, kdo může být navržen do představenstva. Ve stanovách dopravního podniku, které jsou dostupné ve Sbírce listin (.pdf, čl. 19 odst. 3), se přitom píše: „Návrh na volbu nebo odvolání člena představenstva je oprávněn podat akcionář, popř. člen dozorčí rady. Dozorčí rada volí a odvolává členy představenstva nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.“

Slova Bohuslava Svobody o tom, že Adam Scheinherr „připustil a nechal hlasovat“ o Mateji Augustínovi, ale můžeme chápat i jinak než z hlediska jeho pravomocí. Konkrétně tak, že volbě Mateje Augustína mohl zabránit např. tím, že by veřejně řekl, z čeho jej „podezřívá“.

Ve veřejně dostupných zdrojích se ale nevyskytují žádné indicie, které by nasvědčovaly tomu, že Adam Scheinherr podezříval Mateje Augustína z něčeho konkrétního už v prosinci roku 2019, kdy ho dozorčí rada DPP zvolila do představenstva. Trestní oznámení (na které Bohuslav Svoboda zjevně naráží) podezření, že mělo v dopravním podniku dojít k žádosti o úplatek, podal Adam Scheinherr prokazatelně až na jaře 2020. K samotné žádosti o úplatek přitom došlo pár dní před tím. Bohuslav Svoboda tak svým výrokem vytváří nepravdivý dojem, že Adam Scheinherr věděl o podezření z úplatku už ve chvíli, kdy byl Augustín zvolen do vedení DPP. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Bohuslav Svoboda

Já jsem byl odsouzen nepravomocně, pak mi byla parlamentem dána imunita a vrchní soud ten rozsudek vrátil první instanci pro závažná pochybení.
Předvolební debata České televize, 28. září 2018
Pravda
V roce 2016 byl u Městského soudu v Praze Svoboda nepravomocně odsouzen k podmíněnému trestu dva a půl roku. Po volbách 2017 jej Sněmovna nevydala k trestnímu stíhání. V září 2018 byl případ Vrchním soudem navrácen k opětovnému posouzení.

Kauza Opencard se táhne již od prosince 2009, kdy pražská opoziční zastupitelka Jana Ryšlinková podala trestní oznámení na neznámého pachatele. Měla podezření, že v souvislosti s projektem Opencard mohl být porušen zákon o zadávání veřejných zakázek nebo zákon o hospodaření s veřejnými
prostředky.

Městské státní zastupitelství v Praze podalo v červnu 2014 obžalobu na 15 pražských radních, kteří rozhodovali o projektu Opencard. Mezi nimi byli i bývalí pražští primátoři Bohuslav Svoboda (ODS) a Tomáš Hudeček (dříve TOP 09). Exprimátor Svoboda byl totiž v únoru téhož roku vydán Sněmovnou k trestnímu stíhání. Dle zastupitelství mělo dojít k porušení zákona v souvislosti se zadáním zakázky na
podporu programového vybavení firmě Haguess.

V září 2016 padl u Městského soudu v Praze nepravomocný rozsudek, kvůli uzavření nevýhodných smluv s firmou Haguess měla městu vzniknout nejméně pětadvacetimilionová škoda. Svoboda dostal podmíněný trest dva a půl roku, Hudeček dvouletou podmínku. Odsouzení se okamžitě odvolali.

Policie se začátkem nového volebního období, tedy po parlamentních volbách 2017, zažádala o opětovné vydání znovuzvoleného poslance Bohuslava Svobody. Tentokrát Sněmovna bývalého primátora k trestnímu stíhání nevydala. Svobodovi tak zůstala ústavně zaručená trestněprávní imunita poslance.

V září 2018 Vrchní soud v Praze zrušil podmíněné tresty bývalým pražským radním v kauze Opencard. Případ byl navrácen Městskému soudu v Praze k opětovnému posouzení. Závažná pochybení v rozsudku Městského soudu nelze doložit, neboť rozhodnutí Vrchního soudu není veřejně dostupné.

Bohuslav Svoboda

Největší brownfieldy, ty jsou v Bohnicích, Vysočanech, Nákladové nádraží Žižkov, Smíchov, celkem to je 4200 zastavitelné plochy.
Předvolební debata České televize, 28. září 2018
Nepravda
Údaj o celkové ploše brownfieldů v Praze neodpovídá tomu, který uvádí svoboda. Ve skutečnosti je rozloha asi třetinová.

Podle posledních údajů by mělo být na území Prahy přes 1400 ha brownfieldů, v užším centru by mělo jít o zhruba 950 ha. To potvrdil i mluvčí Institutu plánování a rozvoje: "Ano, je to pravda. Transformační plochy větší než 10 ha pokrývají opravdu celkem 3% rozlohy Prahy, tedy 1404 hektarů. Číslo vychází z Územně analytických podkladů 2016. Dokument naleznete v elektronické verzi zde."

Petra Kolínská, náměstkyně pražské primátorky, uvedla ve své prezentaci (.pptx) na téma Revitalizace transformačních území (z druhé poloviny září 2018), že má Praha několik brownfiledů, u nichž se plánuje jejich transformace. Některé z nich vyjmenoval Bohuslav Svoboda.

  • Vysočany - 220 ha
  • Nákladové nádraží Žižkov - 69 ha
  • Smíchov - 46 ha

Bohnice v tomto návrhu nejsou mezi transformační území zahrnuty. Není ani možné z veřejně dostupných zdrojů dohledat přesnou rozlohu či stav této plochy. V souvislosti s tím jsme zadali dotaz na Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, dosud jsme však bez odpovědi. 

Podstatné je, že ani s ohledem na chybějící údaj o rozloze brownfieldu v Bohnicích, bychom se k číslu 4200 zastavitelné plochy, ať už jsou její jednotky jakékoliv, nedostali.

Podle posledních údajů by mělo být na území Prahy přes 1400 ha brownfieldů, v užším centru by mělo jít o zhruba 950 ha. Podle Hospodářských novin není výjimkou, že celý proces brzdí absence územního planu.

Bohuslav Svoboda

Vy jste, pane Čižinský, postavil od roku 2014 do teďka 436 bytů. Na Praze 9 jich postavili 2300.
Předvolební debata České televize, 28. září 2018
Neověřitelné
Aktuální souhrnné údaje o počtu obecních bytů, které byly postaveny v jednotlivých městských částech v letech 2014-2018, nejsou veřejně k dispozici.

Informace, které by potvrzovaly nebo vyvracely výrok, není možné z veřejně dostupných zdrojů dohledat.

Požádali jsme příslušné orgány o zpřístupnění informací o konkrétních počtech obecních bytů, u nichž byla výstavba dokončena v letech 2014-2018, avšak jsme dosud bez odpovědi.

Bohuslav Svoboda

My máme na Praze 2 jasná pravidla pro přidělování bytů a o ty byty, o ty sociální byty, žádá ročně 2–3 případy.
Předvolební debata České televize, 28. září 2018
Nepravda
Roční počet žádostí v posledních letech dosahuje hodnot až dvacetkrát větších.

Pravidla pro přidělování obecních bytů jsou dostupná v dokumentu Pravidla pronájmu bytů v obecních domech svěřených MČ Praha 2 (.doc). Součástí dokumentu jsou Pravidla sociální bytové politiky přijatá usnesením RMČ č. 50 ze dne 6. února 2017. Dále Pravidla pro slučování bytů přijatá usnesením RMČ č. 836 ze dne 27. listopadu 2012
a Pravidla veřejné soutěže o nájem obecních bytů přijatá usnesením RMČ č. 213 ze dne 18. dubna 2017. Dále je součástí pravidel příloha k usnesení RMČ č. 131 ze dne 6. března 2012 Pravidla pronájmu bytů pedagogickým pracovníkům a pracovníkům vykonávající funkci školníka ve školách, jejichž zřizovatelem je MČ Praha 2, zaměstnancům ÚMČ Praha 2, policistům OŘ PČR Praha II, strážníkům OŘ MP Praha 2 a zaměstnancům Centra sociálních služeb Praha 2.

Ohledně počtu žádostí o sociální byty na Praze 2 poskytla pro projekt Demagog.cz data Zdena Szabová, vedoucí Bytového oddělení pod Odborem majetku a investic MČ Prahy 2. Poskytnutá data zahrnují počty žádostí o sociální byty v MČ Praha 2 od roku 2013 až k 29. září 2018. V uvedeném rozmezí let 2013-2018 nebyly podle poskytnutých dat ani v jednom roce podány 2-3 případy žádostí, jak uvádí Bohuslav Svoboda. Nejnižší počty byly zaznamenány v letech 2013 a 2014, kdy bylo shodně podáno celkem 41 žádostí o sociální byty. Nejvíce žádostí bylo zatím podáno v roce 2017, a to 70 žádostí. Z uvedených dat je také patrný stabilní růst počtu žádostí, konečná data pro rok 2018 samozřejmě ještě známá nejsou. Přesto je zjevné, že i letos půjde řádově o 20krát až 30krát větší číslo, než uvádí Svoboda.

Pro zajímavost uvádíme celou datovou tabulku, kterou nám Odbor majetku a investic MČ Prahy 2 poskytl.


Zdroj: Zdenka Szabová, vedoucí Bytového oddělení, Odbor majetku a investic městské části Praha 2



Bohuslav Svoboda

(Na Čižinského) Od roku 2014 tam (ve vedení Prahy 7, pozn. Demagog.cz) žádný náš spolustraník není, to jste jenom vy.
Předvolební debata České televize, 28. září 2018
Pravda
ODS není ve vedení městské části Praha 7 ve volebním období 2014–2018.

Od roku 2014 v Radě Prahy 7 není ODS zastoupena, jsou v ní zástupci Praha 7 sobě a Strany zelených. ODS byla ve vedení městské části v předchozím volebním období, kdy v roce 2010 volby na Praze 7 vyhrála a její člen Marek Ječmének se stal starostou.

Bohuslav Svoboda

(...) protože mně Parlament dal imunitu, i když jsem ji nechtěl.
Předvolební debata České televize, 28. září 2018
Pravda
Svoboda čelil vydání Sněmovnou celkem dvakrát. V únoru 2014 otevřeně prohlašoval, že o imunitu nestojí, v lednu 2018 již toto neprohlašoval, ale hlasoval pro své vydání.

Předně uveďme, že Poslanecká sněmovna takzvanou imunitu, tedy nemožnost poslance trestně stíhat, poslancům neuděluje, naopak, imunita vzniká poslanci automaticky se vznikem jeho mandátu. Poslanecká sněmovna pak rozhoduje, zda konkrétního poslance v konkrétní kauze tzv. vydá, tedy zda ho imunity zbaví a umožní jeho trestní stíhání.

Poslanecká sněmovna rozhodovala o vydání Bohuslava Svobody již dvakrát, poprvé 5. února 2014 a podruhé 24. ledna 2018, v obou případech v souvislosti s kauzou Opencard. Bohuslav Svoboda má zjevně na mysli v pořadí druhé jednání o jeho vydání.

Dle stenoprotokolu poslanec Svoboda při jednání o svém vydání v Poslanecké sněmovně nevystoupil, a tedy ani nepožádal poslance o své vydání. O takové žádosti se nezmiňuje ani poslanec Gazdík, který poslancům shrnul průběh jednání o zbavení Bohuslava Svobody poslanecké imunity v Mandátovém a imunitním výboru.

Imunitu Bohuslav Svoboda veřejně odmítal při první žádosti o jeho vydání, v únoru 2014. Na schůzi Poslanecké sněmovny pronesl: “Nic to nemění na tom, co říkám, že jsem připraven se hájit před jakýmkoliv soudem...” Podobně se vyjádřil i v médiích: „Pro mě to nic neznamená. Já pořád říkám totéž, že ta kauza je naprosto vymyšlená. Pokud bude probíhat nějaké jednání na toto téma, samozřejmě se k němu dostavím. Ale imunitu v tomto případě nechci. Rozhodne parlamentní imunitní výbor.“

Po jednání mandátového a imunitního výboru v lednu 2018 Svoboda veřejně oznámil, že se svým stíháním nesouhlasí, bude ale hlasovat pro své vydání.

Bohuslav Svoboda

Víte, že Airbnb je 1,8 % ze všech bytů, které v Praze jsou?
Předvolební debata České televize, 28. září 2018
Pravda
Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz se v Praze týká služba AirBnB 1,8 % celých bytů. Číslo 1,8 % v sobě nezahrnuje další prostory využívané pro službu, jako jsou sdílené pokoje či domy.

Podle dat na stránkách služby AirBnB bylo v roce 2017 v Praze pro službu využito cca 14 000 bytů, domů či pokojů. Podle studie (.pdf, str. 28) Centra ekonomických a tržních analýz, na kterou se služba AirBnB také odvolává, se AirBnB týká na území města Prahy skutečně jen 1,8 % celých bytů. Do zmíňených 1,8 % ale nejsou zahrnuty sdílené pokoje, domy a další prostory využívané pro službu v Praze. Jde pouze o percentil celých bytů.

Nutno dodat, že studie kalkuluje s hrubým celkovým počtem bytových jednotek v Praze z roku 2016. V roce 2016 bylo dle studie na území Prahy cca 600 000 bytů. Analýza zároveň obsahuje přesnější data o prostorách využitých k AirBnB. V tomto případě studie uvádí 14 700 bytů, domů či pokojů využívaných službou.

Bohuslav Svoboda

ODS nemá možnost se o výstavbu starat už šest let.
Předvolební debata České televize, 28. září 2018
Pravda
Občanská demokratická strana není v čele Rady pro hlavní město od poloviny roku 2013.

Post primátora v letech 2002–2010 zastával Pavel Bém (ODS), jenž byl vystřídán právě Bohuslavem Svobodou (ODS). Ten předsedal metropoli až do května roku 2013 a vystřídán byl Tomášem Hudečkem (TOP 09).

Co se Rady hlavního města Prahy týče, tak minimálně od roku 2006 tvořili velkou část straníci Občanské demokratické strany, a to až do 23. května 2013, kdy byl zastupitelstvem v tajném hlasování odvolán primátor Bohuslav Svoboda. Spolu s ním byli odvoláni i náměstek primátora Josef Nosek a radní Alexandra Udženija; odstoupili i radní Ivan Kabický a Radek Lohynský (všichni ODS).

Bohuslav Svoboda

Jízdné stojí 10 korun na den. Když si uděláte průzkum, tak vám nikdo neřekne, že problém v Praze pro něj je jízdné.
Předvolební debata České televize, 28. září 2018
Pravda
Cena MHD se neobjevuje mezi problémy, které by obyvatelé Prahy uváděli nejčastěji. Jako problém sice byla zmíněna, šlo však o velmi malý počet respondentů.

Celoroční jízdné stojí 3650 Kč, což odpovídá 10 Kč na den. V září 2018 proběhl průzkum agentury STEM/MARK, v jehož rámci lidé odpovídali na otázku „Které oblasti jsou pro vás osobně v Praze nejvíce problematické?”. V odpovědích se nejčastěji objevovalo: dokončení Pražského okruhu (45 %), rekonstrukce komunikací a mostů (38 %) nebo např. životní prostředí (27 %). Nespokojenost s cenou jízdného oproti tomu vyjádřilo 9 % respondentů, což odpovídá v pořadí 11. pozici. Celkem se průzkumu zúčastnilo 1103 respondentů.

Od roku 2016 navíc funguje magistrátní web a aplikace Zmente.to, kde jsou přijímány podněty Pražanů. Podle lednové statistiky (2018) si lidé nejčastěji stěžovali na stav silnic, chodníků a veřejných prostranství a také na veřejnou dopravu.