Bohuslav Svoboda

Tomáš Hudeček byl do funkce primátora zvolen 20. června 2013. Údaje o hospodaření hlavního města Prahy jsou ve formě tzv. rozklikávacího rozpočtu s možností exportu do strojově čitelných formátů dostupné právě do roku 2013. Data pro současný návrh rozpočtu na rok 2014 a soubor rozpočtů hlavního města Prahy na tentýž rok jsou sice zveřejněna ve srovnatelném rozsahu, avšak výhradně formou jednotlivých souborů ve formátu .pdf. Ze zjištěných informací tedy vyplývá, že změna ve vedení magistrátu vedla i ke změně ve způsobu prezentace rozpočtu města.

Následující tabulka představuje vývoj dotací Dopravního podniku hl. m. Prahy:

201011,43 mld.201111,13 mld.201210,63 mld.201310,83 mld.201411,63 mld.

Zdroje dat: výroční zpráva 2013 (pdf., str. 41), výroční zpráva 2012 (.pdf, str. 84), výroční zpráva 2010 (.pdf, str. 52), komentář k běžným výdajům rozpočtu 2014 (str. 24).

Jak tedy vidíme, dotace Dopravnímu podniku za doby primátorského působení Bohuslava Svobody poklesly.

Jak se píše ve výroční zprávě za rok 2013, původní plánovaná kompenzace byla ve výši 10,6 mld. korun. Tato kompenzace byla naplánována za doby, kdy byl ještě v čele magistrátu primátor Svoboda. V červnu (tedy měsíc nástupu primátora Hudečka) byla tato kompenzace navýšena na 10,69 mld. korun “ v souvislosti s vícenáklady na náhradní provoz v období povodně v červnu 2013 a vyšší kompenzace za provoz linky 128 pro kalendář­ní rok 2013 ”.

K dalšímu navýšení na 10,77 mld. korun došlo “ dodatkem č. 8 Smlouvy, jehož předmětem je vyhodnocení výkonů a kompenzace za 3. čtvrtletí roku 2013 ”. Závěrečná suma pak vznikla ještě odsouhlasením pohledávky. Dodejme ale, že k takovýmto navyšováním v průběhu roku docházelo i za primátora Svobody.

Výrok Bohuslava Svobody je hodnocen jako zavádějící, neboť i když přesně popisuje konkrétní počty poslanců i vládní zastoupení, není již pravdou, že by od roku 2007 existoval blok "Kalousek-kníže", který by ovládal 19 poslanců. Schwarzenberg v té době nebyl členem žádné politické strany, nebyl ani poslancem.

Počty poslanců i vládní zastoupení na první pohled Bohuslavu Svobodovi sedí, neboť ODS v roce 2007, kdy byla druhá Topolánkova vláda jmenována, měla skutečně 81 poslanců a KDU-ČSL a Strana zelených dohromady 19 poslanců.

Ministři byli dále rozděleni mezi koaliční partnery následovně: ODS devět a KDU-ČSL pět křesel a Strana zelených čtyři ministry. Ovšem v té době se nedá hovořit o "tandemu Kalousek-kníže".

Karel Schwarzenberg v době, kdy byl jmenován ministrem zahraničí, nebyl členem Strany zelených, natož pak aby vedl jednání o složení nové vlády. Osobně v tomto volebním období nebyl ani členem Poslanecké sněmovny, ve volbách v roce 2006 nekandidoval. Od roku 2004 zastával za Prahu 6 post senátora.

Miroslav Kalousek, při vstupu do druhé vlády Mirka Topolánka v roce 2006, již nebyl předsedou KDU-ČSL. Byl po podzimních komunálních a senátních volbách nahrazen starostou Vsetína a nově zvoleným senátorem Jiřím Čunkem. Jeho vliv dovnitř strany byl ovšem bezpochyby významnější, než pokud šlo o vliv Schwarzenberga na Stranu zelených.

Nedá se tedy říci, že by už tehdy tvořili Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg nějaký mocenský blok v koalici premiéra Miroslava Topolánka.

Každopádně zastoupení stran ve vládě vzniklo svobodnou dohodou mezi nimi a odráželo jako realitu v Poslanecké sněmovně, tak i vyjednávají schopnosti a potenciál všech zastoupených partnerů.

Pražský dopravní podnik je skutečně samostatnou akciovou společností s jediným akcionářem, Hlavním městem Prahou, a to od roku 1991. Tuto informaci dokládá také záznam společnosti v obchodním rejstříku. Ve sbírce listin v obchodním rejstříku najdeme také závěrku společnosti, ze které je patrné, že Dopravní podnik je samostatná obchodní společnost a účetní jednotka.

Rozpočet města na rok 2013 pak počítá s kompenzací pro DP prostřednictvím příspěvkové organizace Ropid ve výši 10 miliard (z celkově rozpočtovaných 44 miliard výdajů města). Z toho plyne, že rozpočty obou organizací jsou odděleny, i když Praha přispívá nemalou částkou na provoz DP.

Výrok Bohuslava Svobody je dále hodnocen na základě zprávy (.doc) ratingové agentury Moody's z února roku 2010, která je jako poslední přístupná na webu Hlavního města Prahy. Tato zpráva se zcela konkrétně o Dopravním podniku zmiňuje, a to v souvislosti s okolnostmi, které rating této agentury ve vztahu k Praze oslabují.

Konkrétně se zde na straně 2 v sekci Oslabující aspekty uvádí: "Dopravní podnik jako podrozvahový závazek, který spotřebuje jednu třetinu výdajů města a 9 % čistého přímého a nepřímého dluhu města".

I přes oddělené rozpočty tedy finanční situace DPP podle Moody's, coby podrozvahový závazek, souvisí s udělovaným ratingem. Výrok Bohuslava Svobody proto hodnotíme jako zavádějící.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Důvodem je fakt, že ačkoli regionální rada pražské ODS navrhla (15:27) vyloučení nových zastupitelů Ivana Vinše a Bohumila Zoufalíka na jednání výkonné rady ODS v Táboře, oba zmínění zastupitelé rezignovali (16:40) na své posty ještě předtím, než byl tento návrh přijat.

V tuto chvíli má ODS v Praze opravdu 18 zastupitelů, původní počet křesel zastupitelů, který ODS získala ve volbách do zastupitelstva, se rovnal 20.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat zápis z jednání regionální rady ODS, který by potvrdil, že dané stanovisko bylo opravdu přijato všemi 21 hlasy.

Na základě dohledaných informací o návrzích, které předložila TOP 09 (náměstek Hudeček) během fungování koalice TOP 09 a ODS, a které nebyly přijaty, je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Bohuslav Svoboda hovoří o tom, že se nikdy nestalo, že by návrh TOP 09 spadl tzv. pod stůl. Nepravdivost tohoto tvrzení lze dokumentovat na situaci, která nastala na jednání zastupitelstva hl. města Prahy 25. října 2012.

Náměstek primátora Hudeček z TOP 09 na tomto zasedání předložil návrh (.pdf - str. 20) " k návrhu zadání celoměstsky významných změn I ÚP SÚ hl.m. Prahy (Z 2531/00) ". V praxi šlo o návrh zadání změny územního plánu v lokaci Bubny-Závory.

Nejprve byl předsedou klubu ODS Pechou předložen pozměňovací návrh (.pdf - viz. " P. Pecha "), který nepodpořil nikdo z TOP 09 (proti, zdržel se, chyběl), a který ve výsledku zachovával tehdejší aktuální stav, což šlo tedy logicky proti návrhu náměstka Hudečka.

Tento pozměňovací návrhz klubu ODSbyl hlasy z klubů ODS, ČSSD a KSČM zastupitelstvem v hlasováníschválen a změniltak původní Hudečkův návrh. Takto nově upravený návrh byl posléze hlasován v zastupitelstvu, a to dokonce dvakrát (první hlasování bylo prohlášeno za zmatečné). Ve druhém hlasovánínebyl pozměněný návrh schválen a slovy Bohuslava Svobody tak celý návrh prakticky spadl pod stůl. V tomto závěrečném hlasování došlo k na první pohled paradoxní situaci, kdy předkladatel Hudeček a jeho strana (TOP 09) byli proti tomuto návrhu, ale vzhledem k přijatému návrhu, který jej měnil, je tento postoj logický.

Boris Šťastný je poslancem, není již členem klubu ODS (.pdf) v Zastupitelstvu hlavního města Prahy (zde jeho rezignační projev).

Bohužel však nebylo možné dohledat, kolik přednesl Boris Šťastný návrhů v rámci zasedání regionální rady a kolik jich bylo, či nebylo schváleno.

Vypovězení koaliční smlouvy s ČSSD bylo navrženo Borisem Šťastným na regionální radě ODS, kde byl návrh také odsouhlasen. Aktivitu Borise Šťastného dokládá například prohlášení premiéra Nečase, který potvrdil, že byl o všem předem informován.Teprve pak byla uzavřena nová koalice s TOP 09.

S přihlédnutím k výše uvedenému hodnotíme výrok jako pravdivý.