Bohuslav Svoboda

Tomáš Hudeček byl do funkce primátora zvolen 20. června 2013. Údaje o hospodaření hlavního města Prahy jsou ve formě tzv. rozklikávacího rozpočtu s možností exportu do strojově čitelných formátů dostupné právě do roku 2013. Data pro současný návrh rozpočtu na rok 2014 a soubor rozpočtů hlavního města Prahy na tentýž rok jsou sice zveřejněna ve srovnatelném rozsahu, avšak výhradně formou jednotlivých souborů ve formátu .pdf. Ze zjištěných informací tedy vyplývá, že změna ve vedení magistrátu vedla i ke změně ve způsobu prezentace rozpočtu města.

Následující tabulka představuje vývoj dotací Dopravního podniku hl. m. Prahy:

201011,43 mld.201111,13 mld.201210,63 mld.201310,83 mld.201411,63 mld.

Zdroje dat: výroční zpráva 2013 (pdf., str. 41), výroční zpráva 2012 (.pdf, str. 84), výroční zpráva 2010 (.pdf, str. 52), komentář k běžným výdajům rozpočtu 2014 (str. 24).

Jak tedy vidíme, dotace Dopravnímu podniku za doby primátorského působení Bohuslava Svobody poklesly.

Jak se píše ve výroční zprávě za rok 2013, původní plánovaná kompenzace byla ve výši 10,6 mld. korun. Tato kompenzace byla naplánována za doby, kdy byl ještě v čele magistrátu primátor Svoboda. V červnu (tedy měsíc nástupu primátora Hudečka) byla tato kompenzace navýšena na 10,69 mld. korun “ v souvislosti s vícenáklady na náhradní provoz v období povodně v červnu 2013 a vyšší kompenzace za provoz linky 128 pro kalendář­ní rok 2013 ”.

K dalšímu navýšení na 10,77 mld. korun došlo “ dodatkem č. 8 Smlouvy, jehož předmětem je vyhodnocení výkonů a kompenzace za 3. čtvrtletí roku 2013 ”. Závěrečná suma pak vznikla ještě odsouhlasením pohledávky. Dodejme ale, že k takovýmto navyšováním v průběhu roku docházelo i za primátora Svobody.

Výrok Bohuslava Svobody je hodnocen jako zavádějící, neboť i když přesně popisuje konkrétní počty poslanců i vládní zastoupení, není již pravdou, že by od roku 2007 existoval blok "Kalousek-kníže", který by ovládal 19 poslanců. Schwarzenberg v té době nebyl členem žádné politické strany, nebyl ani poslancem.

Počty poslanců i vládní zastoupení na první pohled Bohuslavu Svobodovi sedí, neboť ODS v roce 2007, kdy byla druhá Topolánkova vláda jmenována, měla skutečně 81 poslanců a KDU-ČSL a Strana zelených dohromady 19 poslanců.

Ministři byli dále rozděleni mezi koaliční partnery následovně: ODS devět a KDU-ČSL pět křesel a Strana zelených čtyři ministry. Ovšem v té době se nedá hovořit o "tandemu Kalousek-kníže".

Karel Schwarzenberg v době, kdy byl jmenován ministrem zahraničí, nebyl členem Strany zelených, natož pak aby vedl jednání o složení nové vlády. Osobně v tomto volebním období nebyl ani členem Poslanecké sněmovny, ve volbách v roce 2006 nekandidoval. Od roku 2004 zastával za Prahu 6 post senátora.

Miroslav Kalousek, při vstupu do druhé vlády Mirka Topolánka v roce 2006, již nebyl předsedou KDU-ČSL. Byl po podzimních komunálních a senátních volbách nahrazen starostou Vsetína a nově zvoleným senátorem Jiřím Čunkem. Jeho vliv dovnitř strany byl ovšem bezpochyby významnější, než pokud šlo o vliv Schwarzenberga na Stranu zelených.

Nedá se tedy říci, že by už tehdy tvořili Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg nějaký mocenský blok v koalici premiéra Miroslava Topolánka.

Každopádně zastoupení stran ve vládě vzniklo svobodnou dohodou mezi nimi a odráželo jako realitu v Poslanecké sněmovně, tak i vyjednávají schopnosti a potenciál všech zastoupených partnerů.

Vypovězení koaliční smlouvy s ČSSD bylo navrženo Borisem Šťastným na regionální radě ODS, kde byl návrh také odsouhlasen. Aktivitu Borise Šťastného dokládá například prohlášení premiéra Nečase, který potvrdil, že byl o všem předem informován.Teprve pak byla uzavřena nová koalice s TOP 09.

S přihlédnutím k výše uvedenému hodnotíme výrok jako pravdivý.

Praha má uvedený rating, podobně jako celá řada dalších evropských měst.

Praha je opravdu hodnocena agenturami S&P (přístup po registraci, potvrzeno také ve zprávě Lidovek.cz) a Moody's (také zde je nutná registrace), jak uvádí zastupitel Svoboda.

Zároveň u agentury Moody's nenajdeme mnoho evropských měst se stejným nebo lepším ratingem (jde např. o Vídeň, Oslo, Berlín či Bern), mj. proto, že jich agentura mnoho nehodnotí. Od S&P má však stejný rating i Brno (příp. dle Reuters, angl.), Ostrava disponuje stejnou známkou, pouze se stabilním, nikoli pozitivním výhledem. Mezi postkomunistickými zeměmi si česká města stojí dobře, ovšem v databázi S&P (po registraci) najdeme mnoho francouzských, švédských, švýcarských měst, příp. města jako Brusel, Vídeň či Birmingham, všechna s lepším či stejným hodnocením jako Praha.

Zastupitel Svoboda tedy pravdivě popisuje pražský kreditní rating, přikrášluje ovšem jeho hodnotu ve srovnání s jinými městy v Evropě.

Výrok Bohuslava Svobody hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat informace, z nichž by se dalo jasně určit kolik peněz bylo na pražském magistrátu uspořeno.

Bohuslav Svoboda vykonával funkci primátora hl. m. Prahy od 30. listopadu 2010 do 23. května 2013, tudíž je pravdou, že nesl zodpovědnost za tři jednotlivé rozpočty, a to na roky 2011, 2012 a 2013.

Dle informací dostupných z oficiálních webových stránek pražkého magistrátu činila úspora v rozpočtu na rok 2011 (.pdf) celkem 735 mil Kč. V rozpočtu na rok 2013 (.pptx) činí úspora 1,1 mld. Kč. Nicméně úspora v rozpočtu na rok 2012 není veřejně známá.

Na základě informací ze zpravodajských článků a dat Ministerstva financí České republiky hodnotíme výrok Bohuslava Svobody jako pravdivý.

Jak uvádí například zpravodajský server České televize, Tomáš Hudeček se skutečně vyjádřil podobnými slovy k zadluženosti města Prahy. Dle serveru metro.cz 17. května 2013 doslova uvedl, že tím, že zadluženost Prahy v minulém roce vzrostla na 36,5 miliardy a stále narůstá, "jsme na hraně útesu, přepadli jsme a držíme se za pár větviček, které začínají praskat a dlouho nás neudrží, pokud se nezačneme škrábat zpátky."

Dluhy jednotlivých krajů a hlavního města Prahy je možné najít na webových stránkách ministerstva financí v sekci Hospodaření státu. Jak je po označení hlavního města na mapě (zcela dole) patrné z grafu, poslední uvedený údaj, dluh za rok 2012, činil konkrétně 31 242 000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že v následujících minutách Tomáš Hudeček v diskuzi upravil svůj výrok ohledně daní a shodl se v této souvislosti s Bohuslavem Svobodou na jeho výši v podobě 30,5 miliard (tedy bez započítání dluhu Dopravního podniku hlavního města Prahy), rozdíl ve výši dluhu za rok 2012 a jeho aktuálním stavem je v tomto kontextu poměrně zanedbatelný.

Rozvahy, účetní uzávěrky a zprávy o plnění rozpočtu města výrok Bohuslava Svobody potvrzují.

V hodnocení vycházíme z výročních údajů o závazcích hl. m Prahy za roky 2007 (.xls, list Závazky 2007), 2008 (podobně), 2009 (podobně), 2010 (.doc, s. 4), 2011 (.pdf, s. 4) a 2012 (podobně). Konec roku 2012 je přitom poslední období, ke kterému máme přesné údaje.

Zastupitel Svoboda tvrdí, že zadlužení Prahy činí 30,5 mld. korun. Počítá tedy mezi "zadlužení" pouze dlouhodobé dluhopisy a bankovní úvěry města (nikoli např. přijaté zálohy a závazky dodavatelům). Výše takto počítaného dluhu se přitom vyvíjela následovně:

Dluhopisy Úvěry Součet 2007 14 849 16 555 31 404 2008 14 964 16 217 31 181 2009 9 499 15 838 25 337 2010 9 260 17 289 26 549 2011 9 386 16 524 25 910 2012 9 274 21 264 30 538

Je vidět, že dokonce i bez započítání vlivu inflace je celkový objem těchto dlouhodobých závazků Prahy stále nižší, než před rokem 2008.

Pražský dopravní podnik je skutečně samostatnou akciovou společností s jediným akcionářem, Hlavním městem Prahou, a to od roku 1991. Tuto informaci dokládá také záznam společnosti v obchodním rejstříku. Ve sbírce listin v obchodním rejstříku najdeme také závěrku společnosti, ze které je patrné, že Dopravní podnik je samostatná obchodní společnost a účetní jednotka.

Rozpočet města na rok 2013 pak počítá s kompenzací pro DP prostřednictvím příspěvkové organizace Ropid ve výši 10 miliard (z celkově rozpočtovaných 44 miliard výdajů města). Z toho plyne, že rozpočty obou organizací jsou odděleny, i když Praha přispívá nemalou částkou na provoz DP.

Výrok Bohuslava Svobody je dále hodnocen na základě zprávy (.doc) ratingové agentury Moody's z února roku 2010, která je jako poslední přístupná na webu Hlavního města Prahy. Tato zpráva se zcela konkrétně o Dopravním podniku zmiňuje, a to v souvislosti s okolnostmi, které rating této agentury ve vztahu k Praze oslabují.

Konkrétně se zde na straně 2 v sekci Oslabující aspekty uvádí: "Dopravní podnik jako podrozvahový závazek, který spotřebuje jednu třetinu výdajů města a 9 % čistého přímého a nepřímého dluhu města".

I přes oddělené rozpočty tedy finanční situace DPP podle Moody's, coby podrozvahový závazek, souvisí s udělovaným ratingem. Výrok Bohuslava Svobody proto hodnotíme jako zavádějící.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Důvodem je fakt, že ačkoli regionální rada pražské ODS navrhla (15:27) vyloučení nových zastupitelů Ivana Vinše a Bohumila Zoufalíka na jednání výkonné rady ODS v Táboře, oba zmínění zastupitelé rezignovali (16:40) na své posty ještě předtím, než byl tento návrh přijat.