Kauza Dozimetr propukla v letošním červnu a týká se ovlivňování veřejných zakázek a chodu městských firem, především pražského dopravního podniku (DPP). Mezi obviněnými je třeba bývalý náměstek současného primátora Petr Hlubuček, lobbista Michal Redl či bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín. Poslední zmíněný je právě ten, na kterého lídr koalice Spolu Bohuslav Svoboda naráží.

Adam Scheinherr je od roku 2018 předsedou dozorčí rady pražského dopravního podniku a zároveň zastává pozici náměstka primátora za uskupení Praha sobě.

Bohuslav Svoboda tedy v námi ověřovaném výroku tvrdí, že Adam Scheinherr „připustil a nechal hlasovat“ o Mateji Augustínovi, kterého už v té době měl podezřívat z nekalých praktik. Než se zaměříme na odůvodnění tohoto tvrzení, je potřeba si popsat, jak k celé volbě Augustína došlo.

Matej Augustín v DPP

Slovenský podnikatel Matej Augustín doplnil (.pdf, str. 79) neobsazené členské místo v představenstvu Dopravního podniku hlavního města Prahy v prosinci 2019. Na tuto pozici ho prosazoval tehdejší náměstek primátora Petr Hlubuček. Členy představenstva přitom volí právě dozorčí rada dopravního podniku.

Z veřejně dostupných zdrojů se nicméně nelze dozvědět, jak probíhalo jednání dozorčí rady, které zvolilo Mateje Augustína do vedení DPP. Žádné záznamy jednání ani hlasování totiž nejsou veřejně dostupné. K dispozici je pouze strohé usnesení (.pdf) o jeho zvolení ve Sbírce listin.

I přesto se však v médiích objevily zmínky o tom, jak mělo zhruba hlasování probíhat. Podle serveru Seznam Zprávy se pro volbu Augustína vyslovilo osm z patnácti členů rady. Do čela dopravního podniku se měl dostat díky hlasům za Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a hnutí STAN) a hlasům zástupců z řad odborů DPP.

Web Zdopravy.cz informoval, že Matej Augustín prošel při hlasování pouze o jeden hlas a pro byl nakonec i Adam Scheinherr z Prahy sobě. Před chystanou volbou přitom náměstek Scheinherr uváděl, že Augustína nepodpoří. Na konci letošního června pak v rozhovoru pro Respekt nepřímo připustil, že pro Augustína hlasoval.

Scheinherrovo trestní oznámení

„Podezření“, o kterém mluví Bohuslav Svoboda, je zjevná narážka na trestní oznámení, které Adam Scheinherr podal. Stalo se tak 27. dubna 2020, což kromě samotného náměstka Scheinherra potvrzuje i policejní materiál, který se objevil v mediálním prostoru.

Důvodem k podání trestního oznámení bylo, že se Adam Scheinherr dozvěděl o jedné žádosti o úplatek, která se týkala dopravního podniku v Praze. Zároveň podle svého vyjádření podepsal na policii mlčenlivost, a proto o této věci nemohl veřejně mluvit.

Důležité každopádně je, že k podání trestního oznámení došlo několik měsíců poté, co dozorčí rada zvolila Mateje Augustína do představenstva. Podle policejního materiálu, který získala média, měla žádost o úplatek proběhnout pouze několik dnů před tím, než šel Adam Scheinherr na policii. Scheinherrovo trestní oznámení následně vedlo k policejnímu vyšetřování, které vyústilo v celou kauzu Dozimetr.

Předseda dozorčí rady Scheinherr rovněž v rozhovorech pro různá média uváděl, že byl sice vůči Mateji Augustínovi v době jeho volby do vrcholné funkce v DPP (tedy v prosinci 2019) kritický, ale ne proto, že by ho z něčeho konkrétního podezříval. Vadila mu prý jeho minulá kariéra, která je spojená se slovenským expremiérem Robertem Ficem a působením ve značně ztrátové společnosti.

Závěr

Předseda dozorčí rady DPP nemá žádné formální pravomoce určovat, kdo může být navržen do představenstva. Ve stanovách dopravního podniku, které jsou dostupné ve Sbírce listin (.pdf, čl. 19 odst. 3), se přitom píše: „Návrh na volbu nebo odvolání člena představenstva je oprávněn podat akcionář, popř. člen dozorčí rady. Dozorčí rada volí a odvolává členy představenstva nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů.“

Slova Bohuslava Svobody o tom, že Adam Scheinherr „připustil a nechal hlasovat“ o Mateji Augustínovi, ale můžeme chápat i jinak než z hlediska jeho pravomocí. Konkrétně tak, že volbě Mateje Augustína mohl zabránit např. tím, že by veřejně řekl, z čeho jej „podezřívá“.

Ve veřejně dostupných zdrojích se ale nevyskytují žádné indicie, které by nasvědčovaly tomu, že Adam Scheinherr podezříval Mateje Augustína z něčeho konkrétního už v prosinci roku 2019, kdy ho dozorčí rada DPP zvolila do představenstva. Trestní oznámení (na které Bohuslav Svoboda zjevně naráží) podezření, že mělo v dopravním podniku dojít k žádosti o úplatek, podal Adam Scheinherr prokazatelně až na jaře 2020. K samotné žádosti o úplatek přitom došlo pár dní před tím. Bohuslav Svoboda tak svým výrokem vytváří nepravdivý dojem, že Adam Scheinherr věděl o podezření z úplatku už ve chvíli, kdy byl Augustín zvolen do vedení DPP. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.