Milan Urban

Petr Hlubuček, který figuruje v kauze Dozimetr, byl zvolen do dozorčí rady Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) Radou hlavního města na zasedání dne 9. prosince 2014. Kromě něj do rady usedli také např. Petr Dolínek, Vojtěch Kocourek nebo Petra Kolínská. O novém personálním obsazení tehdy jednomyslně rozhodli (.pdf, str. 8) všichni městští radní.

Samotné sdružení Praha sobě, jehož je Jan Čižinský lídrem, v té době ještě neexistovalo, vzniklo totiž až před komunálními volbami v roce 2018. Uveďme, že předchůdcem sdružení byla Praha 7 sobě, která v roce 2014 vyhrála volby do zastupitelstva v městské části Praha 7. Jan Čižinský byl sice v roce 2014 členem zastupitelstva celého města, kam byl jako tehdejší člen KDU-ČSL zvolen za Trojkoalici (Strana zelených, KDU-ČSL, STAN), nicméně neusedl v radě města, která členy dozorčí rady DPP volí. Nemohl tak „dosadit” Petra Hlubučka do dozorčí rady.

Trojkoalice už své radní každopádně měla, jelikož mezi lety 2014 a 2018 vládla na magistrátu spolu s hnutím ANO a ČSSD. Samotnou KDU-ČSL reprezentoval v radě města jeden zástupce, konkrétně Jan Wolf. Nikdo z tehdejších radních ale ve volbách roce 2018 nekandidoval za Prahu sobě. Totéž platí i u letošních voleb. Zmiňme, že Jan Wolf nyní kandiduje ze čtvrtého místa za koalici Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL).

Abychom to shrnuli, v roce 2014 hlasovali pro Petra Hlubučka do dozorčí rady DPP všichni tehdejší radní – tedy i ti, kteří reprezentovali Trojkoalici, za kterou byl Jan Čižinský do pražského magistrátu zvolen. Sdružení Praha sobě však tehdy existovalo pouze na lokální úrovni na Praze 7 a do pražského magistrátu kandidovalo až v roce 2018. V radě města, která členy dozorčí rady DPP volí, neseděl nikdo, kdo by se později ve sdružení angažoval. Nedá se tedy říci, že by Praha sobě dosadila Petra Hlubučka do dozorčí rady DPP, jak tvrdí Milan Urban. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Milan Urban uvádí, že i po odhalení kauzy Dozimetr údajně firmy napojené na obviněné podnikatele nadále dodávaly IT služby pražskému magistrátu. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, s jakými firmami zmíněných podnikatelů město spolupracovalo v minulosti a zda tato spolupráce pokračovala i po odhalení kauzy.

Pražský magistrát uzavřel několik smluv s firmami vlastněnými podnikateli Pavlem Dovhomiljou a Marošem Jančovičem. Ti patří mezi obviněné v kauze Dozimetr. V souvislosti s ní v červnu vyšetřovatelé Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili skupinu politiků, lobbistů a podnikatelů z korupce, ovlivňování veřejných zakázek a chodu veřejných firem, především pražského dopravního podniku (DPP).

V případě Jančoviče, jehož IT firma měla s DPP uzavřené smlouvy v hodnotě 478 milionů korun, policie tvrdí, že byl lobbistou Michalem Redlem a jeho zločineckou skupinou tlačen ke spolupráci. Jančovič jim nakonec podle detektivů dával úplatky za to, že jeho smlouvy s DPP nebudou rozporovat, a získal díky tomu i další zakázky.

Pavla Dovhomilju poté policie viní z toho, že „domlouval pro celou skupinu (obviněných v kauze Dozimetr, pozn. Demgog.cz) úplatek za konkrétní IT zakázku dopravního podniku“.

S firmou Uniprog Solutions, a. s., ve které je ředitelem a držitelem 10 % akcií Maroš Jančovič, má Magistrát hl. m. Prahy uzavřenou řadu smluv a dohod. Ty se týkají zajištění rozvoje informačního systému „pro podporu výkonu činností pořizování územně plánovacích podkladů a dokumentací hl. m. Prahy (IS ÚPD)“. Dle jedné ze smluv z dubna 2022 by tato společnost měla hlavnímu městu poskytovat služby po dobu 4 let (.pdf, str. 1). Data z přehledu přijatých faktur, která pravidelně zveřejňuje Magistrát hl. m. Prahy, ukazují, že město firmě Uniprog Solutions za dodané služby proplácelo každý měsíc faktury, a to včetně roku 2022 (.csv), přičemž zatím poslední faktura pochází z 15. srpna.

Pražský magistrát také uzavřel několik smluv se společností Advice.cz Solutions, s. r. o., (nyní Digicode, s. r. o.), kterou vlastní společnost BERODIO Group, v níž je Pavel Dovhomilja jediným akcionářem. Zmíněné dohody se konkrétně týkaly rozvoje informačního systému GINIS (.pdf, str. 4), který měla firma pro magistrát zajišťovat do ledna 2022 (dokument Zadávací dokumentace, .pdf, str. 5). V roce 2020 se nicméně město rozhodlo (.pdf, str. 2) od některých rámcových smluv uzavřených s touto společností odstoupit. Doplňme, že v případě firmy Advice.cz Solutions poslední fakturu za dodané služby magistrát evidoval v prosinci 2020 (.csv). 

Prostřednictvím BERODIO Group vlastní Pavel Dovhomilja také firmu Information Systems Factory Group (ISFG). S ní v srpnu 2021 podepsala smlouvu akciová společnost hl. m. Prahy Operátor ICT, která pro magistrát zajišťuje řadu služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií a spravuje např. systém Lítačka. Poslední dodatek k dané smlouvě, která se týká zavedení (.pdf) nového softwaru spisové služby v datovém centru magistrátu, uzavřel Operátor ICT s ISFG na konci března 2022. Podle něj mělo k dodání smluvených služeb dojít nejpozději 28. dubna 2022 (.pdf, str. 2–3). Další dohody podle Registru smluv, který eviduje smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun, společnost ISFG s Operátorem ICT neuzavřela.

Na závěr tedy shrňme, že město Praha firmě Uniprog Solutions, kterou zčásti vlastní M. Jančovič, dle dostupných zdrojů proplácí faktury za dodané IT služby, poslední evidovaná faktura pochází ze srpna tohoto roku. Dovhomiljova firma Information Systems Factory Group dříve uzavřela smlouvu na poskytování IT služeb se společností Operátor ICT, jejímž majitelem je hl. m. Praha, dle znění zveřejněných dokumentů ale k dodání služeb mělo dojít nejpozději na konci dubna. Další smlouvy s touto společností pražský Operátor ICT uzavřené nemá.

Nicméně vzhledem k tomu, že Milan Urban poukazuje na to, že i po odhalení kauzy Dozimetr firmy napojené na obviněné podnikatele dodávaly služby městu, a magistrát skutečně ještě v srpnu proplácel faktury společnosti M. Jančoviče, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Doplňme, že v rámci debaty zazněl i podobný výrok Zdeňka Hřiba, který jsme také analyzovali. Rozdíl mezi výroky spočívá v tom, že Milan Urban poukazuje na skutečnost, že firmy napojené na aktéry kauzy Dozimetr stále dodávají magistrátu IT služby, přičemž jméno Pavla Dovhomilji používá jako ilustraci. Naopak Zdeněk Hřib popisuje poměrně konkrétně o okolnostech smlouvy s Advice.cz Solutions. V důsledku jsou pak oba výroky hodnoceny jako pravdivé.

Milan Urban svým výrokem poukazuje na podle něj příliš vysokou cenu výstavby metra D. To ilustruje na srovnání dvou odhadů, přičemž podle něj jsou nynější náklady vyšší, než se dřív odhadovalo, navíc jen za kratší úsek.

O čtvrté lince metra D se začalo mluvit již v 90. letech, kdy mělo propojovat linky A, B, a C a stanic mělo být dohromady 12. Od té doby příprava její výstavby prošla vývojem a mnoha změnami.

Odhadované náklady

Během prvního desetiletí 21. století se prováděly studie a porovnávání alternativních možností dopravního systému a rozhodovalo se o jejím financování. V roce 2009 se hovořilo o trase dlouhé 11 kilometrů, kdy náklady byly odhadnuty na 30–35 mld. korun. První etapa trasy měla zahrnovat 10 stanic z Písnice až na Náměstí Republiky. Stavba nového metra byla ale odložena kvůli upřednostnění prodloužení trasy linky A.

V prosinci 2012 přijala Rada hl. m. Prahy usnesení (.pdf), kterým schválila cíl vybudovat první etapu trasy metra D (I.D) ze stanice Pankrác až Depo Písnice.

Záměr vybudovat I.D v rozsahu Depo Písnice – Náměstí Míru byl radou schválen o rok později, přičemž v tehdejší důvodové zprávě stojí, že cena za celou trasu se pohybuje na základě různých variant v rozmezí 42,8–46,8 mld. korun (.pdf, str. 5). Jako nejvýhodnější byla označena (str. 13) varianta 3, tj. „odbočení“ z linky C. Z této alternativy ale nakonec sešlo. Důvodová zpráva také uvádí, že pro trasu I.D má být využita rezerva stávající soupravy M1 a nemají být pořizovány nové vozy (str. 4).

V roce 2015 rada souhlasila s realizací I.D s novým vozovým parkem (.pdf, str. 1) a propojením dvou etap (Pankrác – Depo Písnice), které mělo mít 8 stanic (.pdf, str. 10). Cena za tuto stavbu měla tehdy vyjít na 33 miliard a celá trasa z Náměstí Míru na 45 miliard (obojí bez DHP).

V roce 2018 bylo oznámeno, že se na výstavbě metra D bude podílet soukromá společnost Penta Investments, která měla pomoct vykoupit pozemky. Penta vyhrála tendr pražského dopravního podniku na vytvoření společné firmy. Ta měla podle deníku E15 zajistit výkupy pozemků pro výstavbu trasy metra D a následně stavět nad stanicemi. Tehdejší náklady na úsek Pankrác – Depo Písnice, právě díky snadnějšímu výkupu pozemků, byly odhadnuty na 39,7 miliard korun (.pdf, str. 31). Finance měly pokrýt 8 stanic, tunely, vestibuly, ale i vlaky a depo. Spolupráce byla však pod velkou kritikou kvůli netransparentnosti, a tak z ní nakonec sešlo.

V dalších letech nicméně odhadované náklady na stavbu metra D opakovaně stouply. Dle usnesení Rady města z roku 2021 měla výstavba stát 98 miliard (.pdf, str. 3), z toho 52 miliard je určeno pouze pro úsek metra Pankrác – Nové Dvory (.pdf, str. 3), tj. celkem 5 stanic. Tato částka zahrnuje (str. 5) i finance určené pro nové vlaky: 5,35 mld. Kč včetně zabezpečovacího systému a nástupištních stěn. Doplňme, že stavba první části trasy byla zahájena 21. dubna 2022.

Zpět k výroku

Milan Urban ve svém výroku zmiňuje více parametrů plánované výstavby metra. Nejprve uvádí, že trasa D měla původně vést až na Náměstí Míru. S vedením metra až na Náměstí Míru se pracovalo již od 90. let a počítá (.pdf, str. 4) s ním i současná verze plánované výstavby. Část trasy Pakrác – Náměstí Míru je nicméně zařazena až do čtvrté, poslední etapy výstavby, jako první by měla být dokončena trasa Depo Písnice – Pankrác, respektive její část Olbrachtova – Pankrác.

Milan Urban také zmiňuje vysoutěžených „8 stanic včetně depa, včetně vlaků za 39 miliard“. Tím se zřejmě odkazuje na tendr, který v roce 2018 vyhrála společnost Penta Investments. Tehdy skutečně měla stát dostavba úseku Depo Písnice – Pankrác, včetně 8 stanic, tunelů, vestibulů, ale i vlaků a depa 39,7 mld. Kč. Aktuální odhad pak skutečně počítá s náklady 52 miliard Kč na kratší trasu Nové Dvory – Pankrác, není ale pravda, že by tato částka neobsahovala náklady na pořízení vlaků.

Až na tuto skutečnost tak Milan Urban popisuje okolnosti výstavby metra správně. Z kontextu výroku vyplývá, že Urban kritizuje především navýšení odhadované ceny výstavby metra D, které ilustruje právě na vyšší ceně za kratší úsek. Jeho výrok tedy nevede k nepravdivému závěru, že by reálně došlo ke zkrácení plánované trasy metra. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou, vzhledem ke zmiňovaným nákladům na pořízení vlaků.