Žádný z politiků ANO se (během protestu zemědělců, pozn. Demagog.cz) neobjevil nikde, ani před Ministerstvem zemědělství, ani na Malostranském náměstí.
Události, komentáře, 19. února 2024
Zemědělství
Pravda
Politici z hnutí ANO se protestu zemědělců před budovou Ministerstva zemědělství ani na Malostranském náměstí skutečně nezúčastnili. Žádný z nich nevystoupil ani mezi řečníky.
Poslanci v námi ověřované debatě mluvili zejména o protestu zemědělců z 19. února, který byl podle jeho některých organizátorů, ale také například ministra zemědělství Marka Výborného, zneužit pro šíření vlastních politických cílů některých zúčastněných. Poslanec a místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher to v kontextu výroku připouští a říká, že ti praví zemědělci včas odjeli, a vyjádřili tak svůj nesouhlas s výslednou podobou protestu. Zároveň ale upozorňuje, že i když demonstrace měla protivládní nádech, nikdo z politiků opozičního hnutí ANO se akce podle něj nezúčastnil.
Protest zemědělců
Pro kontext nejdříve připomeňme zmíněný protest zemědělců. Ti se s traktory začali sjíždět do Prahy již v brzkých ranních hodinách a dopoledne se s nimi začali shromažďovat na magistrále poblíž Ministerstva zemědělství. Před jeho budovou pak krátce po jedenácté hodině předali dopis se svými požadavky šéfovi resortu Výbornému. V dokumentu požadovali, aby Česko odstoupilo od tzv. Green Dealu, který podle jejich názoru snižuje zemědělskou produkci v Česku. Země je tak dle nich kvůli nedostatku domácích potravin více závislá na dovozu ze zemí mimo Evropskou unii.
Okolo poledne se pak část zemědělců přesunula na Malostranské náměstí, kde pořadatelé od 15 hodin naplánovali zahájení oficiálního programu. Právě od demonstrace na Malostranském náměstí se ale část zemědělců distancovala. Dle Miloše Malého, jednoho z koordinátorů akce, byl protest ukradený skupinami, které s organizátory nebyly nijak spojené.
Účast politiků
Někteří politici z hnutí ANO se sice k akci vyjadřovali – Alena Schillerová například protest zemědělců označila za pochopitelný a Karel Havlíček nesouhlasil s nálepkováním protestujících. Dle informací ve veřejnědostupnýchzdrojích ale před budovou Ministerstva zemědělství ani na Malostranském náměstí žádný z nich opravdu nevystoupil (video).
Zmiňme, že za jiné politické strany a hnutí na demonstraci dorazili třeba Jindřich Rajchl (PRO) nebo předseda SPD Tomio Okamura. Rozhovor České televizi z Malostranského náměstí poskytl místopředseda SPD Radim Fiala (video, čas 3:45). O své účasti informovala na facebooku i předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová. Svůj stánek zde pak měly KSČM a Česká strana národně sociální.
Závěr
Nikdo z politiků hnutí ANO nevystoupil mezi řečníky na demonstraci na Malostranském náměstí. Podle veřejně dostupných zdrojů se protestu neúčastnili ani před budovou Ministerstva zemědělství. Výrok Patrika Nachera tak hodnotíme jako pravdivý.
(...) odborářské demonstrace – se zase kritizovalo, pokud si vzpomínám, že tam byl Andrej Babiš a že má bundu za 35 000 nebo něco takového.
Události, komentáře, 19. února 2024
Zavádějící
Andrej Babiš opravdu čelil kritice kvůli drahé bundě, ve které se zúčastnil demonstrace odborů v březnu minulého roku. Kritičtí k němu byli nicméně zejména uživatelé sociálních sítí, nikoliv politici z vládní koalice, o kterých Nacher v kontextu výroku mluví.
Poslanec Patrik Nacher v kontextu výroku kritizuje vládní politiky a jejich přístup k demonstracím, a to ať už k demonstraci zemědělců, nebo k odborářským demonstracím z minulého roku. Podle něj někteří vládní politici „lustrují“ a negativně „nálepkují“ demonstranty i ty, kteří demonstrace svolávají. Zde konkrétně zmiňuje Andreje Babiše, kterého podle něj kritizovali politici z vládní koalice za to, že se zúčastnil odborářské demonstrace v bundě za 35 tisíc korun.
Demonstrace odborů
Zmíněná demonstrace se uskutečnila 29. března 2023. Na demonstraci, kterou svolal odborový svaz KOVO, se protestovalo proti zvýšení věku odchodu do důchodu na 68 let a proti evropské emisní normě Euro 7. K protestujícím se připojili také někteří členové opozičních či mimoparlamentních stran, jako Radim Fiala z SPD, Kateřina Konečná z KSČM nebo předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který dokonce odboráře vyzval k protivládním protestům.
Z vládních politiků kritizoval demonstraci například premiér Petr Fiala, podle kterého byla zneužita představiteli nevládních stran. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka si postěžoval, že se protestovalo proti věcem, které vláda ve skutečnosti nechystala, čímž měl na mysli zvýšení věku odchodu do důchodu na 68 let. Ke kritice normy Euro 7 Jurečka doplnil, že sama vláda s tehdejší podobou této normy nesouhlasila.
Babišova bunda
Co se týče kritiky oblečení, které měl Andrej Babiš na sobě při vystoupení na demonstraci, v médiích se neobjevila žádná zpráva, kde by některý z vládních politiků komentoval Babišovu bundu. Šéf hnutí ANO nicméně čelil kritice na sociálních sítích, kde někteří uživatelé poukazovali na bundu značky Prada, která měla údajně stát 130 tisíc korun. Podivovali se, že se miliardář a majitel Agrofertu účastní demonstrace odborů. Jeden z příspěvků sdílel i poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL.
Hned druhý den po demonstraci zveřejnil Andrej Babiš na sociální síti Facebook video, ve kterém na kritiku své bundy reaguje a osočuje v něm média a své odpůrce na sociálních sítích ze šíření nepravdivých informací (video, čas: 0:18). Podle jeho slov bunda, kterou měl v den demonstrace na sobě, nestála oněch 130 tisíc korun, ale 35 tisíc korun. Tuto cenu podle Babiše potvrdila i ředitelka obchodu Prada v Praze (video, čas: 0:25).
Server Novinky.cz v reakci na Babišovu kritiku médií upozornil, že na „kauzu“ s Babišovou bundou většina médií nereagovala, dokud na ni neupozornil on sám zveřejněním videa z Pařížské ulice v Praze. Server doplňuje, že kritika mířila nikoliv na cenovku oděvu, ale spíše na absurditu situace, kdy se miliardář účastní demonstrace nespokojených zaměstnanců a vyjadřuje jim podporu.
Závěr
Andrej Babiš skutečně čelil kritice kvůli drahé bundě, ve které se objevil na demonstraci odborů 29. března 2023. Kritičtí však k němu byli zejména uživatelé sociálních sítí, ze strany vládních politiků na jeho bundu nezazněla žádná přímá narážka. Jelikož poslanec Nacher tuto kritiku připisuje právě politikům z vládních stran, kteří se ale takového kroku nedopustili, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.
Tady jinými slovy v zásadě od voleb 2021 neproběhla jediná demonstrace, kde by prostě ta koalice to vzala na vědomí, jednala s nimi (protestujícími, pozn. Demagog.cz).
Události, komentáře, 19. února 2024
Nepravda
Členové vlády Petra Fialy měli od svého zvolení několik jednání se skupinami či organizacemi, které organizovaly protesty proti politice vlády. Přímá jednání proběhla např. se zástupci odborů, zemědělců nebo pedagogů.
Poslanec Patrik Nacher tvrdí, že Fialova vláda soustavně nebere v úvahu názory a potřeby občanů, kteří protestují proti jejím krokům, a nejedná s nimi. V následujících odstavcích se podíváme na nejvýznamnější demonstrace, které od začátku vládnutí současného kabinetu proběhly, a rozebereme, jakým způsobem se vláda k protestujícím postavila.
Protesty zemědělců
Nacher o postoji vlády Petra Fialy k protestujícím mluví především v souvislosti s nedávno uskutečněnýmiprotesty zemědělců. Protesty zemědělců byly přitom jedny z prvních, kterým vláda čelila – už během ledna 2022 protestovali proti změnám v dotacích, které by omezily vyplácení podpor pro velké podniky. Protesty proti dotační politice vlády a Evropské unie se konaly i v červnu a září 2022.
Lednovou demonstraci zorganizovala Agrární komora spolu se Zemědělským svazem. Protestující se vymezovali především proti tehdejšímu plánu vlády, podle kterého mělo dojít k zastropování dotací velkým podnikům. Fialův kabinet nakonec po protestech rozhodl (video), že přímé platby pro velké podniky neomezí. Místo toho vláda oznámila, že se zvýší podíl, který na přímých platbách dostávají menší firmy, a klesne maximální výše investiční dotace. Takový kompromis ovšem Agrární komora a Zemědělský svaz 12. ledna 2022 označily za „výsměch“ a později svolaly další demonstrace.
Na konci ledna 2022 Zemědělský svaz s Agrární komorou informovaly, že jejich zástupci jednali s tehdejšímministrem zemědělství Zděňkem Nekulou. Následně si ovšem stěžovaly na výsledek této schůzky a v protestechpokračovaly. S Agrární komorou a Zemědělským svazem se na začátku února 2022 sešel i premiér Petr Fiala. „Bohužel toto jednání nepřineslo kýžený výsledek,“ komentoval setkání Zemědělský svaz (.pdf, str. 9).
Vláda tedy v lednu 2022 po protestech zemědělců upravila svůj původní plán a ustoupila od zastropování přímých plateb pro velké podniky. Fialův kabinet sice už později rozdělování zemědělských dotací dále neupravoval, s Agrární komorou a Zemědělským svazem ale ještě během ledna a února 2022 několikrát jednal. Pro úplnost je vhodné doplnit, že postup vlády a změnu rozdělování dotací ve prospěch menších zemědělců naopak podporovalaAsociace soukromého zemědělství, která se demonstrací neúčastnila.
Při protestech v červnu 2022 s účastníky mluvil např. ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který se účastnil setkání se zemědělci, kde řekl, že vláda podpoří živočišnou výrobu a pěstitele citlivých komodit. K zářijové demonstraci se ještě před jejím proběhnutím vyjádřil resort zemědělství ještě pod Nekulovým vedením. Tehdejší šéf resortu uvedl, že protestující zemědělské organizace byli účastníky jednání pracovní skupiny při Ministerstvu zemědělství, a na tvorbě strategického plánu pro zemědělství se tak mohli podílet. Vláda Petra Fialy ale v tomto případě s protestujícími nejednala.
Na nedávné protesty zemědělců z letošního února vztahuje Patrik Nacher svůj výrok. Přitom v den samotného rozhovoru, 19. února 2024, se současný ministr zemědělství Marek Výborný osobně setkal s protestujícími farmáři, se kterými diskutoval a odpovídal jim na otázky.
Protiepidemická opatření
Začátek mandátu současné vlády se také nesl v duchu pandemie covidu‑19 a s ní spojených demonstracíodpůrců proti povinnosti očkování pro některé skupiny osob, kterou prosadila předešlá vláda Andreje Babiše. Vláda Petra Fialy tuto povinnost později zrušila, což nicméně avizovala již před nástupem do úřadu.
Na přelomu ledna a února 2022 se konalytakédemonstrace proti přijetí novely pandemického zákona, který podle demonstrantů omezoval jejich občanské svobody. Jejich požadavky ale Fialův kabinet nebral na zřetel a novelu nakonec Poslanecká sněmovna zrychleněschválila ve stavu legislativní nouze. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek tehdy odmítl, že by zákon někoho šikanoval.
Protesty odborářů
Mezi další časté demonstrace patří protesty odborářů. Od jmenování současné vlády se jich uskutečnilo několik, například 8. října 2022 se konala Odborová demonstrace proti chudobě, kterou uspořádala Českomoravská konfederace odborových svazů. Demonstranti v době zvyšujících se cen po vládě požadovali regulaci cen vybraných komodit, zvýšení minimální mzdy nebo zavedení daně z mimořádných zisků.
Ani v tomto případě se vláda přímo s protestujícími nesetkala a vyjádřila se tak, že demonstrace podle ní nepomůžou. Premiér Fiala tehdy upozorňoval, že jeho vláda s odbory jedná pravidelně, což ostatně uváděl i tehdejší odborový předák Josef Středula. Kritizoval ale, že Fialova vláda podle něj nedělá dost a postupuje pomalu.
Další demonstrace odborů se uskutečnila 29. března 2023 kvůli reformě penzí. Protestující před sídlem vlády vyzvali Fialův kabinet k tomu, aby s politiky všech stran, s odbory a zaměstnavateli začala diskutovat o úpravách důchodového systému. Vláda ale tehdy měla výjezdní zasedání v Jeseníku a s protestujícími tak přímo v den protestu nejednala. O podobě penzijní reformy ovšem se zástupci odborů debatoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka o dva dny později.
K jednání mezi odbory a zástupci vlády mělo dojít také při protestu odborářů, který se uskutečnil 27. listopadu 2023. Ministr Jurečka kvůli tomu zrušil svou cestu do Bruselu na zasedání Rady EU. Odboráři ale chtěli jednat jen v případě, že se schůzky zúčastní lídři všech pěti vládních stran. Jednání tak zrušili a nesetkali se ani s Marianem Jurečkou. Ten dorazil na samotný protest po jeho oficiálním skončení a s některými účastníky hovořil.
Protivládní demonstrace
Jedna z prvních velkých demonstrací proti vládě Petra Fialy se konala v září 2022. Na demonstraci s názvem „Česká republika na 1. místě“ přišlo zhruba 70 tisíc lidí, kteří požadovali snížení daní, ukončení protiruských sankcí a také demisi vlády. Spoluorganizátor demonstrace Jiří Havel tvrdil, že vyzýval premiéra Fialu k jednání, ale nedostal žádnou odpověď. Předseda vlády tehdy prohlásil, že se organizátoři hlásí k „proruské orientaci“ a jejich požadavky podle něj nejsou v zájmu České republiky. Obdobné požadavky měli organizátoři na demonstracích, které se konaly 28. září 2022 a v říjnu 2022.
Demonstrace proti vládě Petra Fialy pokračovaly i v roce 2023. Vedle lednových protestů pod sloganem „Česká republika na 1. místě“, pozornost upoutala demonstrace „Česko proti bídě“ z března 2023, při které se protestující snažili vniknout do budovy Národního muzea. Postoj premiéra Petra Fialy okomentoval pouze mluvčí vlády: „Pan premiér je přesvědčen, že projevy, vystupující i vznášené požadavky hovoří samy za sebe, a není je potřeba nijak dále komentovat.“ Činy protestujících odsoudil např. i ministr Rakušan:
Další „Protest proti bídě“ se konal v dubnu 2023. V květnu pak následovala demonstrace „Proti vládě“. Kvůli nespokojenosti s vládou Petra Fialy lidé opět protestovali v září 2023. Ani v jednom případě vláda s organizátory nejednala a např. k zářijovému protestu Fiala uvedl, „že shromáždění zaznamenal jen okrajově“ kvůli své účasti na Dnech NATO.
Z této části tedy vyplývá, že zástupci vládní koalice protivládní protesty komentovali v médiích a na sociálních sítích, s jejich organizátory se ale nesnažili potkávat nebo s nimi jednat.
Protesty pedagogů
V březnu 2023 proběhly protesty pedagogů, kteří žádali navýšení platů vysokoškolských vyučujících v humanitních a sociálněvědních oborech. Chtěli také více financí pro univerzity a zrovnoprávnění platových tarifů mezi jednotlivými obory. Organizátor tohoto protestu tvrdil, že není namířený proti vládě. Zástupci protestujících se tehdy sešli s tehdejším ministrem školství Vladimírem Balašem a projednávali s ním situaci. Podle organizátorů protestů byla ale reakce vlády neuspokojivá.
Závěrečné hodnocení
Ačkoliv Patrik Nacher konkrétně neupřesňuje, jaké „jednání“ s protestujícími má na mysli, z předešlých odstavců je zřejmé, že vládnoucí koalice v některých případech s organizátory protestů jednala. Osobní setkání měla například se zástupci protestujících zemědělců nebo pedagogů. Jednání probíhala i s protestujícími odboráři. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Patrika Nachera jako nepravdivý.
(...) jako demonstrují třeba třicítkáři, ty už to dělají asi po pětadvacáté.
Události, komentáře, 19. února 2024
Doprava
Pravda
Aktivisté z organizace Poslední generace (tedy tzv. „třicítkáři“) uspořádali celkem 25 protestních pochodů po pražské magistrále. Ten poslední se konal 13. února 2024.
Poslanec Patrik Nacher v kontextu výroku mluví o protestu zemědělců, kteří svou protestní jízdou částečně zablokovali pražskou magistrálu. Říká, že z této formy protestu není nadšený. Uznává ale, že nespokojení farmáři mají právo demonstrovat, stejně jako ho mají např. tzv. „třicítkáři“.
Protesty „třicítkářů“
Demonstrace, o kterých Nacher hovoří, pořádá organizace Poslední generace. Označení „třicítkáři“ používají i některá média a vychází z toho, že tento environmentální spolek je v České republice známý hlavně skrze své demonstrace za zavedení maximální povolené rychlosti v Praze na 30 kilometrů za hodinu. Jejich protestní pochody se konaly převážně v Praze, obdobný protest ale proběhl např. i v Brně.
Organizátoři těchto pochodů kromě zklidnění dopravy dle vlastních slov bojují za humanizaci pražské magistrály a dodržení klimatického závazku. To by podle nich mělo zahrnovat např. instalaci světelných závor ve směru do centra, realizaci chybějících přechodů pro chodce a doplnění cyklopruhů v úseku mezi Vltavskou a Pankrácí.
Nejintenzivnější období protestních pochodů po pražské magistrále začalo loni na jaře, kdy se jich od 1. března do 28. června uskutečnilo 18. Od září se pak pochody obnovily a 13. února 2024 se uskutečnil poslední, celkově už 25. Na data všech pochodů se můžete podívat v tabulce níže. Dodejme, že po námi ověřované debatě Poslední generace oznámila, že s pochody na magistrále končí.
Už vloni na jaře proběhlo jednání mezi aktivisty a pražským magistrátem. Magistrát tehdy vyjádřil svou ochotu zahájit věcnou diskuzi s demonstranty a plán vytvořit pozici Zmocněnce pro zklidnění dopravy. Za tento přístup město požadovalo ukončení „blokád“, jak pochody označilo. Jednání k ukončení protestů ale nevedlo a např. Praha 8 v květnu zamítla požadavek na zavedení nejvyšší povolené rychlosti na 30 km/h.
Dodejme, že před zářijovým protestem pražský Magistrát zakázal vést pochod po pruzích magistrály, tedy obvyklé cestě pochodů. Soud ovšem toto nařízení později zrušil a pochody se do jednoho pruhu magistrály vrátily hned v následujícím měsíci.
Shrnutí
Tzv. „třicítkáři“, tedy aktivisté z organizace Poslední generace, v Praze uspořádali celkem 25 protestních pochodů, jejichž cílem bylo především zklidnit dopravu. Výrok Patrika Nachera tak hodnotíme jako pravdivý.
(...) což udělal lídr SPOLU Saša Vondra ve vaší konkurenční televizi, který do toho najednou zase namontoval Babiše. Četl tam nějaký dopis (který údajně dokazuje, že je organizátor zemědělských protestů Jandejsek příznivcem Ruska, pozn. Demagog.cz).
Události, komentáře, 19. února 2024
Zemědělství
Pravda
Europoslanec Alexandr Vondra ve vysílání CNN Prima News označil jednoho z organizátorů zemědělských protestů Zdeňka Jandejska za „loutku“ Andreje Babiše. Zároveň tvrdil, že Jandejsek v dopise ruské ambasádě (jehož pravost nelze ověřit) nabízel pomoc ruským okupantům na Ukrajině.
Patrik Nacher odkazuje na pořad Partie Terezie Tománkové, v jehož vysílání z 18. února 2024 diskutovali europoslanci Alexandr Vondra (ODS) a Markéta Gregorová (Piráti) a poslanci Robert Králíček (ANO) a Jan Hrnčíř (SPD) o tehdy chystaném protestu zemědělců v Praze. Ten se uskutečnil den po vysílání pořadu na CNN Prima News, tedy 19. února.
Alexandr Vondra, lídr kandidátky SPOLU v letošních volbách do Evropského parlamentu, v pořadu Partie podal svůj pohled na plánovaný protest zemědělců (video, čas 25:58–29:55). Během svého výstupu předložil dopis, který mu dle jeho slov předal někdo z „okruhu zemědělců“ (video, 27:23). Vondra o dopisu tvrdil, že ho po začátku války na Ukrajině poslal ruskému velvyslanci Zdeněk Jandejsek, zemědělský podnikatel, bývalý předseda Agrární komory ČR a zároveň jeden z organizátorů protestu zemědělců v Praze. „V podstatě (v dopise, pozn. Demagog.cz) nabízí kolaboraci Ruské federaci,“ shrnul (video, 26:38) Vondra obsah dokumentu, jehož pravost ovšem nelze ověřit.
Vondra v rozhovoru dále spojoval podnikatele Jandejska s Andrejem Babišem. Tvrdil, že Jandejsek je „figurkou“ bývalého premiéra (video, 26:49), pro Babiše „dělá špinavou práci“ a zároveň vytvářel „můstek“ mezi ním a dezinformační scénou. Na závěr Vondra řekl, že protest zemědělců má „čistě politický účel" (video, čas 29:09).
Pro úplnost doplňme, že sám Vondra v Partii uváděl, že nemá jak potvrdit pravost dopisu (video, čas 37:19). „Jestli tohle je ‚fake‘, nebo není, to se ho (Zdeňka Jandejska, pozn. Demagog.cz) můžete zeptat,“ řekl k tomu (video, 27:11).
Ve veřejně dostupných zdrojích se nám kopii dokumentu, který Vondra přinesl do studia, nepodařilo dohledat. Na záběrech z Partie lze rozeznat jen to, že je v hlavičce textu uvedený název zemědělské společnosti RABBIT Trhový Štěpánov, a. s., tedy společnosti, ve které Zdeněk Jandejsek zastává funkci předsedy představenstva.
Redakce CNN Prima News později upřesnila, že Vondrou předložený dopis obsahoval nabídku podpory ruským okupantům na Ukrajině. „Jsem rád, že dostávám zprávy o vaší vojenské operaci na Ukrajině. Nabízím Vám pomoc v podobě zásobování ruské armády a jsem připraven významně finančně přispět na financování techniky pro vaši armádu,“ citovala CNN Prima News azbukou psaný text. Podle tvrzení Zdeňka Jandejska nicméně tento dopis není pravý.
Závěr
Alexandr Vondra v pořadu Partie skutečně představil dopis, který podle něj Zdeněk Jandejsek, jeden z organizátorů protestu zemědělců v Praze, údajně adresoval ruskému velvyslanectví. V rozhovoru Vondra spojuje Jandejska s Andrejem Babišem a tvrdí, že bývalý premiér Jandejska využívá pro „špinavou práci“. Na závěr rozhovoru uvádí, že protest má „čistě politický účel“. Tvrzení Patrika Nachera, že se europoslanec Vondra pokusil spojit osobu Andreje Babiše s protestem zemědělců, tedy hodnotíme jako pravdivé.
Možná to (kolik peněz na dotacích čerpá podnikatel Jandejsek, pozn. Demagog.cz) neříká Marek Benda. Ale třeba Alexandr Vondra to s těmi penězi i řekl.
Události, komentáře, 19. února 2024
Zemědělství
Pravda
Europoslanec Alexandr Vondra, člen stejné politické strany jako Marek Benda (ODS), hovořil o evropských dotacích, které čerpají firmy podnikatele Zdeňka Jandejska. Toto téma zmínil v neděli 18. února v pořadu Partie na CNN Prima News.
Poslanec Patrik Nacher (nestraník za ANO) výrokem reaguje na debatu o tom, jak velké dotace čerpají někteří zemědělci, kteří se 19. února připojili k demonstraci proti podmínkám v jejich oboru. Protest, při kterém zemědělci přijeli s traktory do Prahy a demonstrativně blokovali pražskou magistrálu, si totiž vysloužil kritiku od mnohých politiků.
Někteří z nich poukazovali na problémy plánovaného charakteru demonstrace, a to vzhledem k jeho dopadu na plynulost dopravy v Praze. Dalším vadilo údajné napojení organizátorů na proruskou scénu. V neposlední řadě si ale kritiku vysloužila i skutečnost, že někteří zúčastnění zemědělci čerpají nemalé dotace od EU, proti jejíž politice byla demonstrace zčásti namířena.
V této příležitosti padlo i jméno spoluorganizátora akce, podnikatele v zemědělství Zdeňka Jandejska. Podniky, ve kterých jeho osoba figuruje, totiž získaly na dotacích přes 2,2 miliady korun. Patrik Nacher se ale přiklání k názoru, že je tato kritika nepatřičná, neboť dotyční zemědělci obdrželi dotace legální cestou poté, co jim na ně vznikl nárok (video, čas 17:45). Ve výroku tvrdí, že Jandejska podobně kritizoval například europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Vondrova kritika podnikatele Jandejska
Europoslanec Vondra vystoupil v pořadu Partie na CNN Prima News 18. února (video), přičemž tématem diskuze byla právě (tehdy teprve plánovaná) demonstrace zemědělců. V průběhu pořadu Vondra prohlásil, že zemědělci se dnes mají lépe než v minulosti (video, čas 12:01) a dodal: „Podívejme se, (…) jaké pan Jandejsek má miliardové obraty, generuje stomilionové zisky, čerpá evropské dotace“ (čas 12:16).
Kromě toho podnikatele obvinil i z kolaborace s Ruskem (video, čas 0:48). Tu se snažil doložit dopisem v ruštině, kterým měl podnikatel údajně nabízet své služby ruské ambasádě týden po vypuknutí konfliktu na Ukrajině. „Je to v azbuce ruskému velvyslanci, kde v podstatě nabízí kolaboraci (…) Ruské Federaci,“ řekl Vondra (čas 1:09). Následně ale přiznal, že pravost dopisu nemá jak doložit (čas 1:43).
Závěr
Europoslanec Vondra se skutečně vyjadřoval na adresu Zdeňka Jandejska. Kromě obvinění z „kolaborace“ s Ruskem o něm v diskuzi na CNN Prima News řekl, že „(…) generuje stamilionové zisky, čerpá evropské dotace“. Nezmiňuje tedy doslovně, jak objemné dotace podnikatel čerpá. Zjevně ale naznačuje, že jde o nemalé peníze. Výrok poslance Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.
Přesto (v době covidové krize, pozn. Demagog.cz) tehdy opozice kritizovala vládu za schodek, kritizovala vládu, za využití stavu legislativní nouze pro celou řadu změn zákonů.
360° Pavlíny Wolfové, 15. března 2023
Koronavirus
Ekonomika
Poslanecká sněmovna
Pravda
Opozice Babišovu vládu během pandemie covidu-19 opakovaně kritizovala kvůli vysokým schodkům, které tehdejší kabinet navrhoval. Opoziční strany rovněž vládu kritizovaly za záměr využívat stav legislativní nouze k projednání některých zákonů.
Předně zmiňme, že Patrik Nacher hovoří o kritice ze strany tehdejší opozice v době pandemie covidu-19, která u nás začala na začátku března 2020. Podotýká, že nynější vládní koalice Babišovu vládu kritizovala za vysoký schodek státního rozpočtu a za prosazování zákonů ve stavu legislativní nouze.
Kritika schodku státního rozpočtu
V dubnu 2020 vláda předložila novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, kterou poté Parlament schválil (.pdf). Zmiňme, že tento zákon má obecně zabránit nadměrnému a nekontrolovatelnému zadlužování státu. Vláda tuto novelu připravila, jelikož předpokládala, že se stát kvůli pandemii covidu-19 bude muset v nadcházejících letech zadlužit víc, než tehdejší podoba zákona dovolovala (.pdf, str. 2-3). Již tuto změnu zákona tehdejší opoziční poslanci kritizovali.
Opoziční poslanci kritizovali vládu také za novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2020, která tehdy zvyšovala schodek rozpočtu na 500 miliard korun. Tehdejší poslanec a nynější premiér Petr Fiala zvýšení schodku kritizoval a označil ho za „ekonomický zločin“. Schodek kritizoval např. také poslanec za Piráty Mikuláš Ferjenčík, který řekl: „To, že vláda rezignovala na jakékoli úspory, považujeme za nerozumné.“
Kritice se nevyhnul ani zákon o státním rozpočtu na rok 2021, který počítal se schodkem státního rozpočtu ve výší 320 mld. Kč (.pdf, str. 1). Opozice tento návrh také kritizovala s tím, že se vláda nesnaží šetřit. Podle tehdejšího poslance Miroslava Kalouska (TOP 09) měla vláda „přepracovat rozpočet tak, aby příjmy odpovídaly ekonomické realitě a výdaje byly připraveny na případné pokračování koronavirové krize.“ Petr Fiala pak tento rozpočet kritizoval za to, že podle něj neodpovídal realitě, vyčlenil nízké výdaje na investice a naopak se nesnažil najít úspory na provozu státu. Piráti a TOP 09 navíc navrhli, aby byl rozpočet tehdejšímu kabinetu vrácen k přepracování.
Kritizovaný byl také návrh zákona o rozpočtu na rok 2022 (.pdf). Vláda jej schválila 27. září 2021 a o tři dny později ho předložila poslancům. Kvůli sněmovním volbám nicméně Babišův kabinet musel rozpočet předložit znovu. Předpokládaný schodek dosahoval výše 376,6 miliard Kč. Projednávání tohoto rozpočtu však hnutí ANO neprosadilo. Např. tehdejší poslanec za ODS a nynější ministr financí Zbyněk Stanjura považoval návrh tohoto rozpočtu, za „skandální“. Kritizoval vládu za to, že „promarnila hospodářský růst a místo potřebných reforem sypala peníze do předvolebních dárků.“
Kritika stavu legislativní nouze
Stav legislativní nouze je ukotven v jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Může být vyhlášen pouze na návrh vlády prostřednictvím předsedy Sněmovny, a to v době, „kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody.“ Dodejme, že poslanci stav legislativní nouze mohou zrušit.
Ve stavu legislativní nouze se měl projednávat např. návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Vláda tento návrh schválila 11. května 2020 (.pdf). Téhož dne tehdejší předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) rozhodl (.pdf), že návrh bude projednán ve zkráceném jednání. Proti zmiňovanému postupu se postavila Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která se dožadovala možnosti předložit pozměňovací návrhy. Samotný návrh zákona kritizovalo i hnutí STAN. Dodejme, že zrychlené projednání návrhu později zamítlo i samotné vládní hnutí ANO.
Opoziční poslanci byli také proti vyhlášení stavu legislativní nouze při projednávání návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Návrh (.pdf) se týkal především uzákonění vydávání certifikátů o očkování proti covidu-19, negativním testu nebo prodělaném onemocnění. Opozičním stranám se novela zdála nadbytečná a vadilo jim např. další poskytovaní osobních údajů státu. Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) např. poznamenal, že „občan má už nyní právo na výpis ze zdravotnické dokumentace.“ Sněmovna stav legislativní nouze nakonec neschválila. Dodejme, že stav legislativní nouze kritizovalo hnutí SPD, které tzv. covid pasy odmítalo úplně.
Závěr
Během tzv. covidové krize počínající březnem 2020 se tehdejší opozice několikrát stavěla proti návrhům státního rozpočtu. Kritika se týkala např. novely zákona o státním rozpočtu na rok 2020 a návrhů zákonů o státním rozpočtu na roky 2021 i 2022, kdy opoziční strany kritizovaly příliš vysoké schodky. Opozice pak Babišovu vládu kritizovala i za snahu vyhlásit stav legislativní nouze, např. v případě novely zákona o zadávání veřejných zakázek či návrhu novely zákona o veřejném zdraví. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
(…) škrtat například v podobě počtu zaměstnanců ve veřejném sektoru. To se neděje. Počet zaměstnanců naopak roste.
360° Pavlíny Wolfové, 15. března 2023
Ekonomika
Rozpočet 2023
Pravda
Počet zaměstnanců ve veřejném sektoru dle informací ze státního rozpočtu opravdu roste, ačkoliv koalice SPOLU před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2021 slibovala, že počet státních zaměstnanců sníží.
Předvolební slib vlády ohledně počtu státních zaměstnanců
Programové prohlášení koalice SPOLU před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 uvádělo (.pdf, str. 45), že „počet úředníků klesne o 13 %“. V dokumentu (.pdf, str. 8) z července 2021 pak SPOLU uvedlo, že koalice chce „snížit počet státních zaměstnanců o 13 %,“ čímž hodlala snížit státní výdaje.
Zaměstnanci ve veřejném sektoru
Veřejný sektor České republiky podle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) za rok 2020 zaměstnával necelý milion osob (.pdf, str. 3). Ovšem pouze necelá polovina z nich má platy hrazené ze státního rozpočtu – o těch studie hovoří jako o státních zaměstnancích. Druhá polovina zaměstnanců ve veřejném sektoru je nepřímo placena například z rozpočtů krajů či obcí. Výrok Patrika Nachera interpretujeme tak, že mluví o zaměstnancích ve veřejném sektoru, jejichž platy jsou hrazené ze státního rozpočtu (tedy o státních zaměstnancích), jelikož kritizuje vládu Petra Fialy za to, že se v této oblasti nesnaží snížit výdaje.
Zaměstnanci ve veřejném sektoru se dále člení na organizační složky státu a příspěvkové organizace (.pdf, str. 3). Odborníci z IDEA ve své studii uvádějí (.pdf, str. 3), že za rok 2020 v příspěvkových organizacích (např. regionální školství) pracovalo 265 tisíc lidí. Dalších zbývajících 198 tisíc lidí bylo zaměstnáno v organizačních složkách států, tvořené například policií či ministerstvy.
V různých zdrojích se pak počty státních zaměstnanců mohou lišit. Studie IDEA například do své statistiky nezapočítává (.pdf, str. 5) neobsazená místa, dokumentace ke státním rozpočtům však tyto neobsazené tabulkové posty zahrnují (viz níže). Doplňme, že právě neobsazená místa vlády často ruší při hledání úsporných opatření, protože i na ně stát úřadům vyplácí peníze (.pdf, str. 38).
Počet zaměstnanců ve veřejném sektoru lze najít ve vládních návrzích zákona o státním rozpočtu České republiky. Státní rozpočet na rok 2021, který předložila předchozí vláda Andreje Babiše, počítal s 482 270 státními zaměstnanci (.pdf, str. 136 z 754). Ve skutečnosti však takových zaměstnanců bylo přibližně o 11 tisíc méně (.pdf, str. 130–132 z 516). Rozpočet na rok 2022, který v únoru loňského roku předložila již vláda Petra Fialy, poté plánovaný počet státních zaměstnanců navýšil na 488 879 (.pdf, str. 135 z 534).
Zmiňme, že skutečný počet státních zaměstnanců vychází ze Státních závěrečných účtů (.pdf, str. 25 a 26). Státní závěrečný účet za rok 2022 však stále není dostupný – Státní závěrečný účet za rok 2021 byl např. zveřejněný až v květnu loňského roku.
Národní kontrolní úřad (NKÚ) pak ve svém Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021 uvedl (.pdf, str. 31), že mezi lety 2018 až 2021 počet zaměstnanců ve vládou regulované sféře vzrostl téměř o 32 tisíc.
Jak je vidět na následujícím grafu, zákon o státním rozpočtu ČR na rok 2023 pak počítá s téměř 497 tisíci zaměstnanci ve státem regulované sféře (.pdf, str. 132 z 516).
Závěr
Koalice SPOLU tedy před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 slibovala snížení počtu státních zaměstnanců. Z návrhu rozpočtu na rok 2023 nicméně vyplývá, že počet zaměstnanců ve veřejném sektoru roste, a vládní koalice tedy tento svůj slib prozatím nenaplnila. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.
Je větší počet ministrů, než byl předtím, větší počet náměstků politických.
360° Pavlíny Wolfové, 15. března 2023
Pravda
Kabinet Petra Fialy má o tři ministry více než vláda Andreje Babiše. Většina současných ministrů má více politických náměstků než jejich předchůdci.
Nejprve uveďme, že Patrik Nacher zmiňuje vysoký počet ministrů a politických náměstků ve spojení s předvolebními sliby současných vládních stran o snižování počtu úředníků. Dle jeho slov současní vládní představitelé kritizovali hnutí ANO za doby vlády Andreje Babiše za vysoký počet úředníků a slibovali škrty, místo toho ovšem navýšili počty ministrů a politických náměstků.
Co se týče ministrů, současný kabinet jich má skutečně více než vláda Andreje Babiše. Současná vláda má, včetně premiéra, členů osmnáct, zatímco druhá Babišova vláda jich měla patnáct. Fialův kabinet má oproti předchozí vládě navíc ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka, ministryni pro vědu, výzkum a inovace Helenu Langšádlovou a ministra pro legislativu Michala Šalomouna. Ti jsou tzv. ministry bez portfeje, protože neřídí žádné ministerstvo (.pdf, str. 10).
K počtu politických náměstků zmiňme, že před rokem 2015neexistovala (.pdf) účinná právní úprava, která by rozlišovala mezi tzv. politickými a ostatními náměstky. Až s přijetím nového služebního zákona přešla většina stávajících náměstků pod režim státní služby a počet ostatních (politických) náměstků byl omezen na dva (.pdf, str. 35). V lednu 2023 pak vešla v účinnost novela služebního zákona, která zrušila funkce odborných náměstků a zrušila omezení počtu politických náměstků (.pdf, str. 9, 30). Dodejme, že návrh novely Poslanecké sněmovně předložila skupina poslanců z vládních stran.
Od začátku letošního roku tedy mohou ministři mít i tři a více politických náměstků (přesněji „náměstků člena vlády“). Tři tyto náměstky či náměstkyně má momentálně ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (.pdf), ministr spravedlnosti Pavel Blažek, ministr zemědělství Zdeněk Nekula a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.
Oproti svým předchůdcům pak má více politických náměstků i ministr vnitra Vít Rakušan, který má náměstky dva, oproti jednomu náměstkovi Jana Hamáčka. Stejně je tomu v případě ministra financí Zbyňka Stanjury ve srovnání s Alenou Schillerovou a v případě ministra kultury Martina Baxy ve srovnání s jeho předchůdcem ve funkci Lubomírem Zaorálkem.
Ministr dopravy Martin Kupka a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (.pdf) mají náměstky dva, zatímco dvojministr Karel Havlíček měl na těchto ministerstvech náměstky pouze odborné (.pdf). Stejná je situace i u ministra životního prostředí Petra Hladíka, jelikož ministr v Babišově vládě Richard Brabec měl také pouze odborné náměstky.
Po dvou náměstcích pak mají i Helena Langšádlová a Michal Šalomoun, jejichž pozice za vlády Andreje Babiše neexistovaly, jak jsme zmínili výše.
Doplňme, že stejný počet politických náměstků jako v době Babišovy vlády má v současnosti jen ministr zahraničí Jan Lipavský (.pdf, .pdf), ministryně obrany Jana Černochová (.pdf) a ministr školství Vladimír Balaš (.pdf; .pdf).
Shrňme tedy, že vláda Petra Fialy vytvořila tři nové ministerské posty. Každý z těchto nových ministrů je pak doprovázen i několika politickými náměstky. Počet politických náměstků vzrostl i u většiny ostatních ministrů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
V Poslanecké sněmovně je více místopředsedů, více úředníků na Úřadu vlády (než během vlády Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz).
360° Pavlíny Wolfové, 15. března 2023
Poslanecká sněmovna
Pravda
Současná Poslanecká sněmovna má o jednoho místopředsedu více než za minulého funkčního období. Vláda Petra Fialy v roce 2022 především kvůli třem novým ministerským postům vytvořila na Úřady vlády 74 nových úřednických míst. V lednu 2023 se počet míst dále zvýšil.
Patrik Nacher zmiňuje vysoký počet místopředsedů Poslanecké sněmovny a úředníků na Úřadu vlády ve spojení s předvolebními sliby současných vládních stran o snižování počtu úředníků. Dle jeho slov současní vládní představitelé kritizovali hnutí ANO za doby vlády Andreje Babiše za vysoký počet takových úředníků, místo toho ale počty měli navýšit. Poslanec Nacher dále kritizuje náklady s tímto spojené a podotýká, že kabinet Petra Fialy by mohl alespoň symbolicky ušetřit státní výdaje, pokud by podobných míst bylo obsazeno méně.
I podle novějších údajů je na Úřadu vlády zaměstnáno více lidí než během působení Babišova kabinetu. V roce 2021 zde například bylo 533 (.xlsx) tzv. systemizovaných míst, zatímco od ledna 2023 je jich dohromady 614 (.xlsx), o čemž rozhodla vláda Petra Fialy (.pdf).
Shrňme tedy, že současná Poslanecká sněmovna má o jednoho místopředsedu více než ta v minulém funkčním období, a vláda Petra Fialy již při svém nástupu vytvořila na Úřadu vlády 74 nových míst. V lednu 2023 se počet míst dále zvýšil. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.