Patrik Nacher
ANO

Patrik Nacher

Poslanec
Pravda
Poplatek za Českou televizi a Český rozhlas je stejný pro všechny domácnosti, bez ohledu na počet členů nebo počet přijímačů. Schválená novela zvyšující koncesionářské poplatky toto opatření nezměnila.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) kritizuje novelu o zvýšení koncesionářských poplatků, kterou v den námi ověřované diskuze schválila Poslanecká sněmovna. Princip poplatků je dle jeho slov zastaralý a neefektivní. Ve výroku poukazuje na to, že stejnou částku platí jeden člověk i vícečlenná rodina, a že tedy poplatek nereflektuje skutečnou míru využívání veřejnoprávního vysílání.

Poplatky pro ČT a ČRo

Výši koncesionářského poplatku pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upravuje zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. Tzv. mediální novelu, přesněji řečeno návrh novel zákona o České televizi, o Českém rozhlasu a rozhlasových a televizních poplatcích (.pdf), vláda schválila v červnu 2024 (.pdf), kdy jej také předložila Poslanecké sněmovně. Novela mj. obsahuje zvýšení koncesionářských poplatků, a to o 15 korun u ČT a o 10 korun u ČRo. Poplatky se tak od začátku května 2025 zvýšily na 150 korun měsíčně za televizi a 55 korun měsíčně za rádio (.pdf, str. 15 ze 164).

Podle předchozí úpravy zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platila domácnost jednotný měsíční poplatek v případě, že vlastnila zařízení schopné přijímat televizní nebo rozhlasové vysílání. Nezáleželo při tom na počtu členů v domácnosti ani na počtu přijímacích zařízení. Tato ustanovení přijatá novela nezměnila, a každá domácnost tak stále platí jen jeden poplatek. Novela pouze rozšířila okruh plátců i na domácnosti, které vlastní jen chytrá zařízení umožňující sledovat vysílání přes internet.

Z povinnosti odvádět poplatky existují výjimky, neplatí je osoby s úplnou či praktickou slepotou nebo hluchotou a domácnosti s nižšími příjmy, než je 2,15násobek životního minima. Pokud má poplatník více přijímačů nebo třeba televizor na chalupě, stále platí jen jeden poplatek – nevznikla povinnost hradit za každý přístroj či adresu zvlášť.

Závěr

Poplatek za veřejnoprávní média podle zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je jednotný, nezáleží tedy na velikosti domácnosti ani na počtu využívaných zařízení. Každá domácnost tak hradí jeden poplatek bez ohledu na počet svých členů. Stejný princip platí i po zavedení novely. Výrok Patrika Nachera tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
V době vysílání debaty činil poplatek za rozhlas 45 korun měsíčně. Na základě schválené mediální novely se od května 2025 skutečně zvýšil o 10 korun.

Poplatky pro ČRo

Výši koncesionářského poplatku pro Český rozhlas (ČRo) upravuje stejně jako v případě České televize (ČT) zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. V době vysílání námi ověřované debaty byl poplatek za rozhlas stanoven na 45 korun měsíčně. Tyto poplatky tvoří pro ČT i ČRo většinu příjmů, jelikož tato média nemohou mít vzhledem k vlastním pravidlům (.pdf, str. 38) takové zisky z reklam jako komerční televize a rozhlasové vysílání.

Takzvanou mediální novelu, přesněji řečeno návrh novel zákona o České televizi, o Českém rozhlasu a o rozhlasových a televizních poplatcích (.pdf), vláda schválila v červnu 2024 (.pdf), kdy jej také předložila Poslanecké sněmovně. Novela obsahuje mj. právě zvýšení koncesionářských poplatků, a to o 15 korun u ČT a o 10 korun u ČRo. Měsíčně se tak poplatky od začátku května 2025 zvýšily na 150 korun za televizi a 55 korun za rádio (.pdf, str. 15 ze 164). Poplatky se navíc budou valorizovat o šest procent v případě, že součet ročních měr inflace přesáhne šest procent (.pdf, str. 20).

Závěr

V době vysílání debaty byl poplatek za rozhlas stanoven na 45 korun měsíčně. S přijetím mediální novely se zvýšil o deset korun na 55 korun za měsíc. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Politici z hnutí ANO se protestu zemědělců před budovou Ministerstva zemědělství ani na Malostranském náměstí skutečně nezúčastnili. Žádný z nich nevystoupil ani mezi řečníky.

Poslanci v námi ověřované debatě mluvili zejména o protestu zemědělců z 19. února, který byl podle jeho některých organizátorů, ale také například ministra zemědělství Marka Výborného, zneužit pro šíření vlastních politických cílů některých zúčastněných. Poslanec a místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher to v kontextu výroku připouští a říká, že ti praví zemědělci včas odjeli, a vyjádřili tak svůj nesouhlas s výslednou podobou protestu. Zároveň ale upozorňuje, že i když demonstrace měla protivládní nádech, nikdo z politiků opozičního hnutí ANO se akce podle něj nezúčastnil.

Protest zemědělců

Pro kontext nejdříve připomeňme zmíněný protest zemědělců. Ti se s traktory začali sjíždět do Prahy již v brzkých ranních hodinách a dopoledne se s nimi začali shromažďovat na magistrále poblíž Ministerstva zemědělství. Před jeho budovou pak krátce po jedenácté hodině předali dopis se svými požadavky šéfovi resortu Výbornému. V dokumentu požadovali, aby Česko odstoupilo od tzv. Green Dealu, který podle jejich názoru snižuje zemědělskou produkci v Česku. Země je tak dle nich kvůli nedostatku domácích potravin více závislá na dovozu ze zemí mimo Evropskou unii.

Okolo poledne se pak část zemědělců přesunula na Malostranské náměstí, kde pořadatelé od 15 hodin naplánovali zahájení oficiálního programu. Právě od demonstrace na Malostranském náměstí se ale část zemědělců distancovala. Dle Miloše Malého, jednoho z koordinátorů akce, byl protest ukradený skupinami, které s organizátory nebyly nijak spojené.

Účast politiků

Někteří politici z hnutí ANO se sice k akci vyjadřovali – Alena Schillerová například protest zemědělců označila za pochopitelný a Karel Havlíček nesouhlasil s nálepkováním protestujících. Dle informací ve veřejně dostupných zdrojích ale před budovou Ministerstva zemědělství ani na Malostranském náměstí žádný z nich opravdu nevystoupil (video).

Zmiňme, že za jiné politické strany a hnutí na demonstraci dorazili třeba Jindřich Rajchl (PRO) nebo předseda SPD Tomio Okamura. Rozhovor České televizi z Malostranského náměstí poskytl místopředseda SPD Radim Fiala (video, čas 3:45). O své účasti informovala na facebooku i předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová. Svůj stánek zde pak měly KSČM a Česká strana národně sociální. 

Závěr

Nikdo z politiků hnutí ANO nevystoupil mezi řečníky na demonstraci na Malostranském náměstí. Podle veřejně dostupných zdrojů se protestu neúčastnili ani před budovou Ministerstva zemědělství. Výrok Patrika Nachera tak hodnotíme jako pravdivý.

Zavádějící
Andrej Babiš opravdu čelil kritice kvůli drahé bundě, ve které se zúčastnil demonstrace odborů v březnu minulého roku. Kritičtí k němu byli nicméně zejména uživatelé sociálních sítí, nikoliv politici z vládní koalice, o kterých Nacher v kontextu výroku mluví.

Poslanec Patrik Nacher v kontextu výroku kritizuje vládní politiky a jejich přístup k demonstracím, a to ať už k demonstraci zemědělců, nebo k odborářským demonstracím z minulého roku. Podle něj někteří vládní politici „lustrují“ a negativně „nálepkují“ demonstranty i ty, kteří demonstrace svolávají. Zde konkrétně zmiňuje Andreje Babiše, kterého podle něj kritizovali politici z vládní koalice za to, že se zúčastnil odborářské demonstrace v bundě za 35 tisíc korun.

Demonstrace odborů

Zmíněná demonstrace se uskutečnila 29. března 2023. Na demonstraci, kterou svolal odborový svaz KOVO, se protestovalo proti zvýšení věku odchodu do důchodu na 68 let a proti evropské emisní normě Euro 7. K protestujícím se připojili také někteří členové opozičních či mimoparlamentních stran, jako Radim Fiala z SPD, Kateřina Konečná z KSČM nebo předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který dokonce odboráře vyzval k protivládním protestům.

Z vládních politiků kritizoval demonstraci například premiér Petr Fiala, podle kterého byla zneužita představiteli nevládních stran. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka si postěžoval, že se protestovalo proti věcem, které vláda ve skutečnosti nechystala, čímž měl na mysli zvýšení věku odchodu do důchodu na 68 let. Ke kritice normy Euro 7 Jurečka doplnil, že sama vláda s tehdejší podobou této normy nesouhlasila.

Babišova bunda

Co se týče kritiky oblečení, které měl Andrej Babiš na sobě při vystoupení na demonstraci, v médiích se neobjevila žádná zpráva, kde by některý z vládních politiků komentoval Babišovu bundu. Šéf hnutí ANO nicméně čelil kritice na sociálních sítích, kde někteří uživatelé poukazovali na bundu značky Prada, která měla údajně stát 130 tisíc korun. Podivovali se, že se miliardář a majitel Agrofertu účastní demonstrace odborů. Jeden z příspěvků sdílel i poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL.

Hned druhý den po demonstraci zveřejnil Andrej Babiš na sociální síti Facebook video, ve kterém na kritiku své bundy reaguje a osočuje v něm média a své odpůrce na sociálních sítích ze šíření nepravdivých informací (video, čas: 0:18). Podle jeho slov bunda, kterou měl v den demonstrace na sobě, nestála oněch 130 tisíc korun, ale 35 tisíc korun. Tuto cenu podle Babiše potvrdila i ředitelka obchodu Prada v Praze (video, čas: 0:25).

Server Novinky.cz v reakci na Babišovu kritiku médií upozornil, že na „kauzu“ s Babišovou bundou většina médií nereagovala, dokud na ni neupozornil on sám zveřejněním videa z Pařížské ulice v Praze. Server doplňuje, že kritika mířila nikoliv na cenovku oděvu, ale spíše na absurditu situace, kdy se miliardář účastní demonstrace nespokojených zaměstnanců a vyjadřuje jim podporu.

Závěr

Andrej Babiš skutečně čelil kritice kvůli drahé bundě, ve které se objevil na demonstraci odborů 29. března 2023. Kritičtí však k němu byli zejména uživatelé sociálních sítí, ze strany vládních politiků na jeho bundu nezazněla žádná přímá narážka. Jelikož poslanec Nacher tuto kritiku připisuje právě politikům z vládních stran, kteří se ale takového kroku nedopustili, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.

Nepravda
Členové vlády Petra Fialy měli od svého zvolení několik jednání se skupinami či organizacemi, které organizovaly protesty proti politice vlády. Přímá jednání proběhla např. se zástupci odborů, zemědělců nebo pedagogů.

Poslanec Patrik Nacher tvrdí, že Fialova vláda soustavně nebere v úvahu názory a potřeby občanů, kteří protestují proti jejím krokům, a nejedná s nimi. V následujících odstavcích se podíváme na nejvýznamnější demonstrace, které od začátku vládnutí současného kabinetu proběhly, a rozebereme, jakým způsobem se vláda k protestujícím postavila.

Protesty zemědělců

Nacher o postoji vlády Petra Fialy k protestujícím mluví především v souvislosti s nedávno uskutečněnými protesty zemědělců. Protesty zemědělců byly přitom jedny z prvních, kterým vláda čelila – už během ledna 2022 protestovali proti změnám v dotacích, které by omezily vyplácení podpor pro velké podniky. Protesty proti dotační politice vlády a Evropské unie se konaly i v červnuzáří 2022.

Lednovou demonstraci zorganizovala Agrární komora spolu se Zemědělským svazem. Protestující se vymezovali především proti tehdejšímu plánu vlády, podle kterého mělo dojít k zastropování dotací velkým podnikům. Fialův kabinet nakonec po protestech rozhodl (video), že přímé platby pro velké podniky neomezí. Místo toho vláda oznámila, že se zvýší podíl, který na přímých platbách dostávají menší firmy, a klesne maximální výše investiční dotace. Takový kompromis ovšem Agrární komora a Zemědělský svaz 12. ledna 2022 označily za „výsměch“ a později svolaly další demonstrace.

Na konci ledna 2022 Zemědělský svaz s Agrární komorou informovaly, že jejich zástupci jednalitehdejším ministrem zemědělství Zděňkem Nekulou. Následně si ovšem stěžovaly na výsledek této schůzky a v protestech pokračovaly. S Agrární komorou a Zemědělským svazem se na začátku února 2022 sešel i premiér Petr Fiala. „Bohužel toto jednání nepřineslo kýžený výsledek,“ komentoval setkání Zemědělský svaz (.pdf, str. 9). 

Vláda tedy v lednu 2022 po protestech zemědělců upravila svůj původní plán a ustoupila od zastropování přímých plateb pro velké podniky. Fialův kabinet sice už později rozdělování zemědělských dotací dále neupravoval, s Agrární komorou a Zemědělským svazem ale ještě během ledna a února 2022 několikrát jednal. Pro úplnost je vhodné doplnit, že postup vlády a změnu rozdělování dotací ve prospěch menších zemědělců naopak podporovala Asociace soukromého zemědělství, která se demonstrací neúčastnila.

Při protestech v červnu 2022 s účastníky mluvil např. ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který se účastnil setkání se zemědělci, kde řekl, že vláda podpoří živočišnou výrobu a pěstitele citlivých komodit. K zářijové demonstraci se ještě před jejím proběhnutím vyjádřil resort zemědělství ještě pod Nekulovým vedením. Tehdejší šéf resortu uvedl, že protestující zemědělské organizace byli účastníky jednání pracovní skupiny při Ministerstvu zemědělství, a na tvorbě strategického plánu pro zemědělství se tak mohli podílet. Vláda Petra Fialy ale v tomto případě s protestujícími nejednala.

Na nedávné protesty zemědělců z letošního února vztahuje Patrik Nacher svůj výrok. Přitom v den samotného rozhovoru, 19. února 2024, se současný ministr zemědělství Marek Výborný osobně setkal s protestujícími farmáři, se kterými diskutoval a odpovídal jim na otázky.

Protiepidemická opatření 

Začátek mandátu současné vlády se také nesl v duchu pandemie covidu‑19 a s ní spojených demonstrací odpůrců proti povinnosti očkování pro některé skupiny osob, kterou prosadila předešlá vláda Andreje Babiše. Vláda Petra Fialy tuto povinnost později zrušila, což nicméně avizovala již před nástupem do úřadu.

Na přelomu ledna a února 2022 se konaly také demonstrace proti přijetí novely pandemického zákona, který podle demonstrantů omezoval jejich občanské svobody. Jejich požadavky ale Fialův kabinet nebral na zřetel a novelu nakonec Poslanecká sněmovna zrychleně schválila ve stavu legislativní nouze. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek tehdy odmítl, že by zákon někoho šikanoval.

Protesty odborářů

Mezi další časté demonstrace patří protesty odborářů. Od jmenování současné vlády se jich uskutečnilo několik, například 8. října 2022 se konala Odborová demonstrace proti chudobě, kterou uspořádala Českomoravská konfederace odborových svazů. Demonstranti v době zvyšujících se cen po vládě požadovali regulaci cen vybraných komodit, zvýšení minimální mzdy nebo zavedení daně z mimořádných zisků.

Ani v tomto případě se vláda přímo s protestujícími nesetkala a vyjádřila se tak, že demonstrace podle ní nepomůžou. Premiér Fiala tehdy upozorňoval, že jeho vláda s odbory jedná pravidelně, což ostatně uváděl i tehdejší odborový předák Josef Středula. Kritizoval ale, že Fialova vláda podle něj nedělá dost a postupuje pomalu.

Další demonstrace odborů se uskutečnila 29. března 2023 kvůli reformě penzí. Protestující před sídlem vlády vyzvali Fialův kabinet k tomu, aby s politiky všech stran, s odbory a zaměstnavateli začala diskutovat o úpravách důchodového systému. Vláda ale tehdy měla výjezdní zasedání v Jeseníku a s protestujícími tak přímo v den protestu nejednala. O podobě penzijní reformy ovšem se zástupci odborů debatoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka o dva dny později.

jednání mezi odbory a zástupci vlády mělo dojít také při protestu odborářů, který se uskutečnil 27. listopadu 2023. Ministr Jurečka kvůli tomu zrušil svou cestu do Bruselu na zasedání Rady EU. Odboráři ale chtěli jednat jen v případě, že se schůzky zúčastní lídři všech pěti vládních stran. Jednání tak zrušili a nesetkali se ani s Marianem Jurečkou. Ten dorazil na samotný protest po jeho oficiálním skončení a s některými účastníky hovořil.

Protivládní demonstrace

Jedna z prvních velkých demonstrací proti vládě Petra Fialy se konala v září 2022. Na demonstraci s názvem „Česká republika na 1. místě“ přišlo zhruba 70 tisíc lidí, kteří požadovali snížení daní, ukončení protiruských sankcí a také demisi vlády. Spoluorganizátor demonstrace Jiří Havel tvrdil, že vyzýval premiéra Fialu k jednání, ale nedostal žádnou odpověď. Předseda vlády tehdy prohlásil, že se organizátoři hlásí k „proruské orientaci“ a jejich požadavky podle něj nejsou v zájmu České republiky. Obdobné požadavky měli organizátoři na demonstracích, které se konaly 28. září 2022 a v říjnu 2022.

Demonstrace proti vládě Petra Fialy pokračovaly i v roce 2023. Vedle lednových protestů pod sloganem „Česká republika na 1. místě“, pozornost upoutala demonstrace „Česko proti bídě“ z března 2023, při které se protestující snažili vniknout do budovy Národního muzea. Postoj premiéra Petra Fialy okomentoval pouze mluvčí vlády: „Pan premiér je přesvědčen, že projevy, vystupující i vznášené požadavky hovoří samy za sebe, a není je potřeba nijak dále komentovat.“ Činy protestujících odsoudil např. i ministr Rakušan:

Další „Protest proti bídě“ se konal v dubnu 2023. V květnu pak následovala demonstrace „Proti vládě“. Kvůli nespokojenosti s vládou Petra Fialy lidé opět protestovali v září 2023. Ani v jednom případě vláda s organizátory nejednala a např. k zářijovému protestu Fiala uvedl, „že shromáždění zaznamenal jen okrajově“ kvůli své účasti na Dnech NATO. 

Z této části tedy vyplývá, že zástupci vládní koalice protivládní protesty komentovali v médiích a na sociálních sítích, s jejich organizátory se ale nesnažili potkávat nebo s nimi jednat.

Protesty pedagogů 

V březnu 2023 proběhly protesty pedagogů, kteří žádali navýšení platů vysokoškolských vyučujících v humanitních a sociálněvědních oborech. Chtěli také více financí pro univerzity a zrovnoprávnění platových tarifů mezi jednotlivými obory. Organizátor tohoto protestu tvrdil, že není namířený proti vládě. Zástupci protestujících se tehdy sešlitehdejším ministrem školství Vladimírem Balašem a projednávali s ním situaci. Podle organizátorů protestů byla ale reakce vlády neuspokojivá.

Závěrečné hodnocení

Ačkoliv Patrik Nacher konkrétně neupřesňuje, jaké „jednání“ s protestujícími má na mysli, z předešlých odstavců je zřejmé, že vládnoucí koalice v některých případech s organizátory protestů jednala. Osobní setkání měla například se zástupci protestujících zemědělců nebo pedagogů. Jednání probíhala i s protestujícími odboráři. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Patrika Nachera jako nepravdivý.

Patrik Nacher

Patrik Nacher

Pravda
Aktivisté z organizace Poslední generace (tedy tzv. „třicítkáři“) uspořádali celkem 25 protestních pochodů po pražské magistrále. Ten poslední se konal 13. února 2024.

Poslanec Patrik Nacher v kontextu výroku mluví o protestu zemědělců, kteří svou protestní jízdou částečně zablokovali pražskou magistrálu. Říká, že z této formy protestu není nadšený. Uznává ale, že nespokojení farmáři mají právo demonstrovat, stejně jako ho mají např. tzv. „třicítkáři“.

Protesty „třicítkářů“ 

Demonstrace, o kterých Nacher hovoří, pořádá organizace Poslední generace. Označení „třicítkáři“ používají i některá média a vychází z toho, že tento environmentální spolek je v České republice známý hlavně skrze své demonstrace za zavedení maximální povolené rychlosti v Praze na 30 kilometrů za hodinu. Jejich protestní pochody se konaly převážně v Praze, obdobný protest ale proběhl např. i v Brně.

Organizátoři těchto pochodů kromě zklidnění dopravy dle vlastních slov bojují za humanizaci pražské magistrály a dodržení klimatického závazku. To by podle nich mělo zahrnovat např. instalaci světelných závor ve směru do centra, realizaci chybějících přechodů pro chodce a doplnění cyklopruhů v úseku mezi Vltavskou a Pankrácí.

Nejintenzivnější období protestních pochodů po pražské magistrále začalo loni na jaře, kdy se jich od 1. března do 28. června uskutečnilo 18. Od září se pak pochody obnovily a 13. února 2024 se uskutečnil poslední, celkově už 25. Na data všech pochodů se můžete podívat v tabulce níže. Dodejme, že po námi ověřované debatě Poslední generace oznámila, že s pochody na magistrále končí.

Už vloni na jaře proběhlo jednání mezi aktivisty a pražským magistrátem. Magistrát tehdy vyjádřil svou ochotu zahájit věcnou diskuzi s demonstranty a plán vytvořit pozici Zmocněnce pro zklidnění dopravy. Za tento přístup město požadovalo ukončení „blokád“, jak pochody označilo. Jednání k ukončení protestů ale nevedlo a např. Praha 8 v květnu zamítla požadavek na zavedení nejvyšší povolené rychlosti na 30 km/h.

Dodejme, že před zářijovým protestem pražský Magistrát zakázal vést pochod po pruzích magistrály, tedy obvyklé cestě pochodů. Soud ovšem toto nařízení později zrušil a pochody se do jednoho pruhu magistrály vrátily hned v následujícím měsíci.  

Shrnutí

Tzv. „třicítkáři“, tedy aktivisté z organizace Poslední generace, v Praze uspořádali celkem 25 protestních pochodů, jejichž cílem bylo především zklidnit dopravu. Výrok Patrika Nachera tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Europoslanec Alexandr Vondra ve vysílání CNN Prima News označil jednoho z organizátorů zemědělských protestů Zdeňka Jandejska za „loutku“ Andreje Babiše. Zároveň tvrdil, že Jandejsek v dopise ruské ambasádě (jehož pravost nelze ověřit) nabízel pomoc ruským okupantům na Ukrajině.

Patrik Nacher odkazuje na pořad Partie Terezie Tománkové, v jehož vysílání z 18. února 2024 diskutovali europoslanci Alexandr Vondra (ODS) a Markéta Gregorová (Piráti) a poslanci Robert Králíček (ANO) a Jan Hrnčíř (SPD) o tehdy chystaném protestu zemědělců v Praze. Ten se uskutečnil den po vysílání pořadu na CNN Prima News, tedy 19. února.

Alexandr Vondra, lídr kandidátky SPOLU v letošních volbách do Evropského parlamentu, v pořadu Partie podal svůj pohled na plánovaný protest zemědělců (video, čas 25:58–29:55). Během svého výstupu předložil dopis, který mu dle jeho slov předal někdo z „okruhu zemědělců“ (video, 27:23). Vondra o dopisu tvrdil, že ho po začátku války na Ukrajině poslal ruskému velvyslanci Zdeněk Jandejsek, zemědělský podnikatel, bývalý předseda Agrární komory ČR a zároveň jeden z organizátorů protestu zemědělců v Praze. „V podstatě (v dopise, pozn. Demagog.cz) nabízí kolaboraci Ruské federaci,“ shrnul (video, 26:38) Vondra obsah dokumentu, jehož pravost ovšem nelze ověřit.

Vondra v rozhovoru dále spojoval podnikatele Jandejska s Andrejem Babišem. Tvrdil, že Jandejsek je „figurkou“ bývalého premiéra (video, 26:49), pro Babiše „dělá špinavou práci“ a zároveň vytvářel „můstek“ mezi ním a dezinformační scénou. Na závěr Vondra řekl, že protest zemědělců má „čistě politický účel" (video, čas 29:09).

Zdroj: CNN Prima News, 18. února 2024 (video, čas 26:46)

Pro úplnost doplňme, že sám Vondra v Partii uváděl, že nemá jak potvrdit pravost dopisu (video, čas 37:19). „Jestli tohle je ‚fake‘, nebo není, to se ho (Zdeňka Jandejska, pozn. Demagog.cz) můžete zeptat,“ řekl k tomu (video, 27:11).

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám kopii dokumentu, který Vondra přinesl do studia, nepodařilo dohledat. Na záběrech z Partie lze rozeznat jen to, že je v hlavičce textu uvedený název zemědělské společnosti RABBIT Trhový Štěpánov, a. s., tedy společnosti, ve které Zdeněk Jandejsek zastává funkci předsedy představenstva.

Redakce CNN Prima News později upřesnila, že Vondrou předložený dopis obsahoval nabídku podpory ruským okupantům na Ukrajině. „Jsem rád, že dostávám zprávy o vaší vojenské operaci na Ukrajině. Nabízím Vám pomoc v podobě zásobování ruské armády a jsem připraven významně finančně přispět na financování techniky pro vaši armádu,“ citovala CNN Prima News azbukou psaný text. Podle tvrzení Zdeňka Jandejska nicméně tento dopis není pravý.

Závěr

Alexandr Vondra v pořadu Partie skutečně představil dopis, který podle něj Zdeněk Jandejsek, jeden z organizátorů protestu zemědělců v Praze, údajně adresoval ruskému velvyslanectví. V rozhovoru Vondra spojuje Jandejska s Andrejem Babišem a tvrdí, že bývalý premiér Jandejska využívá pro „špinavou práci“. Na závěr rozhovoru uvádí, že protest má „čistě politický účel“. Tvrzení Patrika Nachera, že se europoslanec Vondra pokusil spojit osobu Andreje Babiše s protestem zemědělců, tedy hodnotíme jako pravdivé. 

Pravda
Europoslanec Alexandr Vondra, člen stejné politické strany jako Marek Benda (ODS), hovořil o evropských dotacích, které čerpají firmy podnikatele Zdeňka Jandejska. Toto téma zmínil v neděli 18. února v pořadu Partie na CNN Prima News.

Poslanec Patrik Nacher (nestraník za ANO) výrokem reaguje na debatu o tom, jak velké dotace čerpají někteří zemědělci, kteří se 19. února připojili k demonstraci proti podmínkám v jejich oboru. Protest, při kterém zemědělci přijeli s traktory do Prahy a demonstrativně blokovali pražskou magistrálu, si totiž vysloužil kritiku od mnohých politiků.

Někteří z nich poukazovali na problémy plánovaného charakteru demonstrace, a to vzhledem k jeho dopadu na plynulost dopravy v Praze. Dalším vadilo údajné napojení organizátorů na proruskou scénu. V neposlední řadě si ale kritiku vysloužila i skutečnost, že někteří zúčastnění zemědělci čerpají nemalé dotace od EU, proti jejíž politice byla demonstrace zčásti namířena.

V této příležitosti padlo i jméno spoluorganizátora akce, podnikatele v zemědělství Zdeňka Jandejska. Podniky, ve kterých jeho osoba figuruje, totiž získaly na dotacích přes 2,2 miliady korun. Patrik Nacher se ale přiklání k názoru, že je tato kritika nepatřičná, neboť dotyční zemědělci obdrželi dotace legální cestou poté, co jim na ně vznikl nárok (video, čas 17:45). Ve výroku tvrdí, že Jandejska podobně kritizoval například europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Vondrova kritika podnikatele Jandejska

Europoslanec Vondra vystoupil v pořadu Partie na CNN Prima News 18. února (video), přičemž tématem diskuze byla právě (tehdy teprve plánovaná) demonstrace zemědělců. V průběhu pořadu Vondra prohlásil, že zemědělci se dnes mají lépe než v minulosti (video, čas 12:01) a dodal: „Podívejme se, (…) jaké pan Jandejsek má miliardové obraty, generuje stomilionové zisky, čerpá evropské dotace“ (čas 12:16).

Kromě toho podnikatele obvinil i z kolaborace s Ruskem (video, čas 0:48). Tu se snažil doložit dopisem v ruštině, kterým měl podnikatel údajně nabízet své služby ruské ambasádě týden po vypuknutí konfliktu na Ukrajině. „Je to v azbuce ruskému velvyslanci, kde v podstatě nabízí kolaboraci (…) Ruské Federaci,“ řekl Vondra (čas 1:09). Následně ale přiznal, že pravost dopisu nemá jak doložit (čas 1:43).

Závěr

Europoslanec Vondra se skutečně vyjadřoval na adresu Zdeňka Jandejska. Kromě obvinění z „kolaborace“ s Ruskem o něm v diskuzi na CNN Prima News řekl, že „(…) generuje stamilionové zisky, čerpá evropské dotace“. Nezmiňuje tedy doslovně, jak objemné dotace podnikatel čerpá. Zjevně ale naznačuje, že jde o nemalé peníze. Výrok poslance Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.

Zavádějící
Fialova vláda skutečně nenavrhla změnu valorizace církevních restitucí. Patrik Nacher ale srovnává systémy, které mají jiný způsob výpočtu i řádově jiné dopady na státní rozpočet. Valorizace restitucí v r. 2024 zvýší výdaje o 0,36 mld. Kč, u penzí by to bez úprav bylo 59 mld. Kč.

Patrik Nacher v rozhovoru uvádí, že se vláda Petra Fialy rozhodla kvůli vysoké inflaci zpomalit růst důchodů, ale u církevních restitucí, které jsou také navázané na růst inflace, změny neprovedla. V  debatě konkrétně kritizuje slova Michaela Kohajdy o tom, že stát úpravou valorizace penzí „ušetří“ v roce 2023 19 miliard Kč a v roce 2024 dalších zhruba 30 miliard Kč. Podle Nachera totiž tyto peníze náleží seniorům.

Připomeňme, že Fialův kabinet v Parlamentu prosadil změnu parametrů, podle nichž se v červnu 2023 při mimořádné valorizaci penzí zvýší důchody. Podle dřívějšího znění zákona o důchodovém pojištění mělo při této valorizaci v mimořádném termínu dojít k navýšení zásluhové (procentní) části důchodů o tolik procent, kolik činí růst spotřebitelských cen (inflace). V tomto případě se tedy mělo jednat o nárůst o 11,5 % (.doc, str. 1), čímž by se průměrný důchod navýšil o 1 770 Kč.

Vládní novela ale valorizaci upravila tak, že se v červnu penze navýší každému důchodci o pevnou částku 400 Kč (.doc, str. 3) a zároveň dojde k navýšení procentní výměry o 2,3 %. Celkově se tak průměrný důchod zvýší jen o 760 Kč, tedy nikoli o celý nárůst inflace.

V případě, že by se důchody v červnu 2023 valorizovaly podle dříve platných pravidel, znamenalo by to dle Ministerstva práce a sociálních věcí v letošním roce nárůst výdajů o 34 miliard korun (.pdf, str. 1). Snížením valorizace, kterou prosadila vláda Petra Fialy, nakonec v roce 2023 dojde k nárůstu výdajů o 15 miliard Kč (.pdf, str. 4, 9). Co se týče roku 2024, důvodová zpráva k vládní novele uvádí, že bez změny valorizace by v příštím roce vzrostly výdaje na důchody o 59 miliard Kč (.pdf, str. 4, 9). Díky novelizaci se ale výdaje zvýší o cca 26 miliard Kč.

Patrik Nacher porovnává tuto změnu pravidel mimořádného navýšení důchodů s výplatou církevních restitucí. Jejich výplata se totiž také váže na růst inflace. Podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi se stát od roku 2013 zavázal církvím vyplatit finanční náhrady v celkové výši cca 59 miliard Kč, které jim bude splácet v ročních splátkách až do roku 2043, tj. třicet let.

Dle zákonné úpravy se přitom nesplacená částka restitucí „každoročně zvyšuje o míru roční inflace zveřejněnou Českým statistickým úřadem pro kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku výplaty konkrétní roční splátky“. Pro rok 2023 je tedy použita průměrná roční míra inflace v ČR za rok 2021, která činila 3,8 %.

Celková suma, kterou stát církvím ještě dluží, tak v roce 2023 kvůli inflaci vzrostla o přibližně 1,8 miliardy Kč. Konkrétně letos dosahuje necelých 48 mld. Kč (po vyplacení loňské splátky; .pdf, str. 2). Samotná splátka, kterou stát musí církvím v roce 2023 vyplatit, se podle informací (.pdf, str. 1–2) Ministerstva financí kvůli inflaci zvýšila o 87,8 milionu korun.

V roce 2024 se poté celkový restituční dluh zvýší o další 6,9 miliardy Kč v důsledku loňské 15,1% inflace. Pro státní rozpočet na rok 2024 to bude znamenat, že se splátka zvýší o 362 milionů korun (.pdf, str. 1–2). V roce 2025 podle odhadů dluh naroste o 5,2 miliardy (v závislosti na míře inflace za rok 2023), což by mělo vést k navýšení splátky o 287 milionů korun (.pdf, str. 1–2).

Zdroje dat v tabulce: zákon č. 428/2012 Sb.; Ministerstvo financí (.pdf); ČSÚ.

Vhodné je zde také dodat, že zmíněná celková částka cca 59 miliard Kč církvím podle zákona náleží jako finanční náhrada za majetek (lesy, pole a nemovitý majetek), který již stát v restitucích církvím nemohl vrátit. Smlouvy o vypořádání, v jejichž rámci se stát zavázal náhrady vyplatit, uzavřely jednotlivé církve a náboženské společnosti s ČR v roce 2013. Součástí těchto smluv muselo být dle zákona právě i ujednání o tom, že stát nesplacené částky finanční náhrady každoročně navyšuje podle míry inflace (dosažené o dva roky nazpět). 

Připomeňme také, že Ústavní soud v roce 2019 například zrušil zdanění finančních náhrad, které v té době prosadila vláda Andreje Babiše s podporou KSČM a SPD. Podle nálezu Ústavního soudu tehdy stát „nepřípustně retroaktivním způsobem“ (se zpětnou účinností) fakticky rozhodl o snížení „finanční náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání“. Toto dodatečné snížení finanční náhrady podle soudu porušovalo základní principy demokratického právního státu.

Závěr

V případě církevních restitucí nebyl systém automatické valorizace skutečně nijak novelizován a vláda v tomto volebním období ani nenavrhla jeho úpravu.

Patrik Nacher ve výroku nicméně srovnává dva případy valorizace, které nejsou zcela stejné. Valorizace církevních restitucí se řídí růstem inflace, k němuž došlo o dva roky nazpět. Mimořádná valorizace důchodů naopak vychází z aktuálnějšího růstu cen – červnová valorizace konkrétně z období od července 2022 do ledna 2023. 

Rozdílné jsou ale především dopady těchto valorizací na státní rozpočet. Valorizace církevních restitucí v roce 2023, která vychází z míry inflace 3,8 % za rok 2021, znamená pro státní rozpočet navýšení výdajů o 87,8 milionu Kč. V roce 2024, kdy se při výpočtu použije již vysoká míra inflace z roku 2022 (15,1 %), se kvůli valorizaci splátka finančních náhrad zvýší o 362 milionů Kč (viz tabulka výše). Dopad valorizace penzí na státní rozpočet je však řádově vyšší. V roce 2023 by se bez vládní novely výdaje na důchody zvýšily o 34 miliard Kč, v roce 2024 pak o cca 59 miliard Kč (.pdf, str. 4, 9).

Z těchto důvodů proto výrok Patrika Nachera hodnotíme jako zavádějící. Doplňme také, že Ústavní soud v minulosti již pokus o snížení finančních náhrad církvím zrušil.

Pravda
Zbyněk Stanjura na svém facebooku před sněmovními volbami zveřejnil příspěvek, ve kterém se ke zvyšování daně z nemovitosti stavěl odmítavě. Navzdory tomu vláda tento krok v současnosti zvažuje.

Patrik Nacher mluví o plakátu, který koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) použila v kampani před sněmovními volbami v říjnu 2021. Koalice se prostřednictvím plakátu vymezovala proti zvyšování daně z nemovitosti, přičemž právě toto sdělení na svém facebooku v srpnu 2021 sdílel Zbyněk Stanjura (ODS). V komentáři k příspěvku tehdy napsal: „Nápad na zvýšení daně z nemovitostí je opravdu nebezpečný. (…) To není správná cesta. My naopak chceme digitalizaci, zjednodušení stavebního řízení a nízké daně.“

Sama ODS na svém facebookovém účtu o několik týdnů dříve zveřejnila příspěvek s podobně odmítavým vyjádřením Zbyňka Stanjury. Citovala zde jeho slova: „Stát nesmí trestat lidi za to, že si koupí byt nebo dům. Nebo provozovnu, kde podnikají, aby uživili sebe a rodinu. Zvyšování daně z nemovitosti nepřipustíme.

Hodí se ovšem doplnit, že se jednalo pouze o stanovisko koalice SPOLU, nikoliv všech stran současné vládnípětikoalice. Například vládní Piráti se před sněmovními volbami k návrhům na zvyšování daně z nemovitosti v určitých případech nestavěli tak odmítavě. Pirátský senátor Lukáš Wagenknecht např. v květnu 2021 vyjádřil podporu zvyšování daně z nemovitosti u velkých firem. V diskuzi na CNN Prima News tehdy uvedl (video, čas 39:55): „Pokud tady máme společnosti, které na zelené louce z půdního fondu staví krabice za městy, (…) kde nejsou ani zaměstnanci, tak tyto velké společnosti, proč se o tom (zvýšení daně z nemovitosti, pozn. Demagog.cz) nebavit.

Nynější ministr financí Zbyněk Stanjura se na svých sociálních sítích před sněmovními volbami skutečně stavěl odmítavě ke zvyšování daně z nemovitosti. Naopak letos 15. března řekl, že podle něj by se daň z nemovitosti mohla zvýšit až dvojnásobně. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost je vhodno doplnit, že předseda Pirátů Ivan Bartoš 15. března Stanjurův návrh komentoval slovy, že mezi stranami vládní koalice na zvýšení daně z nemovitosti zatím není shoda.