Patrik Nacher

V pražském metru bývá nejkratší interval mezi jednotlivými vlaky ve špičce na lince C 115 sekund. Na trase B se ve špičce jedná o 140 sekund, na trase A pak o 150 sekund.

O možném snížení těchto intervalů se začalo diskutovat v roce 2020, kdy Dopravní podnik hl. m. Prahy zahájil konzultace s potenciálními dodavateli automatických řídicích systémů metra. Právě zavedení provozu bezobslužných vlaků by totiž mimo jiné umožnilo zkrácení stávajícího 115sekundového intervalu na lince C až na 85 sekund. Pražský dopravní podnik však uvádí, že nynější technologie systému zabezpečení vlakové trasy na lince C zkrácení intervalu nedovoluje.

Slovenský manažer Matej Augustín doplnil (.pdf, str. 78) neobsazené členské místo v představenstvu Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) v prosinci 2019. Na tuto pozici ho prosazoval tehdejší náměstek primátora Petr Hlubuček. Oba nyní figurují jako obvinění v kauze Dozimetr, která se týká právě pražského dopravního podniku.

Členové dozorčí rady za Piráty a sdružení Praha sobě dávali před chystanou volbou najevo, že pro Mateje Augustína hlasovat nebudou. „Za nás jako zástupce Prahy Sobě v dozorčí radě ale stále platí, že pana Augustína do funkce nepodpoříme,“ uvedl tehdy předseda dozorčí rady a náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě). „Piráti do funkce v představenstvu DPP nepodpoří nikoho, kdo neprošel otevřeným výběrovým řízením,“ řekla poradkyně pražského primátora Hřiba Martina Vacková. 

Z veřejně dostupných zdrojů se nicméně nelze dozvědět, kteří členové dozorčí rady DPP pro Augustína hlasovali. Žádné záznamy jednání ani hlasování totiž nejsou veřejně dostupné. K dispozici je pouze strohé usnesení (.pdf) o jeho zvolení ve Sbírce listin.

I přesto se však v médiích objevily zmínky o tom, jak mělo hlasování probíhat. Podle serveru Seznam Zprávy se pro volbu Augustína vyslovilo osm z patnácti členů rady. Do čela dopravního podniku se měl dostat díky hlasům za Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a hnutí STAN) a zástupce z řad odborů DPP.

Ivo Vašíček, tehdejší člen dozorčí rady za Piráty, po hlasování uvedl, že on ani jeho pirátský kolega pro Mateje Augustína nehlasovali. Web Zdopravy.cz informoval, že Matej Augustín prošel při hlasování pouze o jeden hlas a pro byl nakonec i Adam Scheinherr z Prahy sobě. Ten na konci letošního června v rozhovoru pro Respekt nepřímo připustil, že pro Augustína hlasoval.

Tyto informace však z veřejně dostupných zdrojů nelze potvrdit. Jak jsme zmínili výše, hlasování dozorčí rady DPP není veřejné, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Patrik Nacher mluví o Dopravním podniku hl. m. Prahy (DPP) v souvislosti s kauzou Dozimetr, kvůli které se v podniku odehrály zásadní změny. Odvolán byl kromě člena představenstva Mateje Augustína i člen dozorčí rady Petr Hlubuček (STAN).

Dopravní podnik je největší firmou, kterou hl. m. Praha vlastní. Její dozorčí radu volí pražští radní, ta následně volí členy představenstva. Dozorčí rada představuje pro město kontrolní orgán, kterým magistrát realizuje svá vlastnická práva. Mezi její členy se mohou řadit jak nominanti politických stran, tak vítězové výběrových řízení z řad zaměstnanců.

Aby bylo možné výrok Patrika Nachera ověřit, je potřeba zkoumat složení rady hl. m. Prahy a dozorčí rady DPP v průběhu volebních období. Seznam členů dozorčí rady dopravního podniku od roku 1993 lze nalézt v obchodním rejstříku. Informace o stranické příslušnosti některých lidí, kteří byli členy dozorčí rady v prvním volebním období let 1990 až 1994, nicméně nejsou ve veřejně dostupných zdrojích dohledatelné. V rámci našeho ověření se proto zaměříme na volební období začínající rokem 1994.

Volební období 1994 až 1998

Po volbách do zastupitelstev obcí na podzim roku 1994 koalici v Praze utvořily ODS, ODA a KDU-ČSL. V opozici tak skončila například Strana zelených, ČSSD či KSČM. Mezi členy dozorčí rady DPP byl v tomto volebním období i Jiří Paroubek (.pdf, str. 1) za ČSSD či Petr Zajíček za KSČM.

Volební období 1998 až 2002

Po volbách v listopadu 1998 do pražské rady zasedla koalice ODS a ČSSD. Primátorem byl do května 2002 Jan Kasl (ODS), v červenci ho nahradil Igor Němec (ODS). V opozici tehdy stála KSČM a Čtyřkoalice, která spojovala KDU-ČSL, Unii svobody, Občanskou demokratickou alianci a Demokratickou unii.

Členem dozorčí rady byl po celé toto období například výše zmiňovaný Petr Zajíček za KSČM (.pdf, str. 1). V únoru 1999 byl do rady zvolen i Vladimír Göringer, člen (.pdf, str. 1) opoziční Unie svobody, který v radě zůstal (.pdf, str. 9) až do března roku 2003 (.pdf, str. 9).

Volební období 2002 až 2006

Praha zůstala v těchto letech v rukou ODS a ČSSD, na post primátora zasedl Pavel Bém (ODS). V řadách opozice nadále zůstávala KDU-ČSL, Unie svobody, která se v roce 2001 sloučila s Demokratickou unií, dále pak koalice Sdružení nezávislých, Strany zelených a Strany pro otevřenou společnost a také uskupení Demokraté Jana Kasla.

Opozici v dozorčí radě reprezentoval (.pdf, str. 9, 61) v tomto volebním období například Petr Moos ze Sdružení nezávislých.

Volební období 2006 až 2010

Primátorem zůstal Pavel Bém (ODS) a v radě převažovali jeho spolustraníci, ČSSD se ale v tomto období zařadila k opoziční KSČM a v radě ji nahradili zástupci SNK Evropští demokraté a Strany zelených. Po vypuknutí kauzy Opencard v roce 2009 zůstala ODS v pražské radě sama.

V dozorčí radě na hospodaření DPP v tomto volebním období dohlížel (.pdf, str. 8) kromě zástupců radních stran i sociální demokrat Karel Březina, který v ní setrval i v roce 2010 (.pdf, str. 16).

Volební období 2010 až 2014

Pražský magistrát od podzimu 2010 nadále ovládala ODS, která nicméně rok po volbách ukončila stávající spolupráci s ČSSD. V listopadu 2011 se spojila s TOP 09 a tato koalice Prahu spravovala až do května roku 2013. Primátorem se na začátku volebního období stal Bohuslav Svoboda (ODS), v květnu 2013 byl ale v tajné volbě ze svého postu odvolán spolu s dalšími dvěma radními za ODS. Svou rezignací je následovali další dva jejich spolustraníci a menšinovou radu utvořila TOP 09 s podporou ČSSD.

V době první koalice, tedy ODS a ČSSD, se v dubnu 2011 stal členem dozorčí rady DPP Jiří Pařízek za TOP 09. Následná změna koalice na ODS a TOP 09 na podzim 2011 se odrazila i v dozorčí radě pražského dopravního podniku. V listopadu 2011 z ní byl odvolán Antonín Weinert (ČSSD) a tři zástupci ODS – Milan Richter, Dalibor Mlejnský a Marek Ječmének. Nahradili je členové TOP 09 Jiří Nouza a Michal Štěpán a také občanský demokrat Karel Hanzlík. Opozici v ní ale nadále reprezentoval Miloslav Ludvík (ČSSD), který byl nicméně na konci února 2012 odvolán (.pdf, str. 42) a ČSSD (ani jiná opoziční strana) tak v dozorčí radě neměla svého zástupce.

Další zástupci ČSSD se do dozorčí rady dostali až v srpnu 2013, kdy byl do rady zvolen (.pdf, str. 5) Vojtěch Kocourek (ČSSD), o tři měsíce později se k němu přidal (.pdf, str. 9, 75) i jeho spolustraník Karel Březina. V té době už nicméně v Praze vládla třetí koalice, tj. TOP 09 s podporou ČSSD. Nyní opoziční ODS však v dozorčí radě svého zástupce měla, jelikož až do prosince 2014 byla její členkou např. Andrea Vlásenková (ODS).

Volební období 2014 až 2018

Na pražský magistrát se na podzim 2014 poprvé dostalo hnutí ANO a postu primátorky se ujala Adriana Krnáčová. V radě se k ANO přidala i ČSSD a trojkoalice Strany zelených, KDU-ČSL a STAN. Do opozice se tak postavila nejen KSČM, ale také ODS, TOP 09 a Piráti.

Nová administrativa první změny v dozorčí radě DPP provedla (.pdf, str. 13) už v prosinci 2014, kdy z ní odvolala výše zmíněnou Andreu Vlásenkovou (ODS), Martina Dlouhého (TOP 09) i jeho spolustraníky Jiřího Pařízka, Michala Štěpána, Jana Vašíčka a Marka Doležala. Poslední jmenovaný do ní ale byl ještě v prosinci 2014 znovuzvolen (.pdf, str. 25) a členem zůstal až do konce volebního období.

Prázdná místa v tomto kontrolním orgánu vyplnili (.pdf, str. 9) zástupci ANO Petr Novotný, Jarmila Bendová, Jaroslav Štěpánek a Martin Slabý spolu s Petrou Kolínskou (SZ), Petrem Hlubučkem (STAN), Petrem Dolínkem (ČSSD) a jeho spolustraníkem Vojtěchem Kocourkem, který se – podobně jako Doležal – vrátil po svém dřívějším vyloučení (.pdf, str. 13). Doplňme, že členem dozorčí rady byl spolu s těmito koaličními kandidáty zvolen i Petr Šimůnek (KSČM), který na tomto postu zůstal až do prosince 2018.

Volební období 2018 až 2022

Do současné pražské rady se v říjnu 2018 dostali zástupci Pirátů, kteří na post primátora dosadili Zdeňka Hřiba, a také Praha sobě a koalice Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL). Proti nim se do opozice postavili zastupitelé z ODS a ANO.

Po posledních komunálních volbách došlo v dozorčí radě DPP k zásadním změnám a nástupu mnoha nových tváří. Jejími členy zůstali (.pdf, str. 8) Petr Hlubuček (STAN), Marek Doležal (TOP 09), Petra Kolínská za Prahu sobě (.pdf) a několik dozorujících z řad zaměstnanců. Vrátil se i Michal Štěpán (TOP 09).

Dřívější členy z minulého volebního období na konci roku 2018 nahradili (.pdf, str. 8) členové Prahy sobě Adam Schneiherr, Pavel Vyhnánek a Michal Zdeněk spolu s Tomášem Mikeskou (STAN) a několika nestraníky a dopravními specialisty. V roce 2021 se k nim pak přidali (.pdf, str. 108) Jan Lička (Piráti) a nestraník Jakub Jiran, který je registrovaným příznivcem Pirátů.

Závěrem shrňme, že v každém volebním období od roku 1994 až do voleb v roce 2018 byl v dozorčí radě Dopravního podniku hl. m. Prahy alespoň jeden zástupce magistrátní opozice. Ve volebním období let 2010 až 2014 opozice svého člověka v dozorčí radě DPP zhruba rok neměla, ve zbývajícím čase ostatních tří let nicméně ano. Od začátku aktuálního volebního období se ovšem žádný zástupce opozice členem dozorčí rady DPP skutečně nestal, a výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.

Patrik Nacher svým výrokem v souvislosti s kauzou Dozimetr poukazuje na to, že pražský dopravní podnik (DPP) hospodaří s velkým objemem peněz, a tak je pochopitelné, že dlouhodobě existují snahy se na provozu Dopravního podniku obohatit.

Patrik Nacher použil slovo rozpočet, celkový objem příjmů DPP ale v účetnictví podniku zachycuje obrat. Pojem rozpočet se v dokumentech DPP používá (.pdf) především v souvislosti s dotacemi z rozpočtu hl. města Prahy. V rámci ověření tohoto výroku se proto zaměříme právě na obrat.

Následující graf zachycuje obraty DPP v posledních několika letech tak, jak jsou uvedeny ve výkazech zisků a ztrát obsažených ve výročních zprávách. Můžeme vidět, že se obrat skutečně dlouhodobě pohybuje v rozmezí cca 21–23 miliard korun za rok a v posledním roce dosáhl právě Patrikem Nacherem uvedených 22 mld. Kč.

Zdroje dat ke grafu: 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 (vše .pdf).

Patrik Nacher poukazuje na kauzu Dozimetr, která se na veřejnost dostala v červnu 2022. Policie akci Dozimetr spustila 15. června 2022 na pražském magistrátu a v dopravním podniku (DPP) a obvinila celkem 13 lidí včetně manažerů dopravního podniku, politiků, podnikatelů a lobbistů.

„Policie tvrdí, že organizovaná skupina systematicky obsadila klíčové pozice v dopravním podniku tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat různá výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky,“ psala o kauze ČTK.

Mezi nejvýraznější osoby a údajné „hlavy“ organizované skupiny lze označit tehdy vysoce postaveného politika hnutí STAN a člena dozorčí rady dopravního podniku Petra Hlubučka.

Patrik Nacher ve svém výroku zmiňuje také náměstka primátora za uskupení Praha sobě, Adama Scheinherra. Ten byl totiž v době, kdy dopravní podnik údajně ovládla organizovaná skupina, předsedou dozorčí rady podniku. Scheinherr nicméně údajně oznámil podezření z korupce na policii, v dopravním podniku ale dál působil spolu s některými později obviněnými.

Zapojení funkcionářů dopravního podniku

Abychom však mohli zhodnotit výrok poslance Nachera, podívejme se podrobněji na organizační strukturu DPP. Představenstvo DPP, o kterém poslanec Nacher hovoří, má skutečně celkem pět členů – předsedu, místopředsedu a tři členy.

Před vypuknutím kauzy Dozimetr byl členem představenstva také jeden z obviněných Matej Augustín. Ten byl kvůli zapojení do kauzy odvolán z představenstva dozorčí radou hned v den policejního zátahu a nahradil ho dosavadní technický ředitel metra Marek Kopřiva. Další členové představenstva obviněni nebyli, nejsou s kauzou ani více spojováni.

Někteří další obvinění ale na pozicích v DPP figurovali. V dozorčí radě seděl zmíněný Petr Hlubuček, další obviněný Dalibor Kučera byl vedoucím právního odboru, Luděk Šteffel vedoucím jednotky IT technologií a Martin Vejsada vedoucím odboru technické správy objektů.

Celkem tedy bylo obviněno pět lidí z dopravního podniku, z nichž jen Matej Augustín byl členem představenstva. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako nepravdivý.

Na úvod zmiňme, že Patrik Nacher svým výrokem poukazuje na to, že ač se současná pražská vládnoucí koalice prezentovala jako transparentní, ředitel dopravního podniku nebyl vybrán na základě výběrového řízení. Patrik Nacher doslova řekl (video, čas 1:27:58): „(…) koalice, která se od voleb prezentovala, jako že bude transparentní – a já jsem tady říkal třeba, že ředitelé firem budou jmenováni na základě výběrového řízení, tak i ředitel dopravního podniku nebyl jmenován, ale byl bez výběrového řízení.“ Vzhledem ke kontextu jeho slova chápeme tak, že ředitel dopravního podniku nebyl jmenován na základě výběrového řízení. Znění výroku jsme proto za účelem srozumitelnosti upravili.

Generálním ředitelem a předsedou představenstva Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) je Petr Witowski. Ten se stal řadovým členem představenstva 19. prosince 2018, kdy ho do funkce vybrala dozorčí rada podniku. Už o den později jej představenstvo (bez výběrového řízení) zvolilo do svého čela, tedy do funkce předsedy představenstva, a zároveň jej potvrdilo ve funkci generálního ředitele firmy. Petr Witowski se tedy do funkce generálního ředitele DPP skutečně dostal bez výběrového řízení.

Dodejme, že i předchozí ředitel DPP Martin Gillar byl do funkce zvolen představenstvem podniku.

Jan Farský oznámil odjezd na půlroční stáž ve Spojených státech amerických na Oregonské státní univerzitě na svém Twitteru 10. ledna 2022.

Podle svých vlastních slov požádal Farský o stipendium před necelými dvěma lety a o získání podpory se dozvěděl již v březnu minulého roku. Od té doby tedy skutečně věděl o možnosti odcestovat na tuto půlroční stáž. Definitivní rozhodnutí odjet podle něj padlo v prosinci 2021 po rozhovoru s premiérem Petrem Fialou. V prosinci se o jeho rozhodnutí dozvěděl také poslanecký a senátorský klub hnutí STAN.

Nejprve zasaďme výrok do kontextu. Kauza neprůhledného financování hnutí STAN se začala řešit již v polovině prosince, kdy MF DNES zveřejnila informace o tom, že hnutí Starostové a nezávislí dostalo po volbách finanční příspěvky v hodnotě přes 3 miliony korun. Příspěvky přicházely v sumách od 100 do 200 tisíc korun. Měly pocházet od firem, které podle MF DNES ovládají vzájemně provázaní podnikatelé nebo společnosti z Kypru, případně je „v minulosti kyperské firmy založily“. 

O den později pak také MF DNES uvedla, že existuje propojení mezi dárcovskými firmami a Věslavem Michalikem. Jméno tohoto bývalého kandidáta na post ministra průmyslu a obchodu za STAN bylo již dříve spojováno s netransparentními osobními půjčkami, které mu měla poskytovat společnost se sídlem právě na Kypru. 

Poslanec Nacher nicméně odkazuje především na článek ze čtvrtka 13. ledna, který vyšel na webu Seznam Zprávy. Ten analyzoval povolební finanční dary hnutí STAN a upozornil na to, že za finančními příspěvky v hodnotě několika milionů korun stojí trojice podnikatelů, přičemž jeden z nich je v současnosti trestně stíhaný. Proti zbylým dvěma bylo navíc trestní stíhání vedeno v minulosti. Článek také zmiňuje dary hnutí STAN od firmy REMA, která „podle některých právních názorů žádný dar politické straně či hnutí nebyla oprávněna poskytovat, jelikož působí v oblasti recyklace elektroodpadu, kde to nový zákon zakazuje“.

Ačkoliv hlavním tématem textu Seznam Zpráv nebyla primárně neprůhledná struktura financování spojená s firmami z Kypru, o které hovoří poslanec Nacher, článek se o ní zmiňuje. „Finance poskytly mimo jiné společnosti vlastněné neprůhlednými skořápkami na Kypru a v Lucembursku,“ stojí v něm například. Vzhledem k tomu, že s touto kauzou přišla jako první MF DNES a později ji doplnily i Seznam Zprávy, můžeme říct, že se o ní hovořilo opakovaně. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že 18. ledna následně předseda STAN Vít Rakušan oznámil, že hnutí „vrátí veškeré dary, které dostalo od právnických osob od sněmovních voleb až do dnešního dne“. Jednat by se mělo o celkem 3,42 milionu korun.

Jan Farský, člen hnutí Starostové a nezávislí, oznámil 10. ledna na svém Twitteru přijetí na půlroční stáž na americké Oregonské státní univerzitě, kde získal stipendium. 

Následně dodal, že stáž konzultoval jak s předsedou STAN Vítem Rakušenem, tak s premiérem Petrem Fialou, kteří ho v tomto podpořili. V souvislosti s tím také, dle svých slov, rezignuje na post předsedy poslaneckého klubu STAN. 

Jan Farský měl odlétat do USA ve čtvrtek 13. ledna, avšak kvůli hlasování o důvěře vlády let odložil a zůstal. Po zveřejnění informací o jeho pobytu v USA se zvedla vlna kritiky, kdy opozice požadovala rezignaci Farského na jeho poslanecký mandát. Navzdory této kritice však Farský na stáž do USA odcestoval.

Závěrem uveďme, že poslanec Nacher ve svém výroku hovoří o době 8 měsíců, po kterou má poslanec Farský chybět ve Sněmovně s tím, že informace o této lhůtě má pocházet od hnutí STAN. Žádné takové přímé vyjádření se nám nepodařilo dohledat. Nicméně sám poslanec Farský 11. ledna v pořadu Události, komentáře (video od 34:00) řekl, že původní plánovaná doba jeho pobytu v USA činila skutečně 8 měsíců. V současné době má ale údajně „předjednáno“ zkrácení této lhůty na půl roku. 

Jak toto předjednání dopadne, nelze v současnosti predikovat. Nicméně vzhledem k tomu, že z veřejně dostupných zdrojů lze dovodit, že pobyt Farského v USA může trvat až 8 měsíců, hodnotíme daný výrok jako pravdivý.

Několik vládních poslanců si v rámci svých vystoupení na 6. schůzi Sněmovny, na které se jednalo především o vyslovení důvěry vládě Petra Fialy, neodpustilo kritiku opozičních poslanců z řad hnutí ANO.  

Například poslanec Marek Benda (ODS) při své řeči zmínil: „Dlouhou dobu jsem myslel, že to bude normální, ale když jsem slyšel poslance Kolovratníka (poslance za ANO, pozn. Demagog.cz), kterého jinak pokládám za poměrně racionální bytost, jak říká šestou větu: A na závěr..., tak jsem pochopil, že to dnes racionální nebude (…).“ Pro úplnost uveďme, že v tomto případě Marek Benda Martinu Kolovratníkovi trochu křivdil, protože ten ve svém předcházejícím, přibližně 25minutovém vystoupení použil podobnou formulaci pouze zhruba čtyřikrát.

Patrik Nacher nicméně ve svém výroku pravděpodobně reaguje na slova poslance Pavla Žáčka (ODS), který ve svém příspěvku pronesl: „Je to radost slyšet kolegy z ANO, že jsou schopni mluvit souvisle, že neslyšíme jenom ten ječák premiéra Babiše.“ Proti Žáčkově vyjádření se ihned ohradili následující řečníci Robert Králíček či Alena Schillerová z hnutí ANO, kteří ho žádali, aby je neurážel.

Později při projednávání také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) poprosil poslance z hnutí ANO, aby své projevy „nečetli z papírů“. Kritizoval také to, že některá vystoupení opozičních poslanců podle něj nesouvisela se situací řešenou na aktuálním jednání. „A když už si to píšete sami nebo možná u některých je to někým jiným napsáno, tak poprosím, ať jsou tam potom relevantní pravdivé informace,“ dodal Jurečka.  

K psaným projevům se následně vyjádřil také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS): „Očekával jsem debatu. Někdy jsem se i dočkal, ale spíš to byl večer, nebo dopoledne, odpoledne a večer přátel čtení napsaných textů. Proč ne, mnohým to čtení šlo docela dobře a chci ocenit ty, kteří mluvili spatra, nejenom z poznámek, protože takhle je to debata.“

Během téměř 24 hodin dlouhé schůze, na jejímž závěru získal Fialův kabinet důvěru, tedy skutečně zazněly invektivy podobné těm, které zmiňuje Patrik Nacher. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.