Patrik Nacher

Jedním ze základních principů Evropské unie je princip přednosti unijního práva před vnitrostátním právem. Tento princip je formulován v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (.pdf, str. 18). Podle tohoto ustanovení „členské státy učiní veškerá vhodná obecná nebo zvláštní opatření k plnění závazků, které vyplývají ze Smluv nebo z aktů orgánů Unie (…) a usnadňují Unii plnění jejích úkolů a zdrží se všech opatření, jež by mohla ohrozit dosažení cílů Unie“. Princip přednosti unijního práva před vnitrostátním je podle jednoho z prohlášení připojeného k Lisabonské smlouvě dovozován i na základě ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie.

Tento unijní princip se odráží i v některých konkrétních ustanoveních vnitrostátního práva České republiky. Na ústavní úrovni je v čl. 1 odst. 2 Ústavy řečeno, že „Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva“, v článku 10 je pak uvedeno, že „stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva“. Bezrozpornost vnitrostátního a mezinárodního práva, mezi které řadíme i unijní, má zajišťovat rovněž § 86 odst. 3 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který stanovuje, že důvodová zpráva návrhu zákona obsahuje „zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy“. Nejkonkrétněji je tento požadavek artikulován v čl. 2 odst. 2 písm. c) Legislativních pravidel vlády, podle kterého „při přípravě právního předpisu je třeba dbát, aby právní předpisy byl v souladu s právem Evropské unie“.

Česká evakuace z hlavního města Afghánistánu započala v neděli 15. srpna 2021 hodinu před půlnocí SELČ, kdy první evakuační let odstartoval z kábulského letiště. Stroj i s 46 českými občany, jejich spolupracovníky a rodinami přistál na pražském letišti v Kbelích následující den ráno, tedy v pondělí 16. srpna.

Další armádní speciál, tentokrát s 87 lidmi na palubě, přistál na tomtéž letišti 17. srpna. V armádním letadle byl například také velvyslanec v Kábulu Jiří Baloun.

Třetí a poslední let z Kábulu přistál v Praze hned další večer, tedy 18. srpna, na palubě bylo 62 osob. Čtyři z nich byli Afgánci, o jejichž přepravu požádalo Slovensko. Mezi dalšími pak letoun převezl například české vojáky, kteří se na organizaci podíleli, afgánské tlumočníky s rodinami a další spolupracovníky.

Evakuační lety tedy v rozmezí 4 dní přepravily z Afganistánu do České republiky 195 osob, z nich 170 Afgánců, kteří byli armádními spolupracovníky, tlumočníky či jejich rodinnými příslušníky. Často zmiňovanými byly v tomto kontextu seznamy Ministerstva obrany, které obsahovaly jména těch, kteří měli být v případě nouze evakuováni. Spolek Vlčí máky zmiňoval, že v Afganistánu údajně zůstali další spolupracovníci i s rodinami. Volání po dalším evakuačním letu již však nebylo vyslyšeno. Podle vládních vyjádření byli evakuováni všichni, kdo evakuováni být měli.

K 19. srpnu se z Afganistánu evakuačními lety dohromady dostalo (video, čas 7:09) přes 8 000 osob, nejvíce na palubách letů armády USA. Americké lety převezly 5 200 lidí.

Islamistické hnutí Tálibán ovládlo afghánské hlavní město Kábul 15. srpna 2021. Od té doby byly zrušeny všechny civilní spoje a odbavit šlo pouze vojenské lety. Jednotlivé země se pak snažily z Afghánistánu evakuovat své občany a spolupracovníky. Česká republika v srpnu zorganizovala tři evakuační lety, během kterých se do ČR dostalo celkem 195 lidí včetně 170 afghánských spolupracovníků a jejich rodin.

První český letoun byl na cestě do Afghánistánu již v neděli ráno 15. srpna. Se 46 lidmi na palubě pak z Kábulu odletěl zpátky do Česka kolem 23:00 SELČ. Ten den byly na cestě do nebo z Kábulu mimo letadel Spojených států také letadla britská a kanadská. Například kanadské letectvo přímo z Kábulu evakuovalo své občany a afghánské spolupracovníky již 12., 13., 14. a 15. srpna.

Vzhledem k nedostupnosti ucelených dat o příletech a odletech z Kábulského letiště v neděli 15. srpna, kdy byla situace na letišti velmi chaotická, nedokážeme přesně určit, která letadla do Kábulu přilétala v jaké časy. Můžeme však říct, že minimálně kanadské letectvo evakuovalo své spolupracovníky již několik dní před příletem prvního českého letadla.

Poslanecké sněmovně byl v červnu 2018 předložen návrh na změnu Listiny základních práv a svobod. Obsahem (.pdf, str. 2) návrhu je zakotvení manželství jako svazku muže a ženy, které by se případným přijetím stalo součástí českého ústavního pořádku.

Poslanec Nacher se při hlasování o zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení 29. dubna 2021 skutečně zdržel. Návrh nebyl zamítnut a postoupil do druhého čtení, projednávat jej bude ústavně-právní výbor a komise pro ústavu.

Předně uveďme, že poslanec Patrik Nacher zde hovoří ve spojitosti s projednáváním dvou návrhů, které se věnují tématu stejnopohlavního manželství. Konkrétně se jedná o návrh novely občanského zákoníku, jenž má umožnit stejnopohlavním párům uzavírat manželství (.pdf, str. 17), a návrh novely Listiny základních práv a svobod, která má naopak ústavně zakotvit ochranu manželství jako svazku muže a ženy (.pdf, str. 2).

Zatím poslední projednávání těchto novel proběhlo v Poslanecké sněmovně dne 29. dubna 2021, kdy se mezi zastánci a odpůrci stejnopohlavních manželství strhla ostrá debata. Oba návrhy byly nicméně nakonec přikázány k dalšímu projednání výborům a ve Sněmovně tak skončilo jejich první čtení. Uveďme, že projednávání těchto novel v rámci prvního čtení bylo v Poslanecké sněmovně dříve několikrát přerušeno. Poslanci tak zmíněné návrhy probírali na plénu například již 14. listopadu 2018 či 26. března 2019.

Právě na 27. schůzi Poslanecké sněmovny v březnu 2019 poslanec Patrik Nacher v rozpravě o novelách uvedl: „Jinými slovy, nechť se poslanci vyjeví, jaký mají názor. Nechť udělají takzvaný coming out, ať se tady ukážou, jestli jsou pro, nebo proti. Ať se neschovávají, a to je to moje stanovisko, za jakýkoliv názor. (…) Proto vyzývám, aby každý z poslanců řekl, co si myslí, ne aby se zdržel nebo vytáhl nebo šel telefonovat ven nebo se vymlouval na to, že tady je ještě nějaký třetí návrh.“ Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že 29. dubna 2021 Patrik Nacher ve Sněmovně mimo jiné řekl: „Jak víte, nepodpořím to (manželství stejnopohlavních párů, pozn. Demagog.cz), říkám to otevřeně, neschovávám se někde na chodbě nebo že bych to zatajoval.“

Patrik Nacher při hlasování o zamítnutí projednávaných návrhů hlasoval nejprve pro zamítnutí návrhu na legalizaci manželství stejnopohlavních párů. Poté, co tento návrh nebyl přijat a novele se tak otevřela cesta do druhého čtení, následovalo hlasování o zamítnutí návrhu novely Listiny, kdy se poslanec Nacher zdržel hlasování. 

Patrik Nacher hlasoval v rozporu se svými předchozími slovy, kdy tvrdil, že novelu Listiny nepodpoří a vyzýval ostatní poslance, aby se hlasování nezdrželi. V ověřované diskuzi to vysvětlil tak, že pouze reagoval na fakt, že novela občanského zákoníku nebyla zamítnuta. Chtěl tak docílit toho, aby se do druhého čtení dostaly oba návrhy. Nicméně je nutné upozornit na to, že v případě hlasování o zamítnutí návrhu má zdržení se fakticky stejný význam jako hlasování proti.

Sněmovní tisk 201/0 (.pdf) obsahuje návrh novely občanského zákoníku, která by umožnila uzavření manželských svazků také stejnopohlavním párům (.pdf, str. 1, 26). První čtení návrhu na půdě Poslanecké sněmovny proběhlo 29. dubna 2021.

Sněmovní tisk 211/0 (.pdf) navrhuje novelizovat Listinu základních práv a svobod. Do Listiny by dle novely měla přibýt formulace, že manželství je „svazek muže a ženy“ (.pdf, str. 2). První čtení tohoto návrhu se rovněž uskutečnilo 29. dubna 2021. Oba návrhy se dostaly do druhého čtení.

Poslanec Nacher opravdu není mezi předkladateli sněmovního tisku 201/0 ani mezi předkladateli sněmovního tisku 211/0. Návrh novely občanského zákoníku předložili poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, STAN, TOP 09 a KSČM, návrh na změnu Listiny pak poslanci KDU-ČSL, STAN, TOP 09, ANO, ODS a ČSSD.

Schůze Poslanecké sněmovny, na které se projednávaly mimo jiné novely zákona o sňatcích stejnopohlavních párů, se uskutečnila 29. dubna 2021. Tato schůze byla dle předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka svolána na žádost 57 poslanců. Jmenný seznam poslanců, kteří podepsali žádost o svolání schůze Sněmovny, však není veřejně dostupný. S dotazem jsme se proto obrátili na Radka Vondráčka a na Kancelář poslanecké sněmovny. Právě ta nám potvrdila, že schůze byla svolána na žádost 57 poslanců, přičemž jedním z nich byl Patrik Nacher.

Dodejme, že na 100. schůzi Poslanecké sněmovny se konkrétně projednávaly v prvním čtení tři návrhy. Nejprve se jednalo o návrh skupiny poslanců, jejímž zástupcem je poslanec za Piráty František Kopřiva. Cílem této novely občanského zákoníku bylo uzákonit sňatky osob stejného pohlaví jako manželství (.pdf, str. 17). Tato novela postoupila do druhého čtení a aktuálně běží osmdesátidenní lhůta k projednání sněmovními výbory.

Předkladatelem dalšího návrhu byla skupina poslanců zastoupená Markem Výborným z KDU-ČSL. Jednalo se o návrh ústavního zákona, který by v Listině základních práv a svobod zakotvil, že manželství je výhradně sňatek muže a ženy (.pdf, str. 6). I tento návrh byl v prvním čtení schválen a bude projednáván ve sněmovních výborech. 

Posledním projednávaným návrhem schůze byl návrh novely trestního zákoníku, která se týkala (.pdf, str. 1–⁠2) omezování svobody projevu na internetových platformách.

Poslanec Patrik Nacher (nestr. za ANO) mluví o svém legislativním návrhu upravujícím práva stejnopohlavních párů, který údajně obsahuje koncept rovných práv pro všechny typy svazků, avšak bez titulu „manželství“ pro stejnopohlavní páry. Tento návrh však doposud nebyl ve Sněmovně předložen. V odůvodnění se podíváme na to, zda byl kvůli tomuto návrh poslanec Nacher někým „osočen“.

Na naši žádost nám poslanec Nacher zaslal fotografii reklamy z února 2019, jehož autorem je iniciativa Jsme fér. Tato reklama uvádí, že „Novela poslance Nachera práva gayům a lesbám nenarovná.“ Iniciativa Jsme fér nám potvrdila, že reklama věnující se novele poslance Nachera byla skutečně v minulosti aktivní.

Iniciativa Jsme fér v článku na svých webových stránkách navíc uvedla jedenáct důvodů, proč by tato novela neměla být přijata. Článek uvádí, že poslanec Nacher se o práva homosexuálů nikdy nezasazoval a jeho návrh je pouze reakcí na předloženou novelu zákona o manželství pro všechny. V případě neschválení této novely by Patrik Nacher prý o prosazení svého návrhu již neusiloval. Dle Jsme fér je dalším důkazem Nacherova nezájmu fakt, že tento jeho návrh nebyl nikdy Poslanecké sněmovně předložen, tudíž ani není známo, co je ve skutečnosti jeho obsahem.