Patrik Nacher

Předně uveďme, že Patrik Nacher tímto výrokem poukazuje na pragmatický postoj Německa v případě výstavby plynovodu Nord Stream 2, který vede pod Baltským mořem a spojuje německý Greifswald s ruským přístavem Usť-Luga. Vyhýbá se tedy území Polska a Ukrajiny, přes něž prochází například plynovod Jamal, respektive plynovod Bratrství.

Nord Stream 2 tak kopíruje trasu plynového potrubí Nord Stream, k jehož dokončení došlo na přelomu let 2011 a 2012. Ten tehdy vybudovala ruská státní plynárenská společnost Gazprom spolu s německými, nizozemskými a francouzskými firmami. Na novém projektu Nord Stream 2 se poté Gazprom dohodl s německými společnostmi Uniper SE a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou Engie a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell v roce 2015. V roce 2018 poté Německo schválilo „výstavbu a provoz plynovodu Nord Stream 2 ve svých vodách“. O dostavění plynovodu informoval dle agentury TASS šéf společnosti Gazprom Alexej Miller 10. září 2021.

Plán na stavbu tohoto plynovodu byl již od samého počátku častým předmětem sporů a čelil odporu například ze strany Polska a pobaltských zemí a následně i ze strany Ukrajiny nebo také Spojených států amerických. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil obavy ze zneužití plynovodu Nord Stream 2 jako „politické zbraně“. Odpůrci výstavby se také obávají sílícího vlivu Ruska v evropské energetice, zatímco Německo hájí své ekonomické zájmy, jelikož mu nový plynovod zajistí levnější energii z plynu. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier pro deník Rheinische Post uvedl, že obchod s pohonnými látkami je jedním z „posledních mostů mezi Ruskem a Evropou“.

Dle amerického think-tanku Atlantic Council Nord Stream 2 dává Rusku volnější ruku ve vojenských akcích na Ukrajině a v Bělorusku. Zmiňme, že německá kancléřka Angela Merkelová se pokusila uklidnit polské obavy během své návštěvy Varšavy v září 2021. Zde uvedla, že Německo chce Ukrajinu při budoucím využívání tranzitní sítě podporovat. Produktovody na ukrajinském území by tak podle ní mohly být využity například k přepravě vodíku.

Poslanec Patrik Nacher (nestr. za ANO) mluví o svém legislativním návrhu upravujícím práva stejnopohlavních párů, který údajně obsahuje koncept rovných práv pro všechny typy svazků, avšak bez titulu „manželství“ pro stejnopohlavní páry. Tento návrh však doposud nebyl ve Sněmovně předložen. V odůvodnění se podíváme na to, zda byl kvůli tomuto návrh poslanec Nacher někým „osočen“.

Na naši žádost nám poslanec Nacher zaslal fotografii reklamy z února 2019, jehož autorem je iniciativa Jsme fér. Tato reklama uvádí, že „Novela poslance Nachera práva gayům a lesbám nenarovná.“ Iniciativa Jsme fér nám potvrdila, že reklama věnující se novele poslance Nachera byla skutečně v minulosti aktivní.

Iniciativa Jsme fér v článku na svých webových stránkách navíc uvedla jedenáct důvodů, proč by tato novela neměla být přijata. Článek uvádí, že poslanec Nacher se o práva homosexuálů nikdy nezasazoval a jeho návrh je pouze reakcí na předloženou novelu zákona o manželství pro všechny. V případě neschválení této novely by Patrik Nacher prý o prosazení svého návrhu již neusiloval. Dle Jsme fér je dalším důkazem Nacherova nezájmu fakt, že tento jeho návrh nebyl nikdy Poslanecké sněmovně předložen, tudíž ani není známo, co je ve skutečnosti jeho obsahem.

Schůze Poslanecké sněmovny, na které se projednávaly mimo jiné novely zákona o sňatcích stejnopohlavních párů, se uskutečnila 29. dubna 2021. Tato schůze byla dle předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka svolána na žádost 57 poslanců. Jmenný seznam poslanců, kteří podepsali žádost o svolání schůze Sněmovny, však není veřejně dostupný. S dotazem jsme se proto obrátili na Radka Vondráčka a na Kancelář poslanecké sněmovny. Právě ta nám potvrdila, že schůze byla svolána na žádost 57 poslanců, přičemž jedním z nich byl Patrik Nacher.

Dodejme, že na 100. schůzi Poslanecké sněmovny se konkrétně projednávaly v prvním čtení tři návrhy. Nejprve se jednalo o návrh skupiny poslanců, jejímž zástupcem je poslanec za Piráty František Kopřiva. Cílem této novely občanského zákoníku bylo uzákonit sňatky osob stejného pohlaví jako manželství (.pdf, str. 17). Tato novela postoupila do druhého čtení a aktuálně běží osmdesátidenní lhůta k projednání sněmovními výbory.

Předkladatelem dalšího návrhu byla skupina poslanců zastoupená Markem Výborným z KDU-ČSL. Jednalo se o návrh ústavního zákona, který by v Listině základních práv a svobod zakotvil, že manželství je výhradně sňatek muže a ženy (.pdf, str. 6). I tento návrh byl v prvním čtení schválen a bude projednáván ve sněmovních výborech. 

Posledním projednávaným návrhem schůze byl návrh novely trestního zákoníku, která se týkala (.pdf, str. 1–⁠2) omezování svobody projevu na internetových platformách.

Sněmovní tisk 201/0 (.pdf) obsahuje návrh novely občanského zákoníku, která by umožnila uzavření manželských svazků také stejnopohlavním párům (.pdf, str. 1, 26). První čtení návrhu na půdě Poslanecké sněmovny proběhlo 29. dubna 2021.

Sněmovní tisk 211/0 (.pdf) navrhuje novelizovat Listinu základních práv a svobod. Do Listiny by dle novely měla přibýt formulace, že manželství je „svazek muže a ženy“ (.pdf, str. 2). První čtení tohoto návrhu se rovněž uskutečnilo 29. dubna 2021. Oba návrhy se dostaly do druhého čtení.

Poslanec Nacher opravdu není mezi předkladateli sněmovního tisku 201/0 ani mezi předkladateli sněmovního tisku 211/0. Návrh novely občanského zákoníku předložili poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, STAN, TOP 09 a KSČM, návrh na změnu Listiny pak poslanci KDU-ČSL, STAN, TOP 09, ANO, ODS a ČSSD.

Předně uveďme, že poslanec Patrik Nacher zde hovoří ve spojitosti s projednáváním dvou návrhů, které se věnují tématu stejnopohlavního manželství. Konkrétně se jedná o návrh novely občanského zákoníku, jenž má umožnit stejnopohlavním párům uzavírat manželství (.pdf, str. 17), a návrh novely Listiny základních práv a svobod, která má naopak ústavně zakotvit ochranu manželství jako svazku muže a ženy (.pdf, str. 2).

Zatím poslední projednávání těchto novel proběhlo v Poslanecké sněmovně dne 29. dubna 2021, kdy se mezi zastánci a odpůrci stejnopohlavních manželství strhla ostrá debata. Oba návrhy byly nicméně nakonec přikázány k dalšímu projednání výborům a ve Sněmovně tak skončilo jejich první čtení. Uveďme, že projednávání těchto novel v rámci prvního čtení bylo v Poslanecké sněmovně dříve několikrát přerušeno. Poslanci tak zmíněné návrhy probírali na plénu například již 14. listopadu 2018 či 26. března 2019.

Právě na 27. schůzi Poslanecké sněmovny v březnu 2019 poslanec Patrik Nacher v rozpravě o novelách uvedl: „Jinými slovy, nechť se poslanci vyjeví, jaký mají názor. Nechť udělají takzvaný coming out, ať se tady ukážou, jestli jsou pro, nebo proti. Ať se neschovávají, a to je to moje stanovisko, za jakýkoliv názor. (…) Proto vyzývám, aby každý z poslanců řekl, co si myslí, ne aby se zdržel nebo vytáhl nebo šel telefonovat ven nebo se vymlouval na to, že tady je ještě nějaký třetí návrh.“ Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že 29. dubna 2021 Patrik Nacher ve Sněmovně mimo jiné řekl: „Jak víte, nepodpořím to (manželství stejnopohlavních párů, pozn. Demagog.cz), říkám to otevřeně, neschovávám se někde na chodbě nebo že bych to zatajoval.“

Patrik Nacher při hlasování o zamítnutí projednávaných návrhů hlasoval nejprve pro zamítnutí návrhu na legalizaci manželství stejnopohlavních párů. Poté, co tento návrh nebyl přijat a novele se tak otevřela cesta do druhého čtení, následovalo hlasování o zamítnutí návrhu novely Listiny, kdy se poslanec Nacher zdržel hlasování. 

Patrik Nacher hlasoval v rozporu se svými předchozími slovy, kdy tvrdil, že novelu Listiny nepodpoří a vyzýval ostatní poslance, aby se hlasování nezdrželi. V ověřované diskuzi to vysvětlil tak, že pouze reagoval na fakt, že novela občanského zákoníku nebyla zamítnuta. Chtěl tak docílit toho, aby se do druhého čtení dostaly oba návrhy. Nicméně je nutné upozornit na to, že v případě hlasování o zamítnutí návrhu má zdržení se fakticky stejný význam jako hlasování proti.

Poslanecké sněmovně byl v červnu 2018 předložen návrh na změnu Listiny základních práv a svobod. Obsahem (.pdf, str. 2) návrhu je zakotvení manželství jako svazku muže a ženy, které by se případným přijetím stalo součástí českého ústavního pořádku.

Poslanec Nacher se při hlasování o zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení 29. dubna 2021 skutečně zdržel. Návrh nebyl zamítnut a postoupil do druhého čtení, projednávat jej bude ústavně-právní výbor a komise pro ústavu.