Patrik Nacher

Poslanci v námi ověřované debatě mluvili zejména o protestu zemědělců z 19. února, který byl podle jeho některých organizátorů, ale také například ministra zemědělství Marka Výborného, zneužit pro šíření vlastních politických cílů některých zúčastněných. Poslanec a místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher to v kontextu výroku připouští a říká, že ti praví zemědělci včas odjeli, a vyjádřili tak svůj nesouhlas s výslednou podobou protestu. Zároveň ale upozorňuje, že i když demonstrace měla protivládní nádech, nikdo z politiků opozičního hnutí ANO se akce podle něj nezúčastnil.

Protest zemědělců

Pro kontext nejdříve připomeňme zmíněný protest zemědělců. Ti se s traktory začali sjíždět do Prahy již v brzkých ranních hodinách a dopoledne se s nimi začali shromažďovat na magistrále poblíž Ministerstva zemědělství. Před jeho budovou pak krátce po jedenácté hodině předali dopis se svými požadavky šéfovi resortu Výbornému. V dokumentu požadovali, aby Česko odstoupilo od tzv. Green Dealu, který podle jejich názoru snižuje zemědělskou produkci v Česku. Země je tak dle nich kvůli nedostatku domácích potravin více závislá na dovozu ze zemí mimo Evropskou unii.

Okolo poledne se pak část zemědělců přesunula na Malostranské náměstí, kde pořadatelé od 15 hodin naplánovali zahájení oficiálního programu. Právě od demonstrace na Malostranském náměstí se ale část zemědělců distancovala. Dle Miloše Malého, jednoho z koordinátorů akce, byl protest ukradený skupinami, které s organizátory nebyly nijak spojené.

Účast politiků

Někteří politici z hnutí ANO se sice k akci vyjadřovali – Alena Schillerová například protest zemědělců označila za pochopitelný a Karel Havlíček nesouhlasil s nálepkováním protestujících. Dle informací ve veřejně dostupných zdrojích ale před budovou Ministerstva zemědělství ani na Malostranském náměstí žádný z nich opravdu nevystoupil (video).

Zmiňme, že za jiné politické strany a hnutí na demonstraci dorazili třeba Jindřich Rajchl (PRO) nebo předseda SPD Tomio Okamura. Rozhovor České televizi z Malostranského náměstí poskytl místopředseda SPD Radim Fiala (video, čas 3:45). O své účasti informovala na facebooku i předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová. Svůj stánek zde pak měly KSČM a Česká strana národně sociální. 

Závěr

Nikdo z politiků hnutí ANO nevystoupil mezi řečníky na demonstraci na Malostranském náměstí. Podle veřejně dostupných zdrojů se protestu neúčastnili ani před budovou Ministerstva zemědělství. Výrok Patrika Nachera tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Patrik Nacher v kontextu výroku mluví o protestu zemědělců, kteří svou protestní jízdou částečně zablokovali pražskou magistrálu. Říká, že z této formy protestu není nadšený. Uznává ale, že nespokojení farmáři mají právo demonstrovat, stejně jako ho mají např. tzv. „třicítkáři“.

Protesty „třicítkářů“ 

Demonstrace, o kterých Nacher hovoří, pořádá organizace Poslední generace. Označení „třicítkáři“ používají i některá média a vychází z toho, že tento environmentální spolek je v České republice známý hlavně skrze své demonstrace za zavedení maximální povolené rychlosti v Praze na 30 kilometrů za hodinu. Jejich protestní pochody se konaly převážně v Praze, obdobný protest ale proběhl např. i v Brně.

Organizátoři těchto pochodů kromě zklidnění dopravy dle vlastních slov bojují za humanizaci pražské magistrály a dodržení klimatického závazku. To by podle nich mělo zahrnovat např. instalaci světelných závor ve směru do centra, realizaci chybějících přechodů pro chodce a doplnění cyklopruhů v úseku mezi Vltavskou a Pankrácí.

Nejintenzivnější období protestních pochodů po pražské magistrále začalo loni na jaře, kdy se jich od 1. března do 28. června uskutečnilo 18. Od září se pak pochody obnovily a 13. února 2024 se uskutečnil poslední, celkově už 25. Na data všech pochodů se můžete podívat v tabulce níže. Dodejme, že po námi ověřované debatě Poslední generace oznámila, že s pochody na magistrále končí.

Už vloni na jaře proběhlo jednání mezi aktivisty a pražským magistrátem. Magistrát tehdy vyjádřil svou ochotu zahájit věcnou diskuzi s demonstranty a plán vytvořit pozici Zmocněnce pro zklidnění dopravy. Za tento přístup město požadovalo ukončení „blokád“, jak pochody označilo. Jednání k ukončení protestů ale nevedlo a např. Praha 8 v květnu zamítla požadavek na zavedení nejvyšší povolené rychlosti na 30 km/h.

Dodejme, že před zářijovým protestem pražský Magistrát zakázal vést pochod po pruzích magistrály, tedy obvyklé cestě pochodů. Soud ovšem toto nařízení později zrušil a pochody se do jednoho pruhu magistrály vrátily hned v následujícím měsíci.  

Shrnutí

Tzv. „třicítkáři“, tedy aktivisté z organizace Poslední generace, v Praze uspořádali celkem 25 protestních pochodů, jejichž cílem bylo především zklidnit dopravu. Výrok Patrika Nachera tak hodnotíme jako pravdivý.

Patrik Nacher odkazuje na pořad Partie Terezie Tománkové, v jehož vysílání z 18. února 2024 diskutovali europoslanci Alexandr Vondra (ODS) a Markéta Gregorová (Piráti) a poslanci Robert Králíček (ANO) a Jan Hrnčíř (SPD) o tehdy chystaném protestu zemědělců v Praze. Ten se uskutečnil den po vysílání pořadu na CNN Prima News, tedy 19. února.

Alexandr Vondra, lídr kandidátky SPOLU v letošních volbách do Evropského parlamentu, v pořadu Partie podal svůj pohled na plánovaný protest zemědělců (video, čas 25:58–29:55). Během svého výstupu předložil dopis, který mu dle jeho slov předal někdo z „okruhu zemědělců“ (video, 27:23). Vondra o dopisu tvrdil, že ho po začátku války na Ukrajině poslal ruskému velvyslanci Zdeněk Jandejsek, zemědělský podnikatel, bývalý předseda Agrární komory ČR a zároveň jeden z organizátorů protestu zemědělců v Praze. „V podstatě (v dopise, pozn. Demagog.cz) nabízí kolaboraci Ruské federaci,“ shrnul (video, 26:38) Vondra obsah dokumentu, jehož pravost ovšem nelze ověřit.

Vondra v rozhovoru dále spojoval podnikatele Jandejska s Andrejem Babišem. Tvrdil, že Jandejsek je „figurkou“ bývalého premiéra (video, 26:49), pro Babiše „dělá špinavou práci“ a zároveň vytvářel „můstek“ mezi ním a dezinformační scénou. Na závěr Vondra řekl, že protest zemědělců má „čistě politický účel" (video, čas 29:09).

Pro úplnost doplňme, že sám Vondra v Partii uváděl, že nemá jak potvrdit pravost dopisu (video, čas 37:19). „Jestli tohle je ‚fake‘, nebo není, to se ho (Zdeňka Jandejska, pozn. Demagog.cz) můžete zeptat,“ řekl k tomu (video, 27:11).

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám kopii dokumentu, který Vondra přinesl do studia, nepodařilo dohledat. Na záběrech z Partie lze rozeznat jen to, že je v hlavičce textu uvedený název zemědělské společnosti RABBIT Trhový Štěpánov, a. s., tedy společnosti, ve které Zdeněk Jandejsek zastává funkci předsedy představenstva.

Redakce CNN Prima News později upřesnila, že Vondrou předložený dopis obsahoval nabídku podpory ruským okupantům na Ukrajině. „Jsem rád, že dostávám zprávy o vaší vojenské operaci na Ukrajině. Nabízím Vám pomoc v podobě zásobování ruské armády a jsem připraven významně finančně přispět na financování techniky pro vaši armádu,“ citovala CNN Prima News azbukou psaný text. Podle tvrzení Zdeňka Jandejska nicméně tento dopis není pravý.

Závěr

Alexandr Vondra v pořadu Partie skutečně představil dopis, který podle něj Zdeněk Jandejsek, jeden z organizátorů protestu zemědělců v Praze, údajně adresoval ruskému velvyslanectví. V rozhovoru Vondra spojuje Jandejska s Andrejem Babišem a tvrdí, že bývalý premiér Jandejska využívá pro „špinavou práci“. Na závěr rozhovoru uvádí, že protest má „čistě politický účel“. Tvrzení Patrika Nachera, že se europoslanec Vondra pokusil spojit osobu Andreje Babiše s protestem zemědělců, tedy hodnotíme jako pravdivé. 

Poslanec Patrik Nacher (nestraník za ANO) výrokem reaguje na debatu o tom, jak velké dotace čerpají někteří zemědělci, kteří se 19. února připojili k demonstraci proti podmínkám v jejich oboru. Protest, při kterém zemědělci přijeli s traktory do Prahy a demonstrativně blokovali pražskou magistrálu, si totiž vysloužil kritiku od mnohých politiků.

Někteří z nich poukazovali na problémy plánovaného charakteru demonstrace, a to vzhledem k jeho dopadu na plynulost dopravy v Praze. Dalším vadilo údajné napojení organizátorů na proruskou scénu. V neposlední řadě si ale kritiku vysloužila i skutečnost, že někteří zúčastnění zemědělci čerpají nemalé dotace od EU, proti jejíž politice byla demonstrace zčásti namířena.

V této příležitosti padlo i jméno spoluorganizátora akce, podnikatele v zemědělství Zdeňka Jandejska. Podniky, ve kterých jeho osoba figuruje, totiž získaly na dotacích přes 2,2 miliady korun. Patrik Nacher se ale přiklání k názoru, že je tato kritika nepatřičná, neboť dotyční zemědělci obdrželi dotace legální cestou poté, co jim na ně vznikl nárok (video, čas 17:45). Ve výroku tvrdí, že Jandejska podobně kritizoval například europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Vondrova kritika podnikatele Jandejska

Europoslanec Vondra vystoupil v pořadu Partie na CNN Prima News 18. února (video), přičemž tématem diskuze byla právě (tehdy teprve plánovaná) demonstrace zemědělců. V průběhu pořadu Vondra prohlásil, že zemědělci se dnes mají lépe než v minulosti (video, čas 12:01) a dodal: „Podívejme se, (…) jaké pan Jandejsek má miliardové obraty, generuje stomilionové zisky, čerpá evropské dotace“ (čas 12:16).

Kromě toho podnikatele obvinil i z kolaborace s Ruskem (video, čas 0:48). Tu se snažil doložit dopisem v ruštině, kterým měl podnikatel údajně nabízet své služby ruské ambasádě týden po vypuknutí konfliktu na Ukrajině. „Je to v azbuce ruskému velvyslanci, kde v podstatě nabízí kolaboraci (…) Ruské Federaci,“ řekl Vondra (čas 1:09). Následně ale přiznal, že pravost dopisu nemá jak doložit (čas 1:43).

Závěr

Europoslanec Vondra se skutečně vyjadřoval na adresu Zdeňka Jandejska. Kromě obvinění z „kolaborace“ s Ruskem o něm v diskuzi na CNN Prima News řekl, že „(…) generuje stamilionové zisky, čerpá evropské dotace“. Nezmiňuje tedy doslovně, jak objemné dotace podnikatel čerpá. Zjevně ale naznačuje, že jde o nemalé peníze. Výrok poslance Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.

Patrik Nacher mluví o plakátu, který koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) použila v kampani před sněmovními volbami v říjnu 2021. Koalice se prostřednictvím plakátu vymezovala proti zvyšování daně z nemovitosti, přičemž právě toto sdělení na svém facebooku v srpnu 2021 sdílel Zbyněk Stanjura (ODS). V komentáři k příspěvku tehdy napsal: „Nápad na zvýšení daně z nemovitostí je opravdu nebezpečný. (…) To není správná cesta. My naopak chceme digitalizaci, zjednodušení stavebního řízení a nízké daně.“

Sama ODS na svém facebookovém účtu o několik týdnů dříve zveřejnila příspěvek s podobně odmítavým vyjádřením Zbyňka Stanjury. Citovala zde jeho slova: „Stát nesmí trestat lidi za to, že si koupí byt nebo dům. Nebo provozovnu, kde podnikají, aby uživili sebe a rodinu. Zvyšování daně z nemovitosti nepřipustíme.“

Hodí se ovšem doplnit, že se jednalo pouze o stanovisko koalice SPOLU, nikoliv všech stran současné vládnípětikoalice. Například vládní Piráti se před sněmovními volbami k návrhům na zvyšování daně z nemovitosti v určitých případech nestavěli tak odmítavě. Pirátský senátor Lukáš Wagenknecht např. v květnu 2021 vyjádřil podporu zvyšování daně z nemovitosti u velkých firem. V diskuzi na CNN Prima News tehdy uvedl (video, čas 39:55): „Pokud tady máme společnosti, které na zelené louce z půdního fondu staví krabice za městy, (…) kde nejsou ani zaměstnanci, tak tyto velké společnosti, proč se o tom (zvýšení daně z nemovitosti, pozn. Demagog.cz) nebavit.“

Nynější ministr financí Zbyněk Stanjura se na svých sociálních sítích před sněmovními volbami skutečně stavěl odmítavě ke zvyšování daně z nemovitosti. Naopak letos 15. března řekl, že podle něj by se daň z nemovitosti mohla zvýšit až dvojnásobně. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost je vhodno doplnit, že předseda Pirátů Ivan Bartoš 15. března Stanjurův návrh komentoval slovy, že mezi stranami vládní koalice na zvýšení daně z nemovitosti zatím není shoda.

Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher v rozhovoru reaguje na postoj prezidenta Petra Pavla k mimořádné úpravě valorizace penzí, kterou podepsal. Zároveň je ale podle Pavla nutné, aby způsob projednávání návrhu přezkoumal Ústavní soud. Patrik Nacher dále kritizuje vládu, že o vysoké inflaci (a tedy i o nutnosti mimořádně zvýšit penze) věděla dlouho, ale s úpravou zákona podle něj přišla pozdě.

Zvyšování důchodů

Nejprve zmiňme, že výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K poslední mimořádné valorizaci došlo v červnu 2022, přičemž inflace zmíněnou hranici 5 % přesáhla v lednu letošního roku, a to dokonce jen za samotný leden (.xlsx). Dle současného znění zákona by proto mělo po pěti měsících, tedy v červnu 2023, dojít k další mimořádné valorizaci. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Celkově se tak průměrný důchod měl navýšit o 1 770 Kč.

Vláda nicméně navrhla způsob výměry důchodů změnit, a to tak, aby se navýšení skládalo ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 % (dohromady tedy v průměru o 760 Kč). Tímto krokem má být podle vlády zajištěno, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3).

Novelu zákona o důchodovém pojištění pak poslanci po několikadenním jednání 4. března nakonec schválili, stejně jako následně Senát. Po prezidentově podpisu pak byla novela vyhlášena ve Sbírce zákonů s účinností od 20. března 2023.

Inflace

Průměrná inflace za rok 2022 činila 15,1 % (.pdf). Jak je vidět na grafu, dle dat Českého statistického úřadu se pak meziroční inflace dostala nad 15 procent dokonce už v květnu loňského roku. Od té doby pod tuto hranici neklesla.

Zmiňme, že ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) 25. prosince 2022 v České televizi řekl, že se v létě průměrná penze kvůli vysoké inflaci mimořádně zvýší o zhruba 670 až 700 korun, a dodal, že přesnější číslo bude dopočítáno později. Toto zvýšení by pro rozpočet představovalo zátěž přibližně 20 miliard korun, což by, jak tehdy uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura, nemělo být významným problémem, kvůli kterému by se musela dělat novela státního rozpočtu. Podobně se pak vyjádřil i koncem letošního února.

V lednu letošního roku pak šéf rezortu práce a sociálních věcí navýšil odhad mimořádného navýšení důchodů kvůli vzrůstající inflaci na 750 až 1 000 korun, nicméně opět dodal, že je třeba počkat na hodnocení inflace za měsíc leden. Dodejme, že výdaje na mimořádnou valorizaci v červnu 2023, která by proběhla podle nezměněných pravidel, by podle Ministerstva práce a sociálních věcí činily 34 miliard korun (.pdf, str. 1).

Státní rozpočet na rok 2023

Uveďme, že podle zákona musí vláda Poslanecké sněmovně předložit návrh státního rozpočtu do 30. září. Ministerstvo financí má pak povinnost předložit návrhy výdajů vládě už do 31. května a návrh celkového rozpočtu pak předkládá vládě do konce srpna.

V návrhu (.pdf) rozpočtu na rok 2023 vláda na mimořádnou valorizaci skutečně žádné výdaje nevyčlenila. V dokumentu pouze stojí (.pdf, str. 80 z 516): „Na výdajové straně návrhu jsou oproti rozpočtu na rok 2022 o 141,4 miliard Kč vyšší výdaje pro kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí, která bude muset i v příštím roce zabezpečit zvýšené výdaje státu na rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel a především na nové valorizace důchodů.“

Z dalších částí návrhů však vyplývá (.pdf, str. 98 a 99 z 516), že tyto výdaje byly navýšeny kvůli mimořádným valorizacím, ke kterým vláda Petra Fialy v loňském roce musela přistoupit. Návrh dále uvádí (.pdf, str. 129 z 516): „Oproti očekávané skutečnosti roku 2022 se navrhuje zvýšit výdaje na důchody o 81,2 mld. Kč. V tomto nárůstu jsou zohledněny mimořádné valorizace důchodů z roku 2022, výdaje na zákonnou valorizaci důchodů i prostředky na nárůst počtu důchodců.“ Tato zmínka o zákonné valorizaci se zjevně vztahuje na pravidelné zvyšování penzí, které nastává na začátku každého roku, jak popisujeme výše.

Na skutečnost, že zákon o státním rozpočtu pro rok 2023 nepočítá s výdaji na mimořádnou valorizaci, upozorňovala v prosinci minulého roku například i Národní rozpočtová rada (.pdf, str. 2–3). Konkrétně k tomu tento nezávislý odborný orgán, který se věnuje vyhodnocování rozpočtové politiky státu, tehdy uvedl: „Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (…) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč, které nejsou v aktuálním rozpočtu předpokládány“ (.pdf, str. 2–3).

Pro úplnost je také vhodné doplnit, že samotný návrh státního rozpočtu vycházel z makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2022 (.pdf, str. 89 z 516). Ta přitom pro 3. a 4. čtvrtletí roku 2022 odhadovala meziroční míru inflace na více než 18 % (.pdf, str. 2). Připomeňme, že období, za které se sleduje růst inflace pro stanovení mimořádné valorizace, začíná právě červencem 2022. Pro první čtvrtletí roku 2023 pak Ministerstvo financí inflaci odhadovalo na přibližně 15 % (.pdf, str. 2). Podobnou prognózu v srpnu 2022 zveřejnila i Česká národní banka (.pdf, str. 6).

Závěr

Meziroční inflace tedy od června minulého roku dosahuje více než 15 %. Pod tuto hodnotu neklesla dokonce už od května 2022. Vláda přitom v návrhu rozpočtu na letošní rok nevyčlenila výdaje na mimořádnou červnovou valorizaci, jak správně uvádí Patrik Nacher. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Patrik Nacher uvedl tento výrok ve spojitosti se svým přesvědčením, že by na přípravě důchodové reformy měla pracovat vláda společně s opozicí a odborníky, aby panovala obecná shoda, která zaručí, že se nastolené změny udrží i v případě změny vlády. Jako negativní příklad z minulosti pak uvádí zavedení druhého pilíře důchodové reformy, který jedna vláda zavedla, a ta následující zrušila. 

Patrik Nacher konkrétně odkazuje na změny pravidel v důchodovém systému, které prosadila vláda Petra Nečase (2010–2013). Tyto změny se označují jako malá a velká důchodová reforma. Právě ta se týkala vytvoření tzv. druhého pilíře důchodového systému (.pdf, str. 100–101), který měl z části nahradit povinný první pilíř financovaný ze sociálního pojištění (.pdf, str. 1).

Ke schválení zákonů, které vedly ke spuštění velké důchodové reformy (.pdf, str. 26) došlo v roce 2011 a v roce 2012. Reforma byla následně zahájena v lednu 2013 a snažila se o aktivnější zapojení obyvatel do důchodového systému prostřednictvím vytvoření druhého pilíře. Ten tvořily soukromé fondy dotované státem, do kterých si lidé dobrovolně mohli převést část svého důchodového spoření. Daný mechanismus konkrétně občanům umožnil převést„3 procentní body jejich sociálních odvodů na soukromé spoření za předpokladu, že k tomu přidají další 2 procentní body ze svých prostředků“. Součástí bylo také zpřísnění pravidel pro získání státní podpory ve třetím pilíři, který představuje penzijní připojištění.

Jak jsme psali výše, druhý pilíř měl částečně nahradit pilíř první, tedy základní důchodové pojištění (.pdf, str. 1). Aby se nahradil výpadek příjmů prvního pilíře, došlo tehdy zároveň k navýšení sazeb DPH (.pdf, str. 104–105), což mělo zajistit dostatek prostředků na vyplácení důchodů z veřejného důchodového systému (I. pilíře).

Tato reforma však neměla podporu opozice a byla součástí reforem, proti kterým tehdejší opoziční strany ČSSD a KSČM vedly v listopadu 2011 obstrukce. Požadavkem ČSSD bylo mimo jiné, aby vláda odložila důchodovou reformu na rok 2015, kdy by výsledky parlamentních voleb ukázaly, zda lidé důchodovou reformu chtějí. Tento požadavek však Nečasova vláda nepřijala. Dodejme, že Nečasova vláda sloučila projednávání důchodové, zdravotnické a sociální reformy, aby právě očekávané obstrukce ze strany opozice omezila. 

V roce 2015 pak vláda Bohuslava Sobotky (2014–2017) zrušila reformní kroky předchozí vlády včetně zmiňovaného druhého pilíře. Dle dokumentu (.pdf) vypracovaného v roce 2017 Úřadem vlády byly prvky důchodové reformy přijímány negativně jak laiky, tak odborníky (.pdf, str. 100–101). Druhý pilíř byl neúspěšný, protože byl ze strany veřejnosti téměř ignorován (zapojilo se do něj pouze něco okolo 85 000 lidí). Uvádí se, že výhodný byl především pro lidi s vyšším a středním příjmem.

Vláda Petra Nečase tedy skutečně v roce 2012 schválila tzv. velkou důchodovou reformu, jejíž součástí byl i Patrikem Nacherem zmiňovaný druhý pilíř důchodového systému. Opoziční strany ČSSD a KSČM byly nicméně proti. Proto poté, co se v roce 2014 stal novým premiérem Bohuslav Sobotka (ČSSD), byl tento druhý pilíř opravdu zrušen. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý. 

Patrik Nacher (ANO 2011) mluví o odhadu úspor ve státních rozpočtech, které by celkově do roku 2030 měla přinést již schválená změna parametrů valorizace důchodů.

Upřesněme, že na této změně (.docx) se vláda Petra Fialy v únoru shodla s cílem snížit deficit veřejných financí (.pdf, str. 1). Podle dřívějšího znění zákona o důchodovém pojištění se měla v červnu 2023 při mimořádné valorizaci důchodů zvýšit procentní výměra důchodů o 11,5 % (.doc, str. 1), tedy o tolik, o kolik v daném období narostly ceny. Celkově by se tak průměrný důchod navýšil o 1 770 Kč. 

Vláda nicméně navrhla způsob výměry důchodů změnit, a to tak, aby se navýšení skládalo ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 % (dohromady tedy v průměru o 760 Kč). Tímto krokem má být podle vlády zajištěno, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3).

Novelu zákona o důchodovém pojištění pak poslanci po několikadenním jednání dne 4. března nakonec schválili, stejně jako následně Senát. Po prezidentově podpisu pak byla novela vyhlášena ve Sbírce zákonů s účinností od 20. března 2023.

Odhad snížení výdajů o 250 mld. Kč do roku 2030 díky změně valorizace důchodů do roku 2030 vydala Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém stanovisku z 9. března. „V absolutním vyjádření znamená snížení mimořádné valorizace projednané Parlamentem České republiky redukci výdajů veřejných rozpočtů zhruba o 250 mld. korun mezi lety 2023–2030 a v relativním vyjádření zhruba o 0,36 % HDP každý rok,“ uvedla NRR (.pdf, str. 2). NRR skutečně neuvádí, že by při vytváření tohoto odhadu brala v úvahu vliv případných dalších revizí valorizačního mechanismu. 

Dodejme, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na schůzi Senátu odhadoval, že díky novému valorizačnímu mechanismu budou celkové úspory do roku 2030 dosahovat dokonce až 291,3 mld. Kč.

Národní rozpočtová rada tedy skutečně odhaduje, že nynější úprava valorizačního mechanismu do roku 2030 celkově uspoří 250 miliard korun. Z dokumentů NRR přitom vyplývá, že při vytváření této predikce Rada nezapočítávala vlivy možných dalších revizí valorizačního mechanismu, jak uvádí Patrik Nacher. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

V lednu 2019 (tedy během vlády Andreje Babiše) vznikla Komise pro spravedlivé důchody, která fungovala pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí a která měla za cíl zajistit udržitelný důchodový systém. Mezi hlavním témata (.pdf, str. 1) mělo patřit především „narovnání nižších důchodů žen, vdovských a vdoveckých důchodů a dřívější odchod do penze u tzv. fyzicky náročných profesí“.

Kromě odborné veřejnosti zasedli v Komisi také zástupci všech tehdejších poslaneckých a senátorských klubů. Své představitele tak v orgánu měly i všechny tehdejší opoziční strany a hnutí (.pdf, str. 2–⁠3).

Zmiňme, že Komise poprvé zasedla 22. února 2019 (.pdf), poté následovalo jedenáct dalších jednání, z nichž poslední se odehrálo 27. listopadu 2020 (.pdf). Z veřejně dostupných zápisů vyplývá, že se zástupci tehdejší opozice schůzí skutečně účastnili (.pdf, .pdf, .pdf, .pdf).

Z principů, které podle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí (.pptx) Komise schválila, vzešel návrh důchodové reformy. 11. prosince 2020 ho představila tehdejší ministryně Babišova kabinetu Jana Maláčová a předsedkyně Komise Danuše Nerudová. Návrh si dával (.pptx, str. 1–4) za cíl, aby byl důchodový systém v budoucnu srozumitelný, spravedlivý a udržitelný. V tzv. první fázi důchodové reformy počítaly (str. 5) ministerstvo a Komise se sedmi změnami, mezi které patřily:

• 500 Kč měsíčně k důchodu za vychované dítě pro hlavního pečujícího rodiče,
• nižší věk odchodu do důchodu pro náročné profese,
• základní důchod 10 000 Kč pro každého, kdo pracoval 25 let,
• zkrácení potřebné doby pojištění – místo dosavadních 35 let na 25 let,
• vícezdrojový systém financování – v průběhu let se počítalo (video, 13:40) s daňovou reformou,
• nižší daně pro pracující důchodce,
• důchodová kalkulačka, aby se každý mohl dozvědět, jak velký bude mít důchod.

Dodejme nicméně, že finální podobu návrhu představitelé opozičních stran kritizovali. Např. člen důchodové komise Jan Bauer z ODS uvedl 11. prosince 2020 v České televizi, že tento návrh Komise nebyl dostatečně probrán (video, čas 22:04) v Komisi ani v rámci tehdejší vládní koalice hnutí ANO a ČSSD. Návrh podle Bauera respektoval některé závěry Komise, ale neřešil klíčové problémy. Opozice se však v době Babišovy vlády skutečně účastnila jednání o důchodové reformě, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Předně zmiňme, že Patrik Nacher hovoří o kritice ze strany tehdejší opozice v době pandemie covidu-19, která u nás začala na začátku března 2020. Podotýká, že nynější vládní koalice Babišovu vládu kritizovala za vysoký schodek státního rozpočtu a za prosazování zákonů ve stavu legislativní nouze.

Kritika schodku státního rozpočtu

V dubnu 2020 vláda předložila novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, kterou poté Parlament schválil (.pdf). Zmiňme, že tento zákon má obecně zabránit nadměrnému a nekontrolovatelnému zadlužování státu. Vláda tuto novelu připravila, jelikož předpokládala, že se stát kvůli pandemii covidu-19 bude muset v nadcházejících letech zadlužit víc, než tehdejší podoba zákona dovolovala (.pdf, str. 2-3). Již tuto změnu zákona tehdejší opoziční poslanci kritizovali.

Opoziční poslanci kritizovali vládu také za novelu zákona o státním rozpočtu na rok 2020, která tehdy zvyšovala schodek rozpočtu na 500 miliard korun. Tehdejší poslanec a nynější premiér Petr Fiala zvýšení schodku kritizoval a označil ho za „ekonomický zločin“. Schodek kritizoval např. také poslanec za Piráty Mikuláš Ferjenčík, který řekl: „To, že vláda rezignovala na jakékoli úspory, považujeme za nerozumné.“

Kritice se nevyhnul ani zákon o státním rozpočtu na rok 2021, který počítal se schodkem státního rozpočtu ve výší 320 mld. Kč (.pdf, str. 1). Opozice tento návrh také kritizovala s tím, že se vláda nesnaží šetřit. Podle tehdejšího poslance Miroslava Kalouska (TOP 09) měla vláda „přepracovat rozpočet tak, aby příjmy odpovídaly ekonomické realitě a výdaje byly připraveny na případné pokračování koronavirové krize.“ Petr Fiala pak tento rozpočet kritizoval za to, že podle něj neodpovídal realitě, vyčlenil nízké výdaje na investice a naopak se nesnažil najít úspory na provozu státu. Piráti a TOP 09 navíc navrhli, aby byl rozpočet tehdejšímu kabinetu vrácen k přepracování.

Kritizovaný byl také návrh zákona o rozpočtu na rok 2022 (.pdf). Vláda jej schválila 27. září 2021 a o tři dny později ho předložila poslancům. Kvůli sněmovním volbám nicméně Babišův kabinet musel rozpočet předložit znovu. Předpokládaný schodek dosahoval výše 376,6 miliard Kč. Projednávání tohoto rozpočtu však hnutí ANO neprosadilo. Např. tehdejší poslanec za ODS a nynější ministr financí Zbyněk Stanjura považoval návrh tohoto rozpočtu, za „skandální“. Kritizoval vládu za to, že „promarnila hospodářský růst a místo potřebných reforem sypala peníze do předvolebních dárků.“

Kritika stavu legislativní nouze

Stav legislativní nouze je ukotven v jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Může být vyhlášen pouze na návrh vlády prostřednictvím předsedy Sněmovny, a to v době, „kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody.“ Dodejme, že poslanci stav legislativní nouze mohou zrušit.

Ve stavu legislativní nouze se měl projednávat např. návrh novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Vláda tento návrh schválila 11. května 2020 (.pdf). Téhož dne tehdejší předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) rozhodl (.pdf), že návrh bude projednán ve zkráceném jednání. Proti zmiňovanému postupu se postavila Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která se dožadovala možnosti předložit pozměňovací návrhy. Samotný návrh zákona kritizovalo i hnutí STAN. Dodejme, že zrychlené projednání návrhu později zamítlo i samotné vládní hnutí ANO.

Opoziční poslanci byli také proti vyhlášení stavu legislativní nouze při projednávání návrhu novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Návrh (.pdf) se týkal především uzákonění vydávání certifikátů o očkování proti covidu-19, negativním testu nebo prodělaném onemocnění. Opozičním stranám se novela zdála nadbytečná a vadilo jim např. další poskytovaní osobních údajů státu. Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) např. poznamenal, že „občan má už nyní právo na výpis ze zdravotnické dokumentace.“ Sněmovna stav legislativní nouze nakonec neschválila. Dodejme, že stav legislativní nouze kritizovalo hnutí SPD, které tzv. covid pasy odmítalo úplně.

Závěr

Během tzv. covidové krize počínající březnem 2020 se tehdejší opozice několikrát stavěla proti návrhům státního rozpočtu. Kritika se týkala např. novely zákona o státním rozpočtu na rok 2020 a návrhů zákonů o státním rozpočtu na roky 2021 i 2022, kdy opoziční strany kritizovaly příliš vysoké schodky. Opozice pak Babišovu vládu kritizovala i za snahu vyhlásit stav legislativní nouze, např. v případě novely zákona o zadávání veřejných zakázek či návrhu novely zákona o veřejném zdraví. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.