Tento výrok byl ověřen jako

Patrik Nacher uvedl tento výrok ve spojitosti se svým přesvědčením, že by na přípravě důchodové reformy měla pracovat vláda společně s opozicí a odborníky, aby panovala obecná shoda, která zaručí, že se nastolené změny udrží i v případě změny vlády. Jako negativní příklad z minulosti pak uvádí zavedení druhého pilíře důchodové reformy, který jedna vláda zavedla, a ta následující zrušila. 

Patrik Nacher konkrétně odkazuje na změny pravidel v důchodovém systému, které prosadila vláda Petra Nečase (2010–2013). Tyto změny se označují jako malá a velká důchodová reforma. Právě ta se týkala vytvoření tzv. druhého pilíře důchodového systému (.pdf, str. 100–101), který měl z části nahradit povinný první pilíř financovaný ze sociálního pojištění (.pdf, str. 1).

Ke schválení zákonů, které vedly ke spuštění velké důchodové reformy (.pdf, str. 26) došlo v roce 2011 a v roce 2012. Reforma byla následně zahájena v lednu 2013 a snažila se o aktivnější zapojení obyvatel do důchodového systému prostřednictvím vytvoření druhého pilíře. Ten tvořily soukromé fondy dotované státem, do kterých si lidé dobrovolně mohli převést část svého důchodového spoření. Daný mechanismus konkrétně občanům umožnil převést„3 procentní body jejich sociálních odvodů na soukromé spoření za předpokladu, že k tomu přidají další 2 procentní body ze svých prostředků“. Součástí bylo také zpřísnění pravidel pro získání státní podpory ve třetím pilíři, který představuje penzijní připojištění.

Jak jsme psali výše, druhý pilíř měl částečně nahradit pilíř první, tedy základní důchodové pojištění (.pdf, str. 1). Aby se nahradil výpadek příjmů prvního pilíře, došlo tehdy zároveň k navýšení sazeb DPH (.pdf, str. 104–105), což mělo zajistit dostatek prostředků na vyplácení důchodů z veřejného důchodového systému (I. pilíře).

Tato reforma však neměla podporu opozice a byla součástí reforem, proti kterým tehdejší opoziční strany ČSSD a KSČM vedly v listopadu 2011 obstrukce. Požadavkem ČSSD bylo mimo jiné, aby vláda odložila důchodovou reformu na rok 2015, kdy by výsledky parlamentních voleb ukázaly, zda lidé důchodovou reformu chtějí. Tento požadavek však Nečasova vláda nepřijala. Dodejme, že Nečasova vláda sloučila projednávání důchodové, zdravotnické a sociální reformy, aby právě očekávané obstrukce ze strany opozice omezila. 

V roce 2015 pak vláda Bohuslava Sobotky (2014–2017) zrušila reformní kroky předchozí vlády včetně zmiňovaného druhého pilíře. Dle dokumentu (.pdf) vypracovaného v roce 2017 Úřadem vlády byly prvky důchodové reformy přijímány negativně jak laiky, tak odborníky (.pdf, str. 100–101). Druhý pilíř byl neúspěšný, protože byl ze strany veřejnosti téměř ignorován (zapojilo se do něj pouze něco okolo 85 000 lidí). Uvádí se, že výhodný byl především pro lidi s vyšším a středním příjmem.

Vláda Petra Nečase tedy skutečně v roce 2012 schválila tzv. velkou důchodovou reformu, jejíž součástí byl i Patrikem Nacherem zmiňovaný druhý pilíř důchodového systému. Opoziční strany ČSSD a KSČM byly nicméně proti. Proto poté, co se v roce 2014 stal novým premiérem Bohuslav Sobotka (ČSSD), byl tento druhý pilíř opravdu zrušen. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý.