Michael Kohajda

Michael Kohajda porovnává zmražené platy politiků s podle něj vysokým růstem důchodů, který byl způsoben převážně mimořádnými valorizacemi. Výši penzí totiž v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Upřesněme, že poslanec Kohajda v kontextu výroku časové období dále nevysvětluje a  ani nezmiňuje mimořádnou valorizaci, která proběhne v červnu letošního roku. Data o růstu důchodů pravidelně zveřejňuje (.pdf) Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Přehled, který obsahuje i data z roku 2022 a začátku roku 2023 (.pdf, str. 2), publikovalo v únoru i Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Poslední data o průměrných penzích dostupná ke dni konání rozhovoru tak pochází z ledna 2023, vzhledem k Michaelem Kohajdou zmiňovaným rokem a půl je tak porovnáme s údaji z června 2021.

Jak je patrné z grafu, v té době dosahoval průměrný starobní důchod 15 385 Kč (.pdf, str. 1), v lednu 2023 pak činil 19 438 korun (.pdf, str. 2). Penze se tak za vymezené období zvýšily přibližně o 26,3 %, nikoliv o 38 %. Dodejme, že i kdyby Michael Kohajda ve svém vyjádření počítal s červnovou valorizací, uváděl by také nepřesný údaj. Oproti konci roku 2021 se penze ve druhé polovině letošního roku zvýší o 30,9 %.

Zdroj dat v grafu: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1), Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 1).

Starobní důchody tedy za poslední rok a půl sice vzrostly, ovšem ne tak výrazně, jak uvádí poslanec Kohajda. Penze se od června 2021 navýšily o 26,3 %, nikoliv o 38 procent. Tento rozdíl nespadá do našeho tolerančního pásma, a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Michael Kohajda v kontextu mluví o návrhu hnutí ANO zmrazit platy politiků, jehož projednávání poslanci vládní koalice neschválili. Později však ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) sdělil, že kabinet jedná o vlastním návrhu na zmrazení platů. Kohajda dále poukazuje na to, že zmrazení platů se v minulosti netýkalo jen politiků, ale i soudců a státních zástupců, kteří s tímto zásahem nesouhlasili.

Platy soudců se stanovují podle platové základny vycházející z průměrné mzdy. Do výše platu se pak promítá míra odpovědnosti, náročnost funkce nebo to, jak dlouho daný soudce svou funkci vykonává. Obdobné podmínky mají také státní zástupci.

V srpnu 2020 předložila skupina poslanců návrh novely zákona o platu představitelů státní moci pro rok 2021, který Sněmovna na konci listopadu 2020 schválila. Senát následně vyjádřil vůli se novelou nezabývat a prezident návrh podepsal v prosinci zmíněného roku. Od 1. ledna 2021 se tak platy ústavních činitelů (včetně soudců a státních zástupců) nezvýšily (.pdf, str. 2, 5).

Soudci a státní zástupci tehdy ze solidarity zmrazení vlastních platů akceptovali, platy se tedy v roce 2021 odvíjely od platové základny z roku 2020 (.pdf, str. 5–6).

Na přelomu let 2021 a 2022 pak platy ústavních činitelů automaticky vzrostly o 6 %, hned na začátku ledna ale vláda předložila Sněmovně návrh novely zmíněného zákona. Návrh obsahoval (.pdf, str. 2, 4–5) opětovné snížení platů ústavních činitelů na úroveň roku 2021 (tedy i roku 2020), a to od února 2022 (.pdf, str. 6) do konce roku. Sněmovna novelu schválila, Senát poté opět vyjádřil vůli se novelou nezabývat. Byla tedy postoupena prezidentovi, který ji podepsal. Platy ústavních činitelů proto zůstaly na stejné úrovni až do začátku roku 2023, kdy došlo k jejich automatickému navýšení. Dodejme, že ke schválení uvedené změny zákona došlo v rámci procesu legislativní nouze (.pdf).

Problém, který nastal po schválení zmrazení platů v lednu 2022, byl také způsoben tím, že se namísto pouhého zmrazení jednalo o mírné snížení platů. Přesněji u soudců ze 106 986 korun v lednu 2022 na 100 872 korun od února stejného roku, u státních zástupců pak z lednových 96 287 korun na únorových 90 749 korun. Podle některých státních zástupců byl návrh protiústavní. Už v minulosti se přitom soudci kvůli nezákonnosti zmrazení svých platů obraceli na Ústavní soud, který jejich stížnostem vyhověl.

Kvůli zmrazení platů se někteří soudci obrátili na soudy. Žalobu na toto zmrazení podal například jeden ze soudců ústeckého krajského soudu, který se domáhal vyrovnání rozdílu v platu za únor 2022. Okresní soud, ke kterému soudce žalobu podal, došel k závěru, že novela zákona byla protiústavní kvůli tomu, že nebyly splněny podmínky pro schválení stavu legislativní nouze, návrh navíc nebyl projednán se zástupci justice. Zmrazením platů z roku 2022 se začal zabývat i Ústavní soud.

Platy ústavních činitelů (a tedy i soudců a státních zástupců) byly zmrazeny od začátku roku 2021. Od ledna 2023 pak došlo k jejich automatickému navýšení. Platy se tak nezměnily (s výjimkou ledna 2022) od roku 2020 do roku 2023, tedy tři roky. Z toho ale jen ve dvou letech (2021 a 2022) došlo k jejich zmrazení, vyjádření poslance Kohajdy tak není zcela přesné. Michael Kohajda však správně uvádí, že platy zmrazeny byly a někteří soudci podali žaloby. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Poslanec Kohajda svým výrokem obhajuje snížení červnové valorizace důchodů, které v Parlamentu prosadila vláda. Upozorňuje, že šlo o nutný krok i s ohledem na to, že v Česku zatím nebyla provedena důchodová reforma.

O nutnosti reformy důchodového systému se na české politické scéně mluvilo řadu let (.pdf). V roce 1999 např. v Senátu vznikl Podvýbor pro důchodovou reformu, načež byla o rok později v Poslanecké sněmovně vytvořena Komise pro důchodovou reformu (.pdf, str. 7). V průběhu let sice docházelo k některým úpravám parametrů důchodového systému (.pdf, str. 95–98), zvláště co se týče valorizací penzí, kromě Nečasovy vlády se však žádnému kabinetu ucelenou reformu financování důchodového systému prosadit nepodařilo.

Snahy o důchodovou reformu během vlády Petra Nečase

Právě Nečasův kabinet od roku 2011 provedl změny pravidel v důchodovém systému, které se označují jako malá a velká důchodová reforma. Velká důchodová reforma se týkala tzv. druhého pilíře důchodového systému (.pdf, str. 101), který měl zčásti nahradit povinný první pilíř financovaný ze sociálního pojištění (.pdf, str. 1).

V rámci malé reformy (.pdf, str. 99–100) došlo především k navýšení věku odchodu do důchodu (.pdf, str. 61–63), například pro občany narozené v roce 1977 byl tento věk stanoven jednotně na 67 let. Novelizace z roku 2011 pak způsobila změnu výpočtu důchodů.

Větší změny přinesla až velká důchodová reforma, k jejímuž schválení došlo v roce 2012, a která byla zahájena v lednu 2013. Reforma se snažila o aktivnější zapojení obyvatel na důchodovém systému prostřednictvím vytvoření druhého pilíře. Ten tvořily soukromé fondy dotované státem, do kterých si lidé dobrovolně mohli převést část svého důchodového spoření.

Vláda Bohuslava Sobotky tyto reformní kroky nicméně v roce 2015 zrušila. Zanikl tak výše zmiňovaný druhý pilíř, tedy hlavní bod velké důchodové reformy. Sobotkův kabinet také prosadil úpravu valorizace penzí (.pdf, str. 105–106) a kroky ke zrušení hlavních prvků malé důchodové reformy. Nová vláda přenastavila věk odchodu do důchodu a obnovila strop odchodu do penze (.pdf, str. 106), který stanovila na 65 let. V podstatě tak došlo k navrácení do stavu, který platil před malou důchodovou reformou (.pdf, str. 45).

Pokusy o důchodovou reformu během vlád Andreje Babiše

První (2017–2018) i druhá (2018–2021) vláda Andreje Babiše se ve svých programových prohlášeních zavázaly k tomu, že budou usilovat o důchodovou reformu. V programových prohlášeních obou vlád je konkrétně uvedeno: „Chceme důchodovou reformu. (…) Podstatou bude oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných finančních vztahů mezi tímto účtem a státním rozpočtem.“

Babišova vláda důchodovou reformu ovšem nevypracovala. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v prosinci 2020 pouze představila (video) návrh tzv. důchodové reformy, což byl soubor sedmi změn, které měly přispět ke „spravedlivým, srozumitelným a udržitelným“ penzím.

Tento návrh vycházel ze závěrů Komise pro spravedlivé důchody, která vznikla v lednu 2019. Vytvořena byla právě s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Reforma byla rozdělena do dvou pilířů (.pdf, str. 1) a jednou z plánovaných změn bylo např. zavedení základního důchodu ve výši 10 tisíc korun (.pptx, str. 6), první pilíř – zásluhová část – pak měla zůstat nezměněna. Ačkoliv tyto návrhy Ministerstvo práce a sociálních věcí označovalo za důchodovou reformu (.pdf), odborníci se neshodli, jestli návrh představuje skutečnou důchodovou reformu.

Návrh změn vyvolal množství kritiky ze strany opozice i vládního hnutí ANO, a sama ministryně Schillerová tehdy přiznala, že soubor opatření nebyl projednán ani v rámci tehdejší vládní koalice. Alena Schillerová také v březnu 2021 např. uvedla: „Návrh z dílny MPSV je spíše souhrn parametrických změn, které tuto podmínku zdaleka nesplňují. Naopak představuje další zhoršení udržitelnosti systému a zvýšení jeho závislosti na zdrojích státního rozpočtu.“

Důchodovou reformu se Janě Maláčové již schválit nepodařilo. Nepočítala (video, čas 3:54:11) s ní ani tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, a to vzhledem k tomu, že se blížil konec funkčního období Babišovy vlády.

Uveďme, že změnit důchodový systém bylo rovněž cílem návrhu (.pdf), který Poslanecké sněmovně předložila skupina poslanců z ČSSD. Vláda k němu zaujala neutrální stanovisko (.doc) kvůli tomu, že „zásadní změny důchodového systému by měly být výsledkem širokého společenského konsenzu, dosaženého ideálně napříč politickým spektrem“ (.doc, str. 1) a také proto, že dle vlády návrh mohl ohrozit ekonomickou udržitelnost důchodového systému (str. 2).

Závěr

Závazek o vykonání důchodové reformy tedy vláda Andreje Babiše skutečně nenaplnila. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová pouze představila návrh několika změn, které měly zajistit spravedlivé důchody. Ani experti se však neshodli na tom, zdali se tato opatření dají označit za reformu. Zároveň lze tvrdit, že předchozí vlády provedení důchodové reformy odkládaly, jelikož prvním pokusem o změnu důchodového systému byly až kroky Nečasovy vlády v roce 2011, které následně zrušila Sobotkova vláda. O nutnosti reformy se přitom mluví už od 90. let.

Poslanec Kohajda ve svém tvrzení o neaktivitě minulých vlád nezmínil důchodovou reformu Nečasovy vlády. S ohledem na to, že tato reforma byla zrušena a Michael Kohajda svým výrokem poukazuje na současný stav, kdy žádná reforma důchodů připravená není, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Poslanec a člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Michael Kohajda (nestr. za KDU‑ČSL) mluví o Parlamentem schválené novele, podle které došlo k úpravě parametrů mimořádné valorizace důchodů v červnu 2023 (.pdf, str. 2, 6).

Nejprve je dobré připomenout, že na základě zákona o důchodovém pojištění se důchody v pravidelném termínu zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) a růstu mezd. Kromě této pravidelné valorizace se důchody navyšují také v mimořádných termínech, a to v případě, že růst inflace dosáhne alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. 

Zásluhová (procentní) část důchodu se podle předchozího znění zákona měla při každé mimořádné valorizaci navýšit o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny. V červnu 2023 by tak dle těchto pravidel mělo dojít o navýšení procentní výměry o 11,5 % (.doc, str. 1), a průměrný důchod by tak vzrostl o 1 770 Kč.

S odůvodněním, že by takové navýšení penzí mělo příliš velký dopad na státní rozpočet (.pdf, str. 4), proto vláda Petra Fialy navrhla parametry pro valorizaci v červnu 2023 změnit (.pdf, str. 2). Její novelu na začátku března schválil Parlament a po podpisu prezidenta vešla 20. března v účinnost. Kvůli této změně zákona tak průměrná měsíční penze od června vzroste namísto předpokládaných 1770 Kč jen o 760 Kč (.pdf, str. 6–7).

V důvodové zprávě k návrhu novely skutečně stojí (.pdf, str. 9), že by změna valorizačního mechanismu měla ještě v roce 2023 přinést finanční úsporu na výdajové straně státního rozpočtu ve výši 19,9 mld. Kč.

U roku 2024 pak tento dokument uvádí (.pdf, str. 9), že v případě schválení novely se výdaje na důchody v roce 2024 zvýší o 26,4 mld. Kč. To je přitom podle zprávy „o 33,8 mld. Kč méně,“ než kolik by výdaje činily při zachování původních parametrů valorizace. Zmiňovaných 26 miliard Kč tak nepředstavuje částku, kterou stát ušetří, ale sumu, o kterou narostou výdaje. Samotná úspora by měla činit 33,8 mld. Kč.

Na závěr shrňme, že důvodová zpráva k novele, která změnila parametry červnové valorizace důchodů, úsporu pro rok 2023 skutečně odhaduje na cca 19 miliard Kč (přesněji 19,9 mld. Kč). V případě roku 2024 zpráva mluví o úspoře 33,8 mld. Kč. Michael Kohajda tak ve výroku uvádí ne zcela přesnou částku, kterou zaměňuje se sumou, o kterou v roce 2024 podle zprávy narostou výdaje na důchody. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Poslanec Kohajda mluví o důchodové reformě a kritizuje, že předchozí vláda ANO s ČSSD, ve které Jana Maláčová byla ministryní práce a sociálních věcí, neprosadila změnu důchodového systému. Michael Kohajda také poukazuje na to, že současný kabinet Petra Fialy by kvůli absenci důchodové reformy nemusel být kritizován, pokud by tento krok učinila už minulá vláda.

Druhá vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení (.pdf) 27. června 2018. Závazek vytvoření důchodové reformy je v prohlášení uveden jako jedna z priorit a jejím ústředním bodem mělo být „oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných finančních vztahů mezi tímto účtem a státním rozpočtem“ (.pdf, str. 1–⁠2).

Babišova vláda skutečně důchodovou reformu neprosadila. Bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v prosinci 2020 pouze představila (video) návrh tzv. důchodové reformy, což byl soubor sedmi změn, které měly přispět ke „spravedlivým, srozumitelným a udržitelným“ penzím.

Zmiňme, že tento návrh vycházel ze závěrů Komise pro spravedlivé důchody, která vznikla při Ministerstvu práce a sociálních věcí v lednu 2019. Vytvořena byla právě s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Reforma byla rozdělena do dvou pilířů (.pdf, str. 1–2), jednou z plánovaných změn bylo např. zavedení základního důchodu ve výši 10 tisíc korun (.pptx, str. 6), což bylo označováno jako nultý pilíř. Další, tzv. první pilíř se měl skládat ze zásluhové části důchodu podle předchozího výdělku a délky pojištění či např. z výchovného 500 Kč za každé vychované dítě. Odborníci se nicméně neshodli, jestli se návrh dá označit za skutečnou důchodovou reformu.

Doplňme, že návrh změn vyvolal množství kritiky ze strany opozice i vládního hnutí ANO, a sama ministryně financí Schillerová tehdy přiznala, že soubor opatření nebyl projednán ani v rámci tehdejší vládní koalice. Alena Schillerová také v březnu 2021 např. uvedla: „Návrh z dílny MPSV je spíše souhrn parametrických změn, které tuto podmínku (dlouhodobé udržitelnosti, pozn. Demagog.cz) zdaleka nesplňují. Naopak představuje další zhoršení udržitelnosti systému a zvýšení jeho závislosti na zdrojích státního rozpočtu.“

Důchodovou reformu se Janě Maláčové již schválit nepodařilo. S předložením reformy ve Sněmovně nepočítala (video, čas 3:54:11) ani tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, a to vzhledem k tomu, že se blížil konec funkčního období Babišovy vlády. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Strukturální deficit (saldo) je deficit očištěný (.pdf, str. 9) od vlivu hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných operací (.pdf, str. 17), které nevypovídají nic o „systémovém“ rozdílu příjmů a výdajů státního rozpočtu. Strukturální saldo se proto považuje za ukazatel nastavení rozpočtové politiky.

Data České národní banky

Prognózu, která zmiňuje strukturální saldo, v únoru 2023 zveřejnila Česká národní banka (.pdf). Ta pro rok 2022 odhaduje (.pdf, str. 30) strukturální schodek na 4,1 % HDP. Pokud budeme vycházet z toho, že podle ČNB byla výše HDP 6,805 bilionu Kč (.pdf, str. 7), činí zmíněný deficit přibližně 279 miliard Kč. Na rok 2023 poté Česká národní banka odhaduje strukturální saldo na 4,3 % HDP, tedy v přepočtu až 320 mld. Kč.

Doplňme, že o strukturálním deficitu, který se nachází „na úrovni kolem 250 miliard“, mluvil na začátku března například i hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Data Ministerstva financí

Odhady výše strukturálního deficitu státního rozpočtu lze nalézt i v makroekonomické predikci (.pdf, str. 13), kterou v lednu zveřejnilo Ministerstvo financí. Podle jeho odhadů strukturální deficit státního rozpočtu na konci roku 2022 činil 2,6 % HDP, po přepočtu (str. 28) tedy 175 mld. Kč. V roce 2023 má podle této predikce strukturální saldo dosáhnout 2 % HDP (str. 13), tj. 146 mld. Kč.

Rozdíl mezi daty Ministerstva financí a České národní banky je dán tím, že tyto instituce (.pdf, str. 21) při výpočtu strukturálního salda používají odlišnou metodiku (.pdf, str. 55–56).

Závěr

Data Ministerstva financí a České národní banky se neshodují, jelikož používají odlišné metody výpočtu salda, které mohou vést k odlišným výsledkům (.pdf, str. 15). Podle údajů Ministerstva financí strukturální deficit 250 mld. Kč nedosahuje, zatímco z prognózy ČNB naopak vyplývá, že za celý rok 2022 strukturální deficit odpovídal 279 mld. Kč. Michaelem Kohajdou uváděných 250 mld. Kč se tak ve srovnání s touto hodnotou pohybuje na hranici našeho 10% tolerančního pásma. Výrok proto s ohledem na data ČNB hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost doplňme, že pro rok 2023 ČNB odhaduje strukturální deficit na zhruba 320 mld. Kč.

Poslanec Michael Kohajda hovoří o rozpočtu na rok 2024 a tvrdí, že předseda vlády Petr Fiala (ODS) sliboval snížení státních výdajů o 70 miliard korun.

O záměru ušetřit 71 mld. Kč na výdajové stránce státního rozpočtu hovořil nejprve Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), a to v listopadu 2022. Zároveň ale upozornil, že se nejedná o závazek vlády, ale o jeho ideální představu, se kterou vstupuje do jednání. Schodek by se tak snížil o jedno procento hrubého domácího produktu (HDP).

Premiér Petr Fiala ušetření 70 miliard korun přislíbil ve svém novoročním projevu. Prvního ledna letošního roku konkrétně uvedl, že „ministr financí připravuje návrh, jak snížit výdaje státu o 70 miliard korun. Tyto úspory by ale neměly zasáhnout naši armádu, výstavbu nových silnic a železnic, ani vzdělávání našich dětí.“

Také po bilanční návštěvě Ministerstva financí Petr Fiala 16. února 2023 řekl, že se vláda bude snažit snížit deficit státního rozpočtu pro příští rok o 70 mld. Vláda prý chce upravit daně, ale zároveň nezvyšovat celkové daňové zatížení. Rovněž hodlá upravit důchodový systém a snížit počet státních zaměstnanců. Předseda vlády i šéf resortu financí nicméně upozornili, že se jedná pouze o předběžné návrhy, protože vládní koalice zatím žádné opatření neschválila.

O návrzích úspor v současné době vládní pětikoalice stále jedná. V průběhu března se měl kabinet sejít nad návrhy pracovních skupin složených ze zástupců stran vládní koalice a členů Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle předsedy vlády by v dubnu mělo být zřejmé, kde bude vláda hledat úspory, aby schodek na příští rok snížila o zmiňovaných 70 miliard korun.

Dodejme, že Premiér Petr Fiala ještě před sněmovními volbami v říjnu 2021 tvrdil, že by jeho koalice chtěla ušetřit každým rokem 100 miliard korun. Toto vyjádření však Petr Fiala učinil ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.

Petr Fiala tedy od ledna 2023 skutečně opakovaně hovořil o záměru snížit výdaje státního rozpočtu o 70 miliard Kč. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec za KDU-ČSL Michael Kohajda odpovídal na otázku moderátorky, která zmiňovala loňské rozmrazení platů poslanců a dalších ústavních činitelů. Ptala se, proč se vládní koalice staví odmítavě k návrhu opozice na zmrazení platů politiků. Svůj výrok přitom Kohajda používá jako argument, proč vláda s opozičním návrhem nesouhlasí.

Zmíněný návrh, který předložil Andrej Babiš, měl být ve Sněmovně projednáván v pátek 10. března. Opoziční hnutí ANO a SPD ovšem neměly dostatečný počet hlasů na to, aby se tento bod na program schůze dolní komory dostal. Andrej Babiš konkrétně navrhoval (.pdf, str. 1) změnit zákon č. 236/1995 Sb., o platu představitelů státní moci, tak, aby platová základna zůstala až do roku 2026 stejná, jako byla v roce 2021 (.pdf, str. 2–3). Soudců a státních zástupců se dané zmrazení podle předloženého návrhu týkat nemá (.pdf, str. 1–2).

Upřesněme, že uvedený zákon č. 236/1995 Sb. upravuje platy jak poslanců, senátorů a soudců, tak i členů vlády, prezidenta, europoslanců a členů vedení několika dalších orgánů. Platy státních zástupců tímto zákonem přímo ošetřeny nejsou. Podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu státních zástupců hraje při výpočtu jejich platů roli platová základna soudců, stanovená právě zákonem o platu představitelů státní moci. Konkrétně je platová základna státních zástupců stanovena jako 90 % platové základny soudců.

Dodejme, že Michaelem Kohajdou udávané počty jsou pak přesné. Počet poslanců stanovuje článek 16 Ústavy České republiky na 200, senátorů na 81. Podle posledních dostupných informací Ministerstva spravedlnosti za rok 2021, byl v daném roce tzv. evidenční počet soudců (tj. všech soudců včetně dlouhodobě nepřítomných, např. nemocných apod.) celkem 3 007 (.pdf, str. 13, 89, 150, 170, 178). Počet státních zástupců podle údajů z roku 2019 činí 1 252. Podobné počty soudců a státních zástupců zmiňuje např. i poslední ucelený přehled, který Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo v roce 2014.

Na závěr shrňme, že Michael Kohajda ve svém výroku správně uvádí počty poslanců, senátorů, soudců i státních zástupců. Svůj výrok však uvádí jako argument, proč vláda nesouhlasí s návrhem Andreje Babiše na zmrazení platů některých ústavních činitelů. Daný návrh však navrhuje zmrazit platy především poslanců, senátorů a členů vlády, nikoli platy soudců a v důsledku ani platy státních zástupců. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Platy ústavních činitelů

Platy ústavních činitelů upravuje zákon o platu představitelů státní moci, který se týká prezidenta republiky, poslanců a senátorů, členů vlády, soudců a zprostředkovaně i státních zástupců. Podle tohoto zákona se jejich plat odvíjí od průměrné hrubé mzdy v celé ekonomice (do roku 2021 v nepodnikatelské sféře; .pdf, str. 3), která v posledních letech rostla. Parlament ale může rozhodnout o tom, že k pravidelnému navýšení nedojde, což udělal v minulých letech.

V prvním případě předložila skupina poslanců v srpnu 2020 Sněmovně návrh novely zákona o platu představitelů státní moci pro rok 2021, který byl Sněmovnou na konci listopadu 2020 ve znění pozměňovacího návrhu (.pdf) schválen. Senát následně vyjádřil vůli se novelou nezabývat, ta poté putovala k prezidentovi, který ji podepsal na konci prosince 2020. Mezi lety 2020 a 2021 se proto platy ústavních činitelů nezvýšily (.pdf, str. 2, 5).

Na přelomu let 2021 a 2022 již platy ústavních činitelů automaticky vzrostly, hned na začátku ledna ale vláda předložila Sněmovně návrh novely zmíněného zákona. Návrh obsahoval (.pdf, str. 2, 4–5) opětovné snížení platů ústavních činitelů na úroveň roku 2021 (tedy i roku 2020), a to od února do konce roku 2022 (.pdf, str. 6). Sněmovna novelu schválila, Senát poté opět vyjádřil vůli se novelou nezabývat. Prezident ji následně podepsal, a celá novela v únoru 2022 vstoupila v účinnost. Jediným měsícem s vyšší úrovní platů tak byl leden 2022. Platy ústavních činitelů tedy zůstaly na stejné úrovni až do začátku roku 2023, kdy došlo k jejich automatickému (skokovému) navýšení.

Platy poslanců, senátorů a dalších ústavních činitelů včetně soudců a státních zástupců tedy byly zmrazené dva roky: od ledna 2021 do konce roku 2022 (s výjimkou v lednu 2022). Je nicméně pravda, že celkem po tři roky (od roku 2020 do roku 2023) zůstaly tyto platy na stejné úrovni.

Platy státních zaměstnanců

Plošné navýšení platů státních zaměstnanců o 1 400 korun od ledna 2022 původně plánoval Babišův kabinet, nová vláda ale na konci roku 2021 rozhodla o tom, že se platy zvýší pouze zdravotníkům, policistům, hasičům, vojákům a pracovníkům v sociálních službách. I v jejich případě se nicméně nakonec jednalo o nárůst jen o 700 Kč (také v závislosti na platové třídě). Např. pedagogové měli podle plánu Babišovy vlády dostat přidáno 3,5 %, rozhodnutím nové vlády to pak bylo jen 2 %.

Od září 2022 došlo ke zvýšení platových tarifů o 10 % i u ostatních státních zaměstnanců, kterým nebyl zvýšen plat v lednu. Jednalo se například o zaměstnance ve správních úřadech, nepedagogické pracovníky ve školství či nezdravotnické profese ve zdravotnictví.

Důchody

Co se týče růstu důchodů, je nutné upozornit na valorizaci, která je stanovena zákonem. Ke zvyšování důchodů tak zpravidla dochází automaticky. Vláda nicméně do růstu penzí může zasahovat i ze svého uvážení.

Ještě za vlády Andreje Babiše v roce 2020 došlo k růstu (.pdf, str. 3, 6) důchodů i nad zákonnou valorizaci, a to díky novele zákona o důchodovém pojištění z roku 2019. Průměrný důchod vzrostl zhruba o 900 Kč měsíčně, tedy přibližně o 150 Kč nad zákonnou valorizaci. Pro úplnost dodejme, že na konci roku 2020 byl přijat vládní návrh na jednorázový příspěvek 5 000 Kč pro důchodce, tzv. rouškovné.

Pro rok 2021 vycházela valorizace důchodů z nařízení vlády č. 381/2020 Sb. Základní výměra důchodu se od ledna 2021 (.pdf, str. 1) zvýšila o 60 korun měsíčně, procentní výměra důchodů pak tímto nařízením vzrostla o 7,1 %. Průměrný starobní důchod se tak od ledna 2021 zvýšil přibližně o 839 korun měsíčně (.pdf, str. 1).

Během vlády Petra Fialy byly důchody zvýšeny hned několikrát, přičemž poprvé se tak stalo pravidelnou valorizací 1. ledna 2022. Toto zvýšení ovšem schválila ještě předchozí vláda Andreje Babiše v září 2021. Výše důchodu se zvedla v průměru o 805 korun, z toho 505 Kč představovala zákonná valorizace a 300 korun Babišův kabinet přidal důchodcům navíc.

Druhé, tentokrát mimořádné, zvýšení důchodů nastalo 1. června 2022. Tato mimořádná valorizace vycházela z nařízení vlády z února 2022. Procentní výměra důchodů se úměrně s růstem cen zvýšila o 8,2 %.

Třetí, a opět mimořádná, valorizace v loňském roce se odvíjela od nařízení vlády z května 2022. Zásluhový procentní díl důchodů vzrostl o 5,2 %, „tedy o výši růstu cen domácností důchodců v rozhodném období únor až duben 2022“.

Dodejme, že v září 2022 pak Fialova vláda stanovila nařízením další zvýšení od 1. ledna 2023, tedy v pravidelném termínu zvýšení. Od letošního roku se tak procentní výměra důchodů zvedla o 5,1 % a penze v průměru vzrostly o 825 korun. Na růstu důchodů se ovšem dále podílelo i tzv. výchovné, tedy příplatek ve výši 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. Upřesněme, že toto výchovné zavedla (.pdf, str. 1) novela zákona o důchodovém pojištění, kterou Poslanecké sněmovně předložila již vláda Andreje Babiše v květnu 2021. Poslanci pak tento příplatek za vychované děti schválili v létě 2021.

Zdroj dat v grafu: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1), Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 1).

Závěr

Platy poslanců, senátorů a dalších ústavních činitelů včetně soudců a státních zástupců byly zmrazené dva roky: od ledna 2021 do konce roku 2022 (s výjimkou v lednu 2022). Je nicméně pravda, že celkem po tři roky zůstaly tyto platy na stejné úrovni (tj. na úrovni z roku 2020). Platy státních zaměstnanců i důchody v té době skutečně rostly. Výrok Michaela Kohajdy proto hodnotíme jako pravdivý.