Máme tady soudce, státní zástupce, (…) ti teď byli také tři roky zmrazení a samozřejmě některým z nich se to nelíbí, podali žaloby.
Platy soudců a státních zástupců byly zmrazeny po celý rok 2021. V lednu 2022 se automaticky navýšily, Parlament je ale hned od února až do konce roku 2022 vrátil zpět na předešlou úroveň. Kvůli postupu Parlamentu v roce 2022 došlo také k podávání žalob ze strany soudců.
Poslanec Michael Kohajda v kontextu mluví o návrhu hnutí ANO zmrazit platy politiků, jehož projednávání poslanci vládní koalice neschválili. Později však ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) sdělil, že kabinet jedná o vlastním návrhu na zmrazení platů. Kohajda dále poukazuje na to, že zmrazení platů se v minulosti netýkalo jen politiků, ale i soudců a státních zástupců, kteří s tímto zásahem nesouhlasili.
Platy soudců se stanovují podle platové základny vycházející z průměrné mzdy. Do výše platu se pak promítá míra odpovědnosti, náročnost funkce nebo to, jak dlouho daný soudce svou funkci vykonává. Obdobné podmínky mají také státní zástupci.
V srpnu 2020 předložila skupina poslanců návrh novely zákona o platu představitelů státní moci pro rok 2021, který Sněmovna na konci listopadu 2020 schválila. Senát následně vyjádřil vůli se novelou nezabývat a prezident návrh podepsal v prosinci zmíněného roku. Od 1. ledna 2021 se tak platy ústavních činitelů (včetně soudců a státních zástupců) nezvýšily (.pdf, str. 2, 5).
Soudci a státní zástupci tehdy ze solidarity zmrazení vlastních platů akceptovali, platy se tedy v roce 2021 odvíjely od platové základny z roku 2020 (.pdf, str. 5–6).
Na přelomu let 2021 a 2022 pak platy ústavních činitelů automaticky vzrostly o 6 %, hned na začátku ledna ale vláda předložila Sněmovně návrh novely zmíněného zákona. Návrh obsahoval (.pdf, str. 2, 4–5) opětovné snížení platů ústavních činitelů na úroveň roku 2021 (tedy i roku 2020), a to od února 2022 (.pdf, str. 6) do konce roku. Sněmovna novelu schválila, Senát poté opět vyjádřil vůli se novelou nezabývat. Byla tedy postoupena prezidentovi, který ji podepsal. Platy ústavních činitelů proto zůstaly na stejné úrovni až do začátku roku 2023, kdy došlo k jejich automatickému navýšení. Dodejme, že ke schválení uvedené změny zákona došlo v rámci procesu legislativní nouze (.pdf).
Problém, který nastal po schválení zmrazení platů v lednu 2022, byl také způsoben tím, že se namísto pouhého zmrazení jednalo o mírné snížení platů. Přesněji u soudců ze 106 986 korun v lednu 2022 na 100 872 korun od února stejného roku, u státních zástupců pak z lednových 96 287 korun na únorových 90 749 korun. Podle některých státních zástupců byl návrh protiústavní. Už v minulosti se přitom soudci kvůli nezákonnosti zmrazení svých platů obraceli na Ústavní soud, který jejich stížnostem vyhověl.
Kvůli zmrazení platů se někteří soudci obrátili na soudy. Žalobu na toto zmrazení podal například jeden ze soudců ústeckého krajského soudu, který se domáhal vyrovnání rozdílu v platu za únor 2022. Okresní soud, ke kterému soudce žalobu podal, došel k závěru, že novela zákona byla protiústavní kvůli tomu, že nebyly splněny podmínky pro schválení stavu legislativní nouze, návrh navíc nebyl projednán se zástupci justice. Zmrazením platů z roku 2022 se začal zabývat i Ústavní soud.
Platy ústavních činitelů (a tedy i soudců a státních zástupců) byly zmrazeny od začátku roku 2021. Od ledna 2023 pak došlo k jejich automatickému navýšení. Platy se tak nezměnily (s výjimkou ledna 2022) od roku 2020 do roku 2023, tedy tři roky. Z toho ale jen ve dvou letech (2021 a 2022) došlo k jejich zmrazení, vyjádření poslance Kohajdy tak není zcela přesné. Michael Kohajda však správně uvádí, že platy zmrazeny byly a někteří soudci podali žaloby. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
