Poslanec Kohajda svým výrokem obhajuje snížení červnové valorizace důchodů, které v Parlamentu prosadila vláda. Upozorňuje, že šlo o nutný krok i s ohledem na to, že v Česku zatím nebyla provedena důchodová reforma.

O nutnosti reformy důchodového systému se na české politické scéně mluvilo řadu let (.pdf). V roce 1999 např. v Senátu vznikl Podvýbor pro důchodovou reformu, načež byla o rok později v Poslanecké sněmovně vytvořena Komise pro důchodovou reformu (.pdf, str. 7). V průběhu let sice docházelo k některým úpravám parametrů důchodového systému (.pdf, str. 95–98), zvláště co se týče valorizací penzí, kromě Nečasovy vlády se však žádnému kabinetu ucelenou reformu financování důchodového systému prosadit nepodařilo.

Snahy o důchodovou reformu během vlády Petra Nečase

Právě Nečasův kabinet od roku 2011 provedl změny pravidel v důchodovém systému, které se označují jako malá a velká důchodová reforma. Velká důchodová reforma se týkala tzv. druhého pilíře důchodového systému (.pdf, str. 101), který měl zčásti nahradit povinný první pilíř financovaný ze sociálního pojištění (.pdf, str. 1).

V rámci malé reformy (.pdf, str. 99–100) došlo především k navýšení věku odchodu do důchodu (.pdf, str. 61–63), například pro občany narozené v roce 1977 byl tento věk stanoven jednotně na 67 let. Novelizace z roku 2011 pak způsobila změnu výpočtu důchodů.

Větší změny přinesla až velká důchodová reforma, k jejímuž schválení došlo v roce 2012, a která byla zahájena v lednu 2013. Reforma se snažila o aktivnější zapojení obyvatel na důchodovém systému prostřednictvím vytvoření druhého pilíře. Ten tvořily soukromé fondy dotované státem, do kterých si lidé dobrovolně mohli převést část svého důchodového spoření.

Vláda Bohuslava Sobotky tyto reformní kroky nicméně v roce 2015 zrušila. Zanikl tak výše zmiňovaný druhý pilíř, tedy hlavní bod velké důchodové reformy. Sobotkův kabinet také prosadil úpravu valorizace penzí (.pdf, str. 105–106) a kroky ke zrušení hlavních prvků malé důchodové reformy. Nová vláda přenastavila věk odchodu do důchodu a obnovila strop odchodu do penze (.pdf, str. 106), který stanovila na 65 let. V podstatě tak došlo k navrácení do stavu, který platil před malou důchodovou reformou (.pdf, str. 45).

Pokusy o důchodovou reformu během vlád Andreje Babiše

První (2017–2018) i druhá (2018–2021) vláda Andreje Babiše se ve svých programových prohlášeních zavázaly k tomu, že budou usilovat o důchodovou reformu. V programových prohlášeních obou vlád je konkrétně uvedeno: „Chceme důchodovou reformu. (…) Podstatou bude oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných finančních vztahů mezi tímto účtem a státním rozpočtem.“

Babišova vláda důchodovou reformu ovšem nevypracovala. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v prosinci 2020 pouze představila (video) návrh tzv. důchodové reformy, což byl soubor sedmi změn, které měly přispět ke „spravedlivým, srozumitelným a udržitelným“ penzím.

Tento návrh vycházel ze závěrů Komise pro spravedlivé důchody, která vznikla v lednu 2019. Vytvořena byla právě s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Reforma byla rozdělena do dvou pilířů (.pdf, str. 1) a jednou z plánovaných změn bylo např. zavedení základního důchodu ve výši 10 tisíc korun (.pptx, str. 6), první pilíř – zásluhová část – pak měla zůstat nezměněna. Ačkoliv tyto návrhy Ministerstvo práce a sociálních věcí označovalo za důchodovou reformu (.pdf), odborníci se neshodli, jestli návrh představuje skutečnou důchodovou reformu.

Návrh změn vyvolal množství kritiky ze strany opozice i vládního hnutí ANO, a sama ministryně Schillerová tehdy přiznala, že soubor opatření nebyl projednán ani v rámci tehdejší vládní koalice. Alena Schillerová také v březnu 2021 např. uvedla: „Návrh z dílny MPSV je spíše souhrn parametrických změn, které tuto podmínku zdaleka nesplňují. Naopak představuje další zhoršení udržitelnosti systému a zvýšení jeho závislosti na zdrojích státního rozpočtu.“

Důchodovou reformu se Janě Maláčové již schválit nepodařilo. Nepočítala (video, čas 3:54:11) s ní ani tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, a to vzhledem k tomu, že se blížil konec funkčního období Babišovy vlády.

Uveďme, že změnit důchodový systém bylo rovněž cílem návrhu (.pdf), který Poslanecké sněmovně předložila skupina poslanců z ČSSD. Vláda k němu zaujala neutrální stanovisko (.doc) kvůli tomu, že „zásadní změny důchodového systému by měly být výsledkem širokého společenského konsenzu, dosaženého ideálně napříč politickým spektrem“ (.doc, str. 1) a také proto, že dle vlády návrh mohl ohrozit ekonomickou udržitelnost důchodového systému (str. 2).

Závěr

Závazek o vykonání důchodové reformy tedy vláda Andreje Babiše skutečně nenaplnila. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová pouze představila návrh několika změn, které měly zajistit spravedlivé důchody. Ani experti se však neshodli na tom, zdali se tato opatření dají označit za reformu. Zároveň lze tvrdit, že předchozí vlády provedení důchodové reformy odkládaly, jelikož prvním pokusem o změnu důchodového systému byly až kroky Nečasovy vlády v roce 2011, které následně zrušila Sobotkova vláda. O nutnosti reformy se přitom mluví už od 90. let.

Poslanec Kohajda ve svém tvrzení o neaktivitě minulých vlád nezmínil důchodovou reformu Nečasovy vlády. S ohledem na to, že tato reforma byla zrušena a Michael Kohajda svým výrokem poukazuje na současný stav, kdy žádná reforma důchodů připravená není, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.