Patrik Nacher

Pro kontext uveďme, že Patrik Nacher tímto výrokem poukazuje na vystoupení Mariana Jurečky v Poslanecké sněmovně 12. ledna při hlasování o důvěře vládě Petra Fialy. Jurečka tehdy konkrétně řekl, že přišel žádat o důvěru poslance své koalice, a ne „ty, kteří vládli poslední čtyři roky s komunisty, kteří přivedli tuto zemi do situace, ve které jsme“. Své vyjádření poté také zopakoval i na svém twitterovém účtu.

Ve vládě Bohuslava Sobotky, která se skládala z ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL, působil současný předseda lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka jako ministr zemědělství. Funkci vykonával od 29. ledna 2014 do 13. prosince 2017, tedy téměř 4 roky.

Na začátek uveďme, že Patrik Nacher hovoří (video, 10:18) o situaci, kdy bylo při večerní části prvního dne jednání o důvěře vládě přihlášeno k rozpravě 26 poslanců. Tento počet se dle jeho slov během chvíle snížil na 21, k čemuž mělo dojít po domluvě v Poslanecké sněmovně. „My jsme opravdu už si napsali kolem desáté hodiny, že budou vystupovat jenom ti stínoví ministři a ti ostatní poslanci že to velmi zkrátí nebo se odhlásí. Také v jeden moment to kleslo z 26 na 21 přihlášených, aby se to nenatahovalo,“ uvedl konkrétně Nacher.

Jak je zřejmé ze záznamu jednání Poslanecké sněmovny, přibližně ve 21 hodin bylo do rozpravy přihlášeno (video) celkem 26 poslanců. Po 22. hodině se počet přihlášených poslanců skutečně snížil (video) na 21.

Pro hodnocení výroku je ovšem nutné dodat, že během této hodiny neklesl počet přihlášených poslanců z důvodu, že by se odhlásili z rozpravy. Za uvedenou dobu se odhlásil pouze jeden (video) poslanec, a to ve 22:10. Důvodem poklesu tak byl zejména fakt, že během uvedené doby vystoupili v obecné rozpravě se svým projevem 4 přihlášení poslanci.

Upřesněme, že zhruba ve 20:50, kdy bylo do rozpravy přihlášeno zmiňovaných 26 poslanců, na plénu hovořila (video) poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). Po jejím projevu a po projevech přihlášených poslanců (video) Raise, Králíčka a Stržínka (všichni hnutí ANO) klesl tento počet na 22. Toto číslo pak ukazovala tabule v Poslanecké sněmovně (video) i v době projevu Taťány Malé (ANO). Během něho se ve zmiňovaných 22:10 odhlásil jeden poslanec, a celkové číslo přihlášených tedy kleslo na 21.

Na závěr tedy shrňme, že z celého znění vyjádření Patrika Nachera vyplývá, že pokles přihlášených poslanců spojuje s jejich odhlášením z rozpravy. Ačkoli je pravdou, že počet přihlášených mezi devátou a desátou hodinou skutečně klesl z 26 na 21, nebyl tento pokles způsoben odhlášením řečníků, nýbrž tím, že za tuto dobu několik z přihlášených již řečnilo. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící. 

Pro kontext dodejme, že jednání začalo 12. ledna v 9 hodin a trvalo až do 13. ledna do 7 hodin, poté bylo přerušeno. Pokračovalo 13. ledna večer, kdy byla vládě Petra Fialy vyslovena důvěra. Jednalo se tak o nejdelší jednání Poslanecké sněmovny o důvěře vládě. Více se délce jednání věnujeme zde.

Během jednání Sněmovny o vyslovení důvěry nové vládě Patrik Nacher několikrát ve spojitosti s úsporami, které kabinet Petra Fialy deklaruje ve svém programovém prohlášení, připomněl jeden z dřívějších návrhů ODS. Přesněji se jedná o pozměňovací návrh (.pdf) k návrhu státního rozpočtu na rok 2021, který ODS předložila v prosinci 2020. Přinést měl úspory až 80,8 miliardy korun, jak také ve Sněmovně zmiňoval Patrik Nacher:

„Na co zapomněl (Zbyněk Stanjura, pozn. Demagog.cz), nebo neodpověděl, co jsem mu podtrhl, je to, jestli, jak se teď hledají ty úspory, jestli nepoužijete ten pozměňovací návrh úspor 80 miliard, který jste dali minulý rok.“

Pro úplnost dodejme, že žádnou z navrhovaných úspor (.pdf, str. 26–29) při schvalování rozpočtu na rok 2021 Sněmovna nepřijala.

Ministr financí Zbyněk Stanjura poté na vyjádření Patrika Nachera reagoval slovy: „To byl pozměňovací návrh poslaneckého klubu ODS. Pro ODS je to základ vyjednávání s koaličními partnery, na tom se nic nemění. Když se podíváte na naše pozměňovací návrhy v několika posledních letech, tak přesně poznáte oblasti, na které jsem cílil.“

Patrik Nacher tedy Zbyňka Stanjuru ve výroku necituje zcela přesně, ale interpretuje jeho vyjádření svými vlastními slovy. Výrok nicméně celkově hodnotíme jako pravdivý. A to i vzhledem ke skutečnosti, že například hnutí STAN, tedy jeden z koaličních partnerů ODS, dříve uvedlo, že v rozpočtu na rok 2022 je možné najít úspory jen zhruba ve výši 60 miliard korun.

Na závěr ještě doplňme, že Patrik Nacher ve výroku mluví o tom, že ODS uváděný pozměňovací návrh podala „minulý rok“. Občanští demokraté nicméně návrh předložili již na konci roku 2020, tedy v předminulém roce. Jedná se však jen o poměrně drobnou nepřesnost, a na naše celkové hodnocení výroku tak nemá vliv.

Během rozpravy, která předcházela hlasování o vyslovení důvěry vládě Petra Fialy, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka konkrétně uvedl: „Já se přiznám, že jsem tady nepřišel ani žádat o důvěru vás, zástupců těchto dvou politických stran (ANO a SPD, pozn. Demagog.cz). Opravdu já jsem tady přišel žádat o důvěru poslance naší koalice, našich 108 poslanců.“ 

Uveďme, že Jurečka ve svém vyjádření reagoval na předchozí vystoupení poslanců opozičních hnutí ANO a SPD, kteří využili svého práva a jednotlivě u řečnického pultu vysvětlovali své důvody, proč novou vládu při hlasování nepodpoří. Jednání Sněmovny, které začalo 12. ledna v 9 hodin ráno, se proto poměrně protahovalo. 

Právě výše citované vyjádření, které Marian Jurečka pronesl přibližně v 11 hodin večer, ale i další večerní vyjádření členů vlády poté vyvolala reakci opozice, na což svým výrokem poukazuje i Patrik Nacher. Poslanci tak s krátkými přestávkami jednali až do 13. ledna do 7 hodin ráno. Další projednávání poté následovalo 13. ledna večer, kdy už došlo k samotnému hlasování, jehož prostřednictvím nová vláda důvěru Sněmovny skutečně získala.

Doplňme, že chvíli po svém projevu Marian Jurečka zveřejnil informaci v podobném znění také na svém twitterovém účtu. 

Pro kontext uveďme, že zde Patrik Nacher mluví o jednání o vyslovení důvěry nové vládě Petra Fialy, které ve Sněmovně začalo 12. ledna ráno. V rozhovoru Nacher zmiňuje (video, čas 3:36), že poslanci původně plánovali skončit kolem půlnoci, celé jednání se nicméně podle jeho slov prodloužilo především v důsledku večerního vystoupení ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky: „Potom pan ministr Jurečka vystoupil a řekl, že si vlastně pro tu důvěru, pro ty opoziční hlasy vůbec nepřišel, že je to vlastně nezajímá, a v té chvíli se to rozjelo. Rozjel se ten celý maraton znova.“

Co se týče průběhu jednání, k jeho zahájení došlo ve středu 12. ledna 2022 v 9:00. S krátkými přestávkami poslanci jednali až do čtvrtka 13. ledna do 7 hodin ráno, kdy bylo jednání přerušeno do 18 hodin téhož dne. Kabinet Petra Fialy následně získal důvěru ve čtvrtek 13. ledna přibližně v 19:30. První část projednávání tedy trvala 22 hodin, druhá část pak asi 1,5 hodiny. Celkově tedy jednání o důvěře vládě probíhalo rekordních 23,5 hodiny.

Kdyby jednání opravdu skončilo o půlnoci, jak uvádí Patrik Nacher, trvalo by 15 hodin. Jak lze vidět v žebříčku délky jednání o vyslovení důvěry od roku 1993, který zveřejnil například Deník N, bylo by však i 15hodinové jednání výjimkou. Delší nebo stejnou dobu totiž trvaly jen dvě z celkových 17 jednání, jejichž předmětem bylo vyslovení důvěry vládě. Prvním z nich je minulé jednání o menšinové vládě ANO s ČSSD z roku 2018, které trvalo 16 hodin. Druhý případ lze dohledat až v roce 1996, tedy před 26 lety, kdy druhá vláda Václava Klause získala podporu Sněmovny až po necelých 16,5 hodiny.

Je tedy pravda, že 15hodinové jednání, o němž mluví Patrik Nacher, by bylo stejně dlouhé nebo kratší než „některá“ předcházející jednání. Jelikož by však jednání v délce 15 hodin bylo delší než téměř 90 % všech jednání o vyslovení důvěry vládě v historii ČR, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Nejprve je třeba popsat, co vlastně tzv. klouzavý mandát znamená. Pokud by byl klouzavý mandát zaveden, musel by se poslanec, který se stane členem vlády, vzdát svého poslaneckého mandátu po dobu výkonu vládní funkce. Nezastával by tedy obě funkce naráz, a nedocházelo by tak ke kumulaci funkcí. Na místo takového poslance by pak byl dosazen náhradník, který je další v pořadí na kandidátce téhož politického uskupení.

Ivan Bartoš, poslanec a kandidát na ministra, podle informací Hospodářských novin svůj vstup do vlády Petra Fialy podmiňuje právě zavedením klouzavého mandátu, a to od poloviny roku 2023.

Ústava ČR zatím nezakazuje kumulaci vládní funkce a poslaneckého mandátu. Požadavek Ivana Bartoše tak spíše vyplývá ze samotné politiky Pirátů, kterým kumulaci funkcí zakazuje Všeobecný kodex veřejného zastupitele, kde je uvedeno: „V případě zvolení za Piráty se zavazuji současně vykonávat jen jednu uvolněnou volenou veřejnou funkci (poslanec, senátor, člen vlády, prezident, uvolněný zastupitel apod.) a vyhradit si na výkon veřejné funkce potřebný čas.“

Piráti na svých webových stránkách mají také uvedeno, že „eliminace souběhu funkcí je jedním ze základních pilířů pirátské politiky. Osoba, která ve stejné chvíli zastává více funkcí, nemůže zodpovědně vykonávat jednotlivé pozice na plný úvazek“.

Vzhledem k tomu, že Piráti mají v současné Poslanecké sněmovně pouze 4 mandáty a náhradnicí za Ivana Bartoše je zástupkyně hnutí STAN, zmenšilo by se již tak malé zastoupení Pirátské strany na pouhé 3 poslance.

V Poslanecké sněmovně se o novele (.pdf) Ústavy, podle níž by klouzavý mandát fungoval na bázi dobrovolnosti, hlasovalo 18. června 2021. Protože se jednalo o změnu Ústavy, pro její schválení byl nutný souhlas třípětinové většiny poslanců. Novela Ústavy byla schválena 120 poslanci z řad ANO, Pirátů, SPD, KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Poslanci ODS, ČSSD a KSČM se hlasování zdrželi.

V Senátu byl návrh projednáván 26. října 2021, kdy senátoři hlasovali o zamítnutí návrhu. Pro zamítnutí byli převážně členové senátorských klubů ODS a TOP 09, Starostové a nezávislí a PROREGION.

Ivan Bartoš tedy skutečně podle Hospodářských novin podmiňuje svou účast ve vládě zavedením klouzavého mandátu, který by vyřešil Piráty nepřijímanou kumulaci vládní a poslanecké funkce. Pokud se jedná o druhou část výroku, členové senátorského klubu Starostové a nezávislí, kteří jsou koaličními partnery Pirátů, ale také senátoři zastupující strany koalice SPOLU, skutečně hlasovali pro zamítnutí návrhu novely Ústavy.

Předně uveďme, že Patrik Nacher tímto výrokem poukazuje na pragmatický postoj Německa v případě výstavby plynovodu Nord Stream 2, který vede pod Baltským mořem a spojuje německý Greifswald s ruským přístavem Usť-Luga. Vyhýbá se tedy území Polska a Ukrajiny, přes něž prochází například plynovod Jamal, respektive plynovod Bratrství.

Nord Stream 2 tak kopíruje trasu plynového potrubí Nord Stream, k jehož dokončení došlo na přelomu let 2011 a 2012. Ten tehdy vybudovala ruská státní plynárenská společnost Gazprom spolu s německými, nizozemskými a francouzskými firmami. Na novém projektu Nord Stream 2 se poté Gazprom dohodl s německými společnostmi Uniper SE a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou Engie a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell v roce 2015. V roce 2018 poté Německo schválilo „výstavbu a provoz plynovodu Nord Stream 2 ve svých vodách“. O dostavění plynovodu informoval dle agentury TASS šéf společnosti Gazprom Alexej Miller 10. září 2021.

Plán na stavbu tohoto plynovodu byl již od samého počátku častým předmětem sporů a čelil odporu například ze strany Polska a pobaltských zemí a následně i ze strany Ukrajiny nebo také Spojených států amerických. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil obavy ze zneužití plynovodu Nord Stream 2 jako „politické zbraně“. Odpůrci výstavby se také obávají sílícího vlivu Ruska v evropské energetice, zatímco Německo hájí své ekonomické zájmy, jelikož mu nový plynovod zajistí levnější energii z plynu. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier pro deník Rheinische Post uvedl, že obchod s pohonnými látkami je jedním z „posledních mostů mezi Ruskem a Evropou“.

Dle amerického think-tanku Atlantic Council Nord Stream 2 dává Rusku volnější ruku ve vojenských akcích na Ukrajině a v Bělorusku. Zmiňme, že německá kancléřka Angela Merkelová se pokusila uklidnit polské obavy během své návštěvy Varšavy v září 2021. Zde uvedla, že Německo chce Ukrajinu při budoucím využívání tranzitní sítě podporovat. Produktovody na ukrajinském území by tak podle ní mohly být využity například k přepravě vodíku.

29. září 2021 navštívil Českou republiku na pozvání Andreje Babiše maďarský premiér Viktor Orbán. Oba politici společně zavítali do Ústeckého kraje, kde mimo jiné řešili otázky týkající se migrace, vzájemných vztahů ČR a Maďarska a dopadů pandemie covidu-19. 

Po tomto jednání následovala společná tisková konference, na niž nebyli vpuštěni někteří žurnalisté. Jednalo se například o novináře českých Hospodářských novin a serveru Investigace, zahraničních deníků Le Monde a Die Zeit nebo televize ARD. Mluvčí vlády Vladimír Vořechovský uvedl, že z důvodu nedostatečné kapacity nebylo možné akreditaci některých novinářů potvrdit. Stejný důvod pořadatelé sdělili i zástupcům redakce Investigace.cz. Ta však poukazuje na to, že výběr novinářů, jejichž akreditace nebyla potvrzena, nesouvisel s časem žádosti o akreditaci. Podle novináře německého týdeníku Die Zeit Martina Nejezchleby bylo opatření namířené speciálně na některé zahraniční novináře. „Pak jsem se ptal, podle čeho novináře vybírali, a ona mi říkala, že má nařízeno, že zahraniční novináře nebudou pouštět,“ popsal.

Dle příspěvků na sociálních sítích měli být někteří novináři v seznamu označeni červeně – jednalo se právě o zástupce výše zmíněných médií, kteří na tiskovou konferenci nebyli vpuštěni. Proti takovémuto počínání se ve své tiskové zprávě ohradily Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu a Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Počínání považují za diskriminaci novinářů a odpírání práva na informace, čímž byla údajně porušena ustanovení Listiny základních práv a svobod.

Podle fotografie (.jpeg) seznamu novinářů, kterou pořídil zpravodajský server Seznam Zprávy, zažádalo o akreditaci na tiskovou konferenci 84 novinářů, 19 z nich však bylo označeno červenou barvou, a tedy nebylo vpuštěno. Naopak byli vpuštěni i někteří novináři, kteří o akreditaci předem nepožádali. V sále bylo v průběhu tiskové konference podle zpravodaje Českého rozhlasu stále místo.

Podle fotografií seznamu novinářů jich tedy skutečně téměř 90 o akreditaci požádalo. Nedokážeme však vzhledem k protichůdným informacím posoudit, jaká byla kapacita sálu pro novináře, kolik z nich bylo skutečně uvnitř, ani zda si někteří červeně označení novináři o akreditaci požádali pozdě, a proto nebyli vpuštěni. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako neověřitelný.

Citace pochází z twitterového účtu předsedy ODS Petra Fialy. Celkově jde o výňatek z projevu, který Petr Fiala pronesl na schůzi Poslanecké sněmovny z 13. září 2018. Na ní poslanci probírali vedle jiného i výsledek hlasování Europarlamentu z předcházejícího dne, kterým došlo k přijetí doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot.

Upřesněme, že předseda občanských demokratů 13. září 2018 na Twitteru doslova uvedl: „Všechny pokusy různým způsobem zasahovat do dění jednotlivých demokratických států v rámci Evropské unie jenom prohlubují krizi EU, prohlubují nedůvěru mezi evropskými zeměmi a ohrožují dokonce i budoucí spolupráci jednotlivých zemí.“

Činnost exekutorů a insolvenčních správců spadá pod základní sazbu Daně z přidané hodnoty (DPH), která v České republice činí 21 %. V Česku máme i první sníženou sazbu 15 % a druhou sníženou sazbu 10 %. Dle Jakuba Vintrlíka z Ministerstva financí nemůže Česká republika činnost exekutorů přiřadit pod některou ze snížených sazeb z důvodu harmonizace daně v rámci Evropské unie.

„Uplatnění snížené sazby na činnost exekutorů a advokátních kanceláří by bylo v rozporu se směrnicí o společném systému DPH, která tuto problematiku na úrovni EU upravuje,“ upřesňuje Vintrlík.

Dle evropské směrnice, která harmonizuje DPH v celé Unii, je pak skutečně možné (čl. 98) určit sníženou sazbu DPH jen pro zboží a služby uvedené v příloze III směrnice, mezi kterými insolvenční řízení, výkon rozhodnutí ani exekuce nejsou. Zároveň pak směrnice neumožňuje tyto „služby“ od DPH zcela oprostit. Řešením situace by pak mohlo být zařazení služeb exekutorů a insolvenčních správců do přílohy III směrnice, nebo vyjednání výjimky pro Česko se stejným efektem.

Pro kontext uveďme, že DPH navyšuje částku, kterou je dlužník nucen v exekučním či insolvenčním řízení zaplatit. Tato daň se totiž připočítává k nákladům řízení, které ze zákona hradí dlužník. To je však do určité míry nevýhodné i pro stranu věřitelů, jelikož poté musejí déle čekat na splacení dluhu. Státní rozpočet poté na DPH v souvislosti s exekučními a insolvenčními řízeními podle odhadů portálu Češi v právu ročně inkasuje zhruba 650 milionů korun.