Patrik Nacher

Jedním ze základních principů Evropské unie je princip přednosti unijního práva před vnitrostátním právem. Tento princip je formulován v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (.pdf, str. 18). Podle tohoto ustanovení „členské státy učiní veškerá vhodná obecná nebo zvláštní opatření k plnění závazků, které vyplývají ze Smluv nebo z aktů orgánů Unie (…) a usnadňují Unii plnění jejích úkolů a zdrží se všech opatření, jež by mohla ohrozit dosažení cílů Unie“. Princip přednosti unijního práva před vnitrostátním je podle jednoho z prohlášení připojeného k Lisabonské smlouvě dovozován i na základě ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie.

Tento unijní princip se odráží i v některých konkrétních ustanoveních vnitrostátního práva České republiky. Na ústavní úrovni je v čl. 1 odst. 2 Ústavy řečeno, že „Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva“, v článku 10 je pak uvedeno, že „stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva“. Bezrozpornost vnitrostátního a mezinárodního práva, mezi které řadíme i unijní, má zajišťovat rovněž § 86 odst. 3 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který stanovuje, že důvodová zpráva návrhu zákona obsahuje „zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy“. Nejkonkrétněji je tento požadavek artikulován v čl. 2 odst. 2 písm. c) Legislativních pravidel vlády, podle kterého „při přípravě právního předpisu je třeba dbát, aby právní předpisy byl v souladu s právem Evropské unie“.

Činnost exekutorů a insolvenčních správců spadá pod základní sazbu Daně z přidané hodnoty (DPH), která v České republice činí 21 %. V Česku máme i první sníženou sazbu 15 % a druhou sníženou sazbu 10 %. Dle Jakuba Vintrlíka z Ministerstva financí nemůže Česká republika činnost exekutorů přiřadit pod některou ze snížených sazeb z důvodu harmonizace daně v rámci Evropské unie.

„Uplatnění snížené sazby na činnost exekutorů a advokátních kanceláří by bylo v rozporu se směrnicí o společném systému DPH, která tuto problematiku na úrovni EU upravuje,“ upřesňuje Vintrlík.

Dle evropské směrnice, která harmonizuje DPH v celé Unii, je pak skutečně možné (čl. 98) určit sníženou sazbu DPH jen pro zboží a služby uvedené v příloze III směrnice, mezi kterými insolvenční řízení, výkon rozhodnutí ani exekuce nejsou. Zároveň pak směrnice neumožňuje tyto „služby“ od DPH zcela oprostit. Řešením situace by pak mohlo být zařazení služeb exekutorů a insolvenčních správců do přílohy III směrnice, nebo vyjednání výjimky pro Česko se stejným efektem.

Pro kontext uveďme, že DPH navyšuje částku, kterou je dlužník nucen v exekučním či insolvenčním řízení zaplatit. Tato daň se totiž připočítává k nákladům řízení, které ze zákona hradí dlužník. To je však do určité míry nevýhodné i pro stranu věřitelů, jelikož poté musejí déle čekat na splacení dluhu. Státní rozpočet poté na DPH v souvislosti s exekučními a insolvenčními řízeními podle odhadů portálu Češi v právu ročně inkasuje zhruba 650 milionů korun.

Citace pochází z twitterového účtu předsedy ODS Petra Fialy. Celkově jde o výňatek z projevu, který Petr Fiala pronesl na schůzi Poslanecké sněmovny z 13. září 2018. Na ní poslanci probírali vedle jiného i výsledek hlasování Europarlamentu z předcházejícího dne, kterým došlo k přijetí doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot.

Upřesněme, že předseda občanských demokratů 13. září 2018 na Twitteru doslova uvedl: „Všechny pokusy různým způsobem zasahovat do dění jednotlivých demokratických států v rámci Evropské unie jenom prohlubují krizi EU, prohlubují nedůvěru mezi evropskými zeměmi a ohrožují dokonce i budoucí spolupráci jednotlivých zemí.“

29. září 2021 navštívil Českou republiku na pozvání Andreje Babiše maďarský premiér Viktor Orbán. Oba politici společně zavítali do Ústeckého kraje, kde mimo jiné řešili otázky týkající se migrace, vzájemných vztahů ČR a Maďarska a dopadů pandemie covidu-19. 

Po tomto jednání následovala společná tisková konference, na niž nebyli vpuštěni někteří žurnalisté. Jednalo se například o novináře českých Hospodářských novin a serveru Investigace, zahraničních deníků Le Monde a Die Zeit nebo televize ARD. Mluvčí vlády Vladimír Vořechovský uvedl, že z důvodu nedostatečné kapacity nebylo možné akreditaci některých novinářů potvrdit. Stejný důvod pořadatelé sdělili i zástupcům redakce Investigace.cz. Ta však poukazuje na to, že výběr novinářů, jejichž akreditace nebyla potvrzena, nesouvisel s časem žádosti o akreditaci. Podle novináře německého týdeníku Die Zeit Martina Nejezchleby bylo opatření namířené speciálně na některé zahraniční novináře. „Pak jsem se ptal, podle čeho novináře vybírali, a ona mi říkala, že má nařízeno, že zahraniční novináře nebudou pouštět,“ popsal.

Dle příspěvků na sociálních sítích měli být někteří novináři v seznamu označeni červeně – jednalo se právě o zástupce výše zmíněných médií, kteří na tiskovou konferenci nebyli vpuštěni. Proti takovémuto počínání se ve své tiskové zprávě ohradily Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu a Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Počínání považují za diskriminaci novinářů a odpírání práva na informace, čímž byla údajně porušena ustanovení Listiny základních práv a svobod.

Podle fotografie (.jpeg) seznamu novinářů, kterou pořídil zpravodajský server Seznam Zprávy, zažádalo o akreditaci na tiskovou konferenci 84 novinářů, 19 z nich však bylo označeno červenou barvou, a tedy nebylo vpuštěno. Naopak byli vpuštěni i někteří novináři, kteří o akreditaci předem nepožádali. V sále bylo v průběhu tiskové konference podle zpravodaje Českého rozhlasu stále místo.

Podle fotografií seznamu novinářů jich tedy skutečně téměř 90 o akreditaci požádalo. Nedokážeme však vzhledem k protichůdným informacím posoudit, jaká byla kapacita sálu pro novináře, kolik z nich bylo skutečně uvnitř, ani zda si někteří červeně označení novináři o akreditaci požádali pozdě, a proto nebyli vpuštěni. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako neověřitelný.

Předně uveďme, že Patrik Nacher tímto výrokem poukazuje na pragmatický postoj Německa v případě výstavby plynovodu Nord Stream 2, který vede pod Baltským mořem a spojuje německý Greifswald s ruským přístavem Usť-Luga. Vyhýbá se tedy území Polska a Ukrajiny, přes něž prochází například plynovod Jamal, respektive plynovod Bratrství.

Nord Stream 2 tak kopíruje trasu plynového potrubí Nord Stream, k jehož dokončení došlo na přelomu let 2011 a 2012. Ten tehdy vybudovala ruská státní plynárenská společnost Gazprom spolu s německými, nizozemskými a francouzskými firmami. Na novém projektu Nord Stream 2 se poté Gazprom dohodl s německými společnostmi Uniper SE a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou Engie a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell v roce 2015. V roce 2018 poté Německo schválilo „výstavbu a provoz plynovodu Nord Stream 2 ve svých vodách“. O dostavění plynovodu informoval dle agentury TASS šéf společnosti Gazprom Alexej Miller 10. září 2021.

Plán na stavbu tohoto plynovodu byl již od samého počátku častým předmětem sporů a čelil odporu například ze strany Polska a pobaltských zemí a následně i ze strany Ukrajiny nebo také Spojených států amerických. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil obavy ze zneužití plynovodu Nord Stream 2 jako „politické zbraně“. Odpůrci výstavby se také obávají sílícího vlivu Ruska v evropské energetice, zatímco Německo hájí své ekonomické zájmy, jelikož mu nový plynovod zajistí levnější energii z plynu. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier pro deník Rheinische Post uvedl, že obchod s pohonnými látkami je jedním z „posledních mostů mezi Ruskem a Evropou“.

Dle amerického think-tanku Atlantic Council Nord Stream 2 dává Rusku volnější ruku ve vojenských akcích na Ukrajině a v Bělorusku. Zmiňme, že německá kancléřka Angela Merkelová se pokusila uklidnit polské obavy během své návštěvy Varšavy v září 2021. Zde uvedla, že Německo chce Ukrajinu při budoucím využívání tranzitní sítě podporovat. Produktovody na ukrajinském území by tak podle ní mohly být využity například k přepravě vodíku.

Poslanec Patrik Nacher (nestr. za ANO) mluví o svém legislativním návrhu upravujícím práva stejnopohlavních párů, který údajně obsahuje koncept rovných práv pro všechny typy svazků, avšak bez titulu „manželství“ pro stejnopohlavní páry. Tento návrh však doposud nebyl ve Sněmovně předložen. V odůvodnění se podíváme na to, zda byl kvůli tomuto návrh poslanec Nacher někým „osočen“.

Na naši žádost nám poslanec Nacher zaslal fotografii reklamy z února 2019, jehož autorem je iniciativa Jsme fér. Tato reklama uvádí, že „Novela poslance Nachera práva gayům a lesbám nenarovná.“ Iniciativa Jsme fér nám potvrdila, že reklama věnující se novele poslance Nachera byla skutečně v minulosti aktivní.

Iniciativa Jsme fér v článku na svých webových stránkách navíc uvedla jedenáct důvodů, proč by tato novela neměla být přijata. Článek uvádí, že poslanec Nacher se o práva homosexuálů nikdy nezasazoval a jeho návrh je pouze reakcí na předloženou novelu zákona o manželství pro všechny. V případě neschválení této novely by Patrik Nacher prý o prosazení svého návrhu již neusiloval. Dle Jsme fér je dalším důkazem Nacherova nezájmu fakt, že tento jeho návrh nebyl nikdy Poslanecké sněmovně předložen, tudíž ani není známo, co je ve skutečnosti jeho obsahem.

Schůze Poslanecké sněmovny, na které se projednávaly mimo jiné novely zákona o sňatcích stejnopohlavních párů, se uskutečnila 29. dubna 2021. Tato schůze byla dle předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka svolána na žádost 57 poslanců. Jmenný seznam poslanců, kteří podepsali žádost o svolání schůze Sněmovny, však není veřejně dostupný. S dotazem jsme se proto obrátili na Radka Vondráčka a na Kancelář poslanecké sněmovny. Právě ta nám potvrdila, že schůze byla svolána na žádost 57 poslanců, přičemž jedním z nich byl Patrik Nacher.

Dodejme, že na 100. schůzi Poslanecké sněmovny se konkrétně projednávaly v prvním čtení tři návrhy. Nejprve se jednalo o návrh skupiny poslanců, jejímž zástupcem je poslanec za Piráty František Kopřiva. Cílem této novely občanského zákoníku bylo uzákonit sňatky osob stejného pohlaví jako manželství (.pdf, str. 17). Tato novela postoupila do druhého čtení a aktuálně běží osmdesátidenní lhůta k projednání sněmovními výbory.

Předkladatelem dalšího návrhu byla skupina poslanců zastoupená Markem Výborným z KDU-ČSL. Jednalo se o návrh ústavního zákona, který by v Listině základních práv a svobod zakotvil, že manželství je výhradně sňatek muže a ženy (.pdf, str. 6). I tento návrh byl v prvním čtení schválen a bude projednáván ve sněmovních výborech. 

Posledním projednávaným návrhem schůze byl návrh novely trestního zákoníku, která se týkala (.pdf, str. 1–⁠2) omezování svobody projevu na internetových platformách.

Sněmovní tisk 201/0 (.pdf) obsahuje návrh novely občanského zákoníku, která by umožnila uzavření manželských svazků také stejnopohlavním párům (.pdf, str. 1, 26). První čtení návrhu na půdě Poslanecké sněmovny proběhlo 29. dubna 2021.

Sněmovní tisk 211/0 (.pdf) navrhuje novelizovat Listinu základních práv a svobod. Do Listiny by dle novely měla přibýt formulace, že manželství je „svazek muže a ženy“ (.pdf, str. 2). První čtení tohoto návrhu se rovněž uskutečnilo 29. dubna 2021. Oba návrhy se dostaly do druhého čtení.

Poslanec Nacher opravdu není mezi předkladateli sněmovního tisku 201/0 ani mezi předkladateli sněmovního tisku 211/0. Návrh novely občanského zákoníku předložili poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, STAN, TOP 09 a KSČM, návrh na změnu Listiny pak poslanci KDU-ČSL, STAN, TOP 09, ANO, ODS a ČSSD.

Předně uveďme, že poslanec Patrik Nacher zde hovoří ve spojitosti s projednáváním dvou návrhů, které se věnují tématu stejnopohlavního manželství. Konkrétně se jedná o návrh novely občanského zákoníku, jenž má umožnit stejnopohlavním párům uzavírat manželství (.pdf, str. 17), a návrh novely Listiny základních práv a svobod, která má naopak ústavně zakotvit ochranu manželství jako svazku muže a ženy (.pdf, str. 2).

Zatím poslední projednávání těchto novel proběhlo v Poslanecké sněmovně dne 29. dubna 2021, kdy se mezi zastánci a odpůrci stejnopohlavních manželství strhla ostrá debata. Oba návrhy byly nicméně nakonec přikázány k dalšímu projednání výborům a ve Sněmovně tak skončilo jejich první čtení. Uveďme, že projednávání těchto novel v rámci prvního čtení bylo v Poslanecké sněmovně dříve několikrát přerušeno. Poslanci tak zmíněné návrhy probírali na plénu například již 14. listopadu 2018 či 26. března 2019.

Právě na 27. schůzi Poslanecké sněmovny v březnu 2019 poslanec Patrik Nacher v rozpravě o novelách uvedl: „Jinými slovy, nechť se poslanci vyjeví, jaký mají názor. Nechť udělají takzvaný coming out, ať se tady ukážou, jestli jsou pro, nebo proti. Ať se neschovávají, a to je to moje stanovisko, za jakýkoliv názor. (…) Proto vyzývám, aby každý z poslanců řekl, co si myslí, ne aby se zdržel nebo vytáhl nebo šel telefonovat ven nebo se vymlouval na to, že tady je ještě nějaký třetí návrh.“ Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že 29. dubna 2021 Patrik Nacher ve Sněmovně mimo jiné řekl: „Jak víte, nepodpořím to (manželství stejnopohlavních párů, pozn. Demagog.cz), říkám to otevřeně, neschovávám se někde na chodbě nebo že bych to zatajoval.“

Patrik Nacher při hlasování o zamítnutí projednávaných návrhů hlasoval nejprve pro zamítnutí návrhu na legalizaci manželství stejnopohlavních párů. Poté, co tento návrh nebyl přijat a novele se tak otevřela cesta do druhého čtení, následovalo hlasování o zamítnutí návrhu novely Listiny, kdy se poslanec Nacher zdržel hlasování. 

Patrik Nacher hlasoval v rozporu se svými předchozími slovy, kdy tvrdil, že novelu Listiny nepodpoří a vyzýval ostatní poslance, aby se hlasování nezdrželi. V ověřované diskuzi to vysvětlil tak, že pouze reagoval na fakt, že novela občanského zákoníku nebyla zamítnuta. Chtěl tak docílit toho, aby se do druhého čtení dostaly oba návrhy. Nicméně je nutné upozornit na to, že v případě hlasování o zamítnutí návrhu má zdržení se fakticky stejný význam jako hlasování proti.

Poslanecké sněmovně byl v červnu 2018 předložen návrh na změnu Listiny základních práv a svobod. Obsahem (.pdf, str. 2) návrhu je zakotvení manželství jako svazku muže a ženy, které by se případným přijetím stalo součástí českého ústavního pořádku.

Poslanec Nacher se při hlasování o zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení 29. dubna 2021 skutečně zdržel. Návrh nebyl zamítnut a postoupil do druhého čtení, projednávat jej bude ústavně-právní výbor a komise pro ústavu.