Patrik Nacher

Patrik Nacher

Neotevřeli (vláda Petra Fialy, pozn. Demagog.cz) ten automat, který je třeba u církevních restitucí, který taky pamatuje na inflační doložku.
360° Pavlíny Wolfové, 15. března 2023
Ekonomika,
Poslanecká sněmovna,

Tento výrok byl ověřen jako

zavádějící

Zkrácené odůvodnění

Fialova vláda skutečně nenavrhla změnu valorizace církevních restitucí. Patrik Nacher ale srovnává systémy, které mají jiný způsob výpočtu i řádově jiné dopady na státní rozpočet. Valorizace restitucí v r. 2024 zvýší výdaje o 0,36 mld. Kč, u penzí by to bez úprav bylo 59 mld. Kč.

Plné odůvodnění

Patrik Nacher v rozhovoru uvádí, že se vláda Petra Fialy rozhodla kvůli vysoké inflaci zpomalit růst důchodů, ale u církevních restitucí, které jsou také navázané na růst inflace, změny neprovedla. V  debatě konkrétně kritizuje slova Michaela Kohajdy o tom, že stát úpravou valorizace penzí „ušetří“ v roce 2023 19 miliard Kč a v roce 2024 dalších zhruba 30 miliard Kč. Podle Nachera totiž tyto peníze náleží seniorům.

Připomeňme, že Fialův kabinet v Parlamentu prosadil změnu parametrů, podle nichž se v červnu 2023 při mimořádné valorizaci penzí zvýší důchody. Podle dřívějšího znění zákona o důchodovém pojištění mělo při této valorizaci v mimořádném termínu dojít k navýšení zásluhové (procentní) části důchodů o tolik procent, kolik činí růst spotřebitelských cen (inflace). V tomto případě se tedy mělo jednat o nárůst o 11,5 % (.doc, str. 1), čímž by se průměrný důchod navýšil o 1 770 Kč.

Vládní novela ale valorizaci upravila tak, že se v červnu penze navýší každému důchodci o pevnou částku 400 Kč (.doc, str. 3) a zároveň dojde k navýšení procentní výměry o 2,3 %. Celkově se tak průměrný důchod zvýší jen o 760 Kč, tedy nikoli o celý nárůst inflace.

V případě, že by se důchody v červnu 2023 valorizovaly podle dříve platných pravidel, znamenalo by to dle Ministerstva práce a sociálních věcí v letošním roce nárůst výdajů o 34 miliard korun (.pdf, str. 1). Snížením valorizace, kterou prosadila vláda Petra Fialy, nakonec v roce 2023 dojde k nárůstu výdajů o 15 miliard Kč (.pdf, str. 4, 9). Co se týče roku 2024, důvodová zpráva k vládní novele uvádí, že bez změny valorizace by v příštím roce vzrostly výdaje na důchody o 59 miliard Kč (.pdf, str. 4, 9). Díky novelizaci se ale výdaje zvýší o cca 26 miliard Kč.

Patrik Nacher porovnává tuto změnu pravidel mimořádného navýšení důchodů s výplatou církevních restitucí. Jejich výplata se totiž také váže na růst inflace. Podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi se stát od roku 2013 zavázal církvím vyplatit finanční náhrady v celkové výši cca 59 miliard Kč, které jim bude splácet v ročních splátkách až do roku 2043, tj. třicet let.

Dle zákonné úpravy se přitom nesplacená částka restitucí „každoročně zvyšuje o míru roční inflace zveřejněnou Českým statistickým úřadem pro kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku výplaty konkrétní roční splátky“. Pro rok 2023 je tedy použita průměrná roční míra inflace v ČR za rok 2021, která činila 3,8 %.

Celková suma, kterou stát církvím ještě dluží, tak v roce 2023 kvůli inflaci vzrostla o přibližně 1,8 miliardy Kč. Konkrétně letos dosahuje necelých 48 mld. Kč (po vyplacení loňské splátky; .pdf, str. 2). Samotná splátka, kterou stát musí církvím v roce 2023 vyplatit, se podle informací (.pdf, str. 1–2) Ministerstva financí kvůli inflaci zvýšila o 87,8 milionu korun.

V roce 2024 se poté celkový restituční dluh zvýší o další 6,9 miliardy Kč v důsledku loňské 15,1% inflace. Pro státní rozpočet na rok 2024 to bude znamenat, že se splátka zvýší o 362 milionů korun (.pdf, str. 1–2). V roce 2025 podle odhadů dluh naroste o 5,2 miliardy (v závislosti na míře inflace za rok 2023), což by mělo vést k navýšení splátky o 287 milionů korun (.pdf, str. 1–2).

Zdroje dat v tabulce: zákon č. 428/2012 Sb.; Ministerstvo financí (.pdf); ČSÚ.

Vhodné je zde také dodat, že zmíněná celková částka cca 59 miliard Kč církvím podle zákona náleží jako finanční náhrada za majetek (lesy, pole a nemovitý majetek), který již stát v restitucích církvím nemohl vrátit. Smlouvy o vypořádání, v jejichž rámci se stát zavázal náhrady vyplatit, uzavřely jednotlivé církve a náboženské společnosti s ČR v roce 2013. Součástí těchto smluv muselo být dle zákona právě i ujednání o tom, že stát nesplacené částky finanční náhrady každoročně navyšuje podle míry inflace (dosažené o dva roky nazpět). 

Připomeňme také, že Ústavní soud v roce 2019 například zrušil zdanění finančních náhrad, které v té době prosadila vláda Andreje Babiše s podporou KSČM a SPD. Podle nálezu Ústavního soudu tehdy stát „nepřípustně retroaktivním způsobem“ (se zpětnou účinností) fakticky rozhodl o snížení „finanční náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání“. Toto dodatečné snížení finanční náhrady podle soudu porušovalo základní principy demokratického právního státu.

Závěr

V případě církevních restitucí nebyl systém automatické valorizace skutečně nijak novelizován a vláda v tomto volebním období ani nenavrhla jeho úpravu.

Patrik Nacher ve výroku nicméně srovnává dva případy valorizace, které nejsou zcela stejné. Valorizace církevních restitucí se řídí růstem inflace, k němuž došlo o dva roky nazpět. Mimořádná valorizace důchodů naopak vychází z aktuálnějšího růstu cen – červnová valorizace konkrétně z období od července 2022 do ledna 2023. 

Rozdílné jsou ale především dopady těchto valorizací na státní rozpočet. Valorizace církevních restitucí v roce 2023, která vychází z míry inflace 3,8 % za rok 2021, znamená pro státní rozpočet navýšení výdajů o 87,8 milionu Kč. V roce 2024, kdy se při výpočtu použije již vysoká míra inflace z roku 2022 (15,1 %), se kvůli valorizaci splátka finančních náhrad zvýší o 362 milionů Kč (viz tabulka výše). Dopad valorizace penzí na státní rozpočet je však řádově vyšší. V roce 2023 by se bez vládní novely výdaje na důchody zvýšily o 34 miliard Kč, v roce 2024 pak o cca 59 miliard Kč (.pdf, str. 4, 9).

Z těchto důvodů proto výrok Patrika Nachera hodnotíme jako zavádějící. Doplňme také, že Ústavní soud v minulosti již pokus o snížení finančních náhrad církvím zrušil.

Výrok jsme zmínili

Ověřeno

Od snížení růstu důchodů k reformě

360° Pavlíny Wolfové, 15. března 2023

Poslanci Michael Kohajda (za KDU-ČSL) a Patrik Nacher (za ANO) na CNN Prima NEWS diskutovali o valorizaci důchodů, jejíž snížení nedávno vláda prosadila ve Sněmovně. V naší analýze tak najdete všechny faktické argumenty, které ...

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů