"Falšování dat byl jeden z hříchů, který byl na začátku řeckého pádu."
Na základě potvrzení samotným Řeckem hodnotíme výrok jako pravdivý.
Řecká strana sama potvrdila, že kvůli uspíšení vstupu do eurozóny falšovala makroekonomické statistiky řecké ekonomiky. Řecko se stalo členem eurozóny v roce 2001, přičemž od roku 1999 upravovali řečtí statistici údaje o schodku veřejných rozpočtů tak, aby vyhovovaly konvergenčním kritériím pro přijetí eura.
Řecko se nevyhnulo ani dalším úpravám statistik, když se v loňském roce zjistilo, že země se nedostala do ekonomické recese v roce 2009, ale již o rok dříve.
Pouze čtvrtina až třetina Britů je spokojena s tím, že zůstáváme členy (Evropské unie, pozn.) za nynějších podmínek.
Na základě průzkumu veřejného mínění agentury Populus z 11. června 2012 hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Podle jednoho z posledních průzkumů veřejného mínění z 11. června 2012, který byl uspořádán agenturou Populus ve spolupráci s novinami The Times, se k otázce, zdali by VB měla zůstat členem EU ponechávajíc si možnost připojení se k více integrované Eurozóně, kladně vyjádřilo (.pdf, str. 10) 36 % dotázaných, záporně pak 44 % respondentů. Z výše uvedených čísel jasně vyplývá, že se setrváním VB v EU souhlasí 36 % Britů, což znatelně překračuje Faragem zmiňovaný interval "čtvrtiny až třetiny". Na základě těchto skutečností výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Celková škoda na povodních přesahovala osm miliard, z čehož tedy nějak přes dvě miliardy korun bylo jenom na té silniční infrastruktuře, jo.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Jak uvádí souhrnná zpráva (pdf.) Ministerstva životního prostředí na straně 119, celkové škody na povodních v Libereckém kraji skutečně činily 8,2 mld. Kč. Škody na silniční infrastruktuře činily až 2,2 mld. Kč.
V britské vládě jsou rozdělené názory mezi konzervativci pana Camerona a liberály pana Clegga. Mají rozdílný názor na tento fiskální kompakt.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Server BBC uvádí, že mezi předsedou britských konzervtaivců Davidem Cameronem a předsedou liberálů Nickem Cleggem existuje rozpor v otázce připojení VB ke smlouvě o rozpočtové odpovědnosti. Tento spor vznikl již v prosinci minulého roku, kdy Cameron vetoval návrh na změnu Lisabonské smlouvy.
Britský server The inforamtion daily na svém webu uveřejnil, že místopředseda vlády a liberál Nick Clegg vyjádřil názor, že by Velká Británie měla přijmout fiskální kompakt, který by dle Clegga neměl být pouze dočasným opatřením, ale měl by být včleněn do existujích evropských smluv.
Naproti tomu David Cameron zásadně nesouhlasí s přijetí fiskálního kompaktu, přičemž jako jeden z hlavních důvodů uvádí skutečnost, že Velká Británie není členem eurozóny a ani to nemá v plánu.(Zdroj)
“My spotřebujeme někde kolem 3 miliard (…) vajec a my jsme zhruba 2700000 sem nepustili.“
Na základě informací z komoditní karty Vejce březen 2012 vydané Ministerstvem zemědělství a informací ze Státní veterinární správy ČR hodnotíme výrok jako nepravdivý.
V roce 2011 bylo podle komoditní karty spotřebováno 2, 658 miliardy vajec.
Počet nelegálních vajec vrácených do Maďarska a Polska podle Státní veterinární správy dohromady dosáhl počtu 2 654 670 kusů.
Informoval o tom server idnes.cz s odkazem na zdroje Státní veterinární správy ČR a server ihned.cz, kterému to potvrdil mluvčí SVS Josef Duben.
Podíváte-li se na další údaje jako průměrná míra nezaměstnanosti, inflace, a především úroková míra, to znamená, za kolik jsou ochotni věřitelé těm státům půjčovat. Tak jsme v situaci, kterou nám naopak ty sousedé mohou závidět ve všech ostatních (Miroslav Kalousek říká, že nelze hodnotit ekonomickou situaci státu vůči sousedním státům pouze na základě HDP, pozn.).
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. ČR není ve všech ukazatelích lepší než její sousedé. Ve všech třech ukazatelích má Rakousko i Německo lepší výsledky než Česká republika. Viz tabulka níže. Údaje pro úrokovou míru jsou platné pro červenec 2012, pro míru inflace pro červen 2012. Data nezaměstnanosti jsou z roku 2011.
Stát
Nezaměstnanost
Inflace
Úrokovámíra
Česká republika
6,7 %
120,40
2,60 %Rakousko
4,2 %
113,51
2,07 %Německo
5,9 %
116,16
1,24 %
"Stovky miliard (pozn. v podobě dotačních plateb) se rozdělují především na ministerstvech."
Obě části tvrzení Lubomíra Zaorálka o výši i místě přerozdělení dotačních plateb jsou podle informací z měsíční monitorovací zprávy za duben 2012 pravdivé.
Alokovaná částka pro Českou republiku pro finanční období 2007-2013 je podle nejaktuálnější monitorovací zprávy (.pdf) 778,5 miliardy korun, což potvrzuje Zaorálkův výrok o stovkách miliard. Z této celkové částky bylo zatím přiděleno 333,8 mld.
Informaci o přerozdělování financí na jednotlivých ministerstvech potvrzují opět webové stránky strukturalni-fondy.cz zřízené Ministerstvem pro místní rozvoj a Národním orgánem pro koordinaci. Podle tabulky monitorovací zprávy (.pdf) na straně 6 jsou všechny tématické Operační programy přerozdělovány na ministerstvech. Právě tématické OP tvoří 80,1% čerpaných evropských dotací.
název Řídící orgán Podíl v %
OP Doprava MD 21,8
OP Životní prostředí MŽP 18,4
OP Podnikání a inovace MPO 11,7
OP Výzkum a vývoj pro inovace MŠMT 7,7
Vzdělávání pro konkurenceschopnost MŠMT 6,8
OP Lidské zdroje a zaměstnanost MPSV 6,9
Integrovaný OP MMR 6,1
OP Technická pomoc MMR 0,7
Tak, ano, předchozí vláda nám zanechala tuto částku, o které hovoříte. (Jedná se o 100 milionů Kč na odkoupení vysílače Ještěd Libereckým krajem)
Výrok hodnotíme na základě dohledaného zdroje z ČT jako pravdivý.
Česká televize o problematice vysílače Ještěd informovala 4. srpna 2010, kdy ve svém textu uvádí, že: "... Koupit Ještěd chtělo už minulé vedení kraje, vyčlenilo na to 100 milionů korun." Současně bychom chtěli upozornit, že usnesení Rady Libereckého kraje ve volebních obdobích 2000-2004 a 2004-2008 nejsou dostupná. Na internetových stránkách kraje je pak doslova napsáno: „...Z důvodu ochrany osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění, nejsou usnesení Rady Libereckého kraje, přijatá v tomto volebním období zveřejněna na webových stránkách. Všechna tato usnesení jsou dostupná na základě žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění.“
Moderátor: "Protože tam je jenom sousloví vědecko-technický park, málokdo si pod tím co dovede představit, a navíc kolik to bude z krajského rozpočtu stát. Kolik to tedy bude stát?" Jaroslav Borka: "Ano, počítá se s částkou 300 milionů korun."
Výrok Jaroslava Borky je hodnocen jako nepravdivý. Sice správně uvádí celkovou hodnotu projektu, nicméně v otázce výše financí z rozpočtu kraje, které mají být v budoucnu alokovány na daný projekt, se jím vyřčená suma výrazně liší.
Akční plán (soubor .zip obsahuje .doc s Akčním plánem) Programu rozvoje Karlovarského kraje v bodu 29A (str. 9-10 textu) mimo jiné uvádí, že celkové náklady na výstavbu projektu se odhadují na 300 milionů Kč. Nicméně v bodu Očekávané podíly financování záměru se uvádí, že se na financování bude podílet EU, a to 75 % (max. 225 mil. Kč). Rozpočet kraje by se měl na financování projektu podílet 25 % z celkové sumy - tedy 75 mil. Kč.
Jaroslav Borka tak sice uvádí přesnou částku na realizaci celého projektu, nicméně byl dotazován na náklady z krajského rozpočtu, což je již částka značně odlišná. Jeho výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.
Pokud se nepodaří vládě obnovit čerpání prostředků, tak o část peněz už přijdeme nenávratně, že tam funguje mechanismus n+2, n+3, to znamená, že pokud nebudeme schopni ty peníze vyčerpat, tak už nenávratně začneme přicházet o poměrně velké peníze.
Bohuslav Sobotka zmiňuje pravidlo n+3/n+2, jehož výklad poskytuje metodická příručka (.pdf) Ministerstva pro místní rozvoj. Stručně jej tento materiál na str. charakterizuje takto:
" Pravidlo n+3/ n+2, které se uplatňuje v programovém období 2007-2013 a které vychází vstříc především tzv. novým členským státům EU indikuje, že roční rozpočtový závazek (tedy alokace prostředků na konkrétní kalendářní rok, pozn.) jednotlivého OP, který začne platit v roce „n“ musí být realizován tj. musí být vyčerpán do konce kalendářního roku n+3 (pro léta 2007-2010 včetně) resp. n+2 (pro léta 2011-2013). Pokud se tak nestane, snižuje se alokace finančních prostředků o nevyčerpanou částku, která je pak EK zrušena. EK ovšem nestačí, aby byly v rámci ročního rozpočtového závazku projekty zrealizovány do 31. 12. roku n+3/ n+2, ale musí být také provedeny jejich kontroly, schváleny závěrečné resp. průběžné (u etapových projektů) zprávy, tj. že musí být provedena certifikace uskutečněných výdajů Platebním a certifikačním orgánem".
To znamená, že do konce letošního roku musí být nutně vyčerpány prostředky v rámci ročních rozpočtových závazků z roku 2009 (včetně kontroly čerpání), v roce 2013 pak prostředky vázané na roky 2010 a 2011 a v roce 2014, resp. 2015 prostředky vázané na rok 2012, resp. 2013.
Bohuslav Sobotka má tedy pravdu, když tvrdí, že ČR může o některé prostředky v důsledku nečerpání nenávratně přijít.
