Mimochodem i v letošním roce jsme navýšili výdaje na dopravní infrastrukturu oproti loňskému roku o více než 6 miliard korun.
Výrok hodnotíme na základě dat z státního rozpočtu České republiky pro rok 2013 jako pravdivý.Výdaje na dopravní infrastrukturu pro rok 2013 činí přibližně 33, 7 mld. Kč, což je o 8,5 mld. Kč více než v roce 2012.
Celkové příjmy Ministerstva dopravyCelkové výdaje Ministerstva dopravy Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury 20129 666 346 00038 731 671 00025 160 003 000201317 170 893 00045 844 967 00033 692 947 000rozdíl+ 7 504 547 000+ 7 113 296 000 + 8 532 944 000
Územní plány a konkrétní vytyčení třeba katastru obcí, které jsou určeny pro zástavbu, jsou v rukou samosprávných orgánů.
Územní plány a konkrétní vytyčení katastru obcí jsou skutečně v rukou samosprávných orgánů. Vysvětlení postupu při tvorbě územního plánu najdete v příručce Ekologického právního servisu (.pdf).
Ústava České republiky (1/1993 Sb.) čl. 99: "Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky."
Pouze a jedině zastupitelstvu obce je vyhrazeno (mimo jiné):
(viz str. 69-70 in BALÍK, Stanislav. Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 250 s. ISBN 9788024729084.)
Zákony, které souvisí s územním plánováním:
Je zajímavé, že například ve dvacátém století prakticky se záplavy a povodně u nás nevyskytovaly v nějakém větším měřítku. Naopak devatenácté století na ně bylo velmi bohaté
Na základě dostupných informací hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Mgr. Petr Pokorný, PhD., člen centra pro teoretická studia UK zabývající se kvartérní paleoekologií, sice zmiňuje ve své knize Neklidné časy větší výskyt povodní v 19. století:
Industrializace a nárůst populace v devatenáctém století vedly k výraznému snížení plochy lesů. To znamenalo pokles retenční schopnosti krajiny a povodně z této doby jsou v české historii nejextrémnější a nejčastější. Avšak nelze zároveň jednoznačně říct, že by se u nás ve 20. století povodně v nějakém větším měřítku nevyskytovaly, jak ukazuje i následující přehled největších povodní v 19. a 20. století.
Největší povodně v 19. století (.pdf, str. 49-61):
Březen 1830 Září 1831 Březen 1845 Srpen 1854 Červen 1879 Srpen 1880 Březen 1888 Červenec/srpen 1897
Největší povodně ve 20. století (.pdf, str. 65-89):
Červenec 1903 Srpen/září 1938 Březen 1941 Březen 1947 Červenec 1997
Ústřední povodňová komise a Ústřední krizový štáb včera (řečeno v neděli, 9.6.2013, pozn.) pod mým vedením vyhlásili plošně druhý stupeň povodňové aktivity na území celých Čech s výjimkou Pardubického kraje. Je to právě proto, aby byly monitorovány všechny toky i potůčky.
Ministerstvo vnitra zveřejnilo na svých webových stránkách tiskovou zprávu ze zasedání Ústředního krizového štábu a Ústřední povodňové komise z 8. června letošního roku, ve které je mimo jiné řečeno :
"ÚPK a ÚKŠ zároveň ve svém usnesení vyhlásila 2. stupeň povodňové aktivity na území Jihočeského, Plzeňského, Středočeského, Karlovarského, Královéhradeckého, Ústeckého, Libereckého kraje a hlavního města Prahy s tím, že vyhlášené vyšší stupně tímto nejsou dotčeny." (Vyšší stupeň povodňové aktivity byl vyhlášen pro Prahu a pro kraj Jihočeský, Středočeský a Ústecký.) 2. stupeň povodňové aktivity nebyl vyhlášen v kraji Vysočina, který je svou polohou specifický. ( Prochází jím hranice mezi Moravou a Čechami.)
Vodním zákonem jsou ustanoveny 3 stupně povodňové aktivity. 2. stupeň je definován takto :
"vyhlašuje příslušný povodňový orgán, přerůstá-li nebezpečí přirozené povodně v povodeň vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jenž by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně aktivují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu".
Ve výše uvedené definici 3. stupně povodňové aktivity se výslovně o monitoringu menších toků nehovoří, nicméně z věty " aktivují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi" vyplývá zvýšená ostražitost nad vodními toky.
I přes dvě výše uvedené poznámky hodnotíme výrok premiéra Nečase jako pravdivý.
Výdaje státního rozpočtu jsou někde okolo 1 150 miliard korun.
Celkové výdaje podle zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2013 jsou 1 180 767 603 000 Kč (.pdf - str. 1). To znamená, že se jedná o částku o 30 miliard Kč vyšší. V objemu financí, který však činí přes bilion korun, je to zanedbatelný podíl (asi 2,5 %).
(ČSSD, pozn.) hlásá například to, že chce být v hlavním proudu evropské integrace.
Např. usnesení předsednictva strany z 7. června mj. říká: "ČSSD se hlásí k projektu pokračování evropské integrace a podporuje přistoupení České republiky k tzv. fiskální smlouvě". Postoj strany k integraci jasně popisují vyjádření její zahraniční komise: o rozšiřování píše: "Vedle podpory zapojování balkánských zemí, nástupnických států bývalé Jugoslávie a Albánie, do evropské integrace [...] podporujeme také vstup Turecka do Evropské unie." K EU obecně také uvádí: "Podporujeme co nejrychlejší uvedení jednotlivých ustanovení Lisabonské smlouvy do praxe...".
Pokud je podpora hlubší a rychlejší integrace v současné Evropě "hlavním proudem" integrace, ČSSD opravdu hlásá, že v onom proudu je.
Zaprvé Vltavská kaskáda tak, jak byla projektována, stavěna od třicátých let minulého století až do šedesátých let minulého století, nebyla primárně dělána jako protipovodňové opatření. Je to jeden z úkolů, který plní, ale nikoliv, nikoliv ta soustava přehrad takto byla budována.
Vodní dílo Vltavská kaskáda bylo dokončeno v roce 1962 a jeho primárním účelem byla akumulace dostatečně velkých zásob vody pro hospodářské využití a zlepšení splavnosti řeky a vodohospodářských poměrů na Vltavě a dolním Labi. Nádrže byly budovány za účelem zadržení dostatečného množství vody, aby se předešlo jejímu nedostatku. Vltavská kaskáda tedy primárně nebyla vybudována jako protipovodňové dílo, ačkoliv každá přehrada disponuje retenčním prostorem pro zadržení povodně, nýbrž jako stavba zabraňující suchu.
Výrok premiéra Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý.
Máme v tuto chvíli (9.6.2013, poledne, pozn.) potvrzených deset obětí. A další zhruba 4 pohřešované. Velká část těch obětí jsou zbytečné oběti. Jsou důsledkem neopatrnosti. Někde dokonce hazardu.
Podle serveru lidovky.cz, článku z 8.6., je obětí 11 a 4 pohřešovaní. Příčiny úmrtí jsou různé, od nehod a nešťastných náhod po utonutí, ke kterému přispěl alkohol nebo vstup do zakázaných prostor. U lidských osudů se těžko počítá, kolik je velká část a několika smrtím jistě mohlo být zabráněno větší obezřetností. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý, jen se smutnou úpravou, že obětí bylo k nedělnímu poledni ještě o jednu víc.
A jenom za poslední dva roky jsou to dvě miliardy ročně. Dvě miliardy ročně. Já znovu připomínám ta čísla, která tam zazněla. V protipovodňových opatřeních v letech 2002 až 2007, a opakuji z vašeho příspěvku, bylo proinvestováno 4 miliardy korun. Od toho roku 2007 do roku 2013 je to téměř 15 miliard korun dohromady ve třech oblastech. Čili to tempo investic do protipovodňových opatření se výrazně zvýšilo.
Zmíněné částky představují odlišné části státního rozpočtu.
Když hovoří o částce 4 miliardy korun, odkazuje premiér na výrok exministra Ivana Fuksy "Program Podpora prevence před povodněmi 2 navazuje na úspěšnou první etapu programu, která byla realizovaná v letech 2002 až 2007 s náklady ve výši přes 4 miliardy korun." Snažili jsme se tedy ověřit rozsah výdajů zejména pro program Podpora prevence před povodněmi. Ten byl na roky 2007-2013 plánován s výdaji ve výši 11 mld. Korun (dle rozhovoru Ihned s náměstkem ministra zemědělství; starší programová dokumentace - .pdf, s. 4 - uvádí 11,5 mld.). Premiér ale uvádí, že jde o prostředky "ve třech oblastech". Kromě zmíněného programu jako další zdroj nalezneme položku ve státním rozpočtu "transfery na pozemkové úpravy a programy protipovodňových opatření" (kap. 397), na kterou bylo v letech 2009, 2010, 2011 a 2012 vyčleněno celkem 3,65 mld. Dohromady tedy téměř 15 mld. Korun poskládáme.
Srovnání oněch 15 miliard se 4 miliardami z let 2002-2007 je však zavádějící: i v tom období totiž najdeme prostředky mimo program Podpora prevence před povodněmi. Ve starších rozpočtech jde zejm. o položku "Výdaje na obnovu koryt vodních toků a vodohospodářských děl a protipovodňová opatření" (kap. 397), na kterou bylo např. v letech 2002, 2003 a 2004 vyčleněno cca 990 mil., 890 mil., resp 720 mil. Korun (v dalších letech se nevyskytuje).
Premiér Nečas tedy rozsah státní podpory, uvedený Ivanem Fuksou v příspěvku, srovnává s částkou, představující jen část státních výdajů na protipovodňová opatření, a jeho srování je tedy zavádějící.
Jednoznačně bylo stanoveno od počátku, že redukce v rámci Českého hydrometeorologického ústavu se nesmí týkat předpovídání povodní a živelných katastrof. Nesmí omezit jejich funkčnost. Takže tam, kde došlo k úsporám, tak došlo k úsporám třeba v oblasti administrativy, v oblasti kontroly některých vrtů a některých prvků. Ale ta frekvence a operativnost dat, které jsou zpracovávány, se nezmenšila.
První škrty týkající se Českého hydrometeorologického úřadu v režii této vlády proběhly v roce 2010. A tehdejší ministr životního prostředí Pavel Drobil avizoval, že se úspory neprojeví na přesnosti předpovědí.
Stejně tak v roce 2012, kdy se úřad chystal na další úspory, jeho ředitel Václav Dvořák potvrzoval, že by škrty neměly mít vliv na základní činnost meteorologických stanic a předpovědi by se neměly ani zdražit.
Nicméně nepodařilo se nám najít žádný vládní dokument, který by "od začátku jednoznačně stanovil" oblasti, kterých se redukce nemohou dotknout. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný, jelikož zároveň nemůžeme vyloučit, že takový pokyn nebyl obsahem nějakého interního materiálu.
