I státy, jako je Švédsko nebo jako je Německo, váží výplatu důchodů na výši příjmů, na to, jak se vyvíjí, zda celkový výběr důchodového pojištění roste, stagnuje, nebo klesá.
Premiér má pravdu, když tvrdí, že ve Švédsku a v Německu je výše vyplácených důchodů vázána na příjmy důchodového systému.
Stejně jako v ČR, se i ve Švédsku a Německu výše důchodů primárně odvíjí od výše průměrných příjmů.
V rozpočtu švédského důchodového systému ovšem od roku 2001 funguje automatický vyrovnávací mechanismus. Jakmile příjmy systému poklesnou a měl by vzniknout deficit, vyplácené důchody se sníží natolik, aby byl deficit vyrovnán. V případě budoucího přebytku se pak výše důchodů automaticky vrátí na původně plánovanou úroveň. Více v publikaci Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení (.pdf, anglicky).
Do německého systému byl v letech 2003 a 2004 zaveden tzv. "faktor udržitelnosti". Není to stejný vyrovnávací systém jako ve Švédsku a vazba výše důchodů na příjmy systému je pouze nepřímá. Růst výše důchodů se zpomalí nebo dokonce zastaví, když poklesne počet plátců do systému v poměru k počtu důchodců. Publikace Světové banky (.pdf, anglicky, str. 602) ukazuje, kde se německý systém tomu švédskému přibližuje.
Premiér se sice odvolává na nestejné systémy, pravdivě ale mluví o vazbě mezi výplatou důchodů a příjmy důchodového systému.
Jeho podmínkou byla rezignace vlády a předčasné volby (podmínkou Roberta Fica pro to, aby hlasoval pro účast Slovenska na evropském záchranném mechanismu, pozn.).
Výrok označujeme na základě vyjádření Roberta Fica za pravdivý.
2.10.2011 se v relaci TA3 V politike sám Robert Fico vyjádřil, že jeho strana je připravena hlasovat za změny v eurovalu, ale musí to mít své politické důsledky. „Jestli se ukáže, že nejsou schopni vládnout a přijímat rozhodnutí tak vážného charakteru, určitě euroval projde s našimi hlasy, o tom nepochybujte, my jsme za euroval. Ale není možné, aby tu byla vláda, která není schopna vládnout“,zdůraznil předseda strany Smer. V takovém případě musí podle něj nastat buď rekonstrukce vlády, anebo předčasné parlamentní volby, přičemž Smer preferoval druhou možnost. Slovenská vláda se nakonec rozhodla spojit hlasování o eurovalu s vyslovením důvěry vládě. Robert Fico se v této souvislosti vyjádřil, že právě tímto opatřením vláda zabránila opozici hlasovat. Po pádě vlády Ivety Radičové a dohodě politických stran na vypsání předčasných parlamentních voleb, se Smer k schválení eurovalu nakonec připojil, proto označujeme výrok za pravdivý.
Byla to Česká republika, která dojednala změnu článku 15 tohoto fiskálního kompaktu, (který umožňuje kdykoliv kterékoliv členské zemi Evropské unie se bez jakýchkoliv problémů dodatečně připojit k té smlouvě.)
Tento výrok musíme hodnotit jako neověřitelný. Tvrzení Petra Nečase o iniciaci jednání ve věci článku 15 fiskální smlouvy EU sice potvrzuje hned několik zdrojů, například agentura Reuters nebo euobserver.com, ale všechny vychází ze slov samotného premiéra Nečase. Vzhledem k tomu, že jsme nenašli žádný jiný zdroj než slova pana premiéra, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
