Petr Nečas

Vláda České republiky ve středu 5. 6. 2013 schválila zvýšení výdajů ministerstva dopravy pro letošní rok o 2 miliardy korun na povodní poškozenou dopravní infrastrukturu ve vlastnictví státu a velkou vodou zasažené silnice II. a III. tříd. Dále také přidělila formou dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury k dispozici dalších 1,3 miliardy korun, a to a opravy následků přírodní katastrofy na místních komunikacích a dalším poškozeném majetku obcí. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Je pravdou, že Petr Nečas bude letos již tři roky premiérem, ovšem přesně to bude tři roky až v 13. července. Dále je pravdou, že v České republice použil Petr Nečas helikoptéru poprvé, ačkoliv ji má jako premiér k dispozici.

Například už v roce 2010kritizovaltehdejšího ministra vnitra Radka Johna za to, že v době vládních škrtů použil k cestování právě vrtulník. Pro úplnost ovšem musíme uvést, že jeho první let to rozhodně nebyl. Například při návštěvě Afgánistánu v dubnu 2013 se premiér přesouval americkými vrtulníky Black Hawk.

Výrok hodnotíme na základě dat z státního rozpočtu České republiky pro rok 2013 jako pravdivý.Výdaje na dopravní infrastrukturu pro rok 2013 činí přibližně 33, 7 mld. Kč, což je o 8,5 mld. Kč více než v roce 2012.

Celkové příjmy Ministerstva dopravyCelkové výdaje Ministerstva dopravy Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury 20129 666 346 00038 731 671 00025 160 003 000201317 170 893 00045 844 967 00033 692 947 000rozdíl+ 7 504 547 000+ 7 113 296 000 + 8 532 944 000

• Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2012 č. 455/2011 Sb. (.pdf - str. 5925, 5947)
• Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 č. 504/2012 Sb. (.pdf - str. 3, 13)

Celkové výdaje podle zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2013 jsou 1 180 767 603 000 Kč (.pdf - str. 1). To znamená, že se jedná o částku o 30 miliard Kč vyšší. V objemu financí, který však činí přes bilion korun, je to zanedbatelný podíl (asi 2,5 %).

Např. usnesení předsednictva strany z 7. června mj. říká: "ČSSD se hlásí k projektu pokračování evropské integrace a podporuje přistoupení České republiky k tzv. fiskální smlouvě". Postoj strany k integraci jasně popisují vyjádření její zahraniční komise: o rozšiřování píše: "Vedle podpory zapojování balkánských zemí, nástupnických států bývalé Jugoslávie a Albánie, do evropské integrace [...] podporujeme také vstup Turecka do Evropské unie." K EU obecně také uvádí: "Podporujeme co nejrychlejší uvedení jednotlivých ustanovení Lisabonské smlouvy do praxe...".

Pokud je podpora hlubší a rychlejší integrace v současné Evropě "hlavním proudem" integrace, ČSSD opravdu hlásá, že v onom proudu je.

Ministerstvo vnitra zveřejnilo na svých webových stránkách tiskovou zprávu ze zasedání Ústředního krizového štábu a Ústřední povodňové komise z 8. června letošního roku, ve které je mimo jiné řečeno :

"ÚPK a ÚKŠ zároveň ve svém usnesení vyhlásila 2. stupeň povodňové aktivity na území Jihočeského, Plzeňského, Středočeského, Karlovarského, Královéhradeckého, Ústeckého, Libereckého kraje a hlavního města Prahy s tím, že vyhlášené vyšší stupně tímto nejsou dotčeny."
(Vyšší stupeň povodňové aktivity byl vyhlášen pro Prahu a pro kraj Jihočeský, Středočeský a Ústecký.) 2. stupeň povodňové aktivity nebyl vyhlášen v kraji Vysočina, který je svou polohou specifický. ( Prochází jím hranice mezi Moravou a Čechami.)

Vodním zákonem jsou ustanoveny 3 stupně povodňové aktivity. 2. stupeň je definován takto :

"vyhlašuje příslušný povodňový orgán, přerůstá-li nebezpečí přirozené povodně v povodeň

vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jenž by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně

aktivují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu".

Ve výše uvedené definici 3. stupně povodňové aktivity se výslovně o monitoringu menších toků nehovoří, nicméně z věty " aktivují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi" vyplývá zvýšená ostražitost nad vodními toky.

I přes dvě výše uvedené poznámky hodnotíme výrok premiéra Nečase jako pravdivý.

Vodní dílo Vltavská kaskáda bylo dokončeno v roce 1962 a jeho primárním účelem byla akumulace dostatečně velkých zásob vody pro hospodářské využití a zlepšení splavnosti řeky a vodohospodářských poměrů na Vltavě a dolním Labi. Nádrže byly budovány za účelem zadržení dostatečného množství vody, aby se předešlo jejímu nedostatku. Vltavská kaskáda tedy primárně nebyla vybudována jako protipovodňové dílo, ačkoliv každá přehrada disponuje retenčním prostorem pro zadržení povodně, nýbrž jako stavba zabraňující suchu.

Výrok premiéra Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý.

Podle serveru lidovky.cz, článku z 8.6., je obětí 11 a 4 pohřešovaní. Příčiny úmrtí jsou různé, od nehod a nešťastných náhod po utonutí, ke kterému přispěl alkohol nebo vstup do zakázaných prostor. U lidských osudů se těžko počítá, kolik je velká část a několika smrtím jistě mohlo být zabráněno větší obezřetností. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý, jen se smutnou úpravou, že obětí bylo k nedělnímu poledni ještě o jednu víc.

Územní plány a konkrétní vytyčení katastru obcí jsou skutečně v rukou samosprávných orgánů. Vysvětlení postupu při tvorbě územního plánu najdete v příručce Ekologického právního servisu (.pdf).

Ústava České republiky (1/1993 Sb.) čl. 99: "Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky."

Pouze a jedině zastupitelstvu obce je vyhrazeno (mimo jiné):

• navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí
• plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem (např. zadávat a vydávat územní a regulační plány)

(viz str. 69-70 in BALÍK, Stanislav. Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 250 s. ISBN 9788024729084.)

Zákony, které souvisí s územním plánováním:

• Zákon č. 183/2006 Sb o územním plánování a stavebním řádu (.pdf)
• Zákon č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony (.pdf)

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dokumentu Ministerstva zemědělství " Informace o realizaci protipovodňových opatření v České republice za rok 2012 v gesci Ministerstva zemědělství ", jenž byl 23.4.2013 předložen Poslanecké sněmovně, a ve kterém je uvedené následující: v roce 2011 činily investice státu do protipovodňových opatření přibližně 1,2 miliardy Kč, v roce 2012 zhruba 2 miliardy Kč a předpoklad výdajů za rok 2013 potom činí rámcově 2,2 miliardy Kč. Součástí výše uvedených nákladů nejsou zdroje územních rozpočtů a fondů EU. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.