Petr Nečas

Výrok považujeme za pravdivý, neboť kritérium pro zařazení do kategorie „jedno z nejnižších v rámci celé Evropské unie“ je dosti subjektivní, přičemž získaná data tuto interpretaci tempa růstu státního dluhu ČR nevyvrací. ČR je podle nich bezesporu v první polovině států s nejnižším tempem růstu veřejného dluhu, s tím, že rozdíly v tempech růstu tohoto dluhu jsou u států z této první poloviny dosti podobné. Tempo růstu českého dluhu proto lze s tohoto pohledu považovat za jedno z nejnižších. V tempech růstu u států z druhé poloviny jsou pak ve srovnání s tempy růstu států první poloviny mnohem zásadnější rozdíly viz.: graf porovnávající vývoj veřejného dluhu evropských státu v letech 2009 a 2010. Růst veřejného dluhu České republiky lze pak sledovat v reálném čase na stránkách thing tanku verejnydluh.cz.

Tabulku míry veřejného dluhu (měřeno v % k HDP) pravidelně sestavuje několik mezinárodních institucí, např. Eurostat, CIA, OECD či Mezinárodní měnový fond. Údaje každoročně zveřejňované několika institucemi se však mírně liší na základě různých metod jejich výpočtu, trendy či pořadí zemí by však měly být pro všechny společné. Pro účely ověření tohoto výroku přijmeme univerzální metodiku Eurostatu ESA95, která je společná všem státům EU. Data pro tyto účely proto čerpáme ze stránek evropského statistického úřadu, který zveřejnil 21. října roku 2011 tabulku srovnávající vývoj veřejného dluhu v zemích EU pro roky 2007-2010 a také graf sledující pak rozdíl v dluzích mezi lety 2009 a 2010. Z obou dokumentů lze vyvodit závěr, že tempo růstu veřejného dluhu ČR patří k těm nižším v porovnání s ostatními státy EU. Nicméně zpráva Eurostatu zakládající se na těchto údajích „Government finance statistics“ neřadí Českou republiku k státům s růstem veřejného dluhu. Do této kategorie zařadila Estonsko, Belgii a Bulharsko. Je ovšem také pravdou, že Eurostat uvádí pouze první tři státy s nejnižším růstem tohoto dluhu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Nejnovější podrobné údaje o financích jednotlivých států pak Eurostat uvádí v dokumentu „Government finance statistics - Summary tables — 2/2011 ".(.pdf)

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy Eurostatu o vládních dluzích ve 3. čtvrtletí (uváděno jako procento HDP) zveřejněné 6. února 2012.

Veřejný dluh ČR tvoří podle této statistiky 39,8% HDP. Pro představu, nejnižší veřejný dluh má mezi státy EU Estonsko, jehož dluh je pouze 6,1% HDP a nejvyšší potom Řecko, jejhož dluh činí 159,1%. Přehledně zpracovanou tabulku, zaměřenou pouze na tuto informaci, pak zveřejnila i mnohá česká media, jako například novinky.cz, finance.cz, či deník.cz.

Samotné srovnání vládních deficitů jednotlivých zemí EU za rok 2011 ještě není dostupné, z toho důvodu označujeme výrok za neověřitelný.

Podle údajů na účtech ministerstva financí vedených v ČNB dosáhly k 31. říjnu 2011 celkové příjmy státního rozpočtu 838,6 mld. Kč, celkové výdaje 930,1 mld. Kč a schodek 91,5 mld. Kč.

Tento výrok premiéra Petra Nečase je pravdivý a to na základě dohledaných dokumentů a návrhů ODS z minulosti.

Volební program ODS pro volby do Poslanecké sněmovny PČR 1998 (Hlavu vzhůru) v části 4. 3. Nezadlužená budoucnost obsahuje mimojiné tezi, že "ODS bude prosazovat legislativní brzdy vůči možnosti přijetí deficitního státního rozpočtu (zákon o vyrovnaném státním rozpočtu...)" 11. listopadu 2002 pak skupina poslanců (Klaus, Kocourek, Tlustý) předložila do poslanecké sněmovny návrh ústavního zákona o rozpočtové kázni ČR, který na základě v něm popsaných mechanismů měl za cíl dlouhodobě nezadlužovat Českou republiku. Tento návrh byl však již v 1. čtení zamítnut (za tuto změnu se postavili pouze poslanci ODS).

Co se týče premiérem zmiňované finanční ústavy, tak tento návrh měla skutečně ODS ve svém volebním programuŘešení, která pomáhají pro volby do poslanecké sněmovny 2010. Konkrétně je zde ona finanční ústava popisována jako mechanismus, který " bude vládám a Parlamentu nařizovat, že se musí chovat v souladu s rozpočtovou kázní a odpovědností."

Kromě toho své návrhy na zavedení tzv. finanční ústavy ODS v předvolebním období publikovala do médií - za všechny např. Idnes.

Výrok premiéra Petra Nečase lze ohodnotit jako pravdivý.

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, uvádí, že sociální zabezpečení je tvořeno nemocenským a důchodovým pojištěním.

Co se týče výroku premiéra Nečase (stran důchodového pojištění), tak v tomto případě je třeba uvést, že důchodové pojištění je v České republice tvořeno povinným základním důchodovým pojištěním a pak také dobrovolným důchodovým připojištěním. Toto důchodové pojištění opravdu nebylo kráceno. Nicméně v roce 2008 byl zaveden tzv. maximální vyměřovací základ. Výměra důchodového pojištění pro každého zaměstnance a každou OSVČ tak byla nově omezena maximální výší příjmu, ze kterého se pojistné počítá.

Premiér však hovoří o procentuální sazbě pojištění a v tomto ohledu je jeho výrok korektní, neboť sazby jsou zachovány.

Na základě informacích z internetových stránek Poslanecké Sněmovny Parlamentu ČR a dalších zdrojů byl výrok označen za pravdivý.

Bohuslav Sobotka opravdu v minulosti navrhl zavedení stropů na sociální pojištění (tzv. maximálního vyměřovacího základu). Konkrétně v rámci vládního zákona o nemocenském pojištění, který byl schvalován mezi lety 2005/2006.

O daných stropech se zmiňuje například článek ze serveru lidovky.cz z roku 2005. Odkazuje se na něj také v roce 2006 Petr Nečas.

Opět, v té době již jako opoziční poslanec, se o prosazení dané problematiky pokusil v roce 2007. Návrh poslanců Milana Urbana, Zdeňka Škromacha, Bohuslava Sobotky a Hany Šedivé na vydání zákona o zavedení maximálního vyměřovacího základu pro placení pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, jehož obsahem bylo zavedení výše zmíněných stropů, byl předložen jako sněmovní tisk 166.

Na základě informací z MISSOC (Vzájemný informační systém pro sociální ochranu, který zajišuje Evropská komise), Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení (ISSA) a estonské legislativy jsme označili výrok za nepravdivý.

Data na serveru MISSOC dokládají, že v lednu 2011 nemělo 11 zemí Evropy stanoveno žádný horní limit, tudíž nemohla být Česká republika poslední.

Konkrétně můžeme uvést například estonský případ. Na části webových stránkách ISSA, které se týkají Estonska, se lze dočíst, že "there are no maximum earnings for contribution calculation purposes", což znamená, že v dané zemi stropy na sociální pojištění zavedeny nejsou.

Výjimky z výměry soc. pojištění jsou v §3 estonského zákona o soc. pojištění a §13 a §31 zákona o dani z příjmu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě řeči pronesené generálním tajemníkem OECD Angelem Gurríou.

Česká televize uvedla úryvek z řeči generálního tajemníka Angela Gurríi, kterou pronesl při příležitosti představení výsledků nového hospodářského přehledu pro Českou republiku během své pražské návštěvy v pátek 18.Iistopadu :„Já můžu české vládě jen pogratulovat k návrhu druhého pilíře. Vím, že tady v Česku se o něm hodně debatuje. Je to téma, které se dotýká každého. Jak občanů, tak velkých společností. A je to logické. Do důchodového spoření jde z kapes občanů hodně peněz ". O této zprávě dále informovala i další média jako například internetový portál ihned.cz, a Gurríův postoj pak poněkud podrobněji představil na svém portálu Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Nejdříve vysvětlíme, co se míní reálnou hodnotou důchodu. Tato hodnota se vypočítává tím, že se průměrná výše důchodu podělí průměrnou výši spotřebitelských cen, respektive průměrnou výši životních nákladů domácnosti. Podle údaju Českého stastického úřadu, při srovnání let 2005 a 2010, skutečně dojdeme k tomu, že reálná výše starobního důchodu narostla o 12,72%, což přibližně odpovídá premiérově tvrzení. Jsou to údaje nejmladšího data vedená ve statistikách ČSÚ, a proto tedy označujeme výrok za pravdivý.

Podle údajů, které se nám podařilo získat z veřejně dostupných statistik České správy sociálního zabezpečení (pdf.), byl za rok 2011 celkový počet odchodů do důchodu 164 857. Údaj, který odpovídá žádostem o předčasný odchod do důchodu, tak jak je to definováno v § 31 zákona o starobních důchodech č.155/1995, je zde uveden pod hodnotou 80 373. Na procenta nám to dává necelých 48,75% z celkového počtu odchodů do důchodu. Z důvodu psychologického rozdílu, které tato hodnota vyvolává oproti 51% uvedený Petrem Nečasem, a díky tomu, že tento rozdíl převedeno na čísla představuje skoro tři a půl tisíce předčasných důchodu, označujeme výrok za nepravdivý.

Tímto opravujeme nepřesnosti uvedené v předchozím zdůvodnění, které odrážely špatné uvedení statistik na stránkách ČSSZ, kde byla uvedena statistika za celý rok pod označením 4. čtvrtletí 2011, což je dokument, na který se dostanete při kliknutí na odkaz v pdf. výše. Správně označená statistika je zde.