Petr Nečas

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Švédský premiér Frederick Reinfeld zformoval v únoru 2010 menšinovou vládní koalici, která se opírá o 173 poslaneckých mandátů (z celkových 349). (Zdroj)

Håkan Juholt byl 27.ledna 2012 vystřídán Stefanem Löfvenem, který je aktuálním předsedou opoziční sociálně demokratické strany. (Zdroj)

Server The Local 27. ledna uvedl, že menšinová středopravá vláda Fredericka Reinfelda získala podporu opozičních sociálních demokratů pro zahájení vyjednávání o připojení k smlouvě o rozpočtové odpovědnosti. Pravdou je, že se tak stalo až po té, co se obměnilo vedení sociálních demokratů. Nový předseda Stefan Löfvenem však podmínil podporu vládě čtyřmi body, které by měly být následně prosazeny v rámci jednání s Bruselem. Mezi tyto podmínky patří například možnost Švédska účastnit se summitů Eurozóny v rámci nichž bude pakt projednáván, a také záruka toho, že Švédsko nebude nuceno delegovat stávající pravomoc národního parlamentu rohodovat o vlastním rozpočtu na evropskou úroveň.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Server BBC uvádí, že mezi předsedou britských konzervtaivců Davidem Cameronem a předsedou liberálů Nickem Cleggem existuje rozpor v otázce připojení VB ke smlouvě o rozpočtové odpovědnosti. Tento spor vznikl již v prosinci minulého roku, kdy Cameron vetoval návrh na změnu Lisabonské smlouvy.

Britský server The inforamtion daily na svém webu uveřejnil, že místopředseda vlády a liberál Nick Clegg vyjádřil názor, že by Velká Británie měla přijmout fiskální kompakt, který by dle Clegga neměl být pouze dočasným opatřením, ale měl by být včleněn do existujích evropských smluv.

Naproti tomu David Cameron zásadně nesouhlasí s přijetí fiskálního kompaktu, přičemž jako jeden z hlavních důvodů uvádí skutečnost, že Velká Británie není členem eurozóny a ani to nemá v plánu.(Zdroj)

Tento výrok lze označit za pravdivý.

Vnitřní debata o postoji FDP (Freie Demokratische Partei, která je součástí stávající vládní koalice ve Spolkové republice Německo) k evropským otázkám a budoucímu směřování Německa v EU dospěla v závěru minulého roku k vyhlášení vnitrostranického referenda o otázce přistoupení země k tzv. Evropskému stabilizačnímu mechanismu (EMU). 16. prosince 2011 FDP oznámila, že počet odevzdaných hlasů nedosáhl požadovaného kvóra k jeho závaznosti. Z odevzdaných hlasů vyplynulo, že jsou členové strany ve výše uvedené otázce rozděleni cca. do dvou srovnatelných táborů (z dalších zdrojů např. Frankfurten allgemeine, zeit.de, hn.ihned.cz, economist.com apod.).

Zde ponecháváme stranou prediktivní část výroku o tom, co by se stalo kdyby, která je již z principu neověřitelná. Ověřujeme zde pouze tvrzení o prezidentem zaslaném dopisu vyjadřujícím své záporné stanovisko k ratifikaci fiskálního paktu. Výrok, byť s výhradami, hodnotíme nakonec jako pravdivý, i vzhledem k obecně známému euroskeptickému postoji prezidenta.

Postoj Václava Klause ke smlouvě o fiskální odpovědnosti je delší dobu znám a je odmítavý, to potvrzuje i server Euroskop zřízený Úřadem vlády:

"Prezident Václav Klaus nicméně již dříve veřejně prohlásil, že svůj podpis ke smlouvě nepřipojí."

O dopisu prezidenta Vládě České republiky se zmiňuje např. reportérka Respektu Kateřina Šafaříková na tiskové konferenci vlády z 11. ledna 2012. Premiér existenci tohoto dopisu ve své odpovědi již tehdy nepopřel. Problém nastane, pokusíme-li se samotný dopis a jeho obsah dohledat z veřejně dostupných zdrojů. Internetové stránky Vlády ČR, Hradu ani Václava Klause jej však neobsahují a ani jinde se nám nepodařilo jej najít. V případě, že někde existuje dostupné znění onoho dopisu a přehlédli jsme ho, budeme jen rádi za upozornění a odkaz.

Sektor služeb se dlouhodobě pohybuje mezi 70-80 % celkového HDP společenství Unie, ale protože v letech 2010 a 2011 nedosáhl dlouhodobě hranice 4/5 HDP EU nelze výrok považovat za pravdivý.

Terciální sektor služeb je jednoznačně nejsilnější složkou při tvorbě hrubého domácího produktu Unie. Podle statistik zveřejněných na stránkách CIA- World factbook za rok 2011 (ang.) (k nalezení v sekci economy, GDP- composition by sector), respektive index mundi (ang.) za rok 2010 nedosáhl podíl terciální sféry 4/5 celkového HDP. V roce 2010 byl podíl sektoru služeb 73,2 % HDP, o rok později zaznamenal pokles na 73,1%. Ukazatele za první čtvrtletí letošní roku ještě nejsou k dispozici, tudíž je nutno výrok označit jako nepravdivý. Pro porovnání s ostatními sektory: zemědělství v roce 2011 tvořilo jen 1,8% a sektor těžkého průmyslu 25,1%.

Výrok byl změněn z pravdivého na nepravdivý 2. dubna 2012 z důvodu získání relevantnějších dat.

Informace o výši liberalizace je velmi těžké ověřit, je tedy nutno spolehnout se na článek na stránkách webového portálu euroskop.cz, jejichž provoz je ale spravován vládou, konkrétně její sekcí pro evropské záležitosti, tudíž nemusí být plně objektivní. Liberalizace terciálního sektoru podle článku opravdu dosahuje pouze 1/3 celkového objemu služeb. Více než 60% není buďto liberalizováno vůbec, nebo je jejich liberalizace součástí agendy lisabonského balíčku.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, prezident se skutečně v říjnu roku 2010 obrátil na Vládu ČR s výzvou na dojednání tzv. opt-outu z přistoupení k euru. Byť ne veřejně.

Podle informací, které přinesl internetový deník idnes.cz, 25. října 2010 vláda jednala v důvěrném režimu o požadavku na opt-out ze závazku ČR někdy v budoucnosti přijmout euro:

"Dva členové vlády pod podmínkou anonymity iDNES.cz řekli, že prezident Klaus by si dokonce přál, aby vláda vyjednala opt-out na přijetí eura."

Oba aktéři, prezident i premiér nejprve tuto informaci popřeli:

"Klausův mluvčí Radim Ochvat dostal otázku k prezidentově pozici v této věci písemně a po pár hodinách odepsal v SMS: "Dnes to na reakci nevidím."

Podobně:

"Premiér a předseda ODS Petr Nečas na otázku k materiálu, který dostala na stůl vláda v důvěrném režimu, odvětil: "Žádná taková věc na vládě nebyla projednávána. Žádný takový požadavek ČNB a pana prezidenta není."

Premiér Nečas ale již druhý den pro server iDNES.cz potvrdil, "že prezident Klaus poslal určitý dopis, ale nechtěl jeho obsah blíže komentovat. "Ode mě by to bylo nezdvořilé a nediplomatické," uvedl předseda vlády."

Později se ke svému požadavku vyjádřil i prezident Klaus, v rozhovoru pro Lidové noviny:

"Proč vás napadlo žádat vládu, aby se vyvázala z povinnosti euro přijmout?

Mě samotného to nenapadlo. Objevil jsem, že to vládě předkládá ČNB, a tak jsem nabyl dojmu, že se k tomu požadavku mám přidat."

Samotný dopis dodnes není veřejně k dispozici. Rozumíme-li však slovu oficiální ve významu úřední či formální, není tomuto hodnocenému výroku Petra Nečase co vytknout.

Výrok premiéra Nečase byl označen za základě statistických údajů za pravdivý. ČSSD za své vlády mezi lety 1998 a 2006 veřejný dluh opravdu zdvojnásobila.

Od roku 1998 do roku 2006 se dluh v procentech HDP opravdu zvýšil dvojnásobně. Premiérův výrok je tedy pravdivý.

Údaje z Eurostatu týkající se veřejné dluhu uvádějí toto:

Rok1998

19992000200120022003200420052006Veřejný dluh v % HDP

14.5 15.8 17.8 23.9 27.1 28.6 28.9 28.4 28.3

Těchto čísel se držíme při hodnocení výroku, neboť změny dluhu uváděné v procentech HDP jsou nejpoužívanějším ukazatelem jeho růstu či poklesu.

Pokud bychom ovšem vycházeli z méně častého ukazatele, tedy výše dluhu v reálných číslech, tak se od roku 1998 do roku 2006 zvýšil více než čtyřnásobně. Eurostat uvádí následující:

Rok1998

19992000200120022003200420052006Veřejný dluh v milionech euro

8482.0 9420.9 11525.8 18299.6 22006.2 23703.327829.1 30531.1 34495.6

Vzhledem k relativně malým odchylkám a faktu, že si uvedením 6% premiér nevylepšuje svoji pozici, můžeme hodnotit výrok o ekonomickém růstu jako pravdivý.

Každý z uvedených zdrojů používá rozdílnou metodologie výpočtu, číselné hodnoty se tudíž mohou lišit.

Údaje Českého statistického úřadu uvádějí dvě různá čísla růstu HDP v roce 2006. Jednak zde lze najít statistiku, která uvádí, že růst v daném roce byl 6,4%. V statistice druhé se ovšem píše hodnota 7,0%.

V statistickém přehledu České republiky na stránkách OECD je pro rok 2006 uvedena hodnota 6,8%. Data Mezinárodního měnového fondu poté mluví o čísle 6,0 %. Eurostat potvrzuje hodnotu druhé statistiky ČSÚ, tedy 7%.

Oba zmíněné zdroje ČSÚ dále uvádí pro rok 2006 saldo státního rozpočtu, tedy výsledek rozdílu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, -97,6 miliardy, což odpovídá číslu, které uvedl premiér.

Výrok považujeme za pravdivý, neboť kritérium pro zařazení do kategorie „jedno z nejnižších v rámci celé Evropské unie“ je dosti subjektivní, přičemž získaná data tuto interpretaci tempa růstu státního dluhu ČR nevyvrací. ČR je podle nich bezesporu v první polovině států s nejnižším tempem růstu veřejného dluhu, s tím, že rozdíly v tempech růstu tohoto dluhu jsou u států z této první poloviny dosti podobné. Tempo růstu českého dluhu proto lze s tohoto pohledu považovat za jedno z nejnižších. V tempech růstu u států z druhé poloviny jsou pak ve srovnání s tempy růstu států první poloviny mnohem zásadnější rozdíly viz.: graf porovnávající vývoj veřejného dluhu evropských státu v letech 2009 a 2010. Růst veřejného dluhu České republiky lze pak sledovat v reálném čase na stránkách thing tanku verejnydluh.cz.

Tabulku míry veřejného dluhu (měřeno v % k HDP) pravidelně sestavuje několik mezinárodních institucí, např. Eurostat, CIA, OECD či Mezinárodní měnový fond. Údaje každoročně zveřejňované několika institucemi se však mírně liší na základě různých metod jejich výpočtu, trendy či pořadí zemí by však měly být pro všechny společné. Pro účely ověření tohoto výroku přijmeme univerzální metodiku Eurostatu ESA95, která je společná všem státům EU. Data pro tyto účely proto čerpáme ze stránek evropského statistického úřadu, který zveřejnil 21. října roku 2011 tabulku srovnávající vývoj veřejného dluhu v zemích EU pro roky 2007-2010 a také graf sledující pak rozdíl v dluzích mezi lety 2009 a 2010. Z obou dokumentů lze vyvodit závěr, že tempo růstu veřejného dluhu ČR patří k těm nižším v porovnání s ostatními státy EU. Nicméně zpráva Eurostatu zakládající se na těchto údajích „Government finance statistics“ neřadí Českou republiku k státům s růstem veřejného dluhu. Do této kategorie zařadila Estonsko, Belgii a Bulharsko. Je ovšem také pravdou, že Eurostat uvádí pouze první tři státy s nejnižším růstem tohoto dluhu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Nejnovější podrobné údaje o financích jednotlivých států pak Eurostat uvádí v dokumentu „Government finance statistics - Summary tables — 2/2011 ".(.pdf)