80 % hrubého domácího produktu Evropské unie s vytváří v sektoru služeb (a přitom více než dvě třetiny tohoto sektoru dodnes nejsou liberalizovány, nejsou předmětem volného trhu Evropské unii).
Sektor služeb dlouhodobě osciluje mezi 70-80 % celkového HDP Evropské Unie, ale protože v letech 2010 a 2011 nepřekročil dlouhodobě hranici 75% nelze výrok považovat za pravdivý.
Terciální sektor služeb je jednoznačně nejsilnější složkou při tvorbě hrubého domácího produktu Unie. Podle statistik získaných z údajů CIA- World factbook (ang.) (k nalezení v sekci economy, GDP- composition by sector) ale dosahoval jeho podíl v roce 2011 pouze 73,1%, a v roce předcházejícím podle index mundi (ang.) 73,2%. Ukazatele za první čtvrtletí letošního roku ještě nejsou k dispozici. Výrok je nutno na základě získaných dat označit jako nepravdivý.
Pro porovnání s ostatními sektory: zemědělství v roce 2011 tvořilo jen 1,8% a sektor těžkého průmyslu 25,1%.
Bezpečnostní informační služba má dvě klíčové oblasti a pak několik dalších. Těmi dvěma klíčovými oblastmi je boj především proti zahraničním špionážním službám. Zkrátka je to kontrarozvědka a z toho to plyne. Druhou oblastí je boj proti mezinárodnímu terorismu.
Působnost Bezpečnostní informační služby je vymezena zákonem o zpravodajských službách ČR č. 153/1994 Sb. Konkrétně je zde uvedeno pět bodů, kterými se BIS zabývá:
(1) Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace
a) o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky,
b) o zpravodajských službách cizí moci,
c) o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství,
d) o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky,
e) týkající se organizovaného zločinu a terorismu.
Na internetových stránkách BIS jsou pak blíže upřesněny hlavní oblasti zájmu BIS, kterými jsou terorismus, ochrana ekonomických zájmů státu, kontrašpionáž, extrémismus, šíření zbraní hromadného ničení, obchod s konvenčními zbraněmi a výbušninami, organizovaný zločin, nelegální migrace, bezpečnosti informačních systémů a ochrana utajovaných informací.
Klíčovost daných oblastí je subjektivním hodnocením. V každém případě jsou ale premiérem zmíněné oblasti součástí BIS a výrok proto hodnotíme jako pravidvý.
Pan ministr Dobeš skonči svoji misi k 31. březnu letošního roku.
Ministr školství mládeže a tělovýchovy Pavel Dobeš oznámil svou rezignaci dne 22. března 2012 po jednání vlády ohledně škrtů v jednotlivých resortech. Svůj odchod zdůvodnil plánovanými škrty ve svém resortu, které by se dotkly platů učitelů.
Ministr podal svou rezignaci 23. března a premiér Nečas ji doručil prezidentu České republiky Václavu Klausovi dne 30.března. Prezident rezignaci přijal. Výkon funkce ministra Dobeše skončil 31. března.
Ten resort (ministerstvo školství, pozn.) má, když to řeknu velmi zjednodušeně, zhruba sto miliard korun výdajů, (tady se jedná o 2 % [škrtu v rozpočtu ministerstva školství, pozn.].)
Výdaje ministerstva školství opravdu mají přibližnou výši 100 miliard Korun.
Z údajů ministerstva financí o výdajích jednotlivých kapitol státního rozpočtu na rok 2012 vyplývá, že původní plánované výdaje ministerstva školství činily zhruba 137,8 miliard korun. Po jejich vázání došlo ke snížení zhruba o 1,7 % oproti původní částce. V konečné fázi tedy plánované výdaje ministerstva školství činí zhruba 135,4 miliard korun. Přestože uvedené sumy ani procentuální části nejsou zcela přesné, rámcově odpovídají položkám uvedeným premiérem Petrem Nečasem. Vzhledem ke skutečnosti, že Petr Nečas zdůraznil, že se jedná pouze o přibližné údaje, hodnotíme výrok jako pravdivý.
(výrok obsahuje dvě tvrzení: jedno o výši výdajů MŠMT, jedno o výši škrtu v rozpočtu MŠMT, proto je rozdělen)
(Ten resort [ministerstvo školství, pozn.] má, když to řeknu velmi zjednodušeně, zhruba sto miliard korun výdajů,) tady se jedná o 2 % (škrtu v rozpočtu ministerstva školství, pozn.).
Rozpočet ministerstva školství se tímto skutečně snížil přibližně o 2%.
Z údajů ministerstva financío výdajích jednotlivých kapitol státního rozpočtu na rok 2012 vyplývá, že původní plánované výdaje ministerstva školství činily zhruba 137,8 miliard korun. Po jejich vázání došlo ke snížení zhruba o 1,7 % oproti původní částce. V konečné fázi tedy plánované výdaje ministerstva školství činí zhruba 135,4 miliard korun. Přestože uvedené sumy ani procentuální části nejsou zcela přesné, rámcově odpovídají položkám uvedeným premiérem Petrem Nečasem. Vzhledem ke skutečnosti, že Petr Nečas zdůraznil, že se jedná pouze o přibližné údaje hodnotíme výrok jako pravdivý. (výrok obsahuje dvě tvrzení: jedno o výši výdajů MŠMT, jedno o výši škrtu ve výdajích MŠMT, proto je rozdělen)
Nedávno jsme propojili naši plynovou soustavu s Polskem.
Českou a polskou síť propojil v září 2011 plynovod Stork.
Premiér Nečas hovoříl o otevření nového vysokotlakého plynovodu, ke kterému došlo 14. září 2011. Zpráva o slavnostním zahájení provozu plynovodu se jménem Stork oběhla média téhož dne (zprávu podala ČT nebo iDNES). Podle tohoto zpravodajství jde o vůbec první česko-polský plynovod.
Maximální elektronizace, za druhé zřízení jednotného inkasního místa, to by také mělo fungovat od 1. ledna roku 2014, to znamená, všechny odvody daně budete posílat na základě stejného vyměřovacího základu, stejného formuláře, na jedno místo a dál už si to bude distribuovat stát. Sjednotit různé výkaznictví. Tady jsou desítky a stovky různých výkazů, které firmy musí odevzdávat. My je chceme elektronizovat a shrnout je tak, aby se odevzdávaly pouze Českému statistickému úřadu a ten už by je distribuoval po ostatních složkách státní správy.
Co se týče prosazené legislativy, je vláda na cestě ke zřízení jednotného inkasního místa.
Zavedení jednotného inkasního místa (JIM) se jako třetí pilíř reformy veřejných financí připravuje ke dni 1. ledna 2014. Podle plánu byl mj. nejprve schválen zákon o finanční správě, na konci roku 2011 pak zákon o změně zákonů související se zřízením JIM, jehož hlavní části vstoupí v platnost 1. ledna 2013.
Faktické zavedení JIM ale nespočívá v legislativní úpravě, nýbrž ve změně fungování finanční správy. Ta se musí modernizovat, provést inovaci informačních technologií a celý proces elektronizovat. Ministerstvo financí (MF) na podzim 2011 vydalo studii proveditelnosti (.pdf, 711 stran), která se zabývala zaváděním JIM. Tým, který tuto studii pro MF vyhodnotil, ve své prezentaci (.pdf) uvádí, že právě inovace a modernizace fungování daňové správy jsou ministerstvem podceněny.
Z hlediska prosazené legislativy jde premiérem zmíněné zavádění jednotného inkasního místa podle plánu. Premiér tvrdí, že "by to mělo fungovat" od 1. ledna 2014, což nelze hodnotit jinak, než jako pravdivé.
„Opět jste to byli vy, kdo vytvořil 24 operačních programů. A opět jste to byli vy, pane místopředsedo Zaorálku, přestože programovací období začínalo 1. lednem roku 2007, tak jste ke 4. září roku 2006 neměli připraven a schválen jeden jediný z těchto 24 operačních programů.“
Celý proces od vytvoření až po schválení operačních programů se skutečně týkal několika vlád.
Vláda Jiřího Paroubka se dne 22. února 2006 usnesla na návrhu (.pdf) Národního rozvojového plánu České republiky na léta 2007 až 2013. "Národní rozvojový plán (NRP) představuje základní strategický dokument pro programovací období. Struktura a obsah NRP musí být v souladu s legislativou EU. Popisuje strategii členského státu EU pro získání podpory ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. NRP vyhodnocuje stav a vývoj země v hospodářské, sociální a politické oblasti a její ambice a cíle v následujících letech. Jedná se o zevrubné zdůvodnění potřeby podpor a definici cílů, jichž má být dosaženo. Obsahuje globální cíl, specifické cíle a návrh operačních programů, které je naplní." (Převzato z www.strukturalni-fondy.cz). O tomto dokumentu tedy rozhodně nemůžeme říct, že by se hlouběji věnoval jednotlivým operačním programům, zmiňuje pouze jejich zaměření s tím, že bude dále upraveno a zpřesněno podle návrhů příslušných řídicích orgánů. Je v něm však již definován jejich počet, a to číslo 24.
Přípravou operačních programů se zabývá Národní strategický referenční rámec. "Tento dokument, který vypracovává každá členská země EU, navazuje na Národní rozvojový plán. Je to základní programový a strategický dokument obsahující priority a opatření, na které by členská země chtěla v daném programovacím období využít prostředky ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. V NSRR je popsán celkový mechanismus a struktura čerpání fondů EU včetně popisu jednotlivých operačních programů. Dokument je připomínkován a schvalován ze strany Evropské komise. Až po vyjednání NSRR může dojít k vyjednávání jednotlivých operačních programů. Národní strategický referenční rámec 2007—2013 pro ČR vychází z Národního rozvojového plánu ČR 2007—2013." (Z www.strukturalni-fondy.cz). NSRR ČR 2007-2013 byl schválen v červenci 2007, kdy už v čele státu stála druhá Topolánkova vláda.
Z těchto informací je tedy zřejmé, že vláda ČSSD vytvořila obecný rámec programovacího období 2007-2013, ve kterém se počítá s 24 operačními programy. Jejich příprava a schválení však již byly v rukou vlády ODS, která byla ve výkonu funkce od 4. září 2006.
„Tento (pozn. auditní systém zmiňovaný v souvislosti s problém s čerpáním z fondů EU) systém byl vymyšlen, vytvořen a certifikován v letech 2004 a 2006. Tehdy jsme nevládli my.“
Tento výrok označujeme za nepravdivý, protože metodické pokyny pro audity řídících a kontrolních systémů operačních programů EU byly schváleny až na zasedání vlády Mirka Topolánka 12. prosince 2007, tedy nikoliv předchozí sociálnědemokratickou vládou.
Na základě Nařízení Rady Evropské unie č. 1083/2006 (.pdf) ze dne 11. července 2006 měly členské státy EU vytvořit řídící a kontrolní systém pro všechny operační programy spolufinancované EU. Vláda Mirka Topolánka na svém zasedání ze dne 12. prosince 2007 následně schválila usnesení (.pdf), ve kterém uložila ministru financí (toho času Miroslav Kalousek, KDU-ČSL) při výkonu funkce auditního orgánu operačních fondů postupovat v souladu s Manuálem (.rar) pro audit řídících a kontrolních systémů operačních programů spolufinancovaných v programovém období let 2007 až 2013. Tento dokument nastavil rámec minimálních standardů pro kontrolní mechanismy orgánům veřejné správy a jiným veřejným nebo soukromým subjektům, které se zapojily do plnění úkolů v rámci sdílené odpovědnosti ČR za řádnou správu a řízení fondů EU (viz MF ČR).
Paradoxní je též fakt, že prohlášení Ministerstva financí ČR ze dne 9. března 2012 neguje dřívější prohlášení premiéra Nečase o chybně nastaveném systému auditů. Přičemž MF vyvrací, že by za problémy jednotlivých operačních programů stál auditní systém ČR předložený ministerstvem financí. MF ČR označuje za viníky vzniklé situace jednotlivé zodpovědné řídící orgány operačních programů.
„Vláda se tím (pozn. výhradami Evropské komise ve věci personální politiky v oblasti administrace evropských fondů.) zabývá velmi pravidelně na každém svém zasedání.“
Vzhledem k častým ústním projednávaním evropské agendy na zasedáních vlády nemůžeme výrok ověřit, protože nemáme přístup k stenografickým záznamům z jednání.
Vláda se v roce 2012 zabývala problematikou čerpání evropských fondů a operačních programů na zasedání 29.2. 2012, 22.2. 2012, 18.1. 2012, a 11.1. 2012, nemůžeme však určit, jestli i v kontextu výhrad Evropské komise ve věci personální politky v oblasti administrace evropských fondů.
