Petr Tluchoř je spoluautor negociačního balíčku, který jsme vyjednali ještě v době, kdy on byl předsedou poslaneckého klubu ODS, na základě kterého se snížená sazba daně z přidané hodnoty zvýšila z deseti na čtrnáct procent. U toho byl jako jeden z klíčových spoluvyjednavačů.
Premiér Nečas má pravdu, neboť na dojednávání podobných změn bylo využíváno mimojiné tzv. K9, kde byl zastoupen i předseda poslaneckého klubu, jímž v daném negociačním období byl i Petr Tluchoř.
Petr Tluchoř byl v tomto volebním období předsedou poslaneckého klubu ODS od jeho ustavení po volbách do 11. května 2011. Zmíněný návrh byl vládou do Poslanecké sněmovny předložen 25. května 2011. Na dojednávání významných návrhu v rámci tehdejší koalice ODS, TOP09 a VV bylo využíváno také tzv. K9, tedy koaličních jednání ve formátu předseda strany, předseda poslaneckého klubu a další vybraný člen strany. Z tohoto plyne, že Petr Tluchoř byl jedním z vyjednavačů daného návrhu.
Informace serveru kurzy.cz ze dne 11. března 2011 uvádí, že se koalice dohodla na zmíněném návrhu, což potvrzuje slova Petra Nečase, že se tato změna dohadovala ještě v době, kdy byl předsedou poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř.
I pod jeho (Petra Tluchoře, pozn.) vedením jako předsedy poslaneckého klubu jsme hlasovali pro takzvaný Janotův balíček v roce 2009, což bylo vůbec nejvyšší zdanění, zvýšení daní v této zemi za posledních deset let.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Janotův balíček byl schválen Poslaneckou sněmovnou v září r. 2009. Petr Tluchoř byl předsedou poslaneckého klubu ODS od r. 2006 do r. 2011. Janotův balíček byl tedy i podle veřejných výsledků hlasování Poslanecké sněmovny schválen poslaneckým klubem ODS. Pouze 2 poslanci ODS se k hlasování nepřihlásili, zbytek poslanců včetně Petra Tluchoře hlasoval pro přijetí.
Vycházíme-li z textu publikovaného na aktualne.centrum.cz, který byl zpřesněn na základě připomínek ministerstva financí, tak je Janotův balíček skutečně dosud největším schváleným zvýšením daní za posledních deset let.
Ten kontext (Nečasova dřívějšího prohlášení, že ODS nebude zvyšovat daně, pozn.) byl takový, že v té chvíli (před posledními sněmovními volbami, pozn.) se předpokládalo, že průměrný růst ekonomiky v tomto volebním období bude dvě procenta.
Prognózy ČNB a OECD opravdu předpokládaly takový růst.
V roce 2010, poté, co česká ekonomika zaznamenala významný propad, bylo očekáváno oživení a růst v následujících letech. Dočteme se to v dobovém výhledu OECD (angl.) i v prognóze ČNB. Předpokládaný růst je přitom pro rok 2010 1,4 % (ČNB) a 2,0 % (OECD) a pro rok 2011 1,8 % a 3,0 %.
Česko později zasáhl další propad, nicméně premiérův výrok je pravdivý: přibližně 2% růst byl na následující roky očekáván.
Dodejme, že již před volbami upozorňoval i nový guvernér ČNB, M. Singer (pro portál investujeme.cz) na možný "vývoj ve tvaru W", tj. opakovaný ekonomický propad.
Pokud vezmu jenom resort, které má na starosti Občanská demokratická strana a porovnáme výdaje z let 2009 a 2014, očištěné o evropské prostředky a některé finanční mechanismy jako jsou zdroje na obnovitelné zdroje energie, tak například ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo zemědělství sníží své rozpočty o 50 %, ministerstvo životního prostředí a ministerstvo obrany o 40 % a ministerstvo spravedlnosti pouze o 20 %, to znamená, že ostatní ministerstva ODS spořila dvakrát až dvaapůlkrát tolik, co ministerstvo spravedlnosti.
Jelikož se nám nepodařilo dohledat jakékoliv údaje, které by se vyjadřovaly k plánovaným rozpočtům jednotlivých ministerstev pro rok 2014, nemůžeme výrok premiéra Nečase ověřit.
Pro doplnění pouze uvádíme odkaz na tiskovou zprávu po jednání vlády dne 11. dubna 2012, na níž se rozhodlo o vázání některých výdajů na rok 2012 a na němž vláda jednala o úsporných opatřeních na léta 2013-2015. Plánované rozpočty jednotlivých ministerstev na rok 2014, a tedy rozdíly oproti roku 2009 bohužel nelze z dostupných informací odvodit.
Příslušného vedoucího státního zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce.
Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý. V zákoně o státním zastupitelství je totiž vysloveně uvedeno, že vedoucího státního zástupce (v tomto případě vrchního státního zástupce pro Prahu) jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce.
Dle zákona o státním zastupitelství se pojmem vedoucí státní zástupce rozumí celá skupina osob. Dle ustanovení § 8 citovaného zákona se tak jedná o nejvyšší státní zástupce, vrchní státní zástupce, krajské státní zástupce a okresní státní zástupce.
Postup jmenování je obsažen v ustanovení § 10, 1-3 odstavec, daného zákona.
"Vrchní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. Krajské státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vrchního státního zástupce, který stojí v čele vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má být krajský státní zástupce jmenován. Okresní státní zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh krajského státního zástupce, který stojí v čele krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu má být okresní státní zástupce jmenován."
Já bych chtěl připomenout, že občanští demokraté měli tento krok (ustavení zvláštního specializovaného protikorupčního státního zastupitelství, pozn.) již ve svém programu v roce 2006.
Výrok premiéra Nečase hodnotíme na základě analýzy programu ODS z roku 2006 jako pravdivý.
Program ODS Společně pro život (.pdf, str. 39) z roku 2006 obsahoval následující: " Zřídíme specializovaný Zvláštní soudní tribunál, který bude rozhodovat o korupci veřejných a ústavních činitelů. Na státním zastupitelství vznikne speciální složka pověřená bojem proti korupci."
(Já bych chtěl připomenout, že občanští demokraté měli tento krok již ve svém programu v roce 2006) a pan ministr Pospíšil ho v průběhu toho volebního období smetl se stolu. Teď opět předložil novelu zákona o státním zastupitelství, respektive nový zákon, který neobsahoval ustavení tohoto protikorupčního státního zastupitelství a já jsem trval na tom, že musí nová podoba státního zastupitelství mít toto specializované protikorupční státní zastupitelství.
Výrok premiéra Nečase je na základě dohledaného programového prohlášení a koaliční smlouvy 2. vlády Mirka Topolánka (kde byl Nečas vicepremiérem) a také navrženého věcného záměru zákona o státním zastupitelství ze dne 24. ledna 2012 hodnocen jako nepravdivý.
ODS měla skutečně tento bod ve svém volebním programu pro parlamentní volby 2006 (.pdf - str. 39). Po ustavení 2. vlády Mirka Topolánka (koaliční vláda ODS, KDU-ČSL, SZ) však již v programovém prohlášení vlády tento bod absentoval - vláda tedy neměla v plánu vytvořit nové specializované státní zastupitelství. Není tedy jasné, jak by jej ministr spravedlnosti mohl smést ze stolu.
24. ledna 2012 poslalo ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení věcný návrh zákona o státním zastupitelství, který (podle zdroje z webu Vlády České republiky či webu ODS) však vytvoření protikorupčních specializovaných státních zastupitelství obsahuje. Celý věcný návrh zákona o státním zastupitelství je k dispozici zde (.doc) - (specializované státní zastupitelství str. 52 - 58).
Tento věcný návrh schválil také Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí, a to konkrétně 26. června 2012.
Předseda vlády se tedy mýlí, když tvrdí, že návrh zákona předložený exministrem Pospíšilem neobsahuje vytvoření specializovaného protikorupčního zastupitelství. Tento návrh již dokonce schválil Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí, nyní se čeká na jeho zařazení na program jednání samotné Vlády České republiky.
Každé zasedání vlády mimochodem začíná tématem evropské integrace.
Tento výrok označujeme za pravdivý. Program každého zasedání vlády skutečně začíná bodem A. Evropská agenda: 1. Ústní informace členů vlády o aktuální evropské problematice.
Tuto informaci lze dohledat na webových stránkách Úřadu vlády, kde jsou uveřejněna jednotlivá usnesení vlády s přiloženým programem.
Byla to právě Česká republika, která navrhla například, aby byl zaveden flexibilnější systém realokace v rámci operačních programů z evropských fondů, to znamená, možnost převádět peníze v rámci jednotlivých operačních programů.
Bez bližších informací z jednání nelze ověřit, co česká delegace v Evropské radě navrhovala.
Premiér zde zmiňuje jeden z "dvou velmi dobrých výsledků", kterého měla dosáhnout česká delegace na zasedání Evropské rady 28. a 29.června. Výstupy tohoto zasedání, jeho závěry (.pdf), pak k možnosti realokace prostředků uvádějí:
"Členské státy mají rovněž možnost zvážit přerozdělení prostředků v mezích svého národního přídělu, a to podle stávajících pravidel a ve spolupráci s Komisí."
Závěry tedy nezmiňují nový, flexibilnější systém. Na druhou stranu ale nemůžeme ověřit (např. podle zápisu z jednání), zda česká delegace takový systém opravdu nenavrhla.
Byla to Česká republika, která prosadila jednoznačný závěr Evropské rady, že takzvané stres testy jaderných elektráren byly ukončeny.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nejen že nelze určit jestli to byla právě Česká republika, kdo by takový závěr prosadil, ale nelze dostatečně jasně stanovit ani to, jestli byl formulován "jednoznačný" závěr, že stres testy byly ukončeny.
Premiér mluví o závěrech ze zasedání (.pdf) Evropské rady, které se konalo 28. a 29.června 2012. Ty mimo jiné zmiňují:
"Evropská rada vyzvala členské státy, aby v návaznosti na dokončení zátěžových testů jaderné bezpečnosti zajistily plné a včasné provedení doporučení obsažených ve [zprávě ENSREG]."
Jediný náznak v rámci tohoto dokumentu, že testy byly ukončeny, je ve výrazu " v návaznosti na dokončení ". Rozhodně ale nejde o "jednoznačný závěr, že testy byly ukončeny", když ona návaznost může nastat i v budoucnu.
Nepodařilo se nám najít dostatek dalších informací o stres testech, které by nám poskytly podklady pro rozhodnutí, jestli dokončeny teprve budou nebo už dokončen jsou.
Jestli to byla právě Česká republika, která tuto formulaci do závěru prosadila, je neověřitelné z povahy jednání Evropské rady, která je uzavřena a neexistují z těchto jednání žádné záznamy.