Petr Nečas

Petr Nečas uvedl pravdivý výrok, vyplývá to z definice složené daňové kvóty.

Již v předchozím díle OVM jsme zmínili, jak se složená daňová kvóta definuje. Z Národního programu reforem pro roky 2008-2010 (.pdf - str. 20) vydaného Ministerstvem financí ČR plyne, že složená daňová kvóta je podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na HDP v běžných cenách.

Pokud tedy HDP poklesne, při stejném výběru daní složená kvóta naroste. Uvedený výrok je tedy pravdivý.

Výrok hodnotím na základě dokumentů dostupných na webových stránkách ministerstva financí jako nepravdivý.

V zákoně o státním rozpočtu pro rok 2012 (.pdf) tvoří navržené výdaje 1 189 700 778 000 Kč. Návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2013 zatím zveřejněn nebyl, nicméně na stránkách ministerstva financí je zveřejněn návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2013 až 2015 (.pdf), v němž se v tabulce č. 2 uvádí, že navrhované výdaje pro rok 2013 činí 1 092 200 091 000 Kč. Rozdíl činí 97 500 687 000 Kč, nikoli však 20 mld. Kč, jak uvádí premiér Nečas.

Podle stastistik dostupných na webu Eurostat (databáze obsahuje údaje od roku 1995) skutečně dochází od nástupu Nečasovy vlády v roce 2010 k poklesu vládních výdajů.

Přesto však výrok nemůžeme hodnotit jako pravdivý, protože k meziročnímu snížení výdajů došlo již v roce 1996 za vlády Václava Klause a v roce 2004 za socialistických vlád V. Špidly a S. Grosse.

Tento výrok už v pořadu Otázky Václava Moravce vyřkl ministr financí Miroslav Kalousek a to 2. září 2012.

Tehdy jsme dospěli k závěru: Výrok ministra financí hodnotíme jako neověřitelný. Jediný dostupný údaj o rozdělení konsolidačního úsilí vychází z dílny vlády ČR a nemůžeme tak objektivně určit, zdali se tak v současné době doopravdy děje.

Jak informuje server Úřadu vlády ČR v článku o úsporných opatřeních pro roky 2013-2015, konsolidace na výdajové straně bude probíhat z 68 % a z 32 % na navýšení příjmů. Na daňových opatřeních by se tak mezi roky 2010-2014 mělo kumulovaně ušetřit 178,2 mld. Kč a 385,5 mld. Kč by měly činit úspory na výdajích. Výdajová stránka úspor tak sice podle plánů činí 68 % z celkových úspor, otazníkem je však aktuální stav.

Žádný jiný veřejně dostupný zdroj se o této problematice nezmiňuje. Z toho důvodu nejsme schopni ministrova slova potvrdit a výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Agentura Moody's (eng) ve své zprávě ze 7.července 2012 uvádí doslova: „ Výnosy státních dluhopisů jsou nadále tlačené dolů, a investoři nadále považují Česko jako "bezpečný přístav" v regionu. ”

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Agentura S&P nepoužila ve své analýze explicitně označení "prosperující ekonomika". Avšak hodnocení stavu ekonomiky a střednědobý výhled se dá označit jako v zásadě pozitivní, navzdory recesi.

Pro ilustraci uvádíme citaci klíčového odstavce přímo z analýzy: "The Czech economy is small, competitive, and open. However, its openness also represents vulnerability as exports contribute about 80% to GDP, with nearly 85% of trade destined for the EU market. In 2012, the weak external environment, which has seen consumer and business confidence decline in the Czech Republic, is underpinning our expectation of a slight contraction in real GDP this year. In our view, real GDP will strengthen to an annual average of 2.3% in the medium term as the global economy recovers, which will boost both domestic demand and external trade in the Czech Republic."

Dle tabulky eurostatu ve druhém čtvrtletí roku 2012 hrubý domácí produkt zmíněných zemí opravdu klesal (oproti druhému čtvrtletí předchozího roku). Ve Velké Británii a Nizozemsku o 0,5% a v Dánsku o 0,9 %.

Výrok premiéra Nečase je hodnocen jako pravdivý.

Nebudeme-li posuzovat expresivnost výroku ve slovu zrada, který patří spíše do vnitrostranických debat, je výrok premiéra poměrně přesný. Budeme-li dále ignorovat motivaci "rebelů" v ODS v roce 97 (neprůhledné financování strany) tak je faktem, že premiér Klaus byl v roce 1997 vyzván 2 místopředsedy strany (Ruml a Pilip) k rezignaci. Tento apel v kombinaci s politickou situací, atmosférou v koalici a hospodářskou situací země vedl k pádu 2. vlády Václava Klause. Podrobně rozebírá tzv. Sarajevský atentátu politolog Lubomír Kopeček na svém blogu. Vláda (druhá) Mirka Topolánka pak padla v době českého předsednictví EU, konkrétně 24. března 2009. Pro pád vlády hlasovali také 2 poslanci ODS, Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel. Bez jejich hlasů by opozice neměla dostatečnou podporu pro pád vlády. Stenozáznam z tohoto jednání tuto situaci dokládá.

"Kongres strany je nejvyšším orgánem strany.
Schází se nejméně jednou za dva roky.
Předseda je povinen kongres svolat, požádá-li o to nejméně 1/3 členů výkonné rady nebo minimálně 1/3 oblastních sdružení; koná se nejpozději 2 měsíce od podání návrhu."

Z výše uvedeného výňatku ze Stanov ODS vyplývá, že svolání kongresu není tak zcela v rukou předsedy strany.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle dat ČSÚ byl roční deficit pro rok 2010 ve výši 4,83 % HDP. V roce 2011 deficit klesl na 3,09 % HDP. Vládě premiéra Nečase se tedy daří snižovat deficit veřejných financí. Čísla ČSÚ potvrdil i Eurostat.