Za poslední tři roky z 27 členských zemí Evropské unie zvýšilo daň z přidané hodnoty 18 z nich.
Tabulka Evropské komise (poslední strana dokumentu) monitoruje vývoj DPH v zemích EU. K nějaké formě zvýšení DPH došlo od roku 2009 dokonce ve 21 státech.
Ve Francii a na Maltě pouze přidáním další skupiny do snížené sazby DPH. Ale i pokud tyhle země nepočítáme, premiérův výrok stále můžeme hodnotit jako pravdivý.
Zajímavostí je také Lotyšsko, které sice v posledním kroku o procento snížilo základní sazbu, ale od roku 2009 i tak došlo k celkovému nárustu.
V žádné zemi nedošlo k poklesu. V Belgii, Dánsku, Německu, Lucembursku, Rakousku a Švédsku se s mírou DPH dlouhodobě nehýbe.
Pokud bychom nepočítali mírně odlišné případy tří zemí, uvedl premiér číslo zcela přesně. S nimi má dokonce mírnou rezervu, uvedením menšího počtu zemí by si nevylepšil svou argumentační pozici a výrok tak můžeme hodnotit jako pravdivý.
Zatímco v roce 2007 byla průměrná výše základní sazby daně z přidané hodnoty 19,5%, letos už je 21%.
Na základě dokumentu Evropské komise (strany 23-27) a tabulky TMF Group jsou tyto údaje pravdivé. V roce 2007 opravdu byla průměrná výše základní sazby DPH 19, 5%, přičemž nahoru jí táhly hlavně DPH v severských zemích EU (Dánsko, Švédsko a Finsko)a naopak dolů byla tlačena zeměmi s tradičně nízkou DPH, jako Lucembursko či Kypr.
Petr Tluchoř je spoluautor negociačního balíčku, který jsme vyjednali ještě v době, kdy on byl předsedou poslaneckého klubu ODS, na základě kterého se snížená sazba daně z přidané hodnoty zvýšila z deseti na čtrnáct procent. U toho byl jako jeden z klíčových spoluvyjednavačů.
Premiér Nečas má pravdu, neboť na dojednávání podobných změn bylo využíváno mimojiné tzv. K9, kde byl zastoupen i předseda poslaneckého klubu, jímž v daném negociačním období byl i Petr Tluchoř.
Petr Tluchoř byl v tomto volebním období předsedou poslaneckého klubu ODS od jeho ustavení po volbách do 11. května 2011. Zmíněný návrh byl vládou do Poslanecké sněmovny předložen 25. května 2011. Na dojednávání významných návrhu v rámci tehdejší koalice ODS, TOP09 a VV bylo využíváno také tzv. K9, tedy koaličních jednání ve formátu předseda strany, předseda poslaneckého klubu a další vybraný člen strany. Z tohoto plyne, že Petr Tluchoř byl jedním z vyjednavačů daného návrhu.
Informace serveru kurzy.cz ze dne 11. března 2011 uvádí, že se koalice dohodla na zmíněném návrhu, což potvrzuje slova Petra Nečase, že se tato změna dohadovala ještě v době, kdy byl předsedou poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř.
I pod jeho (Petra Tluchoře, pozn.) vedením jako předsedy poslaneckého klubu jsme hlasovali pro takzvaný Janotův balíček v roce 2009, což bylo vůbec nejvyšší zdanění, zvýšení daní v této zemi za posledních deset let.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Janotův balíček byl schválen Poslaneckou sněmovnou v září r. 2009. Petr Tluchoř byl předsedou poslaneckého klubu ODS od r. 2006 do r. 2011. Janotův balíček byl tedy i podle veřejných výsledků hlasování Poslanecké sněmovny schválen poslaneckým klubem ODS. Pouze 2 poslanci ODS se k hlasování nepřihlásili, zbytek poslanců včetně Petra Tluchoře hlasoval pro přijetí.
Vycházíme-li z textu publikovaného na aktualne.centrum.cz, který byl zpřesněn na základě připomínek ministerstva financí, tak je Janotův balíček skutečně dosud největším schváleným zvýšením daní za posledních deset let.
Ten kontext (Nečasova dřívějšího prohlášení, že ODS nebude zvyšovat daně, pozn.) byl takový, že v té chvíli (před posledními sněmovními volbami, pozn.) se předpokládalo, že průměrný růst ekonomiky v tomto volebním období bude dvě procenta.
Prognózy ČNB a OECD opravdu předpokládaly takový růst.
V roce 2010, poté, co česká ekonomika zaznamenala významný propad, bylo očekáváno oživení a růst v následujících letech. Dočteme se to v dobovém výhledu OECD (angl.) i v prognóze ČNB. Předpokládaný růst je přitom pro rok 2010 1,4 % (ČNB) a 2,0 % (OECD) a pro rok 2011 1,8 % a 3,0 %.
Česko později zasáhl další propad, nicméně premiérův výrok je pravdivý: přibližně 2% růst byl na následující roky očekáván.
Dodejme, že již před volbami upozorňoval i nový guvernér ČNB, M. Singer (pro portál investujeme.cz) na možný "vývoj ve tvaru W", tj. opakovaný ekonomický propad.
Složená daňová kvóta jako základní měřítko se pohybuje pouze v řádech desetin procentních bodů, že to není žádné rasantní, že zůstáváme hluboko pod tím, jak vysoká byla složená daňová kvóta. Čili míra zdanění za vlád sociální demokracie.
Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, neboť složená daňová kvóta po konci vlád ČSSD opravdu výrazněji klesala a zároveň se za Nečasovy vlády pohybovala pouze v řádech desetin bodů.
Podle údajů OECD dostupných do roku 2009 se od nástupu vlády ČSSD v roce 2002 vyvíjela složená daňová kvóta takto:
Tab. 1:
200236,3 %200337,3 %200437,8 %200537,5 %200637,0 %200737,3 %200836,0 %200934,7 %
Po doplnění o údaje Ministerstva financí (viz Tab. 2) je partné, že se kvóta za vlády premiéra Nečase pohybovala opravdu v řádech desetin procentních bodů.
Tab. 2:201034,1 %201134,6 %*201234,7 %* Výhled SDK
Zároveň skloubení údajů z obou tabulek vypovídá o tom, že složená daňová kvóta za premiérovy vlády byla výrazně nižší než za vlád ČSSD v letech 2002-2006.
Jenom za rozpočtové roky 2010 a 2011 jsme v resortních kapitolách ušetřili 80 miliard korun.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Bohužel se nám nepodařilo dohledat žádná relevantní nezávislá data k částce 80 miliard korun za r. 2010-2011, kterou uvádí pan Nečas. V článku na webu vlády ČR pan premiér uvádí : „V letech 2010–2011 jsme snížili kumulované výdaje ministerstev o 78 miliard korun...“Orientační tabulku škrtů v letech 2010-2011 lze pak nalézt na webu hospodářských novin.
Oboje jsou to však zdroje z pera vlády, resp. ministerstva financí. Ze samotných závěrečných účtů se nám konkrétní šetření v jednotlivých resortních kapitolách nepodařilo zcela jasně identifikovat.
(Jenom za rozpočtové roky 2010 a 2011 jsme v resortních kapitolách ušetřili 80 miliard korun.) Z toho téměř deset miliard korun na mzdových nákladech.
Výrok Petra Nečase hodnotíme jako neověřitelný, protože Úřad vlády ČR ve svých dokumentech neposkytuje informace o výši mzdových úspor ve všech rezortech.
Na stránkách Úřadu vlády ČR je možné dohledat dokumenty Rok vlády ODS, TOP 09 a VV (.pdf) a Dva roky vlády (.pdf), kde se sice informace ohledně úspor v jednotlivých rezortech vyskytují, nejsou však kompletní. Na základě těchto skutečností musíme daný výrok hodnotit jako neověřitelný.
My jsme propustili 15 tisíc státních zaměstnanců.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť se nám nepodařilo získat přesné informace o úbytku státních zaměstnanců za období vlády Petra Nečase. Níže však přikládáme odkazy na web, které s touto problematikou alespoň částečně souvisejí. Zde je odkaz na web ministerstva práce a sociálních věcí, kde je v sekci Výdaje na státní politiku zaměstnanosti, několik statistik, které se okrajově týkají např. nákladů na zaměstnance státní sféry. Konkrétní informace o celkovém počtu zaměstnanců státní sféry případně o jejich úbytku oproti předchozím vládám se nám však získat nepodařilo, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Tehdy (před sněmovními volbami, pozn.) všeobecně všechny instituce, včetně České národní banky, Evropské komise, Světové banky předpokládaly i oživení eurozóny, oživení české ekonomiky na dvou procentech. Teď je situace taková, že eurozóna má ekonomický pokles i Česká republika má ekonomický pokles.
V červnu 2010 byl skutečně očekáváno hospodářské oživení.
Po propadu v roce 2009 předpokládala prognóza ČNB růst v letech 2010 a 2011 mezi jedním a dvěma procenty. Výhled Světové banky (.pdf, angl., str. 11) hovořil o růstu 1,8 % až 4 % pro země střední a východní Evropy. Zpráva pro Evropskou komisi (.pdf, angl., str. 74) pak očekávala pro ČR růst 1,6 % v roce 2010 a 2,4 % v následujícím.
Letos odhaduje výše uvedená zpráva pro EK (Evropská ekon. předpověď, .pdf, angl., str. 10) meziroční pokles HDP v Eurozóně o 0,8 %, v ČR pak o 0,7 %.
Obě tvrzení premiéra Nečase jsou tedy pravdivá.
