Petr Nečas

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy (.pdf, str. 2) uvolněné Eurostatem, ve které můžete nalézt tabulku uvádějící dluhy jednotlivých zemí v % HDP za první kvartál roku 2012. Česká republika je skutečně na sedmém místě.

Situace se tak nezměnila vůči stavu v 11. březnu 2012, kdy jsme pro vás ověřovali stejný výrok.

Pro doplnění: z tabulky na straně čtyři ve výše uvedeném dokumentu vyplývá, že nejvyšší dluh za první kvartál 2012 v % HDP má Řecko (132,4 %), nejnižší naopak Estonsko (6,6 %).

Dle statistiky Eurostatu o nejnovějších dostupných datech měla Česká republika v roce 2010 nejnižší míru chudoby v Evropské unii. Podrobné zobrazení statistiky říká, že to v roce 2010 bylo 14,4%.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle poslední statistiky Eurostatu z července 2012 má Česká republika opravdu šestou nejnižší nezaměstnanost v EU.

Statistiky Eurostatu umisťují ČR nejlépe na třetí místo.

Předešleme, že hodnocení premiérova výroku stojí na předpokladu, že "míru zadlužení" je třeba měřit v poměru k HDP daného státu (pokud bychom měřili objem dluhu v Korunách/Euro, nejméně zadlužené by přirozeně byly malé státy).

Eurostat uvádí hodnoty všech premiérem zmíněných dluhů: stát a veřejné instituce jsou zahrnuty ve statistice státního dluhu (angl., government deficit/surplus, debt and associated data), zatímco hodnota dluhu domácností je uvedena v sadě ročních sektorových účtů (angl.. Annual sector accounts - Financial balance sheets). Pro rok 2011 nejsou k dispozici hodnoty u některých zemí. Za rok 2010 jsou uvedeny tyto procentní podíly na HDP:

stát a další

domácnosti součet Bulharsko 16,3 33,5 49,8 Rumunsko 30,5 27,0 57,5 Estonsko 6,7 64,5 71,2 Lucembursko 19,1 52,3 71,4 Česko38,133,771,8 Slovinsko 38,8 35,4 74,2 Litva 38,0 39,4 77,4 Slovensko 41,1 48,9 90,0 Polsko 54,8 35,6 90,4 Lotyšsko 44,7 51,7 96,4 Finsko 48,4 68,3 116,7 Maďarsko 81,4 42,4 123,8 Švédsko 39,4 86,5 125,9 Rakousko 71,9 57,3 129,2 Německo 83,0 61,5 144,5 Malta 69,4 77,4 146,8 Francie 82,3 64,9 147,2 Belgie 96,0 53,8 149,8 Španělsko 61,2 91,2 152,4 Itálie 118,6 59,2 177,8 Británie 79,6 105,1 184,7 Dánsko 42,9 150,7 193,6 Nizozemí 62,9 133,9 196,8 Portugalsko 93,3 104,9 198,2 Řecko 145,0 65,8 210,8 Kypr 61,5 154,0 215,5 Irsko 92,5 124,5 217,0

Jak vidíme, Česko se nachází na pátém místě mezi zeměmi EU. Hodnoty jsou z roku 2010 a mohly se samozřejmě změnit. Rozdíl mezi Českem a Rumunskem nicméně dovoluje s jistotou označit Česko podle premiérova výpočtu za nejlépe třetí nejméně zadluženou zemi EU a premiérův výrok tedy za nepravdivý.

Aktuální výnosy českých státních dluhopisů jsou pro 2 roční, 5 roční a 10 roční splatnosti postupně 0,521 %, 1,275 % a 2,486 %. Naproti tomu, výnosy polských vládních dluhopisů představují pro zmíňované splatnosti jednotlivě 3,945 %, 4,218 % a 4,809 % (údaje byly čerpány ze stránek bloombergu a forexprosu v otevíracích cenách z 10. září). Jak je tedy z uvedených dat patrné, ČR si skutečně půjčuje laciněji než Polsko.

Ze struktury veřejně dostupních údajů na stránkách MF ČR však nejsme schopni spočítat dodatečné náklady dluhové služby plynoucí z vyšších sazeb, obsluha dluhu by však byla rozhodně vyšší než je tomu při současných výnosech. Výrok Petra Nečase tak hodnotíme jako neověřitelný.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící na základě statistiky ČSÚ, která je v rozporu s tvrzením Petra Nečase. Pro přesnost uvádíme, že spotřebu obyvatel ověřujeme na základě výše spotřebních vydání na domácnost. Pokud se podíváme na statistiky ČSÚ z 2.čtvrtletí 2012, 1.čtvrtletí 2012, 4.čtvrtletí 2011 a 3.čtvrtletí 2011, je zřejmé, že nemůžeme hovořit o konstantním snižování spotřebních vydání na domácnost:

3.čtvrtletí 2011 9902 Kč 4.čtvrtletí 2011 10371 Kč 1.čtvrtletí 2012 9388 Kč 2.čtvrtletí 2012 9815 Kč

Dle údajů ČSÚ potom došlo mezi 2.čtvrtletím let 2011 a 2012 zhruba k 5% snížení nákladů na spotřební vydání jednotlivých domácností.

Přestože oproti roku 2011 výše spotřebních vydání klesá, nemůžeme říci, že by tento pokles byl standardní 15 měsíců v řadě, proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Celý výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dohledaných dílčích skutečností.

1) Daň z přidané hodnoty (anglicky VAT – value added tax) byla v Británii snížena ze 17,5 na 15 % dne 1. prosince 2008 (str. 27). Přestože se premiér o měsíc spletl, snížená sazba VAT v roce 2009 platila.

2) Dle publikace Britského statistického úřadu (.pdf – str. 3) zaznamenala spotřeba v roce 2009 roční pokles o 3,2 %.

3) Od 1. ledna 2010 se VAT vrátila na počátečních 17,5 % a o rok později dne 4. ledna 2011 vzešla v platnost 20% VAT.

Výrok Petra Nečase se zakládá na pravdě.

Znovuzvýšení daně z přidané hodnoty (anglicky VAT - value added tax) na 17,5 % vzešlo v platnost dne 1. ledna 2010 (str. 27). Dle publikace Britského statistického úřadu ze 4. čtvrtletí 2010 (.pdf – str. 3) poté spotřeba zaznamenala za rok 2010 nárůst o 0,8 %.

Tabulka Evropské komise (poslední strana dokumentu) monitoruje vývoj DPH v zemích EU. K nějaké formě zvýšení DPH došlo od roku 2009 dokonce ve 21 státech.

Ve Francii a na Maltě pouze přidáním další skupiny do snížené sazby DPH. Ale i pokud tyhle země nepočítáme, premiérův výrok stále můžeme hodnotit jako pravdivý.

Zajímavostí je také Lotyšsko, které sice v posledním kroku o procento snížilo základní sazbu, ale od roku 2009 i tak došlo k celkovému nárustu.

V žádné zemi nedošlo k poklesu. V Belgii, Dánsku, Německu, Lucembursku, Rakousku a Švédsku se s mírou DPH dlouhodobě nehýbe.

Pokud bychom nepočítali mírně odlišné případy tří zemí, uvedl premiér číslo zcela přesně. S nimi má dokonce mírnou rezervu, uvedením menšího počtu zemí by si nevylepšil svou argumentační pozici a výrok tak můžeme hodnotit jako pravdivý.

Na základě dokumentu Evropské komise (strany 23-27) a tabulky TMF Group jsou tyto údaje pravdivé. V roce 2007 opravdu byla průměrná výše základní sazby DPH 19, 5%, přičemž nahoru jí táhly hlavně DPH v severských zemích EU (Dánsko, Švédsko a Finsko)a naopak dolů byla tlačena zeměmi s tradičně nízkou DPH, jako Lucembursko či Kypr.