..čili s německou ekonomikou, do které jde jedna třetina našeho exportu.
Výrok je pradivý, jelikož do obchodu s Německem jde téměř třetina exportu.
S Německém (pdf. str.59) má česká ekonomika nejužší vazby a podle analýzy české agentury zahraničního obchodu je Německo spolu se Slovenskem hlavním obchodním partnerem, přičemž obchod s prvně jmenovanou zemí představuje téměř třicet procent veškerého obratu zahraničního obchodu.
Já chci připomenout, že poměr exportu k hrubému domácímu produktu v České republice je téměř 80 %.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Pokud počítáme poměr exportu k celkovému HDP České republiky, tak jde o 74% z celkového součtu, což by se dalo pokládat za téměř 80% jak tvrdí Petr Nečas a jak informují i například Finance.cz.
Na základě dat Českého statistického úřadu o exportu z České republiky a jejího celkového HDP jsme došli (počítáno poměrem exportu na HDP) k číslu 74% za rok 2011. Za rok 2012 ještě nebyly zveřejněny ani celkové hodnoty českého exportu, ani celkového HDP.
Chci připomenout, že jsme zemí, která má sedmou nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii, dlouhodobě se pohybujeme na tomto šestém až sedmém místě, není to žádný výkyv, je to dlouhodobá stabilita našeho pracovního trhu.
Data Eurostatu potvrzují slova Petra Nečase - ve druhém čtvrletí roku 2012 byla Česká republika na šestém místě se svou úrovní nezaměstnanosti (.pdf, strana č.5) v rámci celé EU. Dlouhodobě se udržuje na umístění, které zmiňuje Petr Nečas - tedy na šestém až sedmém místě - dle dat Eurostatu. Data z roku 2012 jsou k dispozici zde.
Máme sedmý nejnižší dluh, veřejný dluh v celé Evropské unii.
Tento výrok premiéra Nečase jsme ověřovali již několikrát, naposled v OVM z 9. září 2012.
Podle zatím poslední dostupné výroční statistiky Eurostatu za rok 2011 je Česká republika skutečně na 7. místě v rámci EU.
Atuální čtvrletní údaje Eurostatu z 22. října 2012 však obsahují data ke konci druhého čtvrtletí, kde došlo ke změně a Česká republika se posunula na osmé místo za Lotyšsko (Latvia), jehož schodek v poměru k HDP je o jeden procentní bod nižší než český. Ten činil na konci druhého čtvrletí 44%.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k nejaktuálnějším údajům.
A dokonce pokud sečteme veřejné dluhy a soukromé dluhy, tak jsme druhou nejméně zadluženou ekonomikou v celé Evropské unii.
Stejný výrok pronesl již prezidentský kandidát Jan Fischer ve speciálu Hyde Parku.
Na základě analýzy ČSÚ (.pdf) z června 2012, která na straně 14 srovnává tzv. superdluh v rámci EU, je Česká republika skutečně na druhém místě.
Slovensko je náš druhý nejvýznamnější zahraničně-obchodní partner.
Slovensko je skutečně na druhém místě, co se týče významu pro český obchod.
Podle analýzy (pdf. str.62) české agentury zahraničního obchodu je také patrné že Slovensko je po Německu, co se týče obratu druhý nejvýznamější obchodní partner.
V rámci Visegrádské čtyřky máme nejvyšší pozitivní saldo obchodní bilance.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Podle webu finnančninoviny.cz má Česká republika skutečně nejvyšší saldo obchodní bilance v rámci Visegrádské čtyřky. Data pochází z období 07/2011 - 07/2012 a český server zpracování převzal z periodika The Economist.
StátObchodní bilance
Česká republika
14,4
Maďarsko
9,1
Slovensko4,8
Polsko
-17
Máme nejnižší inflaci dlouhodobě z celé Visegrádské čtyřky.
Podle informací Eurostatu z listopadu 2012 mělo Polsko inflaci 2,7% tedy nižší než Česká republika, která měla 2,8%, Maďarsko mělo míru inflace 5,3 % , Slovensko pak 3,5 %. Data Eurostatu z května 2012 taky nehovoří pro tvrzení Petra Nečase tehdy bylo zemí s nejnižší inflací z Visegrádské čtyřky Slovensko s hodnotou 3,4 %. Česká republika měla nejnižší inflaci ze čtyř jmenovaných zemí v roce 2011 - tehdy dopadla v obou nalezených zprávách Eurostatu nejlépe.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože byť v roce 2011 měla Česká republika nejnižší míru inflace ze zemí Visegrádské čtyřky, v roce 2012 už to není pravda a Česká republika už nemá nejnižší míru inflace v porovnání se Slovenskem, Polskem a Maďarskem.
Eurostatduben 2011listopad 2011květen 2012listopad 2012Polsko4,1%4.4%3.6% 2.7% Česká republika 1,6%2.9% 3.5%2.8%Maďarsko4,4%4.3%5.4%5,3%Slovensko3,9%4.8% 3,4% 3.5%
Chci připomenout, že v letošním roce v porovnání s loňským rokem o 8 miliard zvyšujeme výdaje na dopravní infrastrukturu.
Na základě údajů uvedených v Zákoně o státním rozpočtu na rok 2012 (pdf, strana 21) a Zákoně o státním rozpočtu na rok 2013 (pdf, strana 20) označujeme výrok jako pravdivý.
V roce 2012 bylo na dopravní infrastrukturu poskytnuto 25 160 003 000 Kč, zatímco na rok 2013 je plánováno uvolnit 33 692 947 000 Kč, tedy o 8 532 944 000 Kč více.
Zvyšujeme o téměř 4 % výdaje na školství (v letošním roce oproti loňskému, pozn.).
Zákon o stáním rozpočtu na rok 2012 uvádí výdaje na kapitolu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (.pdf) ve výši 137 851 240 000 Kč, schválený rozpočet na rok letošní (.pdf) pak na stejnou kapitolu vyčleňuje 140 411 693 000 Kč. Meziročně tak jde o nárůst o necelá 2% (1,85%), výrok Petra Nečase je tak nepravdivý.
