V rámci Visegrádské čtyřky máme nejvyšší pozitivní saldo obchodní bilance.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Podle webu finnančninoviny.cz má Česká republika skutečně nejvyšší saldo obchodní bilance v rámci Visegrádské čtyřky. Data pochází z období 07/2011 - 07/2012 a český server zpracování převzal z periodika The Economist.
StátObchodní bilance
Česká republika
14,4
Maďarsko
9,1
Slovensko4,8
Polsko
-17
Chci připomenout, že jsme zemí, která má sedmou nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii, dlouhodobě se pohybujeme na tomto šestém až sedmém místě, není to žádný výkyv, je to dlouhodobá stabilita našeho pracovního trhu.
Data Eurostatu potvrzují slova Petra Nečase - ve druhém čtvrletí roku 2012 byla Česká republika na šestém místě se svou úrovní nezaměstnanosti (.pdf, strana č.5) v rámci celé EU. Dlouhodobě se udržuje na umístění, které zmiňuje Petr Nečas - tedy na šestém až sedmém místě - dle dat Eurostatu. Data z roku 2012 jsou k dispozici zde.
Máme sedmý nejnižší dluh, veřejný dluh v celé Evropské unii.
Tento výrok premiéra Nečase jsme ověřovali již několikrát, naposled v OVM z 9. září 2012.
Podle zatím poslední dostupné výroční statistiky Eurostatu za rok 2011 je Česká republika skutečně na 7. místě v rámci EU.
Atuální čtvrletní údaje Eurostatu z 22. října 2012 však obsahují data ke konci druhého čtvrtletí, kde došlo ke změně a Česká republika se posunula na osmé místo za Lotyšsko (Latvia), jehož schodek v poměru k HDP je o jeden procentní bod nižší než český. Ten činil na konci druhého čtvrletí 44%.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k nejaktuálnějším údajům.
Slovensko je náš druhý nejvýznamnější zahraničně-obchodní partner.
Slovensko je skutečně na druhém místě, co se týče významu pro český obchod.
Podle analýzy (pdf. str.62) české agentury zahraničního obchodu je také patrné že Slovensko je po Německu, co se týče obratu druhý nejvýznamější obchodní partner.
Já zase musím připomenout, že my máme dvoukomorový parlament, čili je možné sice získat nominaci i z Poslanecké sněmovny podobně jako na Slovensku z Národní rady Slovenské republiky, ale navíc stačí jenom 10 senátorů na podobnou nominaci.
Na základě dohledaných ustanovení z ústav České a Slovenské republiky je výrok hodnocen jako pravdivý.
Ústava ČR v článku 56 bod 5 k navrhování prezidenta republiky uvádí: "Navrhovat kandidáta je oprávněn každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany České republiky oprávněnými volit prezidenta republiky. Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně dvacet poslanců nebo nejméně deset senátorů."Ústava Slovenské republiky (.pdf) v oddílu Prezident Slovenskej republiky čl. 101 (3) uvádí: "Kandidátov na prezidenta navrhuje najmenej 15 poslancov Národnej rady Slovenskej republiky alebo občania, ktorí majú právo voliť do Národnej rady Slovenskej republiky, a to na základe petície podpísanej najmenej 15 000 občanmi. Návrhy na voľbu sa odovzdávajú predsedovi Národnej rady Slovenskej republiky najneskôr do 21 dní od vyhlásenia volieb."
Například Česká republika je více urbanizovanou zemí, to znamená větší proporce obyvatel žije v městech střední a větší velikosti.
Míru urbanizace lze číselně vyjádřit jako podíl obyvatelstva žijícího ve městech oproti celkovému počtu obyvatel. Podle údajů Organizace spojených národů byla celková míra urbanizace (k metodologii výpočtu více zde) v České republice v roce 2010 na úrovni 73.5 procent (na odkazované webové stránce je nutné zadat požadovaná data, neboť odkaz s výsledkem nelze zkopírovat). V případě Slovenska to bylo 54.8 procenta (na odkazované webové stránce je opět nutné zadat požadovaná data). Koncentrovaná data pro 2008 nabízí dále také např. server zemepis.com. Na základě těchto údajů označujeme výrok premiéra Nečase za pravdivý.
I na Slovensku došlo k úpravám volebního zákona pro volbu prezidenta republiky po prvních volbách.
Na základě dohledané legislativy, která se týká přímé volby prezidenta na Slovensku, je výrok hodnocen jako pravdivý.
Přímá volba prezidenta na Slovensku byla zavedena v roce 1999, hlava státu se volí na základě zákona č. 46/1999o spôsobe voľby prezidenta Slovenskej republiky, o ľudovom hlasovaní o jeho odvolaní a o doplnení niektorých ďalších zákonov (.pdf) .
V 1. přímé volbě byl zvolen Rudolf Schuster (1999), v následujících volbách (2004, 2009) byl zvolen současný prezident Ivan Gašparovič.
Zákon, který přímou volbu upravuje, byl novelizován celkem 4krát a to v letech 2003, 2008 (dvakrát) a 2011. Premiérem zmíněná úprava tohoto zákona v roce 2003 byla spíše technického rázu - 515/2003 Sb. (.pdf - čl. XVIII)
Kompletní znění zmíněné novely: Zákon č. 46/1999 Z. z. o spôsobe voľby prezidenta Slovenskej republiky, o ľudovom hlasovaní o jeho odvolaní a o doplnení niektorých ďalších zákonov sa mení a dopĺňa takto:1. § 8 sa dopĺňa odsekom 5, ktorý znie: „(5) Územný obvod obvodnej volebnej komisie je zhodný s územným obvodom obvodného úradu.”. 2. V § 39 ods. 4 písm. e) sa vypúšťajú slová „v rámci okresu”. 3. Slová „okresná volebná komisia“ vo všetkých tvaroch sa v celom texte zákona nahrádzajú slovami „obvodná volebná komisia“ v príslušnom tvare. 4. Slová „okresný úrad“ vo všetkých tvaroch sa v celom texte zákona nahrádzajú slovami „obvodný úrad“ v prí- slušnom tvare. 5. Slová „v okrese“ sa v celom texte zákona vypúšťajú. 6. Slová „okresná komisia“ vo všetkých tvaroch sa v celom texte zákona nahrádzajú slovami „obvodná komisia“ v príslušnom tvare
Jsme obě dvě země (ČR a SR, pozn.) velmi silně proexportně orientovány.
Česko i Slovensko jsou skutečně silně proexportně orientovány
Česká republika je otevřenou ekonomikou, která skutečně je značně proexportně orientovaná, export tvoří zhruba 80% hrubého domácího produktu a je to také jednou z priorit zahraniční poltiky. Stejně tak i Slovensko je zaměřeno na export a tento poměr na celkovém HDP je zde dokonce ještě vyšší, podle stránek ministerstva vnitra SR dokonce na úrovni 85%.
Já chci připomenout, že poměr exportu k hrubému domácímu produktu v České republice je téměř 80 %.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Pokud počítáme poměr exportu k celkovému HDP České republiky, tak jde o 74% z celkového součtu, což by se dalo pokládat za téměř 80% jak tvrdí Petr Nečas a jak informují i například Finance.cz.
Na základě dat Českého statistického úřadu o exportu z České republiky a jejího celkového HDP jsme došli (počítáno poměrem exportu na HDP) k číslu 74% za rok 2011. Za rok 2012 ještě nebyly zveřejněny ani celkové hodnoty českého exportu, ani celkového HDP.
Že jsme dali další dodatečné zdroje, které snižují to tempo nárůstu cen díky obnovitelným zdrojům energie, se kterými se velmi potýkáme a které nás stojí 44 miliard a jsou bohužel důsledkem politiky minulých vlád, nikoliv vlády mé.
Výrok hodnotíme jako pravdivý ."Návrh zákona o podpoře obnovitelných zdrojů vypracovala již v roce 2003 vláda vedená premiérem Vladimírem Špidlou. Sněmovna zákon schválila až v roce 2005, navíc jej částečně pozměnila.. Zákon tehdy odhlasovali poslanci vládní koalice (ČSSD, KDU–ČSL a US–DEU) a komunisté". Vláda P. Nečase přehodnotila svůj původní plán na snížení kompenzace zdražování výkonným energie z původních 11,7 miliard Kč na 9,7 miliardy a rozhodla se setrvat při původní částce - dodatečně tedy přidali zdroje. Částka 44 miliard představuje souhrnné náklady, ze kterých jsou podporováne obnovitelné zdroje energií.
