Petr Nečas

V Itálii jsou registrační pokladny povinné, zároveň se Itálie již několik let potýká s problémem rozsáhlých daňových úniků - z toho důvodu hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.

O povinnosti zavedení registračních pokladen v Itálii se zmiňuje např. článek z roku 2004 Registrační pokladny boj se šedou ekonomikou nevyhrají nebo publikace z roku 2008 (.pdf, str. 3, anglicky).

Podle článku z prosince 2012 představovaly daňové úniky v roce 2010 (i v předchozích letech Berlusconiho vlády) každoročně minimálně 130 miliard eur. Podle portálu E15 " vyhýbání se řádnému placení daní patří mezi chronické problémy Itálie. A to již po generace ". Dle stejného zdroje daňové úniky v Itálii stojí ročně 162 miliard dolarů. (Více na serveru E15)

Zákon o registračních pokladnách č. 215/2005 Sb. (. pdf) byl 3. 5. 2005 přijat poslanci ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a z části US-DEU. Poslanecká sněmovna však 24. 10. 2006 na návrh (6. schůze, 1. návrh) celé řady poslanců, včetně Jiřího Paroubka (tehdy ČSSD), schválila odložení jejich zavedení.

Ve volebním období 2006-2010 pak ČSSD deklarovala, že od povinného zavedení registračních pokladen ustupuje. V dubnu 2008 Paroubek (ČTK) oznámil, že zavádění registračních pokladen již nebude strana navrhovat. Text konkrétně uvádí: "V případě registračních pokladen a minimální daně, které zrušila vláda Mirka Topolánka, šlo prý o správná ekonomická opatření, která ale symbolizovala útisk a odvedla ČSSD voliče. "Nebude se to opakovat," podotkl předseda sociálních demokratů." O záměru strany neusilovat o zavedení reg. pokladen informují také např. Idnes.

Zmínka o jejich zavedení není přítomna ani v programu strany (.pdf) pro volby do PSP 2010. Lze tedy pozorovat, že prvotní cíl zavést registrační pokladny byl ze strany ČSSD postupně utlumen a následně také zrušen. Lze také dohledat výroky tehdejšího předsedy ČSSD k této věci, které odpovídají Nečasově tvrzení.

Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý. Rok 2009 přinesl největší propad ekonomiky v historii ČR. Podle webu ČSÚ (xls.) vývoj HDP v roce 2009 a 2012 za čtvrtletí:

HDP

2009

2012

1.

-3,7

-0,5

2.

-5,5

-1,0

3.

-5,2

-1,3

4.

-3,0

--

Propad HDP v roce 2012 byl skutečne méňe tvrdý a razatní než v roce 2009.

Výrok premiéra Petra Nečase hodnotíme na základě dat Českého statistického úřadu jako pravdivý. Podle tabulky založené na datech sebraných během posledního sčítání obyvatelstva je v České republice ekonomicky aktivních cca 5 milionů osob. Pravdivost výroku podporuje i tato tabulka (.pdf), z které jasně vyplývá, že velikost trhu práce v ČR je relativně stabilní a od roku 1993 se pohybuje lehce nad 5 miliony ekonomicky aktivních osob.

Počet živnostenských oprávnění v roce 2012 dle zprávy (.doc) Svazu obchodu a cestovního ruchu dosáhl 3 225 372 (viz. tabulka na s. 2).

Informace o reálném počtu živnostníků v ČR však zachycují např. data ČSÚ z posledního sčítání domů, lidu a bytů z roku 2011. Jako OSVČ se k 26.3. 2011 označilo 589 168 osob.

Z Výběrového šetření (.xls) pracovních sil, které realizuje ČSÚ, vyplynulo, že 692,9 tisíc osob má jako své hlavní zaměstnanání podnikání bez zaměstnanců, tj. OSVČ.

Na základě těchto dostupných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Nejnovější dostupné údaje (.pdf) ve sledované oblasti nabízí Český statistický úřad.

Tzv. údaje o počtu zaměstnanců a průměrné hrubé měsíční mzdy podle velikosti zpravodajské jednotky za 1.-3. čtvrtletí roku 2012 uvádějí celkový počet 820,3 tis. zaměstnanců v podnicích od 0-19 zaměstnanců (více k metodice viz zde). Na základě těchto údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.

V hodnocení vycházíme z loňské publikace (.pdf, str. 106) Evropské asociace fotovoltaického průmyslu, která shrnuje instalovaný výkon (jeho odhad) pro jednotlivé evropské země v r. 2012. Jde přitom o výkon fotovoltaických i solárně termálních elektráren. Údaje o HDP pak poskytuje Eurostat.

stát HDP

(mld. Euro) výkon

(MW) MW/mld. Euro Česko152,5195912,848 Německo 2643,9 24678 9,334 Itálie 1565,8 12754 8,146 Slovensko 72,9 468 6,421 Belgie 377,1 2018 5,352 Španělsko 1050,2 4400 4,190 Bulharsko 39,2 135 3,447 Řecko 195,0 631 3,236 Slovinsko 35,7 81 2,267 Malta 6,8 12 1,766 Francie 2033,7 2659 1,307 Portugalsko 166,5 183 1,099 Lucembursko 43,6 30 0,688 Rakousko 309,3 176 0,569 Kypr 17,8 9 0,504 Británie 1914,3 875 0,457 Nizozemsko 601,1 103 0,171 Dánsko 245,1 16 0,065 Maďarsko 99,6 4 0,040 Švédsko 410,7 15 0,037 Rumunsko 131,3 3 0,023 Irsko 162,3 3 0,018 Estonsko 16,9 0,2 0,012 Litva 32,5 0,3 0,009 Lotyšsko 21,9 0,2 0,009 Polsko 381,0 3 0,008 Finsko 194,8 1 0,005

Z tabulky je vidět, že premiérů výrok je pravdivý: v poměru k HDP má Česko opravdu nejvyšší výkon v EU, a to s podstatným náskokem.

Výrok premiéra potvrzují údaje Energetického regulačního úřadu.

Výkon jaderné elektrárny Dukovany je celkem 1 760 MW, elektrárna Temelín pak disponuje výkonem 2 000 MW. Podle Energetického regulačního úřadu(.pdf) byl k 1.1. 2013 souhrnný instalovaný výkon českých fotovoltaických elektráren 2 072 MW. Výrok premiéra Nečase je tedy pravdivý.

Pro úplnost ovšem dodáváme, že v minulosti byl ERÚ obviněn (.pdf) podnikately a investory v obnovitelných zdrojích z toho, že výkon solárních eletráren nadhodnocuje. Navíc, ačkoliv sluneční zdroje svým instalovaným výkonem skutečně převyšují ty jaderné, jejich reálný výkon je ve skutečnosti mnohonásobně nižší (ovlivňuje je jej např. míra sluneční intenzity a další klimatické vlivy během dne a roku).

Podle měsíční zprávy Energetického regulačního úřadu k 31.12.2012 jsou instalované výkony obnovitelných zdrojů energie (OZE) následující (MW):

slunečnívětrnávodnícelkem OZEinstalovaný výkon celkem2 085,96262,961 069,203418,1220 519,52

Celkový podíl OZE na instalovaném výkonu tedy dosahuje 16,65%, což je výrazně víc, než uvádí Petr Nečas a jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Na základě dohledaných údajů například ze stránek Vlády ČR, Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a stránek Strany Zelených označujeme tento výrok za pravdivý.

Bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek vykonával svou funkci za vlád Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, tedy v období od 15. července 2002 do 16. srpna 2006. Na stránkách Strany Zelených se pak uvádí o Martinovi Bursíkovi, že působil v letech 2002 - 2005 jako externí poradce ministra životního prostředí. Stránka nasipolitici.cz dodává, že byl poradcem v oblasti energetiky a životního prostředí.

Co se týče návrhu zákona, premiér Petr Nečas myslí pravděpodobně Zákon č. 180/2005 o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie. Tento zákon byl předložen již v roce 2003 vládou zastoupenou jednak ministrem životního prostředí (byl jím v tuto dobu Libor Ambrozek), ale také ministrem průmyslu a obchodu. Vyhlášen byl pak skutečně 5. května 2005. O své roli v přípravě zákona hovoří Martin Bursík také v rozhovoru pro iHNed z února tohoto roku.