Petr Nečas
ODS

Petr Nečas

Neověřitelné

Investice do protipovodňových opatření jsou k dispozici v zákonu o státním rozpočtu z příslušného roku. (ukazatele kapitoly 397 - Operace státních finančních aktiv.)

Rok

Investovaná částka (v mil. kč)

2009

790

2010

940

2011

530

2012

1390

Pro rok 2013 je ve státním rozpočtu uvedena pouze částka určená na odstraňování důsledků povodní a následnou obnovu ve výši 139 mil. korun.

Od roku 2002 existuje také program s názvem "Prevence před povodněmi", jehož průběh je rozdělen do tří etap. První etapa probíhala v letech 2002-2007 a bylo při ní na ochranu před povodněmi vynaloženo 4,043 mld. korun.

V současné době probíhá druhá etapa (2007-2013), na kterou bylo vyčleněno 11,55 mld. korun.

Během třetí etapy, naplánované na roky 2014-2020 se má utratit mezi 10-12 mld. korun, což znamená zhruba 1,7 mld. korun ročně.

Částka uvedená v rozpočtu pro rok 2010 určená na protipovodňová opatření byla schválena ještě "úřednickou" vládou Jana Fischera. (V prosinci 2009). Rok poté, za vlády Petra Nečase, je patrné signifikantní snížení výdajů. Není ovšem zřejmé, v jakých letech konkrétně byla proinvestována ona částka 11,55mld. korun z druhé etapy programu "Prevence před povodněmi".

Z toho důvodu hodnotíme výrok premiera Nečase jako neověřitelný.

Pravda

V neděli 2. 6. 2013 vláda schválila okamžitou pomoc ve výši 300 milionů Kč pro města a obce postižené povodněmi. K dispozici budou dále 4 miliardy korun ze státního rozpočtu a 1,3 miliardy ze státního fondu dopravní infrastruktury.

Podle České televize mohli a mohou obce okamžitě žádat o finance (ze zmíněných 300 mil. Kč.) prostřednictvím ministerstva financí.

Vyjádření Petra Nečase po mimořádném jednání vlády 2. 6. 2013: „Bude-li potřeba další finanční prostředky, vláda je okamžitě uvolní. Je například k dispozici 1,3 miliardy korun, které jsme připraveni okamžitě v horizontu maximálně dvou dní uvolnit ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy a rekonstrukce silnic první, druhé a třetí třídy a také železničních tratí.“

Brífink po návštěvě v povodněmi postižených Zálezlicích 4. 6. 2013: "Již nyní na odstraňování povodňových škod a na rekonstrukci území máme v rozpočtu připraveno zhruba čtyři miliardy korun."

Pravda

Je pravdou, že Petr Nečas bude letos již tři roky premiérem, ovšem přesně to bude tři roky až v 13. července. Dále je pravdou, že v České republice použil Petr Nečas helikoptéru poprvé, ačkoliv ji má jako premiér k dispozici.

Například už v roce 2010kritizovaltehdejšího ministra vnitra Radka Johna za to, že v době vládních škrtů použil k cestování právě vrtulník. Pro úplnost ovšem musíme uvést, že jeho první let to rozhodně nebyl. Například při návštěvě Afgánistánu v dubnu 2013 se premiér přesouval americkými vrtulníky Black Hawk.

Zavádějící

Eurokomisař pouze řekl, že pro takto rozsáhlou katastrofu není z fondu letos možná plná náhrada.

Komisař pro finanční plánovaní a rozpočet, Janusz Lewandowski, 5. června o povodních ve střední Evropě prohlásil, že "rozsah této katastrofy zcela přesahuje (možnou) náhradu pro tyto zěmě. Nemáme prostředky, zcela určitě, pokud jde o evropský Fond solidarity. V roce 2013 to není možné" (Der Spiegel). Podle portálu Business News Europe pak dodal, že jednou z možností je provést náhradu za pohotovostní opatření v následujícím roce.

Den po medializaci jeho slov vydal komisař prohlášení, podle kterého je "Fond solidarity k dispozici všem v nouzi následující přírodní katastrofu". Také slíbil, že udělá vše pro rychlou pomoc ze strany Evropy, jakmile o ni vlády zasažených zemí požádají.

Lewandowski tedy netvrdil, že ve fondu nejsou žádné prostředky, pouze, že jich pro takto rozsáhlou událost není dostatek. Parafrázovat nelze "velmi", jak uvádí premiér. Řečník buď parafrázuje, nebo ne. V tomto případě premiér Nečas slova eurokomisaře velmi pozměnil a svým výrokem tak zavádí.

Pravda

Vodní dílo Vltavská kaskáda bylo dokončeno v roce 1962 a jeho primárním účelem byla akumulace dostatečně velkých zásob vody pro hospodářské využití a zlepšení splavnosti řeky a vodohospodářských poměrů na Vltavě a dolním Labi. Nádrže byly budovány za účelem zadržení dostatečného množství vody, aby se předešlo jejímu nedostatku. Vltavská kaskáda tedy primárně nebyla vybudována jako protipovodňové dílo, ačkoliv každá přehrada disponuje retenčním prostorem pro zadržení povodně, nýbrž jako stavba zabraňující suchu.

Výrok premiéra Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Podle serveru lidovky.cz, článku z 8.6., je obětí 11 a 4 pohřešovaní. Příčiny úmrtí jsou různé, od nehod a nešťastných náhod po utonutí, ke kterému přispěl alkohol nebo vstup do zakázaných prostor. U lidských osudů se těžko počítá, kolik je velká část a několika smrtím jistě mohlo být zabráněno větší obezřetností. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý, jen se smutnou úpravou, že obětí bylo k nedělnímu poledni ještě o jednu víc.

Zavádějící

Zmíněné částky představují odlišné části státního rozpočtu.

Když hovoří o částce 4 miliardy korun, odkazuje premiér na výrok exministra Ivana Fuksy "Program Podpora prevence před povodněmi 2 navazuje na úspěšnou první etapu programu, která byla realizovaná v letech 2002 až 2007 s náklady ve výši přes 4 miliardy korun."
Snažili jsme se tedy ověřit rozsah výdajů zejména pro program Podpora prevence před povodněmi. Ten byl na roky 2007-2013 plánován s výdaji ve výši 11 mld. Korun (dle rozhovoru Ihned s náměstkem ministra zemědělství; starší programová dokumentace - .pdf, s. 4 - uvádí 11,5 mld.). Premiér ale uvádí, že jde o prostředky "ve třech oblastech". Kromě zmíněného programu jako další zdroj nalezneme položku ve státním rozpočtu "transfery na pozemkové úpravy a programy protipovodňových opatření" (kap. 397), na kterou bylo v letech 2009, 2010, 2011 a 2012 vyčleněno celkem 3,65 mld. Dohromady tedy téměř 15 mld. Korun poskládáme.

Srovnání oněch 15 miliard se 4 miliardami z let 2002-2007 je však zavádějící: i v tom období totiž najdeme prostředky mimo program Podpora prevence před povodněmi. Ve starších rozpočtech jde zejm. o položku "Výdaje na obnovu koryt vodních toků a vodohospodářských děl a protipovodňová opatření" (kap. 397), na kterou bylo např. v letech 2002, 2003 a 2004 vyčleněno cca 990 mil., 890 mil., resp 720 mil. Korun (v dalších letech se nevyskytuje).

Premiér Nečas tedy rozsah státní podpory, uvedený Ivanem Fuksou v příspěvku, srovnává s částkou, představující jen část státních výdajů na protipovodňová opatření, a jeho srování je tedy zavádějící.

Petr Nečas

My máme na trhu práce zhruba 5 milionů lidí.
Otázky Václava Moravce, 17. února 2013
Pravda

Výrok premiéra Petra Nečase hodnotíme na základě dat Českého statistického úřadu jako pravdivý. Podle tabulky založené na datech sebraných během posledního sčítání obyvatelstva je v České republice ekonomicky aktivních cca 5 milionů osob. Pravdivost výroku podporuje i tato tabulka (.pdf), z které jasně vyplývá, že velikost trhu práce v ČR je relativně stabilní a od roku 1993 se pohybuje lehce nad 5 miliony ekonomicky aktivních osob.

Pravda

Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý. Rok 2009 přinesl největší propad ekonomiky v historii ČR. Podle webu ČSÚ (xls.) vývoj HDP v roce 2009 a 2012 za čtvrtletí:

HDP

2009

2012

1.

-3,7

-0,5

2.

-5,5

-1,0

3.

-5,2

-1,3

4.

-3,0

--

Propad HDP v roce 2012 byl skutečne méňe tvrdý a razatní než v roce 2009.

Pravda

Počet živnostenských oprávnění v roce 2012 dle zprávy (.doc) Svazu obchodu a cestovního ruchu dosáhl 3 225 372 (viz. tabulka na s. 2).

Informace o reálném počtu živnostníků v ČR však zachycují např. data ČSÚ z posledního sčítání domů, lidu a bytů z roku 2011. Jako OSVČ se k 26.3. 2011 označilo 589 168 osob.

Z Výběrového šetření (.xls) pracovních sil, které realizuje ČSÚ, vyplynulo, že 692,9 tisíc osob má jako své hlavní zaměstnanání podnikání bez zaměstnanců, tj. OSVČ.

Na základě těchto dostupných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.