Petr Nečas
ODS

Petr Nečas

Občanská demokratická strana (ODS)

Bez tématu 173 výroků
Pravda 122 výroků
Nepravda 18 výroků
Zavádějící 9 výroků
Neověřitelné 24 výroků
Rok 2013 63 výroků
Rok 2012 110 výroků

Petr Nečas

Státní rozpočet České republiky pro letošní rok je o 10 miliard korun, o 10 korun miliard nižší, než byl státní rozpočet na loňský rok.
Otázky Václava Moravce, 1. ledna 2013
Pravda

Tento výrok označujeme na základě srovnání skutečných návrhů objemů výdajů státního rozpočtu pro roky 2012 (před a po vázání výdajů) a 2013 jako pravdivý.

Objem navrhovaných výdajů pro rok 2013 (.pdf) vzhledem k návrhu na rok 2012 (.pdf) je nižší o částku 8 933 175 000 Kč (tedy téměř 9 miliard Kč). Objem navrhovaných výdajů pro rok 2013 (.pdf) vzhledem k roku 2012 po vázání výdajů k 31.3. 2012 je nižší o částku 14 666 825 000 Kč.Oba tyto tedy údaje tedy v zásadě potvrzují a dokonce překračují premiérem uvedených 10 miliard.

3. ledna 2012, uveřejnilo Ministerstvo financí údaje o plnění státního rozpočtu za 2012. Celkový objem skutečných výdajů je vzhledem k návrhu rozpočtu pro rok 2013 (.pdf) nižší dokonce o částku 28 377 603 000 Kč.

Petr Nečas

My jsme teď přidali například 800 milionů korun na sport, ale především na ten základní sport, na žáčky, dorostence a na tu základní sportovní činnost.
Otázky Václava Moravce, 1. ledna 2013
Neověřitelné

V poslední přepracované verzi rozpočtu, která byla schválena 19. prosince 2012, došlo k několika přesunům na základě pozměňovacích návrhů, jedním z nich je i 800 milionů na podporu sportu. Informuje o tom například zpravodajský web České televize nebo Patria. Není však jasné, na co přesně jsou prostředky určeny.

Tento pozměňovací návrh podal Zbyněk Stanjura (ODS) a Josef Dobeš (ex-VV), bývalý ministr školství a zakladatel Hnutí pro sport. V komentáři na stránkách hnutí píše, že 300 milionů z této částky má jít přímo jednotlivým tělovýchovným jednotám a klubům, zbylých 500 milionů rozdělí sportovní svazy. Je tedy možné, že peníze půjdou na "základní sport, žáčky, dorostence a základní sportovní činnost", ale také je možné, že jejich konkrétní určení bude jiné. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Petr Nečas

..že se dohodly oba dva národní parlamenty, ve kterém tedy shodou okolností my oba dva jsme seděli, já v České národní radě, pan premiér Fico v Národní radě Slovenské republiky (v době dohody o rozdělení Československa, pozn.).
Otázky Václava Moravce, 1. ledna 2013
Pravda

Na základě dohledaných informací o zisku mandátu obou premiérů v roce 1992 a schváleného zákona o rozpadu ČSFR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Petr Nečas byl zvolen ve volbách v červnu 1992 do České národní rady v Severomoravském kraji.

Životopis Roberta Fica uvádí, že byl jako poslanec zvolen také v roce 1992 do Národní rady Slovenské republiky.

Oba premiéři tak byli členy národních parlamentů od voleb v roce 1992. K samotnému rozdělení pak došlo na základě Zákona o zániku ČSFR (25. listopadu 1992).

Petr Nečas

Já chci připomenout, že v této zemi je 1 200 měst a obcí, které mají někdy významné části svého katastru zablokovány právě proto, že je tam blokační paragraf v zákoně o půdě a oni ho nesmí využívat.
Otázky Václava Moravce, 14. října 2012
Neověřitelné

Předmětný "blokační paragraf" je § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, který zní: "Majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku." Podle vyjádření Pozemkového fondu ČR, který zablokovaný církevní majetek spravuje, je " pozastaveno převádění bývalého církevního majetku a lze ho jenom pronajímat." (Pozemkový fond ČR) Ustanovení § 29 bylo dokonce napadeno ústavní stížností podanou skupinou senátorů, Ústavní soud návrh zamítl nálezem sp. zn. Pl. ÚS 9/07.

Informace o počtu obcí, které jsou blokačním paragrafem významně postiženy, s nalézt nepodařilo. Pozemkový fond pouze uvádí, že se jedná o čtyřicet osm tisíc hektarů, které církvi patřily před rokem 1948. Z toho důvodu hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Petr Nečas

Všichni poslanci ODS podpořili důchodovou reformu.
Otázky Václava Moravce, 14. října 2012
Nepravda

Výrok premiéra Nečase je nepravdivý, jelikož v rámci hlasování o Zákonu o důchodovém spoření a Zákonu o doplňkovém penzijním spoření nedošlo ani v jednom ze čtení k vyjádření podpory všech poslanců ODS.

Zákon o důchodovém spoření:

Hlasování 13. července 2011 - 11 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 30. srpna 2011 - 14 poslanců ODS nepřihlášeno, 4 poslanci ODS se zdrželi, 1 poslankyně ODS omluvena Hlasování 9. září 2011 - 12 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 6. listopadu 2011 - 3 poslanci ODS nepřihlášeni

Zákon o doplňkovém penzijním spoření:

Hlasování 13. července 2011 - 1 poslanec ODS pro návrh (o zamítnutí), 10 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 30. srpna 2011 - 14 poslanců ODS nepřihlášeno, 2 poslanci ODS se zdrželi, 1 poslankyně ODS omluvena Hlasování 9. září 2011 - 1 poslanec ODS se zdržel, 11 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 6. listopadu 2011 - 3 poslanci ODS nepřihlášeni

Na základě výše uvedeného je patrné, že ne všichni poslanci ODS podpořili důchodovou reformu. Přesto pouze jeden z poslanců se rozhodl hlasovat proti návrhu a to v rámci 1. čtení vládního návrhu Zákona o doplňkovém penzijním spoření, kdy se jednalo o jeho zamítnutí. V ostatních hlasováních se žádný poslanec ODS nevyjádřil proti vládním návrhům.

Dva poslanci ODS, Marek Šnajdr a Pavel Suchánek, nehlasovali pro důchodovou reformu dokonce ani jednou, nedá se tedy říct ani to, že by ji podpořili alespoň v jednom z hlasování a výrok Petra Nečase tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Nečas

Já chci připomenout, že důchodová reforma byla schválena v listopadu loňského roku.
Otázky Václava Moravce, 14. října 2012
Pravda

Na 25. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která se konala 6. listopadu 2011, byl přijaty následující zákony:

Zákon o důchodovém spoření - přijat celkovým počtem 109 hlasů ze 179 přítomných poslanců Zákon o doplňkovém penzijním spoření - přijat celkovým počtem 109 hlasů pro ze 179 přítomných poslanců

Na základě těchto údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Petr Nečas

Komunistická strana a sociální demokraté mají většinu v zastupitelstvu Plzeňského kraje.
Otázky Václava Moravce, 14. října 2012
Pravda

ČSSD a komunisté mají dokonce velmi silnou většinu. Tyto strany mají dohromady 27 křesel ve 45 členném zastupitelstvu, zastupitelé ODS mají 15 křesel, zástupci TOP 09 STAN si rozdělili 3.

Petr Nečas

Vzniklo 14 ředitelství policie, teď je tlak na 14 krajských soudů, na 14 krajských státních zastupitelstev..
Otázky Václava Moravce, 14. října 2012
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý. V rámci reformy v roce 2010 vzniklo 14 krajských policejních ředitelství, oficiální informace k této reformě zde. Dále je pravdou, že se v Poslanecké sněmovně objevil tlak na vznik dalších krajských soudů. Poslanec za TOP 09 Václav Horáček předkládal návrh zákona, který měl počet krajských soudů v konečném důsledku změnit na 14. Tento zákon ovšem v Poslanecké sněmovně neprošel. Přepis celé debaty o tomto zákonu je k nahlédnutí na oficiálních stránkách PS PČR. Tlak na vznik krajských státních zastupitelství můžeme sledovat např. zde v kraji Vysočina. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Petr Nečas

Jako poslanec a člen vlády jsem minimálně třikrát hlasoval proti zřízení Krajského soudu v Liberci.
Otázky Václava Moravce, 14. října 2012
Nepravda

Na základě dohledaných informací z webu Poslanecké sněmovny a Vlády ČR je výrok hodnocen jako nepravdivý, neboť počet hlasování, který uvádí premiér Nečas, neodpovídá reálnému stavu.

Co se týká hlasování premiéra Nečase v této otázce, tak z informací webu Poslanecké sněmovny a Vlády ČR vyplývá následující. Petr Nečas měl jako poslanec jednu možnost hlasovat o tomto problému, z pozice člena vlády pak možnosti 2.

Na pořad hlasování Poslanecké sněmovny se doposud dostal 1 návrh na zřízení tohoto soudu. Šlo konkrétně o novelu zákona o soudech a soudcích, který se zmíněným počítal (návrh předkládalo zastupitelstvo Libereckého kraje). V hlasování (v 1. čtení byl návrh zamítnut) 13. prosince 2011 Petr Nečas nehlasoval, byl nepřihlášen.

Již před tímto hlasováním o tomtéž návrhu jednala Vláda ČR, ta vydala k novele zákona nesouhlasné (.pdf) stanovisko. Záznam z jednání Vlády ČR, která stanovisko vydala (12. října 2010) konkrétně uvádí, že jednání vedl předseda vlády. U zmíněného bodu (bod 3 jednání) je uvedeno, že pro nesouhlasné stanovisko hlasovali všichni členové vlády, Petr Nečas tak hlasoval proti.

V současné době leží v Poslanecké sněmovně návrh zákona skupiny poslanců o zřízení Krajského soudu v Liberci. Tento návrh je zařazen na pořad 47. schůze, která začíná 23. října 2012. Vláda však o tomto návrhu už jednala, její stanovisko (.pdf) bylo nesouhlasné. Kabinet premiéra Nečase o tomto návrhu jednal 7. března 2012, schůzi Vlády ČR řídil předseda vlády a pro toto nesouhlasné stanovisko (bod 6) hlasovali všichni přítomní členové vlády. Z výše uvedeného vyplývá, že co se týká navrženého zřízení Krajského soudu v Liberci, tak Petr Nečas hlasoval proti.

Celkově tak ze tří možností hlasoval Petr Nečas proti návrhu na zřízení Krajského soudu v Liberci dvakrát jako člen vlády, jako poslanec pak při projednávání nehlasoval vůbec. Jeho výrok je tak nepravdivý, neboť pro konkrétní opatření nehlasoval minimálně třikrát, jak sám uvádí.

Petr Nečas

Z 30 členů správní rady VZP vláda nominuje pouze 10 a zbytek je volen Poslaneckou sněmovnou.
Otázky Václava Moravce, 14. října 2012
Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Zákon (txt. čl.20) o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR říká: "Správní radu tvoří 10 členů jmenovaných vládou a 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Členy Správní rady volené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu "