Petr Nečas

ČSSD a komunisté mají dokonce velmi silnou většinu. Tyto strany mají dohromady 27 křesel ve 45 členném zastupitelstvu, zastupitelé ODS mají 15 křesel, zástupci TOP 09 STAN si rozdělili 3.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. V rámci reformy v roce 2010 vzniklo 14 krajských policejních ředitelství, oficiální informace k této reformě zde. Dále je pravdou, že se v Poslanecké sněmovně objevil tlak na vznik dalších krajských soudů. Poslanec za TOP 09 Václav Horáček předkládal návrh zákona, který měl počet krajských soudů v konečném důsledku změnit na 14. Tento zákon ovšem v Poslanecké sněmovně neprošel. Přepis celé debaty o tomto zákonu je k nahlédnutí na oficiálních stránkách PS PČR. Tlak na vznik krajských státních zastupitelství můžeme sledovat např. zde v kraji Vysočina. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě dohledaných informací z webu Poslanecké sněmovny a Vlády ČR je výrok hodnocen jako nepravdivý, neboť počet hlasování, který uvádí premiér Nečas, neodpovídá reálnému stavu.

Co se týká hlasování premiéra Nečase v této otázce, tak z informací webu Poslanecké sněmovny a Vlády ČR vyplývá následující. Petr Nečas měl jako poslanec jednu možnost hlasovat o tomto problému, z pozice člena vlády pak možnosti 2.

Na pořad hlasování Poslanecké sněmovny se doposud dostal 1 návrh na zřízení tohoto soudu. Šlo konkrétně o novelu zákona o soudech a soudcích, který se zmíněným počítal (návrh předkládalo zastupitelstvo Libereckého kraje). V hlasování (v 1. čtení byl návrh zamítnut) 13. prosince 2011 Petr Nečas nehlasoval, byl nepřihlášen.

Již před tímto hlasováním o tomtéž návrhu jednala Vláda ČR, ta vydala k novele zákona nesouhlasné (.pdf) stanovisko. Záznam z jednání Vlády ČR, která stanovisko vydala (12. října 2010) konkrétně uvádí, že jednání vedl předseda vlády. U zmíněného bodu (bod 3 jednání) je uvedeno, že pro nesouhlasné stanovisko hlasovali všichni členové vlády, Petr Nečas tak hlasoval proti.

V současné době leží v Poslanecké sněmovně návrh zákona skupiny poslanců o zřízení Krajského soudu v Liberci. Tento návrh je zařazen na pořad 47. schůze, která začíná 23. října 2012. Vláda však o tomto návrhu už jednala, její stanovisko (.pdf) bylo nesouhlasné. Kabinet premiéra Nečase o tomto návrhu jednal 7. března 2012, schůzi Vlády ČR řídil předseda vlády a pro toto nesouhlasné stanovisko (bod 6) hlasovali všichni přítomní členové vlády. Z výše uvedeného vyplývá, že co se týká navrženého zřízení Krajského soudu v Liberci, tak Petr Nečas hlasoval proti.

Celkově tak ze tří možností hlasoval Petr Nečas proti návrhu na zřízení Krajského soudu v Liberci dvakrát jako člen vlády, jako poslanec pak při projednávání nehlasoval vůbec. Jeho výrok je tak nepravdivý, neboť pro konkrétní opatření nehlasoval minimálně třikrát, jak sám uvádí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Zákon (txt. čl.20) o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR říká: "Správní radu tvoří 10 členů jmenovaných vládou a 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Členy Správní rady volené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu "

Na základě programu jednání vlády a tiskové konference z 10. října 2012 výrok hodnotíme jako pravdivý.

V programu jednání vlády z 10.10. 2012, skutečně figuruje bod 6. Souhrnné hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění v roce 2011 zpracované na základě údajů výročních zpráv a účetních závěrek zdravotních pojišťoven za rok 2011. Na následující tiskové konferenci pak premiér uvádí: „...vláda uložila na můj podnět panu ministru zdravotnictví, aby do konce měsíce informoval i o aktuálním vývoji za první půlrok letošního roku v oblasti zdravotního pojištění.“

Statistiky Eurostatu umisťují ČR nejlépe na třetí místo.

Předešleme, že hodnocení premiérova výroku stojí na předpokladu, že "míru zadlužení" je třeba měřit v poměru k HDP daného státu (pokud bychom měřili objem dluhu v Korunách/Euro, nejméně zadlužené by přirozeně byly malé státy).

Eurostat uvádí hodnoty všech premiérem zmíněných dluhů: stát a veřejné instituce jsou zahrnuty ve statistice státního dluhu (angl., government deficit/surplus, debt and associated data), zatímco hodnota dluhu domácností je uvedena v sadě ročních sektorových účtů (angl.. Annual sector accounts - Financial balance sheets). Pro rok 2011 nejsou k dispozici hodnoty u některých zemí. Za rok 2010 jsou uvedeny tyto procentní podíly na HDP:

stát a další

domácnosti součet Bulharsko 16,3 33,5 49,8 Rumunsko 30,5 27,0 57,5 Estonsko 6,7 64,5 71,2 Lucembursko 19,1 52,3 71,4 Česko38,133,771,8 Slovinsko 38,8 35,4 74,2 Litva 38,0 39,4 77,4 Slovensko 41,1 48,9 90,0 Polsko 54,8 35,6 90,4 Lotyšsko 44,7 51,7 96,4 Finsko 48,4 68,3 116,7 Maďarsko 81,4 42,4 123,8 Švédsko 39,4 86,5 125,9 Rakousko 71,9 57,3 129,2 Německo 83,0 61,5 144,5 Malta 69,4 77,4 146,8 Francie 82,3 64,9 147,2 Belgie 96,0 53,8 149,8 Španělsko 61,2 91,2 152,4 Itálie 118,6 59,2 177,8 Británie 79,6 105,1 184,7 Dánsko 42,9 150,7 193,6 Nizozemí 62,9 133,9 196,8 Portugalsko 93,3 104,9 198,2 Řecko 145,0 65,8 210,8 Kypr 61,5 154,0 215,5 Irsko 92,5 124,5 217,0

Jak vidíme, Česko se nachází na pátém místě mezi zeměmi EU. Hodnoty jsou z roku 2010 a mohly se samozřejmě změnit. Rozdíl mezi Českem a Rumunskem nicméně dovoluje s jistotou označit Česko podle premiérova výpočtu za nejlépe třetí nejméně zadluženou zemi EU a premiérův výrok tedy za nepravdivý.

Aktuální výnosy českých státních dluhopisů jsou pro 2 roční, 5 roční a 10 roční splatnosti postupně 0,521 %, 1,275 % a 2,486 %. Naproti tomu, výnosy polských vládních dluhopisů představují pro zmíňované splatnosti jednotlivě 3,945 %, 4,218 % a 4,809 % (údaje byly čerpány ze stránek bloombergu a forexprosu v otevíracích cenách z 10. září). Jak je tedy z uvedených dat patrné, ČR si skutečně půjčuje laciněji než Polsko.

Ze struktury veřejně dostupních údajů na stránkách MF ČR však nejsme schopni spočítat dodatečné náklady dluhové služby plynoucí z vyšších sazeb, obsluha dluhu by však byla rozhodně vyšší než je tomu při současných výnosech. Výrok Petra Nečase tak hodnotíme jako neověřitelný.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící na základě statistiky ČSÚ, která je v rozporu s tvrzením Petra Nečase. Pro přesnost uvádíme, že spotřebu obyvatel ověřujeme na základě výše spotřebních vydání na domácnost. Pokud se podíváme na statistiky ČSÚ z 2.čtvrtletí 2012, 1.čtvrtletí 2012, 4.čtvrtletí 2011 a 3.čtvrtletí 2011, je zřejmé, že nemůžeme hovořit o konstantním snižování spotřebních vydání na domácnost:

3.čtvrtletí 2011 9902 Kč 4.čtvrtletí 2011 10371 Kč 1.čtvrtletí 2012 9388 Kč 2.čtvrtletí 2012 9815 Kč

Dle údajů ČSÚ potom došlo mezi 2.čtvrtletím let 2011 a 2012 zhruba k 5% snížení nákladů na spotřební vydání jednotlivých domácností.

Přestože oproti roku 2011 výše spotřebních vydání klesá, nemůžeme říci, že by tento pokles byl standardní 15 měsíců v řadě, proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Celý výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dohledaných dílčích skutečností.

1) Daň z přidané hodnoty (anglicky VAT – value added tax) byla v Británii snížena ze 17,5 na 15 % dne 1. prosince 2008 (str. 27). Přestože se premiér o měsíc spletl, snížená sazba VAT v roce 2009 platila.

2) Dle publikace Britského statistického úřadu (.pdf – str. 3) zaznamenala spotřeba v roce 2009 roční pokles o 3,2 %.

3) Od 1. ledna 2010 se VAT vrátila na počátečních 17,5 % a o rok později dne 4. ledna 2011 vzešla v platnost 20% VAT.

Výrok Petra Nečase se zakládá na pravdě.

Znovuzvýšení daně z přidané hodnoty (anglicky VAT - value added tax) na 17,5 % vzešlo v platnost dne 1. ledna 2010 (str. 27). Dle publikace Britského statistického úřadu ze 4. čtvrtletí 2010 (.pdf – str. 3) poté spotřeba zaznamenala za rok 2010 nárůst o 0,8 %.