"(V březnu Evropská komise zastavila proplácení faktur.) Ve sněmovně jsme byli chlácholeni Petrem Nečasem i Miroslavem Kalouskem, že se nic neděje, že je to jen technický problém, že nemáme podléhat panice ani hysterii."
Ve stenografických záznamech Poslanecké sněmovny České republiky nejsou k dohledání informace potvrzující tvrzení Lubomíra Zaorálka. Výrok proto hodnotíme jako nepravdu.
Kromě oficiálních stenografických záznamů se tuto informaci nepodařilo dohledat ani v relevantních nezávislých médiích. Ty odkazují převážně na slova tehdejšího ministra školství Dobeše, který ve svých vyjádřeních premiéra Nečase zmiňuje, nicméně samotný předseda vlády nebo ministr financí Kalousek v těchto článcích nejsou citováni.
"V regionálních operačních programech se utratí zhruba 17 % z celku 750 miliard za celé sedmileté rozpočtové období."
Na základě informací uvedených na internetových stránkách Strukturalni-fondy.cz hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako nepravdivý. Dle informací (pdf.) činí celková alokace fondů na rok 2007-2013 (aktuální k datu 3. května 2012) 778,5 mld. Kč. Cílem bylo vyčlenit pro regionální operační programy pro období 2007-2013 částku 4,6 mld.€, což odpovídá částce 118,634 mld.Kč (pozn. dle aktuálního kurzu € = 25,79 Kč). Uvedená částka, která měla být určena pro regionální operační programy, tak odpovídá 15,2 % z celkové částky, která byla pro ČR uvolněna.
"Miroslav Kalousek mezitím kudy chodí trousí, že nám to (pozn. zastavení proplácení dotačních plateb) EU dělá schválně, protože nemá cash flow a tudíž se jí hodí brzdit nám platby."
Na základě záznamu pořadu Události komentáře ze dne 15. května 2012 a ústní interpelace ministra financí 15. března 2012 hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.
Lubomír Zaorálek tímto výrokem reaguje na Kalouskovu odpověď moderátorce v pořadu Události komentáře v souvislosti s hodnocením kauzy Davida Ratha. Miroslav Kalousek hodnotí kauzu Rath jako závažný problém pro Českou republiku i s ohledem na dotační programy EU. Evropská komise by podle něj mohla na základě korupčního skandálu Davida Ratha pozastavit platby do Česka, protože se jí vzhledem k nedostatku financí "hodí" další důvody k pozastavení proplácení evropských peněz.
Totéž prohlásil ještě v ústní interpelaci v PS PČR 15. března 2012, na což pak mimo jiné reagoval i eurokomisař Johannes Hahn.
Další mediální výstupy k tomuto tématu se nám však již nepodařilo dohledat.
Podle nejnověji zveřejněného průzkumu se však 2/3 dotázaných lidí domnívají, že nové reformní zdravotnické zákony nepřinesou lepší zdravotní péči.
Takovýto průzkum skutečně nedávno vyšel.
Poslankyně Marková zmiňuje průzkum Českého Zdravotnického fóra (ČZF), představený na konci března, o kterém přinesla zprávu například ČT. Ta svou zprávu uvádí slovy:
"Dvě třetiny lidí podle průzkumu [ČZF] nevěří tomu, že reformní zákony zlepší zdravotní péči v ČR."
Tento průzkum uvedly rovněž např. Novinky.cz. Tyto zpravodajské portály, jejichž slova Marková zřejmě cituje, sice výsledky výzkumu zkreslují, přesto pro výrok poslankyně existuje relevantní, veřejně dostupný zdroj a považujeme jej tedy za pravdivý.
Dodejme, že otázka v průzkumu (.pdf) zněla: "Považujete již předložené návrhy za opatření, která zlepší a stabilizují zdravotnictví?" Lze ji tedy chápat i jinak než jako dotaz na "zdravotní péči". Výsledných 63 % odpovědí "ne" a "spíše ne" pak pochází ze vzorku pouhých 100 respondentů. Podléhá tak velmi vysoké statistické chybě (s pravděpodobností 95 % je skutečný podíl v rozsahu plus minus téměř 10 procentních bodů).
Fungování karet sociálních systémů je bonus navíc. Je to nabídka klientům na rozšíření možností, to znamená, ty dosavadní možnosti výplaty zůstanou, ta karta jenom přidá k tomu možnost platit běžně v obchodě, vybírat v bankomatu pro toho, kdo si to nechce vybírat v hotovosti a chodit pro to na poštu například.
Tzv. sociální karta by skutečně měla nositeli umožnit bezhotovostní platbu i výběr z bankomatu. Už zvláštními podmínkami veřejné soutěže (.pdf) z června 2011 jsou jako bezplatné, standardní služby karty vymezeny mj. jeden bezhotovostní převod nebo výběr hotovosti z bankomatu na každou vyplacenou dávku a bezhotovostní platba (bezplatná bez omezení).
U vítězného návrhu České spořitelny pak hodnotící komise (.pdf) nenašla v realizaci těchto služeb rozpor. Ministrův výrok tedy souhlasí s dalšími informacemi poskytnutými jeho úřadem.
Těch 17,5 (% daně z přidané hodnoty, pozn.) přece teď nikdo nemusel přeceňovat. Těch 17,5 mělo platit k 1. 1. 2013.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě novely zákona o dani z přidané hodnoty, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Dne 6. listopadu 2011 byla ve sbírce zákonů vyhlášena tzv. sazbová novela zákona o DPH č. 370/2011 Sb., která s účinností od 1. ledna 2012 zvyšuje sníženou sazbu DPH z 10 na 14 % a přináší od 1. ledna 2012 i řadu dalších změn. Novela pak také obsahuje sjednocení základní i snížené sazby daně z přidané hodnoty na 17,5 %, s účinností od 1. ledna 2013.
...současná koalice, nebo lépe řečeno nemáme koalici, my tady máme nepsanou koalici...
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle platného jednacího řádu je pro přijetí návrhu nutná nadpoloviční většina všech zastupitelů. Rozložení 45 křesel zastupitelstva Kraje Vysočina je od posledních voleb následující:
Strana
Počet hlasůČSSD
21
ODS
11KSČM
8
KDU-ČSL
5
V praxi kraji vládne ČSSD s tichou podporou KSČM.
Víte, tady v tom kraji v současné době máme podle statistických ročenek zhruba 150 výzkumných pracovníků.
Výrok hejtmana Novotného je nepravdivý.
Poslední dostupná Statistická ročenka Karlovarského kraje (z roku 2011 - uvádí data za rok 2010) v části Věda a výzkum -Výzkumní pracovníci podle krajů (.xls) uvádí, že v daném roce působilo v Karlovarském kraji 57 výzkumných pracovníků. Toto číslo se již výrazně odchyluje od čísla, které uvedl hejtman Novotný.
Již dnes má naše země deváté nejlevnější pracovníky v rámci EU.
Na základě statistiky Eurostatu označujeme tento výrok za pravdivý.
Z dokumentu, který vydal Eurostat 24. dubna 2012 vyplývá, že průměrná hodinová mzda českého pracovníka je 10,5 € (cca. 258 Kč), čímž se řadíme na devátou příčku od konce před Bulharsko, Rumunsko, pobaltské státy, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Průměr EU se pohybuje okolo 23,1 € (cca. 567 Kč).
Kontrolní orgán (veterinární služba, zemědělská nebo potravinářská inspekce, pozn.), když tam jde, tak se musí předem nahlásit, než ta vstupní procedura uplyne, tak to nečestné chování, který ten obchod, které ten obchod provádí, se dá zamaskovat
Na základě platné legislativy a informací ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce jsme označili výrok za nepravdivý.
V zákonu o Státní zemědělské a potravinářské inspekci ani v zákonu o potravinách a tabákových výrobcích není zmíněna povinnost nahlášení kontroly předem.
V zákonu o státní kontrole se sice o nahlášení kontroly píše, ale spíše okrajově. V ustanovení § 12 citovaného zákona se uvádí, že jsou kontrolní pracovníci povinni "oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly".
I přesto, že slova poslance Kováčika potvrdil také ministr zemědělství Bendl, který se s ním v dané relaci shodl, že je třeba zjednodušit proces kontroly například tak, aby nemusely být nahlášeny dopředu, oba politici neříkají pravdu.
Ing. Romana Kadaňková z oddělení komunikace ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce v emailové komunikaci uvedla následující: "Standardně prováděná úřední kontrola typu inspekce se hlásit dopředu nemusí, vlastně ani nesmí, aby měla vůbec význam. Pokud je prováděn typ úřední kontroly, který se jmenuje audit, tak pak je ohlášení dopředu nutné. Naprostá většina úředních kontrol prováděných SZPI je charakteru inspekce, tudíž kontrolu dopředu nenahlašujeme."
