Já myslím, že poslední vláda, která poněkud bezdůvodně odvolávala nejvyššího státního zástupce, byla právě vláda Jiřího Paroubka, která odvolala svoji vlastně tehdy, řekněme, do jisté míry provázanou paní Marii Benešovou.
Výrok označujeme za neověřitelný, neboť otázka, zda byla Benešová odvolána bezdůvodně, je značně subjektivní povahy a v jakkoli objektivní rovině zůstává předmětem sporu.
Vláda Jiřího Paroubka odvolala nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou na žádost tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce, o čemž rozhodla usnesením (doc.) Vlády České republiky, a to ke dni 29. září 2005. Jako důvod jejího odvolání uvedl premiér Jiří Paroubek zachování tehdejší křehké vládní koalice.
V médiích jsou pak za primární důvody jejího odvolání považovány neshody Nejvyššího státního zastupitelství a ministerstva spravedlnosti v otázkách souvisejících s návštěvou katarského prince, a na ní podaná žaloba související s jejími výroky v médiích ohledně kauzy Čunek, o čemž informovaly například internetové portály BBC, Českého rozhlasu, nebo Hospodářských novin.
(Uvědomme si, že 4/5 celého hrubého domácího produktu Evropské unie vzniká v sektoru služeb,) a přitom 60 %, téměř dvě třetiny celého sektoru služeb není puštěno na volný trh, není liberalizováno.
Informace o výši liberalizace je velmi těžké ověřit, je tedy nutno spolehnout se na článek na stránkách webového portálu euroskop.cz, jejichž provoz je ale spravován vládou, konkrétně její sekcí pro evropské záležitosti, tudíž nemusí být plně objektivní. Liberalizace terciálního sektoru podle článku opravdu dosahuje pouze 1/3 celkového objemu služeb. Více než 60% není buďto liberalizováno vůbec, nebo je jejich liberalizace součástí agendy lisabonského balíčku.
"Protože máme nefunkční systém kontroly, přicházíme o desítky miliard."
Výrok hodnotíme jako pravdivý. V současnosti je proplácení peněz z evropských fondů u několika operačních programů pozastaveno a Česká republika tak tyto peníze nedostává. Nejedná se však o konečný stav a obnovení jejich financování závisí na přijetí nápravných opatření vládou ČR.
Evropská komise rozhodla (.pdf, str. 36) pozastavit proplácení žádostí o platbu u části operačních programů, a to z důvodu zjištění nedostatků ve fungování českých řídicích a kontrolních systémů v čerpání evropských fondů. Skutečně je tedy hlavním problémem špatné fungování systému kontroly, jak uvádí poslanec Zaorálek. Obnovení proplácení závisí na plnění akčního plánu, který Česká republika s Komisí uzavřela. Cílem tohoto plánu je odstranění problémů se správou a kontrolou toku peněz. Pokud se vládě podaří chyby napravit, bude čerpání peněz obnoveno, a ke ztrátám tudíž nedojde. O osudu evropských dotací pro ČR by mělo být jasno do konce července. (zdroj ČT24)
Poslední zjištění, kdy některé typy polských okurek a kyselého zelí byly zachyceny s tím, že jsou tam některé prvky, které nepatří lidem na stůl. To jsme zastavili a je to stahováno z trhu.
Na základě informací zveřejněných 13. dubna 2012 Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí označujeme tento výrok jako pravdivý.
SZIP skutečně nařídila společnosti MAKRO Cash & Carry ČR, s.r.o., stažení balených kvašených okurek a kysaného zelí, které pocházejí od polského výrobce. Důvodem byl obsah kyseliny mravenčí, která není pro konzervaci potravin určených k lidské spotřebě povolena. Kyselina mravenčí je například užívána pro konzervaci krmiv pro hospodářská zvířata.
Tam (ve Finsku, pozn.) to (potravinovou soběstačnost, pozn.) mají ve vládním usnesení, tam to nevymyslí. Ale v zákonech prostě ve volebním programu všech stran, který tam sleduju, to prostě je vládní nařízení.
Výrok senátora Šilara hodnotíme jako nepravdivý, a to z důvodu jeho mylné interpretace tzv. dokumentu Food Act.
Petr Šilar ve svém výroku (" tam mají ve vládním usnesení") má zjevně na mysli tzv. Food Act (.pdf) z roku 2006. Tento dokument se zabývá kvalitou potravin a jejich kontrolou, dále otázkami ochrany spotřebitele (ve smyslu co nejširšího informování o produktech) a prevencí zdravotních rizik konzumace potravin. O samotné soběstačnosti již dokument neinformuje, ani ji nijak konkrétně nevymezuje.
Co se týče volebních programů politických stran, tak senátor Šilar nespecifikuje, které politické strany Finska a jejich programy sleduje, tudíž je nemožné tuto část výroku zcela verifikovat.
Food Act má být obecně nástrojem, který bude mít vliv na kvalitu a dostatek potravin, není však zaměřen na potravinovou soběstačnost, ani nestanovuje žádné závazky v tomto směru. Výrok senátora Petra Šilara tedy hodnotíme jako nepravdivý.
Pravicová vláda 7 let odmítá zvýšit minimální mzdu, byť jen o korunu.
Výrok předsedy ČSSD není pravdivý, vláda Mirka Topolánka (byť jen velmi mírně) minimální mzdu zvýšila.
Od nástupu pravicových vlád Mirka Topolánka a Petra Nečase byla minimální mzda zvýšena jednou, a to konkrétně usnesením (.doc) vlády Mirka Topolánka (Petr Nečas v ní byl ministrem práce a sociálních věcí) na jednání 6. prosince 2006. V praxi toto opatření znamenalo nárůst minimální mzdy o 45 Kč, což je sice minimální zvýšení, nicméně Bohuslav Sobotka mluví fakticky o nulovém zvýšení a tudíž se mýlí. Celkový vývoj minimální mzdy, kde je zachyceno také zmíněné poslední zvýšení k lednu 2007, popisuje dokument Ministerstva práce a sociálních věcí.
My jsme nadefinovali určité nadstandardy, které umožňují platit nějaké lukrativnější, pohodlnější procedury, ale pacient stále má nárok na to, co opravdu potřebuje pro záchranu svého života, aby to dostal zdarma.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, podle zákona č. 298/2011 Sb., je skutečně definována nadstandardní péče (konkrétně tedy "ekonomicky náročnější varianta"). Rozdělení zdravotní péče najdeme v §13 daného zákona, konkrétně v odstavcích (1) a (4).
(1) "Ze zdravotního pojištění se hradí zdravotní péče poskytnutá pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení (...)
(4) "Pokud lze zdravotní péči uvedenou v odstavci 1 poskytnout více než jedním způsobem, přičemž všechny tyto způsoby splňují podmínky stanovené v odstavci 1 a mají stejný terapeutický účinek, hradí se takový způsob zdravotní péče, který je v souladu s účelným a hospodárným vynakládáním zdrojů veřejného zdravotního pojištění (dále jen „základní varianta“). Ostatní způsoby zdravotní péče podle věty první, které nesplňují podmínku účelného a hospodárného vynakládání zdrojů veřejného zdravotního pojištění (dále jen „ekonomicky náročnější varianta“), se ze zdravotního pojištění hradí ve výši stanovené pro úhradu takové zdravotní péče v základní variantě"
Výrok Leoše Hegera se shoduje se stávajícími zákony, hodnotíme jej tedy jako pravdivý.
Jedno, to chráněné označení původu znamená, že jsou tam všechny fáze výroby a produkce místní.
Chráněné označení původu (v češtině se zkratkou CHOP, v angličtině PDO - protected designation of origin) je skutečně možno udělit pouze zemědělským výrobkům a potravinám, které jsou vyrobeny, zpracovány a připravovány na daném zeměpisném území za užití uznaného know-how.
Definici PDO v anglickém znění lze nalézt v Nařízení Rady (ES) č. 510/2006, v článku 2 odst. 1 a).
Pro ČR je CHOP ukotveno v zákoně č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a o změně zákona o ochraně spotřebitele, v paragrafu 2 odst. a): " Pro účely tohoto zákona se rozumí: a) označením původu název oblasti, určitého místa nebo země (dále jen "území") používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území; za označení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zboží pocházející z vymezeného území, splňuje-li takové zboží ostatní podmínky podle tohoto ustanovení."
Chráněné označení původu se tedy od chráněného zeměpisného označení liší v tom, že v prvním případě se všechny fáze musí odehrávat na daném území, ve druhém potom musí být některé (minimálně jedna) fáze výroby (prvotní výroba nebo zpracování nebo příprava) produktu na daném, geograficky vymezeném území (některé fáze mohou tedy probíhat na území jiném). Při udělování označení CHOP se tedy vyžaduje mnohem striktnější vazba na dané území než u označení CHZO.
Takto rozdíly mezi těmito dvěma označeními udává na svých stránkách také Úřad průmyslového vlastnictví.
Systém auditu (čerpání dotací z EU, pozn.) byl nastaven za Topolánkovy a Fischerovy vlády.
Výrok předsedy ČSSD je s ohledem na dohledané usnesení vlády Mirka Topolánka pravdivý.
Základ systému auditu na čerpání dotací z EU byl nastaven usnesením vlády Mirka Topolánka v roce 2007. Konkrétně šlo o jednání vlády 12. prosince 2007, kdy přijala usnesení (.pdf) v této věci.
Když jsme projednávali kontrolní zprávu NKÚ k Lesům České republiky na vládě, tak jsme to projednávání na místě neukončili, protože řada věcí, které vysvětlovalo ministerstvo zemědělství, řada těch argumentů mi připadala jako naprosto nedostatečná, přerušili jsme to projednávání, přizveme i zástupce vedení Lesů České republiky i dozorčí rady na jednání vlády České republiky a budeme se i bavit i možná o personálních změnách.
Vláda projednávala stanovisko Ministerstva zemědělství a státního podniku Lesy České republiky ke kontrolnímu závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 10/26 “Majetek státu a peněžní prostředky poskytnuté státnímu podniku Lesy České republiky” dne 4. července 2012. Jak vyplývá ze zápisu z vládního jednání, projednávání materiálu bylo přerušeno do 31. srpna 2012. Na tiskové konferenci, která následovala po jednání vlády v tentýž den, se premier Nečas nechal slyšet, že pokračování v projednávání proběhne za přítomnosti generálního ředitele Lesů České republiky a předsedy dozorčí rady.
Výrok Karolíny Peake hodnotíme jako pravdivý.
