Když se podíváte nazpátek na audiozáznamy mojí kritiky tři roky nazpátek až do této doby, tak zjistíte, že na všechno jsem upozorňoval. Bohužel jsem nebyl vyslyšený a můžeme začít Becherovou vilou a skončit u lůžek.
Archiv záznamů jednání zastupitelstva Karlovarského kraje na internetových stránkách kraje nabízí záznam pouze 6 jednání zastupitelstva, z nichž nejstarší je ten z 8. prosince 2011.
Webové stránky senátora Horníka také neobsahují žádný 3 roky starý text/audio, který by dokládal jeho kritiku. Z tohoto důvodu není možné výrok senátora Horníka objektivně a komplexně posoudit.
V řeckých volbách nyní získala místo v parlamentu prakticky nacistická strana.
Na základě výsledků řeckých voleb konaných 17. června 2012 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Politická strana " Zlatý úsvit " (ΧΡΥΣΗ ΑΥΓΗ), která obdržela v opakovaných řeckých volbách 6,92 % hlasů a obsadí v novém parlamentu 18 křesel, se hlásí k ultranacionalistickým myšlenkám a k odkazu pravicové vojenské diktatury, která vládla v Řecku mezi lety 1967 až 1974. Stranu provázejí mnohé skandály, které jasně dokazují neonacistickou orientaci této strany. Viditelná je již silná inspirace loga této strany v symbolu svastiky, který je spjat se symbolikou nacistického režimu Třetí říše.
Po prvních letošních řeckých volbách, které skončily patem, napochodovali poslanci této strany do budovy parlamentu "v armádním šiku" a přísahu složili synchronizovaně zdviženou pravicí. Dcera "vůdce" Zlatého úsvitu Nikose Michaloliakose byla zadržena za podíl na napadení "neřeckého" prodejce občerstvení v Athénách. V předvolební televizní debatě napadl kandidát Zlatého úsvitu dvě levicové političky.
Mediálně známými jsou rovněž záběry z povolební tiskové konference, kde na přítomné novináře straničtí "bodyguardi" pokřikovali, aby " povstali a ukázali respekt" přicházejícímu předsedovi strany, který posléze přednesl "svérázný projev". Zlatému úsvitu vyjadřuje sympatie na svém webu rovněž česká politická strana DSSS, která je považována za nástupnickou stranu zrušené extremistické Dělnické strany.
Když byla připravována smlouva nebo vlastně evropská ústava, Francouzi řekli ne, Holanďané řekli ne.
Dle informací ze zahraničních médií a oficiálních stránek vlády jednotlivých zemí hodnotíme výrok Farage jako pravdivý.
V době, kdy byla evropská ústava připravována, muselo dojít v jednotlivých zemích EU k její ratifikaci. Aby mohla ústava vstoupit v platnost, bylo nutné, aby ji schválily všechny členské státy (pozn.: v době, kdy k ratifikaci došlo měla EU pouze 25 členů). Velká část zemí v letech 2004-2006 ratifikaci ústavy podpořila, v některých byla ale odložena. V případě Francie a Nizozemí však byla evropská ústava odmítnuta.
Ve Francii měla být evropská ústava schvalována pomocí referenda, kterého se zúčastnilo téměř 70 % obyvatel. Proti se vyjádřilo 54,67 %, pro návrh hlasovalo 45,33 %. Návrh ústavy tak nebyl přijat, o čemž informovala řada médií (Washingtonpost, BBC, iDNES). Tehdejší prezident Jacque Chirac byl vyzván, aby v souvislosti s vyjádřením občanů přijal důsledky. Následně po referendu podal demisi premiér Jean-Pierre Raffarin a Chirac jmenoval jeho nástupce-Dominiqua de Villepina.
V případě Nizozemí došlo rovněž k ratifikaci referendem, kterého se zúčastnilo 63,3 % občanů. Schválení bylo neúspěšné, jelikož se proti návrhu vyjádřilo 61,54 % a pro návrh pouze 38,48 % občanů. Tehdejší vláda se odmítla návrhem dále zabývat a odmítla možnost druhého referenda.
Nigel Farage má ve svém tvrzení pravdu, Francie a Nizozemí skutečně návrh evropské ústavy v roce 2005 odmítly.
Já jsem na krajské radě i na krajském zastupitelstvu opakovaně upozorňoval pana ředitele Záleského na to, že bych, být na jeho místě, převzal osobní zodpovědnost. Nicméně tato zodpovědnost nebyla převzata.
Tento výrok označujeme jako neověřitelný. Ze zápisů Rady (.pdf) či Zastupitelstva (.pdf) kraje vyplývá, že ve věci působení společnosti Oredo s.r.o., došlo na půdě obou institucí k rozpravám nad jejím působením. Konkrétní zápis, který by hovořil o výzvě Martina Netolického směrem k řediteli společnosti Vladimíru Záleskému však dohledatelný není (zápisy jsou ve svém obsahu nekonkrétní).
On (zákon o státním zastupitelství, pozn.) vlastně už prošel připomínkami legislativní rady vlády, tuším v dubnu.
Legislativní rada vlády projednávala věcný návrh zákona o státním zastupitelství na zasedání z 5. dubna 2012. Výrok je tedy pravdivý.
Rozhodně to nebyly pouze Věci veřejné, které se na té diskreditaci (vlády, pozn.) a na té mlze těch konfliktů (ve vládě, pozn.) podílely.
Karolína Peake připomíná některé vládní kauzy z minulosti, které k dobrému jménu vlády rozhodně nepřispěly. Je pravda, že velká část vládních afér, jako např. neúčast TOP09 na jednání vlády, se točila kolem Věcí veřejných. Avšak mezi ministry ostatních stran nalezneme rovněž mnoho diskreditujících událostí.
Připomeňme např. kauzu Promopro ohledně financování služeb spojených s českým předsednictvím Radě EU, která vrazila klín mezi ODS a TOP09, konkrétně mezi ministry Vondru a Kalouska.
První člen vlády, který rezignoval na svou funkci, byl Pavel Drobil (ODS). Během svého působení na Ministerstvu životního prostředí byl nařčen z manipulací se zakázkami Státního fondu životního prostředí.
Další spor mezi ministry ODS a TOP09 přineslo odvolání ministra zemědělství Fuksy. Ten byl odvolán premiérem pro nedostatek odbornosti. Ministr Kalousek však uvedl, že pravým důvodem odvolání by stranický boj uvnitř ODS.
Mezi další skandály patří aféra bývalého ministra Kocourka (ODS), který rezignoval poté, co vyšlo na povrch, že své ženě při rozvodovém řízení zatajil 16 mil Kč.
Veřejnost nelibě nesla i fakt, že bývalý ministr kultury Besser (TOP09) zatajil některé skutečnosti ve svém majetkovém přiznání. Ministr Besser rovněž rezignoval na svou funkci.
Složená daňová kvóta je poměr, poměr odvodů k hrubému domácímu produktu. To znamená: roste-li hrubý domácí produkt, tak autonomně klesá daňová kvóta.
Uvedený výrok ministra financí hodnotíme jako pravdivý.
Jak dokumentuje například Ministerstvo financí ČR v Národním programu reforem pro roky 2008-2010 (.pdf - str. 20), složená daňová kvóta se definuje jako podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na HDP v běžných cenách. Ministr byl sice ve svém vyjádření skormnější, první čast jeho výroku však hodnotíme jako pravdivou.
Druhá část tvrzení Miroslava Kalouska hovoří o logice fungování daného poměru. V případě neměnné výše odvodů a rostoucího jmenovatele (velikost HDP) tak zpravidla složená daňová kvóta klesá. Celkově tak tvrzení hodnotíme jako pravdivé.
Na klubu Věcí veřejných neprobíhala žádná debata k tomu, aby si poslanci zvednuli platy, žádná zákonodárná aktivita tam taková to nebyla.
Výrok poslance Bárty jsme označili za neověřitelný. Po prostudování jednání poslanecké sněmovny lze sice prohlásit, že členové poslaneckého klubu VV opravdu žádnou legislativní iniciativu směřující k navýšení platů politiků nepředložili, jednání poslaneckých klubů však nejsou veřejná, tudíž část Bártova výroku o tom, že v klubu Věcí veřejných neprobíhala vůbec žádná debata o zvýšení platů, nelze jednoznačně ověřit. Mediální výstupy členů VV jsou navíc v tomto ohledu rozporuplné, některé částečně vyvracejí Bártovo tvrzení.
V Koaliční smlouvě ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (.pdf) se píše na straně 4 o snížení platů ústavních činitelů o 5%. Politici si na konci roku 2010 na základě vládního návrhu opravdu o tuto hodnotu své platy snížili.
V květnu roku 2011 se objevila v médiích zpráva, že část poslanců uvažuje o opětovném zvýšení platů. Nejčastěji se spekulovalo o tzv. přílepku k zákonu o platech státních zástupců. Zde se objevuje částečný rozpor s tvrzením Víta Bárty, který v daném výroku uvádí, že na klubu Věcí veřejných neprobíhala k této otázce žádná debata. Poslankyně Věcí veřejných Lenka Andrýsková řekla následující. "V poslaneckém klubu jsme mluvili o tom, že registrujeme snahu některých poslanců připravit pozměňovací návrh, který by řešil platy zákonodárců. Nicméně žádný konkrétní návrh zatím na stole neleží." Poslanec VV Petr Skokan poté uvedl, že "někteří kolegové říkají, že nemají ani na to, aby dojížděli do Prahy". Z toho lze tedy usuzovat, že určitá debata na poslaneckém klubu probíhala.
Spekulace nakonec ukončila tehdejší 1. místopředsedkyně strany Karolína Peake, která v mediích ohledně potenciální legislativní iniciativy Věcí veřejných směřující k opětovnému zvýšení platů politiků uvedla, že "nic takového jsem nezaregistrovala. Rozhodně z naší strany nic takového nevyjde." Podobně se vyjádřil další člen VV Michal Babák.
Můžete změnit počet členů dozorčí rady (pražského dopravního podniku, pozn.), ale nemůžete změnit počet členů za odbory. To lze měnit pouze v určitých intervalech, kdy tím odborem končí ten čtyřletý nebo kolika letý kontrakt.
Výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo najít stanovy Dopravního podniku hl.m. Prahy. V tomto ohledu jsme kontaktovali tiskové oddělení a čekáme na jejich odezvu. V případě získání dalších informací změníme hodnocení tohoto výroku.
Po získání informací z tiskového oddělení Dopravního podniku hl.m. Prahy, hodnotíme daný výrok jako pravdivý, zástupci zaměstnanců tvoří v dozorčí radě vždy 1/3 z celkového počtu členů.
Na základě nově získaných informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
No, my jsme se připojili k té skupině, která je pro větší rozpočtovou odpovědnost. (VM: "Skupina 8 zemí ale přišla s tím, že návrh je vzhledem k té současné ekonomické krizi příliš velkorysý", pozn.) Nicméně ovšem ne tak stoprocentně, že musíme všude škrtat. Obzvláště právě kohezní politika je pro nás velice důležitá.
Dle serveru euractiv mělo k připojení ke skupině dojít po vládním jednání 18. ledna tohoto roku. V usnesení vlády tato informace přímo nefiguruje, nicméně dle vyjádření vládních politiků i oficiálních zástupců úřadu vlády se tak opravdu stalo.
K informaci o připojení ČR ke koalici čistých plátců vůči budoucímu rozpočtovému rámci se vyjádřil nejen tiskový mluvčí vlády Ondřej Jakob: " Rozhodnutí o členství ČR v této skupině představuje vývoj pozice ČR a nikoliv změnu klíčových priorit při jednání o rozpočtu EU na období 2014-2020", ale rovněž jej svými výroky potvrdil i ministr financí Miroslav Kalousek :"Koheze je naše priorita. Pro obhajobu těchto zájmů se nám zdá výhodnější, abychom byli ve skupině pro úsporný rozpočet než mimo ni."
Ač se nepodařilo postoj vlády ověřit přímo z oficiálních záznamů a usnesení, veřejné prohlášení je dostatečně relevantní podklad pro posouzení tvrzení jako pravdivého.
