Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě daňových zákonů a informací z médií.

Pohonné hmoty jsou zdaněny nejen DPH, ale také zvláštní spotřební daní. V rámci DPH spadají do základní sazby (20 %) a spotřební daň je pevně stanovena (nezávisle na ceně) na 12,84 Kč na litr za benzín a 10,95 Kč na litr u nafty. Uvádíme průměrné ceny k 2. 9.: 38 Kč/litr za benzín a 37,24/litr za naftu.

Jednoduchými výpočty tedy můžeme dojít k orientačnímu procentnímu zdanění pohonných hmot:

DPH benzín - 7,6

spotřební daň benzín - 12,84

celkem daně - 20,44

procento daně z ceny - 53,8 %

DPH nafta - 7,448

spotřební daň nafta - 10,95

celkem daně - 18,398

procento daně z ceny - 49,4 %

Zdanění práce je přitom 42,5 %, což je nižší zdanění, než současné zdanění jak u benzínu, tak nafty.

Na základě výstupů z jednání Vlády České republiky ze dne 29. února 2012 a také informací z médií je třeba označit výrok premiéra Petra Nečase za pravdivý.

Petr Nečas se ve svém výroku odvolává na vládní mandát, který získal na jednání Vlády ČR dne 29. února 2012. Premiér uvádí, že tento mandát byl schválen vládou jednomyslně. Petr Nečas k tomu uvádí, že : "Vláda mi dnes udělila mandát s pozicemi k těm základním otázkám, které se budou probírat." Konkrétní okruhy, které jsou v této pozici označeny dále, popisuje jako: " aktuální hospodářská situace, agenda inovací, aktuální situace v eurozóně." V relaci Otázky Václava Moravce se probírala problematika tzv. fiskální smlouvy EU. Na ni se však tento mandát přímo nevztahuje. K této věci již existuje v rámci vlády tzv. rámcová dohoda, kterou premiér Nečas prezentoval již např. na schůzi Poslanecké sněmovny PČR 9. února 2012. Konkrétně uvádí, že "bez jasné politické shody na této věci (touto shodou je myšlena dohoda stran vládních koalice na otázce ratifikace - zda použít referenda) nemůže pověřený zástupce vlády ČR smlouvu podepsat." Co se týče konkrétně výroku premiéra z dané diskuze, tak jeho výrok podporují i zdroje z českých sdělovacích prostředků. Konkrétně např. iHNed, Novinky nebo agentura Mediafax.

Výrok poslankyně Vlasty Bohdalové je pravdivý.

Josef Dobeš podal rezignaci premiéru Nečasovi v pátek 23. března. Premiér pak tuto rezignaci předal prezidentu Klausovi, který ji 30. března přijal. Rezignace byla uskutečněna ke dni 31. března, tudíž je výrok poslankyně Bohdalové pravdivý.

Výrok hejtmana Běhounka je na základě zápisu ze zastupitelstva z června 2010 hodnocen jako pravdivý.

22. června 2010 projednávalo zastupitelstvo kraje bod 17 - Návrh na zavedení integrovaného dopravního systému Kraje Vysočina - návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Doprava. V hlasování tento návrh podpořilo 19 z 38 zastupitelů (přehled hlasování - pro návrh nehlasovali ani všichni zástupci vládnoucí ČSSD), nebyl tedy přijat.

Pro většinu Šlégrova výroku nejsou k dispozici veřejná data.

Dovozujeme, že poslanec Šlégr má na mysli víkend 10.-11.září: podle zprávy ČTK, kterou citovalo např. IHNED.cz, stála totiž opatření proti demonstracím v sobotu 10. září až tři miliony korun. Tisková zpráva (.pdf, str. 32) ministerstva vnitra později vyčíslila náklady z období 23. srpna až 25. září tak, že v průměru na den jde cca. o 870 tisíc korun. Jsou zde zahrnuty i náklady na každodenní činnost, nikoli pouze náklady spojené se zásahem. K celému víkendu 10.-11.září ovšem ministerstvo souhrnné náklady neuvádí.

Šlégrem uvedená částka tedy může být cenou těchto zásahů včetně každodenních nákladů policejní činnosti, nemůžeme ji ale dostatečně ověřit. Navíc z výroku jednoznačně neplyne, o který víkend jde.

K míře kriminality na Šluknovsku nemáme přesné údaje. O věku pachatelů "drobné kriminality" 13 až 16 let se opakovaně zmiňuje právě Šlégr, ale žádný zdroj, který by jeho slova potvrzoval, se nám nepodařilo dohledat. V okrese Děčín jako celku podle policejní statistiky (.xls, list "b_PP04") za první čtvrtletí r. 2012 meziročně narostl počet násilných trestných činů a poklesl počet krádeží.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nelze na základě veřejně dostupných zdrojů zjistit, zda skutečně přestalo na ministerstvech pracovat právě 30 lidí, prokázat spojení s Věcmi Veřejnými a následně i to, že za tuto spojitost obdrželi výpověď.

Určité zprávy sice naznačují to, co Radek John tvrdí. Jedná se však o veřejně zachycené jednotlivé případy. Např. týdeník Euro přinesl zprávu o odvolání šéfa Správy železniční dopravní cesty Pavla Habarty. Deník iHned přinesl zprávu o možném odvolání šéfa Ředitelství silnic a dálnic René Poruby. Na druhou stranu ten samý deník také napsal, že mnozí další spojovaní s VV na svých místech zůstávají.

Výrok Marka Poledníčka je s jistou výhradou pravdivý. Liší se výše částky, o kterou má na tom ve výsledku být Moravskoslezský při privatizaci nemocnice lépe, než Karlovarský kraj také při privatizaci nemocnice.

Karlovarský kraj pronajal soukromé společnosti Nemos na 20 let nemocnici v Sokolově. O této akci informoval server iHNed 27. prosince 2012. Celkem za těchto 20 let si má přijít na 60 miliónů Kč, tudíž jde o 3 mil. ročně, jak říká Marek Poledníček. Kromě této částky se zavázal investor, že do nemocnice nalije dalších 30 mil. Kč. Celková částka (90 mil. Kč) tak tedy sedí.

Situace v Moravskoslezském kraji se točila kolem nemocnice v Novém Jičíně. Hejtman Palas ji pronajal na 20 let společnosti Agel (tu vlastní Tomáš Chrenek). Server Aktuálně.cz informoval, že se investor zavázal k převzetí závazků nemocnice (výše 270 mil. Kč), dále k investicím do zařízení ve výši 200-220 mil. Kč. Za roční pronájem by pak investor po dobu 20ti let platil 25 mil. Kč bez DPH. Celkem by tak Moravskoslezský kraj při jednoduché komparaci obou výsledných částek získal dokonce více, než kolik uvádí Marek Poledníček, neboť on do své kalkulace nezapočítává dluh v novojičínské nemocnici, který by skupina Agel převzala.

Co se týká předvolebních slibů ČSSD, strana na svých oficiálních internetových stránkách, na webových stránkách ČSSD v Karlovarském ani Moravskoslezském kraji nemá vyvěšen svůj oficiální volební program, volič tedy nemá nárok kontrolovat přímo reálné plnění slibů této strany. Nicméně samotný předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v kauze privatizace nemocnice v Novém Jičíně veřejně tvrdil (video), že " Sociální demokracie je politická strana, která se staví programově proti tomu, aby se pronajímala, či privatizovala krajská či státní lůžková zdravotnická zařízení, pokládám tuto věc za velmi zásadní..." V již zmíněném článku serveru iHNed z 27. prosince roku 2010 mluví o pronájmu nemocnice v Sokolově, tedy v Karlovarském kraji David Rath (tehdejší poslanec, hejtman a stínový ministr zdravotnictví za ČSSD), kdy tvrdí: " Pronájem jakékoli nemocnice je ve skutečnosti prakticky to samé jako její privatizace. Pronájem sokolovské nemocnice je proto hrubé porušení programu ČSSD. Pokud by byla sokolovská nemocnice zbytečná, tak bych její pronájem ještě možná pochopil. Jenže tato nemocnice patří do základní sítě nemocnic. Pan Novotný (hejtman Karlovarského kraje) byl kvůli této věci na předsednictvu strany a tam mu bylo jasně řečeno, že je to nepřijatelné ".

Tento výrok hodnotíme na základě informací z komoditní karty Vejce březen 2012 zveřejněné Ministerstvem zemědělství jako neověřitelný.

V roce 2012 se cena zemědělských výrobců za jedno vejce pohybovala od 1,86 Kč v lednu do 2,03 Kč v únoru. Průměrná cena za rok 2011 byla 1,43 Kč za kus. Aktuálnější statistickou informaci Ministerstvo zemědělství zatím neposkytuje.

Zdrojem komoditní karty Vejce březen 2012 jsou statistiky Českého statistického úřadu. Statistická informace o ceně vajec za 1. čtvrtletí bude zveřejněná ČSÚ 30.4. 2012.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. V současnosti je proplácení peněz z evropských fondů u několika operačních programů pozastaveno a Česká republika tak tyto peníze nedostává. Nejedná se však o konečný stav a obnovení jejich financování závisí na přijetí nápravných opatření vládou ČR.

Evropská komise rozhodla (.pdf, str. 36) pozastavit proplácení žádostí o platbu u části operačních programů, a to z důvodu zjištění nedostatků ve fungování českých řídicích a kontrolních systémů v čerpání evropských fondů. Skutečně je tedy hlavním problémem špatné fungování systému kontroly, jak uvádí poslanec Zaorálek. Obnovení proplácení závisí na plnění akčního plánu, který Česká republika s Komisí uzavřela. Cílem tohoto plánu je odstranění problémů se správou a kontrolou toku peněz. Pokud se vládě podaří chyby napravit, bude čerpání peněz obnoveno, a ke ztrátám tudíž nedojde. O osudu evropských dotací pro ČR by mělo být jasno do konce července. (zdroj ČT24)

Dle kontextu diskuse hodnotíme výrok jako pravdivý.

V případě klouzavého mandátu jde podle webu Jiné právo o následující úpravu:

„(1) S výkonem mandátu poslance je neslučitelný výkon funkce člena vlády. Na dobu, kdy je poslanec členem vlády, přechází výkon mandátu poslance na náhradníka, který má postavení poslance. Mandát poslance, který je členem vlády, však nezaniká. Podrobnosti stanoví zákon.“

V případě tzv. konstruktivního vyslovení nedůvěry by se podle vládního webu vlada.cz změnila procedura následovně:

"V případě zavedení institutu vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě by Poslanecká sněmovna mohla vládě vyslovit nedůvěru tehdy, pokud by byl návrh do sněmovny předložen písemně nejméně padesáti poslanci. Návrh by souběžně ale musel obsahovat i jméno kandidáta na nového předsedu vlády. Samotné hlasování by se pak muselo uskutečnit v časovém rozmezí nejdříve 48 hodin od podání návrhu a nejpozději do sedmi dnů ode dne podání návrhu. Stejně jako nyní by pak pro návrh na vyslovení nedůvěry vládě včetně návrhu na nového premiéra musela hlasovat nadpoloviční většina všech poslanců. V případě, že návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě poslanci schválí, jmenuje nového předsedu vlády prezident na základě návrhu Poslanecké sněmovny. Nový ministerský předseda poté navrhne prezidentovi jmenovat členy své vlády. V případě, že sněmovna návrh naopak nepřijme, je nový návrh přípustný až po uplynutí šesti měsíců. Předložení návrhu o vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě ještě před uplynutím této doby bude možné, ale pouze pokud jej podpoří nejméně osmdesát poslanců. Po uplynutí doby bude opět stačit padesát poslanců, kteří návrh do sněmovny předloží."

ČSSD konstruktivní vyslovení nedůvěry zcela odmítá. Klouzavý mandát naopak neodmítá, ale na rozdíl od vládní koalice si přeje jeho zavedení až po nové volbě do PSP ČR, kvůli obavě z odmítnutí platnosti pro toto volební období Ústavním soudem z důvodu retroaktivity. Bohuslav Sobotka řekl "pro tuto chvíli", zjevně tím myslel pro toto volební období. Výrok je pravdivý.