K 1. lednu 2012 došlo k řadě zásadních změn v sociálním systému, rozvolnění rodičovského příspěvku, možnost přivýdělku k rodičovskému příspěvku od dvou let věku dítěte, sloučení řady dávek pro zdravotně postižené, z osmi dávek dvě dávky, když to mám říct jednoduše, změny v zákoně o zaměstnanosti.
Tento výrok lze označit za pravdivý. Dotčené předpisy a jednotlivé změny v nich platí, až na několik málo výjimek, od 1. ledna 2012 a jsou k naleznutí zde. Jen pro přesnost se sluší dodat, že nejde jen o změny v zákoně o zaměstnanosti, ale i v dalších zákonech. To na pravdivosti výroku ministra Drábka ale nic nemění. Relativně přehledně jsou změny vysvětleny v tomto materiálu Vlády ČR, dále potvrzujícím ministrova slova. (.pdf)
Jak víte, tak nám zatím žádný vězeň neutekl.
Jiří Pospíšil se mýlí, neboť v době jeho působení na ministerstvu spravedlnosti uteklo z českých věznic celkem 5 lidí a dalších 11 odešlo z nestřežených vězeňských zařízení. Jeho výrok je tím pádem nepravdivý.
Výrok Jiřího Pospíšila vztahujeme na roky, kdy byl členem vlády - tedy na 1. a 2. vládu Mirka Topolánka a vládu Petra Nečase. V tomto období podle informací z Vězeňské služby (.pdf - str. 116) uteklo z českých střežených věznic celkem 5 odsouzených (2006 - 1; 2008 - 3; 2010 - 1) a z nestřežených věznic odešlo v tomto čase celkem 11 osob.
Výrok ministra Pospíšila je tudíž nepravdivý, neboť za jeho působení v pozici ministra spravedlnosti uteklo z českých věznic 5 lidí a z nestřežených věznic odešlo dalších 11 osob.
Můžete změnit počet členů dozorčí rady (pražského dopravního podniku, pozn.), ale nemůžete změnit počet členů za odbory. To lze měnit pouze v určitých intervalech, kdy tím odborem končí ten čtyřletý nebo kolika letý kontrakt.
Výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo najít stanovy Dopravního podniku hl.m. Prahy. V tomto ohledu jsme kontaktovali tiskové oddělení a čekáme na jejich odezvu. V případě získání dalších informací změníme hodnocení tohoto výroku.
Po získání informací z tiskového oddělení Dopravního podniku hl.m. Prahy, hodnotíme daný výrok jako pravdivý, zástupci zaměstnanců tvoří v dozorčí radě vždy 1/3 z celkového počtu členů.
Na základě nově získaných informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Doplácíme u autobusů 19 korun na každý kilometr, ať už tam jede jeden člověk, nebo dvacet, nebo je přeplněno a u vlaků to je u jednoho kilometru tuším 92 korun.
Na základě dohledaných mediálních zpráv hodnotíme výrok Romana Línka jako pravdivý.
Finanční noviny (ČTK) informovaly 18. září 2011 o situaci v dopravě v Pardubickém kraji. Doslova informují: "Na jeden kilometr osobní železniční dopravy doplácí Pardubický kraj drahám zhruba 92 korun. Naproti tomu autobusovým dopravcům přispívá na objednané spoje jen 18 korun na ujetý kilometr." Údaje uvedené Romanem Línkem jsou velmi přesné, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
(Já jsem se rozhodl, že já budu kandidovat.[v krajských volbách v Plzeňském kraji, pozn.].) Forem kandidatury je celá řada, počínaje občanským sdružením po, po nějaký soubor politických stran, či konkrétní politické strany.
Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů (.doc), hovoří následovně: dle § 20 ods. 1 "Kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev krajů mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, 11) jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice;[...]."
O občanských sdruženích tento zákon nehovoří.
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických straných a v politických hnutích (.pdf), který definuje politické strany a politická hnutí, se podle §1 ods. 3 písm. a) tento zákon nevztahuje na sdružování občanů " v občanských sdruženích."
Občanské sdružení nemůže podat kandidátní listinu do voleb do krajských zastupitelstev, jelikož má jiný právní status než politické hnutí, proto je výrok Víta Bárty hodnocen jako zavádějící.
Byl několikrát odložen (zákon o úřednících ve veřejné správě, pozn.). My jsme hlasovali proti odložení té účinnosti. Teď na konci minulého roku už mohl teď od 1. 1. platit. Vláda s tím nesouhlasila s tím zněním, nicméně zatím nebyl předložen ten návrh, který by mohl být hlasován.
Výrok poslance Tejce hodnotíme jako pravdivý, neboť ČSSD opravdu hlasovala při poslední snaze o odložení služebního zákona, jehož účinnost měla nastat k 1. 1. 2012, proti. V minulosti však odklad tohoto zákona svými hlasy několikrát podpořila.
Proces schvalování vládního návrhu tzv. služebního zákona (zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech) s účinností od 1. 1. 2004 je popsán zde.
Jeho účinnost však byla několikrát odložena:
- r. 2003 – Zákon odložen hlasy ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU na 1.1.2005,
- r. 2004 – Zákon odložen hlasy ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a US-DEU na 1.1.2007,
- r. 2006 – Zákon odložen hlasy ČSSD, ODS, KSČM a některými poslanci KDU-ČSL na 1.1.2009,
- r. 2008 – Zákon odložen na 1.1.2012 (nehlasovalo se elektronicky, a tedy není dostupný záznam),
- r. 2011 - Zákon odložen hlasy ODS, TOP 09 a VV na 1.1.2015.
„Od okamžiku, kdy jsem byl ve funkci, jsem varoval před tím, že toto (pozn. zvýšení cen vajec a zastavení dovozu vajec z krajin porušujících pravidla EU) se bude dít.“
Na základě tiskových zpráv Ministerstva zemědělství hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ministrem zemědělství byl Petr Bendl jmenován v říjnu 2011. Již v listopadu tohoto roku se k problematice ceny vajec a k možnosti zastavení jejich dovozu ze zemí nedodržujících směrnici EU vyjádřil v rámci pravidelného zasedání Rady ministrů: „Čeští chovatelé investovali značné finanční prostředky do výměny již nevyhovujících klecí za odpovídající technologie. Neučinily tak ale všechny členské státy, a proto by mohli například chovatelé v Polsku ohrozit konkurenceschopnost těch našich, protože budou moci nabízet levnější vejce. Proto požadujeme, aby Evropská komise nejen vyzývala k dodržení směrnice, ale také členské státy, které ji nedodrží, sankcionovala.“
V obdobném duchu hovořil i na tiskové konferenci o dva týdny později: „Dobře si uvědomuji možné ohrožení českých producentů vajec a osobně dělám vše, abych tomu zabránil. Vítám a zcela jednoznačně souhlasím s iniciativou Zemědělského svazu ČR, jehož zástupci požadují, aby pro všechny drůbežáře v EU bez výjimek platily stejné povinnosti. Příslušné kontrolní orgány v ČR ode mě dostanou úkol zabezpečit, aby se nelegální vejce drůbeže z neobohacených klecí na náš trh od 1. 1. 2012 nedostala.“
...budou dokonce platit země (do ESM, pozn.), které původně dostaly z toho ESM pomoc.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, do Evropského stabilizačního mechanismu budou skutečně přispívat všichni jeho členové, tedy i státy, ke kterým má jeho pomoc následně směřovat.
Mechanismus má disponovat kapitálem ve výši 700 miliard euro, 200 miliard z této částky však slouží jako rezerva k udržení ratingu. Velikost kapitálových vkladů jednotlivých zemí je určena distribučním klíčem, který závisí ze 75 % na výši národního důchodu, ze 12,5 % na výši HDP a z 12,5 % na počtu obyvatel. (zdroj čt24)
V případě, že člen EMS nesplní požadované platby v rámci výzvy na úhradu, musí být zvýšena částka, kterou přispívají ostatní státy, aby se dosáhlo požadované celkové výše splatného kapitálu. Za opatření k zabezpečení toho, že dotyčný neplatící člen vyrovná svůj dluh zodpovídá Rada guvernérů. (zdroj Smlouva zřizující ESM, .pdf, str. 41)
Podíváme-li se na podíl celkových výdajů na sociální ochranu k hrubému domácímu produktu, tak i zde vidíme, že tento údaj není pro Českou republiku nijak vynikající. Ve Francii je to přes 30 %, v České republice v roce 2008 /podle údajů, které dělají evropské statistické agentury/ je to 18,7 %, přičemž evropská sedmadvacítka má průměr 26,4 %.
Eurostat uvádí právě tyto hodnoty.
Předesíláme, že nemůžeme hodnotit, zda podíl výdajů na sociální ochranu je "vynikající", neboť jde pouze o názor pana poslance. Co se týče faktických základů výroku, Opálka zřejmě cituje nedávnou studi Eurostatu (.pdf), která srovnává výdaje na sociální zabezpečení v evropských zemích. Všechny citované hodnoty najdeme hned na její první straně. Srovnatelná data uvádí i statistika OECD (.xls), byť se v konkrétních číslech liší.
Vy (Karle Schwarzenbergu, pozn.) jste nehlasoval pro vydání Čunka.
Lubomír Zaorálek má pravdu, jeho tvrzení potvrzuje dokument Senátu o tomto konkrétním hlasování.
Hlasování v Senátu o vydání Jiřího Čunka (KDU-ČSL) proběhlo 7. února 2007. Karel Schwarzenberg v tomto hlasování byl proti vydání, tudíž je výrok poslance Zaorálka pravdivý.
