Přehled ověřených výroků

Výrok předsedy vlády je neověřitelný, neboť není zveřejněn aktuální žebříček největších českých exportérů, včetně objemu jejich vývozu.

Za rok 2011 nejsou doposud k dispozici aktuální data o jednotlivých českých firmách v oblasti jejich exportu. Výrok předsedy vlády tedy nelze objektivně hodnotit.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě daňových zákonů a informací z médií.

Pohonné hmoty jsou zdaněny nejen DPH, ale také zvláštní spotřební daní. V rámci DPH spadají do základní sazby (20 %) a spotřební daň je pevně stanovena (nezávisle na ceně) na 12,84 Kč na litr za benzín a 10,95 Kč na litr u nafty. Uvádíme průměrné ceny k 2. 9.: 38 Kč/litr za benzín a 37,24/litr za naftu.

Jednoduchými výpočty tedy můžeme dojít k orientačnímu procentnímu zdanění pohonných hmot:

DPH benzín - 7,6

spotřební daň benzín - 12,84

celkem daně - 20,44

procento daně z ceny - 53,8 %

DPH nafta - 7,448

spotřební daň nafta - 10,95

celkem daně - 18,398

procento daně z ceny - 49,4 %

Zdanění práce je přitom 42,5 %, což je nižší zdanění, než současné zdanění jak u benzínu, tak nafty.

Výrok poslance Ratha je neověřitelný, neboť je postaven vágně a není tak možno přesně určit, zda a v jaké formě již poslanci ČSSD navrhovali odstoupení od projektu IZIP. Navíc odstoupení VZP od projektu IZIP může schválit pouze správní rada VZP a nikoli poslanci.

3. listopadu 2011 na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny při projednávání pořadu schůze vystoupil předseda ČSSD Sobotka a apeloval na vládu, aby umožnila projednávání problematiky IZIP. Konkrétně říkal (po kritice projektu): " Toto všechno jsou důvody, proč sociální demokracie žádá, aby na program dnešní schůze sněmovny byla tato věc zařazena, abychom se mohli o této věci pobavit, abychom slyšeli ministra zdravotnictví. Já bych vás chtěl požádat o schválení programu tohoto bodu s názvem Informace ministra zdravotnictví k projektu IZIP..." Předseda ČSSD tedy odstoupení VZP od projektu IZIP v tomto okamžiku nenavrhoval, chtěl být ministrem zdravotnictví informován o celém projektu.

Při jednání sněmovny 6. prosince 2011 pak vystoupil poslanec Rath sám, když kritizoval nejen projekt IZIP. Nicméně v jeho vystoupení i přes tvrdou kritiku projektu nezazněl návrh na odstoupení VZP od IZIPu.

V současné chvíli pak ČSSD chce navrhnout zřízení vyšetřovací komise sněmovny k projektu IZIP.

Tyto veřejně dohledatelné zdroje výrok poslance Ratha nepodporují, nicméně on sám je dlouhodobým kritikem zmíněného projektu. Díky nemožnosti postihnout návrhy (problém je také, že samotné navrhování není nijak konkretizováno, může tak jít o konkrétní podnět ke správní radě VZP, dále např. o přijetí usnesení sněmovny, či veřejný atak na projekt) všech poslanců ČSSD je pak Rathův výrok neověřitelný.

Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo najít žádný jasný zdroj, který by potvrdil ministrův výrok, hodnotíme jej jako neověřitelný.

Návrh (bod 14) Ministerstva financí na zřízení "Národní evidence účtů", který byl posléze Vládou ČR odmítnut, hovoří v oblasti finanční nákladnosti konkrétně o tom, že " finanční dopady v podobě snížení se promítnou nejen do státního rozpočtu, ale také na straně finančního sektoru a jsou predikovány v objemu desítek milionů korun."Novinky.cz informovaly 17. října 2011 o analýze FAÚ (Finančně analytický útvar na Ministerstvu financí), která náklady uvedené ministrem vnitra zpochybnila, nicméně se nepodařilo tuto analýzu dohledat. Jak server uvádí, analýza popisuje úsporu stamilionů Kč a náklady na zavedení registru uvádí ve výši 380 milionů Kč, to však v průběhu 5 let.

Nelze tedy objektivně a přesně uvést, kolik by zřízení daného centrálního registru stálo, resp. kolik by se mohlo jeho užíváním ušetřit, tudíž je výrok ministra vnitra hodnocen jako neověřitelný.

Na základě dohledaných informací posuzujeme výrok jako pravdivý.

Finsko je skutečně pěstitelem cukrovky, i když se celkový objem produkce snižuje. Cukrovka se pěstuje v oblasti poblíž továrny Säkylä. V roce 1996 dosahovalo pěstování cukrovky v poměru na rozsah orné půdy asi 1% (.pdf), po roce 2005 tento objem ještě klesl, a to z důvodu reformy EU v této oblasti.

Současný objem produkce této komodity dosahuje výše zhruba 81 tisíc tun.

Jelikož se nám nepodařilo dohledat relevantní statistické informace o potravinové soběstačnosti všech evropských zemí v hlavních komoditách, které nejsou nijak specifikovány, považujeme výrok spíše za osobní odhad Petra Bendla, který se mohl opírat o to, že Francie i Polsko patří mezi nejvýznamnější exportéry potravin v rámci EU. Problematické je zejména to, že většina dostupných statistik je zaměřena na jednotlivé potravinové produkty a jejich spotřebu. V tomto případě bychom navíc také sami museli vytvářet definici hlavních potravinových komodit, což nám nepřísluší. Potravinová soběstačnost v tomto případě tedy může být velmi relativní pojem. Pro informaci přikládáme aspoň statistické údaje o produkci potravin ve Francii a Polsku získane ze stránek FAO (je potřeba nastavit ve výběru zemi, po načtení stránky se zobrazují údaje pro Afgánistán).

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý na základě oficiálního textu fiskálního paktu (.pdf).

V textu smlouvy je přímo napsáno, že "je cílem hlav a nebo vlád členských států eurozóny a ostatních členských států Evropské unie začlenit ustanovení této smlouvy co nejdřív do smluv, na kterých je Evropská unie založená."

Optimalizace sítě škol, jak se také někdy redukce škol nazývá, je v programu ministerstva školství už delší dobu.

Na konci roku 2010 možnou redukci škol projednával tehdejší ministr školství Dobeš s hejtmany, což odpovídá i stanovisku ministerstva školství, které je uvedeno zde. Na začátku roku 2011 pak byla tato redukce škol skutečně s kraji dohodnuta.

Problém s čerpáním prostředků z EU jsme už řešili v našich předchozích ověřováních. Bohuslav Sobotka má na mysli zřejmě kauzu problematického čerpání dotací z EU pro školství, za což kritizovala Josefa Dobeše vedle ČSSD i TOP 09. Dne 19. března 2012 obdrželo MŠMT auditní zprávu Evropské komise, která pozastavuje dotační program Vzdělání pro konkurenceschopnost. Od té doby běží dvouměsíční lhůta, do které má zpracovat ministerstvo školství možné řešení a nápravu. Jak je uvedeno na stránkách ministerstva školství, toto pozastavení dotací je zde přímo zmiňováno a dodává, že odpověď, ve které jsou zahrnuty nápravná opatření už také byla komisi zaslána.

Výrok tedy považujeme za pravdivý.

Výrok Nigela Farage je potvrzen videem z Evropského parlamentu umístěného na webových stránkách youtube. Tvrzení je tedy hodnoceno jako pravdivé.

Projev z 22. června 2011 byl směřován hlavně předsedovi Evropské komise Manuelu Barossovi, ale i Hermanu Van Rompuyovi. Nigel Farage v něm hovoří o chybné predikci při předpokládaném vývoji krize společné evropské měny a rovněž kritizuje i chybějící alternativu k řešení krize. Video je ke shlédnutí na stránkách zde (eng.).

Výrok byl označen za pravdivý, neboť Evropská komise opravdu vydala nesouhlasné stanovisko s rozhodnutím České republiky zařadit dětské pleny do snížené sazby DPH.

Jak uvádí ministr Kalousek, DPH je podřízeno šesté směrnici (.pdf) Evropské unie, která byla aktualizována v roce 2006.

Česká republika se kvůli dětským plenám opravdu ocitla ve sporu s Evropskou komisí. Komise nesouhlasila s přiřazením plen do nižší sazby daně a odeslala České republice dopis s formálním upozorněním. Učinila tak první ze tří kroků v proceduře o porušení evropského práva.

Česká strana se však proti tomu ohradila, v prohlášení Ministerstva financí ČR z roku 2006 uvedla, že "Česká republika při zařazení dětských plen mezi plnění se sníženou sazbou vycházela ze znění kategorie 3 přílohy H 6. směrnice, která opravňuje členské státy zdaňovat sníženou sazbou mimo jiné i výrobky hygienické ochrany."

K problému se v souvislosti s růstem DPH nedávno vyjadřoval také premiér Nečas, který uvedl následující: "Rozebírali jsme položky ve snížené sazbě a nebudeme upravovat ten seznam, s výjimkou těch, kde je proti nám z hlediska legislativy EU vedeno řízení, a to jsou dětské pleny a zdravotní pomůcky."