Přehled ověřených výroků

Tento faktický výrok Nigela Farage hodnotíme jako pravdivý, a to na základě vyjádření W. Churchilla z roku 1943 pro BBC (.mp3), proslovu z roku 1946 v Zurichu a kongresu v Haagu 1948. Další informace k výroku lze nalézt i na oficiálních stránkách Rady Evropy. Informace o Radě Evropy v češtině lze nalézt například na portálu Euroskop či na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR.

S názvem Rada Evropy (pozn.: odlišné od Evropské rady i Rady EU, které jsou součástí EU a v té době ještě neexistovaly) přišel jako první právě Winston Churchill ve svém projevu z roku 1943, kde vyzývá k vytvoření Rady Evropy a Rady Asie.

Vizi pak dále obhajoval i v Zurichu, kde uvedl, že by Rada Evropy měla být prvním konkrétním krokem k vytvoření „něčeho jako Spojených států evropských“. Rozhodnutí o vytvoření Rady Evropy přišlo na evropském kongresu v Haagu. Zde bylo rovněž rozhodnuto, že Rada bude rozdělena na Výbor ministrů a Parlamentní shromáždění. Churchill viděl roli této instituce jako předstupeň větší institucionalizace kontinentální Evropy. Za příklad dával Evropě USA i britský Commonwealth.

Rada Evropy byla založena 5. května roku 1949. Sídlí dodnes ve Štrasburku a sdružuje nyní celkem 47 států, které „zachovávají zásady právního státu a zaručují všem osobám v rámci své svrchovanosti základní lidská práva a svobody“. Suverenita je také zachovávána ve Výboru ministrů – orgánu, kde je každá členská země zastoupena svým ministrem zahraničí. Zde se také rozhoduje o nových smlouvách a úmluvách Rady Evropy.

Na základě výpisu hlasování Senátu (21. schůze, 39. hlasování) ze dne 26. dubna 2012 označujeme výrok za pravdivý.

Na hlasování nebylo 18 senátorů za ČSSD přítomno vůbec a dva se hlasování zdrželi, což lze považovat za polovinu senátorského klubu ČSSD, jehož celkový počet tvoří 41 senátorů. V senátorském klubu Občanské demokratické strany pak při tomto hlasování bylo přítomno 16 senátorů z celkových 24 a opravdu pouze dva podpořili Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, zabývající se zrušením doživotní imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců.

Poslanecká sněmovna k rozhodnutí, že je potřeba omezit poslaneckou imunitu dospěla už 8. února, kdy byl schválen návrh na zrušení doživotní imunity a její omezení pouze na dobu výkonu mandátu. Nelze tedy tvrdit, že by k tomu Poslanecká sněmovna nedospěla vůbec. V platnost nevstoupil zákon schválený Parlamentem jako celkem. Výrok je tedy v tomto smyslu zavádějící.

Výrok podobného charakteru se na našem serveru vyskytoval už dříve, proto pouze zopakujeme, že do této doby bylo podáno šestnáct návrhů na omezení imunity poslanců a senátorů a šestnáctkrát bylo toto omezení zamítnuto některou z komor. V posledním, sedmnáctém případě prošel Poslaneckou sněmovnou návrh na zrušení doživotní imunity zákonodárců a ústavních soudců, což je prakticky omezení imunity na dobu jejich mandátu. Komplikace nastaly při hlasování v Senátu. 24. května ale na další pokus podpořil i Senát dva návrhy na omezení imunity, přičemž o tom, který bude poslán do Poslanecké sněmovny rozhodne ústavně-právní výbor a ústavní komise.

Výrok poslance Bublana hodnotíme jako pravdivý, v České republice skutečně absentuje parlamentní kontrola nad civilní rozvědkou.

V České republice jsou v současnosti zřízeny 3 tajné služby dle zákona č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky. Jsou jimi Bezpečnostní informační služba (BIS), Vojenské zpravodajství (VZ) a Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Poslanec Bublan ve svém výroku hovoří právě o ÚZSI, tedy o civilní rozvědce a její kontrole ze strany Parlamentu České republiky. V rámci poslanecké sněmovny jsou vytvořeny stálé komise pro kontrolu činnosti BIS a Vojenského zpravodajství, stejný orgán se vztahem k ÚZSI absentuje. Samotný Úřad pro zahraniční styky a informace na svých stránkách píše, že " stávající zákonná úprava nestanoví konkrétní způsob, jak se má uskutečňovat parlamentní kontrola ÚZSI." Dále sice uvádí možnost kontroly prostřednictvím interpelace poslanců na předsedu vlády a ministry (konkrétně na ministra vnitra, v jehož gesci daný úřad funguje), nicméně tato kontrola není a nemůže být příliš efektivní.

Ivo Kočandrle se opírá o správná data a oficiální předpoklady, proto je jeho výrok hodnocen jako pravdivý.

Zadluženost Libereckého kraje se na konci roku 2011 skutečně nacházela ve stanoveném rozmezí 700 – necelých 800 mil. Kč. Přesně podle závěrečného účtu (.xls; Tabulková část, tabulka č. 40) za rok 2011 (schváleném zastupitelstvem Libereckého kraje dne 26. června 2012) se jedná o 716 215 388,47 Kč za bankovní úvěry a 60 038 000 Kč za ostatní závazky - tedy o cca 776 mil. Kč.

Ve schváleném rozpočtu (.rtf; Textová část) na rok 2012 se počítá se splátkou dosavadních úvěrů ve výši 56 195 000 Kč, čímž by se dluh dostal na úroveň přibližně 720 mil. Kč. V roce 2010 zastupitelstvo kraje schválilo další úvěr na komplexní opravu mostů na silnicích II. a III. třídy ve výši 500 mil. Kč. Čerpání tohoto úvěru mělo začít právě letošní rok. Sečteme-li uvedené sumy, dostaneme částku 1,22 mld. Kč, tedy na odhadovanou částku "někde na 1,2 mld. Kč".

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť nelze ověřit, jestli je řešení administrativní kapacity, resp. jejího outsourcingu v téhle chvíli opravdu jedinou agendou mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a Evropskou komisí.

Je faktem, že Evropská komise odeslala varovný dopis, kterým pohrozila České republice zastavením unijních dotací, pokud vláda nedá do června do pořádku kontrolu a audit dotačních programů. V souvislosti s tím rovněž vyjádřila nedůvěru k personální politice některých resortů. To zmiňuje například ředitelka Národního fondu – Platebního a certifikačního orgánu Veronika Ondráčková v interních dopisech ministerstva financí a Ministerstva pro místní rozvoj zveřejněných deníkem Insider, což Ministerstvo pro místní rozvoj potvrdilo 21. března 2012.

Ministerstvo pro místní rozvoj pak zveřejnilo také tiskovou zprávu, potvrzující, že: "...Bylo identifikováno pět slabých míst při čerpání z fondů EU. Jde především o základní nastavení a nezávislost auditního systému, řešení nesrovnalostí kontroly vykonávané řídícími orgány či zpřísnění personální politiky." Tuto informaci podrobněji rozpracoval portál EurAktiv.cz

13. dubna 2012 pak v další tiskové zprávě Ministerstvo pro místní rozvoj avizovalo „Akční plán ke zlepšení řídícího a kontrolního systému pro strukturální fondy v ČR“, který navazuje na představení plánu, jenž vznikl na základě práce českých vyjednavačů, a který byl představen Vládě ČR na konci března. To dokládá mimo jiné také tisková zpráva vlády, jež informuje o jednání náměstků ministrů pro místní rozvoj a financí s vysokými představiteli Evropské komise z 9. března 2012.

Výše uváděná tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj uvádí také hlavní problémy, které Evropská komise České republice vytýká. Jsou jimi: „...Nedostatečná nezávislost Pověřených auditních subjektů, nedostatečný dohled Auditního orgánu nad Pověřenými auditními subjekty, systém řešení nesrovnalostí - zapojení finančních úřadů atd., výkon řídící kontroly - především kontroly zadávacích řízení ze strany řídících orgánů, personální politika a outsourcing služeb“.

Z výše uvedených informací vyplývá, že v poslední době byla s Evropskou komisí projednávána celá řada problémů, nejen ty, které zmiňuje ministr Jankovský. Nicméně to zda se „v tuhle chvíli“ řeší pouze outsourcing a administrativní kapacity ověřit nelze.

Výrok poslance Paroubka je zavádějící. I když se policie skutečně zabývá konáním 2 poslanců zvolených za stranu VV, u poslance Petráně není jisté, zda jej policie nakonec obviní, jak o tom mluví Jiří Paroubek.

Poslanci Otto Chaloupka a Miroslav Petráň, kteří byli zvoleni za stranu VV, čelí podezřením ze spáchání trestných činů. V případě poslance Chaloupky již policie požádala Poslaneckou sněmovnu o jeho vydání k trestnímu stíhání, v případě poslance Petráně jde prozatím o vyšetřování jeho činností.

U poslance Miroslava Petráně (narozdíl od poslance Chaloupky) tak není jisté, bude-li obviněn, jak to tvrdí poslanec Paroubek, tudíž je jeho výrok zavádějící.

Rozsudek nic takového nepotvrzuje.

Obvodní soud na Praze 5 v odůvodnění rozsudku (.pdf) cituje nahrávky, na kterých Kristýna Kočí zmiňuje svou spolupráci s představiteli koaličních stran (na str. 13-15), stejně jako "částku, poslanou Kalouskem". Soud konstatuje, že tyto výroky lze stěží výkládat jinak, než jako " informování o svých plánech na rozštěpení Věcí veřejných za spolupráce představitelů dalších koaličních stran ".

Soud však nepotvrzuje, že na těchto nahrávkách poslankyně Kočí hovoří pravdu. Naopak důvěryhodnost její výpovědi, stejně jako jejích prohlášení mimo soudní řízení, zpochybňuje. Kočí sama tvrdí, že si na nahrávkách vymýšlela, neboť věděla, že je nahrávána. To sice soud považuje za zcela nevěrohodné, na druhou stranu se soudu zdá pravděpodobné, že na nahrávkách " přeháněla či zveličovala svou úlohu a takříkajíc se předváděla " (str. 14 rozsudku).

Odůvodění rozsudku tedy sice nevylučuje, ale rozhodně nepotvrzuje to, že koaliční partneři VV usilovali o rozštěpení strany skrze rebelující poslance natož pak, že šlo o Bártou zmiňovanou "dražbu poslanců". Výrok poslance Bárty je tedy nepravdivý.

Výrok je pravdivý. Záměr vázat prostředky přesahující 20 miliard vyplývá z tiskové konference konané po skončení porady ekonomických ministrů z 27. února 2012. Přehledněji o aspektech tohoto záměru pak ve stejný den informuje media server portálu vláda.cz.

O samotném schválení opatření k dodržení schváleného deficitu státního rozpočtu pro letošní rok (2012) informuje zpráva z tiskové konference po jednání vlády z 21. března 2012. Konkrétně vláda rozhodla o vázání 23,6 miliardy korun z letošního rozpočtu.

K propadu příjmů v první části roku také došlo. Například ve vběru DPH počítal státní rozpočet s meziročním nárůstem o 15 %, místo toho došlo k meziročnímu poklesu o 3 % - jak se můžeme dočíst v tiskové zprávě ministerstva financí o plnění státního rozpočtu.

Na základě tiskových zpráv Ministerstva zemědělství hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministrem zemědělství byl Petr Bendl jmenován v říjnu 2011. Již v listopadu tohoto roku se k problematice ceny vajec a k možnosti zastavení jejich dovozu ze zemí nedodržujících směrnici EU vyjádřil v rámci pravidelného zasedání Rady ministrů: „Čeští chovatelé investovali značné finanční prostředky do výměny již nevyhovujících klecí za odpovídající technologie. Neučinily tak ale všechny členské státy, a proto by mohli například chovatelé v Polsku ohrozit konkurenceschopnost těch našich, protože budou moci nabízet levnější vejce. Proto požadujeme, aby Evropská komise nejen vyzývala k dodržení směrnice, ale také členské státy, které ji nedodrží, sankcionovala.“

V obdobném duchu hovořil i na tiskové konferenci o dva týdny později: „Dobře si uvědomuji možné ohrožení českých producentů vajec a osobně dělám vše, abych tomu zabránil. Vítám a zcela jednoznačně souhlasím s iniciativou Zemědělského svazu ČR, jehož zástupci požadují, aby pro všechny drůbežáře v EU bez výjimek platily stejné povinnosti. Příslušné kontrolní orgány v ČR ode mě dostanou úkol zabezpečit, aby se nelegální vejce drůbeže z neobohacených klecí na náš trh od 1. 1. 2012 nedostala.“