My jsme revidovali koaliční smlouvu před třemi nedělemi (vyřčeno 29.4.2012, pozn.) a v tom vyjednávacím týmu jsem byl já, Karolína Peake a Kamil Jankovský z platformy Karolíny Peake.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Zmíněné jednání proběhlo v úterý 10. dubna 2012 a ve Výkonné radě Věcí veřejných byla kromě těchto tří přítomna také místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová, o čemž informovala mnohá česká média. Například internetový deník iDNES.cz, který na základě zdrojů získaných od České tiskové kanceláře zveřejnil i fotku z jednání Výkonné rady VV bezprostředně předcházející klíčovým koaličním jednáním.
Podrobnější informace přináší tisková zpráva úřadu vlády, která v souvislosti s tímto koaličním jednáním zveřejnila částečný přepis tiskového brífinku, který následoval po tomto koaličním jednání, nebo některá další česká média jako servery IHNED.cz , Novinky.cz, nebo aktualně.cz.
Kdykoliv v minulosti, pokud výbor řešil otázku imunity některého z poslanců, tak poslanec byl vždy osobně přítomen na schůzi výboru.
Výrok předsedy Sobotky je neověřitelný, neboť samotná Poslanecká sněmovna nezveřejňuje výstupy z jednání Mandátového a imunitního výboru v letech 1992-1998, tudíž není možné reálně potvrdit, že se obvinění poslanci vždy daného jednání účastnili. Např. ve volebním období 1996-1998 byla řešena imunita u tří zákonodárců SPR-RSČ, ovšem byli-li přítomni jednání o zbavení své imunity nelze ani potvrdit, ani vyvrátit.
Neexistuje v tomto případě zákonná povinnost zadat si nezávislý posudek na cenu obvyklou (jedná se o kauzu Vlasty Parkanové a její případné pochybení, pozn.).
Tento výrok je neověřitelný z důvodů pravděpodobného výskytu rozdílných právních stanovisek obou stran sporu (tj. Ministerstva financí ČR a vyšetřovatele v zahájeném trestním řízení, jehož obsahem je nákup vojenských letadel CASA) o výklad legislativy vztahující se k problematice (důležité je podtrhnout slovo "pravděpodobného", neboť veřejnosti nejsou zcela dostupné informace z vyšetřovacího spisu či stanovisko vyšetřovatele o obsahu či výkladu diskutované povinnosti "zadat si nezávislý posudek na cenu obvyklou").
Ministerstvo financí dnes (25.6. 2012) vydalo své odborné stanovisko (.pdf), potvrzené a doplněné právním názorem (.pdf) Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, ve kterém na základě právní argumentace a vztahu k zákonům o veřejných zakázkách, o majetku České republiky, o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a zákonu o oceňování majetku konstatuje, že "pokud neměl zadavatel povinnost provést ocenění majetku podle zákona o oceňování, neměl ani povinnost nechat si zpracovat znalecký posudek."
Tento právní výklad je zpochybňován jinými právníky např. z toho důvodu, že se samotný nákup má řídit rozdílným výkladem uvedených norem, než jak argumentuje ministerstvo atd. Samotné stanovisko vyšetřovatele či následně státního zástupce však není veřejně dostupné.
„(pozn. Evropská komise opakovaně říká, že se naprosto nezvládá personální práce, že nemá s kým tady jednat, je nízká kompetence těch lidí, a především místo aby tady existovalo jedno auditní místo, které má kontrolu nad ministry a resorty, tak ve skutečnosti si ministři rozhodují sami, nikdo je neaudituje, nikdo je nekontroluje.) A nová novela zákona o finanční kontrole předkládaná ministrem financí vůbec nebere v potaz tyto výhrady a požadavek budovat autonomní místo finanční kontroly.“
Ano, zde dáváme panu Zaorálkovi za pravdu na základě předloženého návrhu zákona o finanční kontrole, který byl schválen (.pdf) vládou dne 18. ledna 2012.
Novela zákona o finanční kontrole identifikuje jako zásadní problém současného znění tohoto zákona skutečnost, že systém kontroly není jednotný pro finanční prostředky EU a veřejné prostředky ČR. Soustřeďuje se však na pozměnění kontroly národních prostředků a to tak, že nově umožňuje výkon auditu ve veřejné správě. Tato úprava reaguje na opakované výtky EU kvůli odlišnosti kontroly národních finančních prostředků a kontroly prostředků poskytovaných z evropských fondů.
Novela se snaží současný systém kontroly zjednodušit, navrhuje vytvoření dvoustupňového systému finanční kontroly veřejné správy České republiky. V jejím znění však není zmínka o zřízení auditního místa, které by bylo nezávislou kontrolou nad ministry a jejich resorty. Naopak znamená změnu oproti původnímu znění a ustavuje ministerstvo financí hlavním auditním orgánem pro čerpání zahraničních prostředků: „Pro ověřování správnosti čerpání dalších zahraničních prostředků (např. Finanční mechanismy EHP/Norsko) bude Ministerstvo financí v roli auditního orgánu zajišťovat výkon auditu v souladu s mezinárodními auditními standardy, což podle platné právní úpravy nelze.“
Ten systém toho auditu (čerpání financí z evropských fondů, pozn.) byl u nás nastaven tak, že samozřejmě za audit odpovídá ministerstvo financí, které má auditní orgán a v době, kdy se ten systém nastavoval, tak se vytvořily na jednotlivých ministerstvech, které mají pod sebou ty operační programy, takzvané pověřené auditní subjekty. Což jsou ti, kteří provádí ty audity, ale byla tam taková zvláštní situace, protože oni spadali do toho auditního, pod ten auditní orgán ministerstva financí,ale na druhou stranu platil je, přijímal je, dával jim odměny resortní ministr, který současně měl pod sebou operační program.
12. prosince 2007 - tedy v době, kdy se nastavoval systém pro čerpání dotací z operačních programů na období 2007-2013 - vzala vláda Mirka Topolánka II svým usnesením (.pdf) č. 1382 na vědomí tzv. Manuál pro audit řídících a kontrolních systémů operačních programů spolufinancovaných v programovém období let 2007-2013 (v současné době je platná šestá verze (.zip) manuálu). Ministerstvo financí figuruje v tomto usnesení jako auditní orgán.
Auditní orgán dle informací na stránkách ministerstva financí: "...Řídí metodicky auditní subjekty pověřené auditním orgánem výkonem svěřených činností, vypracovává příslušné aplikované metodiky pro koordinaci výkonu auditů vykonávaných auditním orgánem a pověřenými auditními subjekty a plní zpravodajské povinnosti ve vztahu k orgánům EU i orgánům národním v souladu s platnými ustanoveními přímo použitelných právních předpisů ES/EU".
Pověřenými auditními subjekty byly dle usnesení (.doc) vlády č.760/2007 stanovena ministerstva, pod která spadají jednotlivé operační programy na roky 2007-2013. Dle přílohy (.pdf) č. 1 k tomuto usnesení, která pojednává o zásadách pro činnost auditního orgánu a pověřených subjektů auditního orgánu, vykonávají vlastní audit pověřené auditní subjekty (čili ministerstva).
Výrok Kamila Jankovského tedy hodnotíme jako pravdivý.
Skoro přesně před rokem (...) když do vlády předložil (ministr Kalousek, pozn.) návrh na zřízení registru účtů tak, aby třeba policie a státní zástupci mohli rychleji vyhledávat, kde má která osoba, či firma účet, nikoli, kolik je na tom účtu prostředků. To už by se museli dotazovat té konkrétní banky. A bohužel tedy musím říct, že vláda včetně pana ministra Kubiceho ten národní registr účtů odmítla.
Na základě dokumentů Vlády ČR a také mediálních výstupů (ex)členů Vlády ČR hodnotíme výrok poslance Tejce jako pravdivý.
Ministr financí Kalousek na jednání Vlády ČR dne 10. srpna 2011 navrhl zřízení "Národní evidence účtů" - to vyplývá z programu tohoto jednání (bod 14). Záznam z tohoto zasedání pak uvádí, že "V láda zevrubně projednala materiál předložený ministrem financí a s předloženým návrhem usnesení nesouhlasila. Z 13 přítomných členů vlády hlasovalo pro přijetí navrženého usnesení 7". Co se týče odmítnutí tohoto návrhu ze strany ministra Kubiceho, tak tento fakt potvrzuje např. exministr Jiří Pospíšil (Česká televize). Samotný ministr vnitra také v debatě s Tejcem tento jeho výrok fakticky potvrzuje. Tvrdil, že návrh neprošel kvůli finanční náročnosti a také z důvodu, že nepřijetí tohoto návrhu nezkomplikuje Policii ČR práci.
„Vláda (...) při vyjednávání nového víceletého finančního rámce prosazuje snižování celkového objemu rozpočtu EU.“
Tento výrok je pravdivý, jelikož vláda skutečně změnila své původní stanovisko, ve kterém se přikláněla k zachování výdajů rozpočtu EU, a pro nový víceletý finanční rámec prosazuje jejich snižování.
Premiér Petr Nečas na tiskové konferenci po jednání vlády 18. ledna 2012 přímo uvádí: "vláda dnes v rámci své evropské agendy schválila to, že se ČR zapojí do skupiny v rámci EU tzv. leing manda countries, čili do skupiny zemí, když to řeknu zjednodušeně, které prosazují v rámci EU rozpočtovou střídmost, nenavyšování rozpočtu EU, spíše jeho snižování." Premiér také zdůraznil, že v rámci této skupiny, kterou tvoří převážně nejsilnější členové EU, je Česká republika jedinou novou členskou zemí, která tento postoj prosazuje. Vláda tak navazuje na proklamovanou politiku rozpočtové odpovědnosti, kterou míní prosazovat jak na domácí, tak na evropské půdě.
I v zemi natolik tolerantní vůči protestům a stávkám, jako je Francie, existují jisté postuláty, že určité služby pro občany nezbytné musí mít nějaký minimální provoz i v době stávky.
Výrok ministra financí Kalouska hodnotíme jako pravdivý.
Dle oficiálních informací (fr.) existuje ve Francii v některých odvětvích institut tzv. minimální služby ("le service minimum") již od konce 70. let 20. století. Minimální služba je zakotvena v zákonech, které podrobně upravují ústavní právo zaměstnanců na stávku a jejím cílem je zajistit provoz strategických činností v období stávky. V roce 1979 byl tento institut zaveden v audiovizuálním průmyslu a vztahoval se na veřejná média (France Télévisions a Radio France). V roce 1980 byla uzákoněna minimální služba pro jaderný průmysl, v roce 1984 pro letovou kontrolu a v roce 2008 pro některé typy pozemní dopravy a základní a mateřské školy.
(Co mě nemile překvapilo byly dvě věci.) Za prvé neúčast v polovině našeho senátorského klubu. Druhé nemilé překvapení byla skutečnost, že ačkoliv na místě bylo přítomno velké množství senátorů z ODS, tak pouze dva z nich hlasovali pro návrh (zrušení doživotní imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců, pozn.).
Na základě výpisu hlasování Senátu (21. schůze, 39. hlasování) ze dne 26. dubna 2012 označujeme výrok za pravdivý.
Na hlasování nebylo 18 senátorů za ČSSD přítomno vůbec a dva se hlasování zdrželi, což lze považovat za polovinu senátorského klubu ČSSD, jehož celkový počet tvoří 41 senátorů. V senátorském klubu Občanské demokratické strany pak při tomto hlasování bylo přítomno 16 senátorů z celkových 24 a opravdu pouze dva podpořili Návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, zabývající se zrušením doživotní imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců.
Do konce loňského roku bylo na povodňové škody vyčerpáno z rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj méně než 20 milionů korun.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na stránkách Libereckého kraje je použit odkaz na nefunkční stránku MMR, a proto zde není možné informaci vyhledat. Nějaké informace o dotacích lze získat z tiskové zprávy z r. 2011: Liberecký kraj postupně likviduje následky loňských povodní, avšak o faktickém čerpání dotací ke konci r. 2011 zde informace nejsou.
Ministerstvo pro místní rozvoj v závěrečném účtu za rok 2011 na straně 54 uvádí bod 3. 8. Podpora obcím na odstraňování následků povodní z let 2009 a 2010 na základě nařízení vlády. V roce 2011 bylo v rámci tohoto programu vyčerpáno cca 20,9 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že povodně let 2009 a 2010 zasáhly více krajů, je pravděpodobné, že celková vyčerpaná částka do Libereckého kraje z tohoto programu nedosáhla výše 20 milionů Kč.