Přehled ověřených výroků

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Kraj Vysočina podle rozpočtové kapitoly „požární ochrana a IZS“ z krajského webu skutečně dobrovolné hasiče dlouhodobě dotuje. Finanční podpora má formu tzv. neinvestičních dotací. Tato forma dotací je podle podmínek jejich čerpání určena na:

„1) Výdaje na zabezpečení akceschopnosti (organizační, technická – např. věcné prostředky požární ochrany) jednotek SDH vybraných obcí ve formě příspěvku.

2)Výdaje na odbornou přípravu.
3) Výdaje za uskutečněný zásah jednotky SDH obce na výzvu územně příslušného
operačního a informačního střediska HZS kraje mimo její územní obvod.“
Tento typ dotace tedy skutečně není určen na nákup nové techniky.
Vysočina letos také dotuje dobrovolné hasiče nad rámec snižující se státní podpory.

Chráněné označení původu (v češtině se zkratkou CHOP, v angličtině PDO - protected designation of origin) je skutečně možno udělit pouze zemědělským výrobkům a potravinám, které jsou vyrobeny, zpracovány a připravovány na daném zeměpisném území za užití uznaného know-how.

Definici PDO v anglickém znění lze nalézt v Nařízení Rady (ES) č. 510/2006, v článku 2 odst. 1 a).

Pro ČR je CHOP ukotveno v zákoně č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a o změně zákona o ochraně spotřebitele, v paragrafu 2 odst. a): " Pro účely tohoto zákona se rozumí: a) označením původu název oblasti, určitého místa nebo země (dále jen "území") používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území; za označení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zboží pocházející z vymezeného území, splňuje-li takové zboží ostatní podmínky podle tohoto ustanovení."

Chráněné označení původu se tedy od chráněného zeměpisného označení liší v tom, že v prvním případě se všechny fáze musí odehrávat na daném území, ve druhém potom musí být některé (minimálně jedna) fáze výroby (prvotní výroba nebo zpracování nebo příprava) produktu na daném, geograficky vymezeném území (některé fáze mohou tedy probíhat na území jiném). Při udělování označení CHOP se tedy vyžaduje mnohem striktnější vazba na dané území než u označení CHZO.

Takto rozdíly mezi těmito dvěma označeními udává na svých stránkách také Úřad průmyslového vlastnictví.

Dle informací ze zahraničních médií a oficiálních stránek vlády jednotlivých zemí hodnotíme výrok Farage jako pravdivý.

V době, kdy byla evropská ústava připravována, muselo dojít v jednotlivých zemích EU k její ratifikaci. Aby mohla ústava vstoupit v platnost, bylo nutné, aby ji schválily všechny členské státy (pozn.: v době, kdy k ratifikaci došlo měla EU pouze 25 členů). Velká část zemí v letech 2004-2006 ratifikaci ústavy podpořila, v některých byla ale odložena. V případě Francie a Nizozemí však byla evropská ústava odmítnuta.

Ve Francii měla být evropská ústava schvalována pomocí referenda, kterého se zúčastnilo téměř 70 % obyvatel. Proti se vyjádřilo 54,67 %, pro návrh hlasovalo 45,33 %. Návrh ústavy tak nebyl přijat, o čemž informovala řada médií (Washingtonpost, BBC, iDNES). Tehdejší prezident Jacque Chirac byl vyzván, aby v souvislosti s vyjádřením občanů přijal důsledky. Následně po referendu podal demisi premiér Jean-Pierre Raffarin a Chirac jmenoval jeho nástupce-Dominiqua de Villepina.

V případě Nizozemí došlo rovněž k ratifikaci referendem, kterého se zúčastnilo 63,3 % občanů. Schválení bylo neúspěšné, jelikož se proti návrhu vyjádřilo 61,54 % a pro návrh pouze 38,48 % občanů. Tehdejší vláda se odmítla návrhem dále zabývat a odmítla možnost druhého referenda.

Nigel Farage má ve svém tvrzení pravdu, Francie a Nizozemí skutečně návrh evropské ústavy v roce 2005 odmítly.

Na základě textu Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii a projevu předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye při slavnostním podpisu paktu o rozpočtové kázni hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Premiér Petr Nečas argumentuje, že podpis fiskálního paktu je pro Českou republiku nevýhodný, mimo jiné protože se ČR nebude moci účastnit summitů eurozóny, čímž bude jako budoucí člen eurozóny znevýhodněna. Podobný postoj zastávalo například i Polsko a Švédsko. V textu fiskálního paktu (.pdf) je v rámci článku 12 stanoveno jakým způsoben budou probíhat summity eurozóny (tj. 17 zemí platící eurem) a summity zemí, které podepsaly fiskální pakt (tj. nyní 25 zemí EU bez Velké Británie a ČR). Členské státy EU neplatící eurem přistoupivší zároveň k fiskálnímu paktu budou, jak potvrdil Hermann Van Rompuy při projevu při slavnostním podpisu smlouvy, informovány o jednání na summitech eurozóny. Jelikož však ČR nepřistoupila ke smlouvě o fiskální odpovědnosti, nebude se moci účastnit ani summitů zemí eurozóny se zeměmi, které podepsaly pakt a zároveň nejsou součástí eurozóny.

V minulém roce byl skutečně Petr Tluchoř odvolán, respektive nahrazen ve své funkci předsedy poslaneckého klubu Zbyňkem Stajnurou. Problém tohoto výroku ale spočívá ve spojování odvolání s organizací "puče" ve Věcech veřejných.

Tato kauza je v současnosti objektem soudního řízení a tudíž se pořád vyšetřují všechny okolnosti případu včetně potencionálního zapojení některých členů ODS, a nedá se tedys určitostí říct, jestli byl do této kauzy skutečně Petr Tluchoř zapojen.

Další problematickou rovinou je pak také samotné nahrazení Petra Tluchoře, které nemuselo mít nutně příčinu v této kauze, ale i v dalších souvislostech, jako je například jeho kritický postoj ke koalici ODS s VV nebo vnitrostranická rivalita. V oficiálních vyjádřeních ze strany ODS se nám nepodařilo najít zmínku o tom, že by hlavní důvod k nahrazení Petra Tluchoře měl být organizovaní tzv. puče ve VV.

Motivaci k odvolání Petra Tluchoře nemůžeme tedy z veřejných zdrojů dohledat bez toho, aniž bychom se pustili do roviny spekulací, a proto označujeme výrok za neověřitelný.

Výrok hejtmana Haška je nepravdivý. David Rath neodstoupil během 24 hodin od svého zadržení, nýbrž to učinil během asi 43 hodin.

Server iHNed zpracoval chronologicky významné momenty při vypuknutí kauzy Rath. David Rath byl zadržen policií 14. května v cca 20:00. Na pozici hejtmana Středočeského kraje pak rezignoval (Idnes - .jpg) 16. května v 15 hodin a v 16 hodin vystoupil z ČSSD.

Michal Hašek explicitně uvádí "během 24 hodin" a z tohoto důvodu tedy musíme hodnotit jeho výrok jako nepravdivý.

Výrok Víta Kaňkovského je vzhledem k dohledaným informacím hodnocen jako pravdivý.

KDU-ČSL Jihomoravský kraj v tiskové zprávě ze dne 9. července 2012 píše o svém nápadu na zavedení tzv. Region pasů. Jejich idea má být taková, že: "... Pro vlastníky REGION PASŮ plánujeme ušetřit minimálně 15 % ceny energií a u mobilních tarifů 60 % ceny prostřednictvím společného nákupu těchto služeb, které platí v této době běžný občan." O tomto projektu informuje také agentura Mediafax, která také popisuje, že projekt představoval Stanislav Juránek. Tato formulace potvrzuje tvrzení Víta Kaňkovského.

V hodnocení předchozího výroku jsme uvedli, že primátor mluví o výběrovém řízení, kterým měla být vybrána agentura, jež by realizovala výběrové řízení na pozici generálního ředitele Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP).

Seznam nabídek na realizaci tohoto výběrového řízení jsme ale nenašli. Zakázka není uvedena ani v seznamu veřejných zakázek hl. m. Prahy vč. DPP (zveřejňování detailů zakázek ovšem začalo teprve v srpnu 2012). Tehdejší zprávy médií, např. serveru Novinky.cz (dle Práva), potvrzují existenci takového výběrového řízení a nízký počet nabídek. Novinky navíc uvádějí:

"Magistrátní tamtamy přitom jako hotovou věc oznamovaly, že zakázku získá pracovní agentura Bubeník Partners."
Jakou cenu obsahovaly jednotlivé nabídky a jaké byly podmínky výběrového řízení, se však nedočteme, mimo citace samotného primátora Svobody. Výrok tedy označujeme jako neověřitelný.

Legislativní rada vlády projednávala věcný návrh zákona o státním zastupitelství na zasedání z 5. dubna 2012. Výrok je tedy pravdivý.

Na stránkách PS PČR lze pouze nalézt oznámení o svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost z důvodu, že "o její svolání požádal zákonem předepsaný počet členů" (§ 36 Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádů Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že "předseda je povinen svolat schůzi výboru (...) požádá-li o to (...) alespoň dvě pětiny členů všech výboru ". Podle vyjádření předsedy výboru Johna o svolání schůze požádalo osm z patnácti členů. Kteří členové to byli se nám nepodařilo dohledat.

Ve výboru pro bezpečnost v současnosti zasedají 4 členové za ČSSD.