Příklad, technopark v Pardubicích. I když je napojen na vysokou školu, prohání se v tom areálu nyní pavouci, nefunguje to, stálo to vysoké peníze, vysoké náklady.
Výrok Petra Šindeláře označujeme na základě informací z Univerzity Pardubice a internetových zpravodajských článků jako zavádějící. Technologický park v Pardubicích je na vysokou školu skutečně napojen, potýká se s existenčními problémy a dluhy, přesto však zůstává nadále funkční a je sídlem několika firem.
TechnoPark Pardubice k.s. je společný projekt Pardubického kraje, Univerzity Pardubice a společnosti FREE ZONE Pardubice. Univerzita podle své výroční zprávy (.pdf, str. 61) o hospodaření za rok 2011 vlastní podíl ve společnosti TechnoPark Pardubice ve výši 340 tis. Kč (stav k 31. Prosinci 2011). Na stránkách univerzity je zmíněna i možnost spolupráce pro případné nájemce. Tento technologický park je tedy na pardubickou vysokou školu napojen, nicméně podle zpráv ze sekce Pardubického kraje na iDnes.cz areál studenti ani pedagogové nevyužívají. V TechnoParku Pardubice je obsazenost v současnosti poloviční a společnost je z výnosů z pronájmů schopna financovat zhruba jen provozní náklady.
Pardubický kraj, který ve společnosti vlastní podíl ve výši 150 tisíc Kč, schválil, že svůj podíl nabídne ostatním vlastníkům nebo dalším investorům. Podle regionálního pardubického deníku.cz kraj nemůže ovlivnit dění ve společnosti, ta není schopna splácet své závazky. Výhradní komplementář TechnoPark Management má neznámé vlastníky (akcionářem je firma se sídlem v Britských panenských ostrovech) a jediný člen představenstva na výzvy k jednání nereaguje.
Technologický park byl vystavěn za zhruba 450 milionů Kč (dotace od EU činily 300 milionů Kč). V současné době má TechnoPark Pardubice dluh vůči firmě Geosan ve výši 170 milionů Kč a kvůli porušení rozpočtové kázně požaduje finanční úřad dalších 150 milionů Kč.
Tak ty nástroje určitě Karlovarský kraj má. Mohu jmenovat dvě agentury - Karlovarská agentura rozvoje a podnikání a Agentura projektového a dotačního managementu. To jsou příspěvkové organizace, které byly zřízeny krajem, ta první dává práci šesti úředníkům, ta druhá dokonce dvaadvaceti úředníkům.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.
Karlovarská agentura rozvoje a podnikání byla založena r. 2009. Co se týče počtu zaměstnanců, je v kontaktech skutečně uvedeno 6 úředníků. Podle jejího webu se agentura zaměřuje „...Na podporu zvyšování konkurenceschopnosti firem v kraji. Je hlavním nositelem realizace Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje (SRKKK) a koordinátorem aktivit v oblasti rozvoje podnikání v kraji.“
Agentura projektového a dotačního managementu Karlovarského kraje vznikla r. 2006, pakliže je počet zaměstnanců shodný s počtem osob v kontaktech na stránkách agentury, má Petr Šindelář pravdu a je zde zaměstnáno skutečně 22 úředníků. Hlavním úkolem agentury je „...Příprava, realizace a monitorování projektů Karlovarského kraje financovaných ze zdrojů EU v plánovacím období 2007–2013.“
...ve výboru regionální rady (ROPu Severozápad, pozn.) sedí 16 zástupců, 8 zástupců z Karlovarského kraje, 8 zástupců z kraje Ústeckého. Mezi těmi zástupci byli sociální demokraté a komunisté.
Dle Zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 16 písm. d), je Výbor Regionální rady ROPu Severozápad tvořen šestnácti členy, za každý kraj osmi zástupci.
Současná struktura výboru však skýtá jen 15 členů, neboť dne 20. června 2012 rezignoval Tomáš Hybner na funkci místopředsedy i člena výboru poté, co výbor nepodpořil jeho návrh na odválání ředitele Úřadu Regionální rady ROP Severozápad Pavla Makvarta.
Petr Šindelář pravdu v tom, že součastí výboru jsou zástupci z řad ČSSD (9 členů) a KSČM (4 členové), formální nastavení počtu členů výboru je skutečně nastaveno na 16, i přes současný stav.
