Martin Kuba

Výrok odkazuje na bod Podpůrná opatření Jihočeského kraje na obnovu cestovního ruchu na území Jihočeského kraje, který byl projednáván a schválen na jednání krajského zastupitelstva 21. května 2020.

Dle zprávy uveřejněné na serveru iDNES.cz za návrhem v souladu s výrokem stojí opoziční ODS v čele se zastupitelem Jihočeského kraje Martinem Kubou. Iniciativu zastupitelů ODS potvrdila i hejtmanka Stráská (ČSSD): „Již v době nouzového stavu jsme začali připravovat řadu opatření na oživení jihočeské ekonomiky po krizovém období, zejména v oblasti cestovního ruchu. Při těchto diskusích o úpravě rozpočtu přišla ODS se zajímavým návrhem na podporu ubytovacích zařízení. Jihočeská centrála cestovního ruchu má důkladně zpracované analýzy, takže pan ředitel Polášek velice snadno rozpracoval projekt, který dnes předkládáme ke schválení zastupitelstvu kraje.“

Předkladatelem návrhu (.doc) týkajícího se podpory turismu byla opravdu hejtmanka Ivana Stráská z koalice KDU-ČSL, uskupení Pro jižní Čechy, ČSSD a hnutí Jihočeši 2012.

Výrok odkazuje na bod Podpůrná opatření Jihočeského kraje na obnovu cestovního ruchu na území Jihočeského kraje, který byl projednáván a schválen na jednání krajského zastupitelstva 21. května 2020.

Dle zprávy uveřejněné na serveru iDNES.cz za návrhem v souladu s výrokem stojí opoziční ODS v čele se zastupitelem Jihočeského kraje Martinem Kubou. Iniciativu zastupitelů ODS potvrdila i hejtmanka Stráská (ČSSD): „Již v době nouzového stavu jsme začali připravovat řadu opatření na oživení jihočeské ekonomiky po krizovém období, zejména v oblasti cestovního ruchu. Při těchto diskusích o úpravě rozpočtu přišla ODS se zajímavým návrhem na podporu ubytovacích zařízení. Jihočeská centrála cestovního ruchu má důkladně zpracované analýzy, takže pan ředitel Polášek velice snadno rozpracoval projekt, který dnes předkládáme ke schválení zastupitelstvu kraje.“

Předkladatelem návrhu (doc.) týkajícího se podpory turismu byla opravdu hejtmanka Ivana Stráská z koalice ČSSD, KDU-ČSL, uskupení Pro jižní Čechy a hnutí Jihočeši 2012. ODS v čele s Martinem Kubou tedy není předkladatelem, nýbrž jak už bylo zmíněno výše, pouze stála za návrhem na samém začátku.

Návrh byl schválen (.zip, dokument 20200521-14-18937.html) 45 hlasy pro, dva zastupitelé (z ANO a KSČM) se zdrželi, žádný ze zastupitelů tudíž nehlasoval proti. Není tedy pravdou, že návrh neschválila opozice, jak Martin Kuba naznačuje.

Výrok odkazuje na bod Podpůrná opatření Jihočeského kraje na obnovu cestovního ruchu na území Jihočeského kraje, který byl projednáván a schválen na jednání krajského zastupitelstva 21. května 2020.

Dle zprávy uveřejněné na serveru iDNES.cz za návrhem v souladu s výrokem stojí opoziční ODS v čele se zastupitelem Jihočeského kraje Martinem Kubou. To potvrzuje i předkladatelka návrhu, hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD). Marketing a praktické zajištění programu má na starost Jihočeská centrála cestovního ruchu (JCCR). JCCR se pak podílela i na přípravách návrhu: „Jihočeská centrála cestovního ruchu má důkladně zpracované analýzy, takže pan ředitel Polášek velice snadno rozpracoval projekt, který dnes předkládáme ke schválení zastupitelstvu kraje“.

Podpora v souladu s výrokem je poskytována (doc.) za pomoci finanční kompenzace 30 % z ceny ubytovaní za noc do maximální výše 300 Kč u ubytovaní trvajícího minimálně 5 a maximálně 7 nocí.

Opatření počítalo (.doc, str. 3) se zvýšením spotřeby v kraji o cca 200 milionů a s příznivým marketingovým účinkem.

Nejprve zasaďme výrok Martina Kuby do kontextu jeho předchozích vět. Hovoří o nutnosti investic do infrastruktury spojené s turismem. „Když se dneska podíváte, tak u nás dominují ty hrady a zámky, což velmi lákalo asijskou klientelu, ale také to s sebou neslo ten turismus, který nic moc nepřináší. (…) Když se podíváte na návštěvnost Krumlova a podíváte se třeba návštěvnost iQLANDIA nebo jiných jako zážitkových cílů v České republice, tak oni už se začínají rovnat. A v jižních Čechách bychom právě tuhle tu infrastrukturu potřebovali mnohem víc vybudovat, aby tam ty rodiny s těmi dětmi měly i mokrou variantu, aby tam mohly 3 dny vydržet." Martin Kuba tedy poukazuje na to, že v českém turistickém ruchu dominují hrady a zámky, ale již se na ně začínají dotahovat jiné „zážitkové cíle“, např. zmíněná iQLANDIA.

Podle dat Českého statistického úřadu navštívilo v roce 2015 obec s rozšířenou působností (ORP) Český Krumlov 480 863 turistů (.xlsx), v roce 2016 to bylo 511 358 turistů, 532 074 turistů v roce 2017, 603 766 turistů v roce 2018 a v roce 2019 navštívilo ORP Český Krumlov 583 663turistů.

Webové stránky Státního hradu a zámku Český Krumlov uvádí návštěvnost této památky v letech 2017–2019, stejně tak výroční zprávy iQLANDIE, se kterou celkové počty návštěvníků srovnáváme. Graf zobrazuje celkové počty návštěvníků SHZ Český Krumlov a těch, kteří navštívili tamní placené expozice. Stejně tak graf obsahuje data o návštěvnosti celého areálu iQLANDIE a o návštěvnících, kteří navštívili expozici iQLANDIA, a to za roky 2017 (str. 5), 2018 (str. 7) a 2019 (str. 8).

Data o návštěvnosti SHZ Český Krumlov jsou pravděpodobně částečně nadhodnocená, jelikož jsou součtem návštěv jednotlivých částí areálu. Lidé, kteří navštívili více částí areálu, tak jsou započítáni vícekrát. Na vypovídací hodnotu dat při porovnání s iQLANDIÍ tento deficit nemá vliv, je však nutné jej při interpretaci grafu brát v úvahu.

Pokud se tedy podíváme na rozdíl v návštěvnosti SHZ Český Krumlov a celého areálu iQLANDIA, v roce 2017 navštívilo zámek o 18 670 lidí více, v roce 2018 iQLANDIA svou návštěvností o 1 767 lidí zámek překonala. V roce 2019 tento rozdíl navýšila na 36 850. Není tedy pravdou, že se tyto návštěvnosti „začínají rovnat“, iQLANDIA již od roku 2018 návštěvnost SHZ Český Krumlov převyšuje. Pokud bychom v případě Českého Krumlova brali jen platící návštěvníky, překoná iQLANDIA jeho návštěvnost ve všech 3 letech.

Pokud budeme brát v potaz pouze expozici iQLANDIA, pak po celou dobu vede Český Krumlov, a jak při celkovém počtu návštěvníků, tak i jen v případě návštěvníků platících. A to v prvním případě o cca 100 000, ve druhém o cca 50 000 návštěvníků. V roce 2018 byl rozdíl pouze 98 000, resp. 25 000 návštěvníků.

Pod výrazem „jiný zážitkový cíl“ si můžeme představit v podstatě cokoli od aquaparků, přes zoologické zahrady, rozhledny a lanová centra až po stezky korunami stromů. Je tedy logické, že návštěvnost některého z těchto objektů se bude rovnat nebo blížit návštěvnosti Českého Krumlova.

Martin Kuba odkázal na projekt akciové společnosti Jihočeské letiště. Letiště má licenci na provozování „Neveřejného mezinárodního letiště s vnější hranicí“ a slouží tak pro letadla přilétající či odlétající i do zemí mimo Schengenský prostor.

Letiště donedávna vlastnil Jihočeský kraj v rovnoměrném podílu s městem České Budějovice. O budoucnosti Jihočeského letiště se jednalo na zasedání (.pdf, str. 9, 12) zastupitelstva 25. června 2020. Zastupitelé se rozhodli schválit „rozhodnutí o uzavření smlouvy o úplatném převodu akcií mezi statutárním městem České Budějovice a Jihočeským krajem do své kompetence“. Zastupitelstvo kraje rovněž rozhodlo o schválení prostředků k úhradě „uvolnění prostředků k úhradě kupní ceny ve výši 6 496 500 Kč z rozpočtové rezervy kraje“. 

Od června 2019 je letiště ve zkušebním provozu, plný provoz je plánován koncem roku 2020. Pravidelné mezinárodní lety se zatím neuskutečňují, hejtmanka Jihočeského kraje Stránská /ČSSD/ v rozhovoru pro iDnes.cz uvedla, že některé pravidelné lety (konkrétně Praha – Budějovice a Budějovice – Vídeň – Salcburk) byly plánovány již od května 2020, nicméně vlivem koronavirové pandemie byl plán odsunut. Ačkoliv v současné době letiště nedisponuje pravidelnými linkami, může přijímat a odbavovat středně velká letadla do rozpětí křídel 36 metrů, statistika pohybů je k naleznutí zde.

Ze závěrečných účtů Jihočeského kraje můžeme vyčíst bilanci výnosů a nákladů letiště. Za posledních 5 let Jihočeský kraj do letiště investoval více peněz, než z něj získal, konkrétní bilance byly tedy následující:

• 2019 (.pdf): - 316 896 719 Kč
• 2018 (.pdf): - 318 589 075 Kč
• 2017 (.pdf): - 44 770 502 Kč
• 2016 (.pdf): - 96 312 331 Kč
• 2015 (.pdf): - 131 927 204 Kč

Výrok o tom, že na letiště „nikdo nelítá“, je zjevně nadneseným výrazem, přičemž je pravdou, že možnosti letiště odbavovat lety jsou omezené a dosud zde nefunguje žádná pravidelná linka. Výrok však hodnotíme jako nepravdivý, a to kvůli tvrzené ztrátovosti letiště. Ta je totiž, zejména v posledních dvou letech, mnohem větší, než tvrzených 100 milionů korun.

Práce na splavňování Vltavy spadají do gesce Ředitelství vodních cest České republiky, které bylo zřízeno Ministerstvem dopravy a spojů České republiky 1. dubna 1998 jakožto organizační složka státu. Hlavní náplní této složky je mj. příprava a realizace výstavby, modernizace vodních cest, správa a jejich údržba.

Projekt umožňující splavnění Vltavy realizovalo (.pdf, str. 11) Ředitelství vodních cest ČR pod názvem Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou a byl rozdělen do několika etap. První etapa České Budějovice – Hluboká nad Vltavou byla uskutečněna v období 1. ledna 2008 až 31. prosince 2010. Na projekt byly využity finanční prostředky Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 119,6 milionů Kč a Evropské unie z Operačního programu Doprava z Evropského fondu pro regionální rozvoj ve výši 677,77 milionů Kč.

Druhá etapa splavnění Vltavy Hluboká nad Vltavou – VD Hněvkovice byla realizována v období 3. prosince 2010 až 30. listopadu 2012 a byla financována výhradně Státním fondem dopravní infrastruktury částkou 535,17 milionů Kč. Třetí a zároveň poslední fází bylo dokončení vodní cesty v úseku VD Hněvkovice – Týn nad Vltavou, ke kterému došlo v období mezi 1. červnem 2009 a 20. květnem 2017. Finanční náklady opět pokryl Státní fond dopravní infrastruktury a to ve výši 175,53 milionů Kč, a znovu evropský dotační Operační program Doprava, který se spolupodílel na financování částkou 222,76 milionů Kč.

Správcem a provozovatelem všech zmíněných úseků je státní podnik Povodí Vltavy, jehož zakladatelem je Ministerstvo zemědělství. Výrok je tedy pravdivý v tom smyslu, že kraj se na splavnění Vltavy finančně nepodílí a nepodílel. Kromě státních financí však byly při realizaci využity také peníze z evropských fondů. 

Martin Kuba hovoří o dálnici D3, která má vést od Prahy přes Tábor a České Budějovice až do Rakouska.

V současné době jsou zprovozněny úseky Nová Hospoda – Mezno, Mezno – Chotoviny, Chotoviny – Tábor, Tábor – Soběslav, Soběslav – Veselí nad Lužicí. Ve výstavbě jsou úseky Veselí nad Lužnicí – Bošilec, Bošilec – Ševětín, Ševětín – Borek, Borek – Úsilné. V přípravě jsou úseky Úsilné – Hodějovice (předpokládané zprovoznění 10/2022), Hodějovice – Třebonín (předpokládané zprovoznění 10/2022), Třebonín – Kaplice nádraží (předpokládané zprovoznění 2024), Kaplice nádraží – Nažidla (předpokládané zprovoznění 2025) a Nažidla – Dolní Dvořiště, státní hranice (předpokládané zprovoznění 2025).

Dálnice D3 má být dlouhá 172 km, nyní je tedy 70 km v provozu, 19  km ve výstavbě a 83 km v přípravě.

Podle § 16 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je pro stavbu dálnice speciálním stavebním úřadem příslušný silniční správní úřad. Silniční správní úřady jsou definovány v § 40 stejného zákona. Dle § 40 odst. 2 písm. c) zákona je v případě dálnic silničním správním úřadem a speciálním stavebním úřadem Ministerstvo dopravy. Stavební povolení v případě dálnic tedy vydává Ministerstvo dopravy, nikoliv krajský úřad. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.