Já jsem zažil v roce 2008 ustanovení koalice v Jihočeském kraji, kde se šéfem kontrolního výboru stal pan doktor Dvořák, člen který kandidoval, upozorňuji, že to byla funkce, kterou jsem do té doby nikdy neviděl, jako nezaměstnaný právník, což myslím, že poměrně dobře vyjadřuje fundovanost jeho právní. Stal se členem a předsedou kontrolního výboru s platem 50 tisíc korun, jmenovaný koalicí, v které byla ČSSD.
Výrok Martina Kuby je na základě dohledaných informací hodnocen jako pravdivý. Na úvod je třeba uvést, že ač Kuba využívá tuto konkrétní situaci ke kritice ČSSD, sám byl jedním z architektů tohoto stavu, neboť byl jedním z lidí, kteří za ODS dojednávali koalici se sociálními demokraty (.pdf) a měl tak vliv i na obsazení pozice předsedy kontrolního výboru.
Luboš Dvořák, o němž Martin Kuba hovoří, skutečně kandidoval ve volbách do zastupitelstev krajů v roce 2008 za KSČM jako „nezaměstnaný“ právník (kandidátní listina ze serveru volby.cz zde) a po sestavení vlády v jihočeském kraji stranami ODS a ČSSD, o níž přinesl informace například server iDnes.cz, je z usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje (.pdf) také zřejmé, že byl zvolen 1. předsedou kontrolního výboru. Bližší informace o Luboši Dvořákovi jsou dostupné například na stránkách nasipolitici.cz nebo na stránkách kscm.cz.
Co se týče zmiňované výše platu, na základě údajů z nařízení vlády č. 37/2003 o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev a údajů ze serveru mesec.cz, Luboš Dvořák, jako uvolněný zastupitel zvolený za kraj s více než 600 000 obyvateli, měl plat pohybující se kolem 50 000 Kč.
Já musím říct, že opozice už xkrát přeci propásla tu příležitost, kterou vždy deklaruje veřejně s velkým mediálním humbukem, že vyjádří nedůvěru vlády, přitom už když jdou na to zasedání, tak kolegové z ČSSD ví, že se ani zdaleka neblíží to 101.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož ČSSD iniciovala hlasování o vyslovení nedůvěry vládě od roku 2010 do roku 2013 již celkem pětkrát, avšak ani v jednom případě nezískala potřebný počet hlasů.
21. prosince 2010 - vyslovení nedůvěry (pro: 80, proti: 113)
26. dubna 2011 - vyslovení nedůvěry (pro: 84, proti: 114)
20. března 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 85, proti: 113)
18. července 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 89, proti: 89)
17. ledna 2013 - vyslovení nedůvěry (pro: 92, proti: 97)
My jsme přeci jako pravicová strana a strana koalice podpořili Karla Schwarzenberga výroky grémia. A myslím, že jsme to udělali legitimně jako zodpovědný koaliční partner. Byl to jasný výrok.
Grémium ODS po prvním kole voleb vydalo stanovisko k podpoře kandidatury Karla Schwarzenberga jako pravicového kandidáta.
Těsně před druhým kolem voleb byl však také hojně citovaný výrok premiéra Nečase v rozhovoru pro Hospodářské noviny, kde prohlásil: "...nyní to se skřípěním zubů prázdnou obálkou neskončí. Budu volit Karla Schwarzenberga."
Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.
Skutečně vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně a podpoře 101 poslanců. Tak je stavěna naše ústava.
V Ústavě nalezneme toto:
Článek 68 ...
(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.
Dále v zákoně o jednacím řádu Poslanecké sněmovny:
§ 85 (2) K přijetí usnesení o vyslovení důvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. K přijetí usnesení, kterým se vyslovuje vládě nedůvěra, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.
Tedy pro ideální "vládnutí" by měla vláda disponovat většinou 101 poslanců a těm se tedy i zodpovídá.
Dnes jsou jihočeské nemocnice akciovky, fungují výborně. Jihočeský kraj jako jeden z mála krajů do nich nemusí dávat ze svého rozpočtu ani korunu. Ještě mají na vlastní investice.
Nemocnice v Jihočeském kraji jsou spravovány prostředictvím holdingu Jihočeské nemocnice, a.s..Tato servisní organizace je plně ve vlastnictví Jihočeského kraje a má zajišťovat například centrální nákupy, administraci veřejných zakázek nebo PR. Hospodaření tohoto holdingu bylo v roce 2009 silně kritizováno a označeno za nehospodárné a pravděpodobně i na základě těchto skutečností rozhodla Rada Jihočeského kraje v roce 2010 o zastavení financování holdingu z krajského rozpočtu.
V aktuálním dostupném rozpočtu (.pdf, str. 6) na rok 2012 tedy není ani pro holding, ani pro nemocnice vyčleněná žádná částka na provozní výdaje, najdeme zde pouze 82 milionů pro několik krajských nemocnic na investiční projekty. Jak vidíme ve výroční zprávě z roku 2011 přehledu investic např. Nemocnice České Budějovice (PDF, str. 38), většina investic je hrazená z vlastních zdrojů, případně z finančních darů soukromých osob či z dotačních programů EU.
Podle dostupných zdrojů kraj poskytuje nemocnici pouze tzv. příspěvek krajského úřadu na činnosti nehrazené ze zdrav. pojištění, což znamená provoz Lékařské služby první pomoci a Rychlé záchranné služby, kde byl kraj do konce roku 2011 zřizovatelem (.doc).
Hospodařením jihočeských nemocnic jsme se zabývali také ve speciálu OVM z Jihočeského kraje, viz výrok hejtmana Zimoly.
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra Kuby jako pravdivý.
Já musím říct, že se o tom mluvilo (o možném sloučení ČD Cargo s jeho slovenskou obdobou, pozn.) na poradě ekonomických ministrů někdy před 14 dny. A já jsem na této poradě deklaroval, že já tedy nejsem příliš příznivcem tohoto řešení.
Výrok není možné z důvodu nedostatku veřejně dostupných informací ověřit.
Velký příjem a plátce, nebo objednatel služeb ČD Cargo, jsou společnosti, které převáží nerostné suroviny, ať už je to ČEZ, ať už jsou to nějaké uhelné společnosti.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Jak uvádí web ČD Cargo: " Velká část přeprav hnědého uhlí směřuje do elektráren firmy ČEZ, a.s., zbylá část je určena pro menší odběratele a pro slovenské teplárny ".
Podle výroční zprávy (pdf. str. 24) ČD Cargo pro rok 2011 tvořila přeprava tuhých paliv více než 30% přeprav společnosti.
Já mám pocit, že již rezignoval. (Ivo Toman na pozici předsedu dozorčí rady ČD, pozn.)
Ivo Toman, který byl v říjnu odvolán z pozice náměstka ministra dopravy, rezignoval v pátek 7.12 z pozice předsedy dozorčí rady Českých drah. Informaci potvrdil i v samotných Otázkách Václava Moravce generální ředitel Českých drah Petr Žaluda. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý - v době vysílání OVM (tedy v neděli) nebyl již Ivo Toman ve funkci.
11,7 miliardy (se bude doplácet na obnovitelné zdroje energie v příštím roce, pozn.)
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože výsledná celková částka je shodná s tvrzením ministra Kuby.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2013 (ke stažení ve formátu .pdf zde) přiznává dotacím na obnovitelné zdroje energie částku 9,7 mld. Kč (str. 25 a 56).
Například na serveru E15 se dočteme, že vláda přidá k této částce ještě 2 miliardy, aby zabránila přílišnému zdražení energie. Konkrétní rozhodnutí vlády schvalující tuto rozpočtovu úpravu najdeme na dokumentovém serveru vlády (.pdf).
Abychom nebyli jako v Německu, kde naopak je to uděláno, nebo v Německu ta dotace je také, ale tam to neplatí firmy, ale je to rozpočítáno mezi občany, do ceny elektrické energie, kterou platí jenom občané.
Jak zmiňují ve svých článcích například Patria.cz (ČTK) nebo rozhlas.cz, v Německu je skutečně cena tzv. solárních dotací rozložena do ceny energií a jejich náklady tak zatěžují konečné spotřebitele energie.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
