Přehled ověřených výroků

Na základě dohledaných materiálů z Turistického portálu Karlovarského kraje je výrok hodnocen jako pravdivý.

Karlovarský kraj skutečně vydal celou řadu propagačních materiálů, a to i v cizích jazycích. Za všechny lze jmenovat např. Cyklomapu Karlovarského kraje (anglicky, německy), Průvodce Karlovarským krajem (německy), Lázeňský trojúhelník (česky, německy, anglicky, španělsky, francouzsky) nebo Nejkrásnější výlety v Karlovarském kraji (česky a německy).

Podle údajů, které se nám podařilo získat z veřejně dostupných statistik České správy sociálního zabezpečení (pdf.), byl za rok 2011 celkový počet odchodů do důchodu 164 857. Údaj, který odpovídá žádostem o předčasný odchod do důchodu, tak jak je to definováno v § 31 zákona o starobních důchodech č.155/1995, je zde uveden pod hodnotou 80 373. Na procenta nám to dává necelých 48,75% z celkového počtu odchodů do důchodu. Z důvodu psychologického rozdílu, které tato hodnota vyvolává oproti 51% uvedený Petrem Nečasem, a díky tomu, že tento rozdíl převedeno na čísla představuje skoro tři a půl tisíce předčasných důchodu, označujeme výrok za nepravdivý.

Tímto opravujeme nepřesnosti uvedené v předchozím zdůvodnění, které odrážely špatné uvedení statistik na stránkách ČSSZ, kde byla uvedena statistika za celý rok pod označením 4. čtvrtletí 2011, což je dokument, na který se dostanete při kliknutí na odkaz v pdf. výše. Správně označená statistika je zde.

Výrok lze hodnotit jako zavádějící. Opatření deklarovaná v Protokolu o uplatňování Listiny základních práv jsou již z velké části obsažena v samotné Listině základních práv a svobod, a pokud jde o možnou retroaktivitu, tak k té se Protokol vůbec nevyjadřuje.

Europoslanec Zahradil argumentuje, že Protokol je potřeba přijmout, aby mimo jiné nebyla právní ustanovení Listiny uplatňována v oblastech práva, které nespadají pod právo EU. V tomto případě ale není taková deklarace nutná, protože článek 51 Listiny základních práv a svobod (.pdf) udává, že Listina nemůže mít rozšiřující účinek na pravomoci a úkoly, které smlouvy svěřují Unii a že: „Ustanovení této Charty jsou při respektování zásady subsidiarity určena institucím a orgánům Unie a členským státům, pokud aplikují právo Unie.“ To znamená, že se vztahují jen na oblasti, kde je uplatňováno právo Unie (Hlava I. Konsolidovaného znění Smlouvy o fungování Evropské unie (.pdf)) a nemůžou být aplikována mimo tento rámec. Článek 2 Protokolu č. 30 (.pdf) pak pouze poukazuje na to, že tam, kde ustanovení Listiny odkazuje na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti zemí, vztahuje se toto ustanovení na dané země jen v takovém rozsahu „v jakém jsou práva nebo zásady v dotyčném ustanovení obsažené uznávány v právních předpisech nebo zvyklostech“ v dané zemi

Otázka možné retroaktivity Listiny, která má být podle europoslance Zahradila v Protokolu ošetřena, jednak není v samotném Protokolu vůbec zmíněna, navíc zákaz retroaktivity je obecný právní princip, který platí i bez jakýchkoliv dodatečných ustanovení.

Pokud jde o možný nesoulad s českým právním řádem, tak tomu se Protokol č. 30, ke kterému se chce ČR připojit, věnuje v prvním odstavci článku 1: “Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora Evropské unie ani jakéhokoliv soudu Polska či Spojeného království shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy Polska či Spojeného království nejsou v souladu se základními právy, svobodami nebo zásadami, které Listina potvrzuje.“ Ustanovení lze interpretovat tak, že Evropský soudní dvůr (ESD) a vnitrostátní soudy zmíněných států mají možnost shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy země nejsou v souladu se základními právy. Listina pak tuto možnost dále nerozšiřuje. Na základě tohoto ustanovení neexistuje žádná možnost, aby Soudní dvůr vykonával přezkum souladu právních předpisů, tedy i souladu s právem Unie, jestliže mu takováto pravomoc není svěřena.

.

Výrok můžeme označit za pravdivý i přesto, že míry nezaměstnanosti nejsou pro únor 2012 veřejně dostupné u všech členských států EU. Pokud však budeme tvořit pořadí s použitím nejaktuálnějších dostupných dat, bude ČR opravdu na devátém místě v rámci Evropské unie.

Podle údajů Eurostatu zveřejněných 2. dubna 2012 byla míra nezaměstnanosti mladých lidí do dvaceti pěti let v únoru 2012 v ČR 19.1 %. Pro ilustraci nejnižší byla v Německu (8.2 %) a v Rakousku (8.3 %) a nejvyšší pak ve Španělsku (50.5 %) a v Řecku (50.4 % v prosinci 2011).

Na základě informací serveru Medical tribune je výrok hodnocen jako pravdivý.

Petr Tupec má na mysli pravděpodobně nově vzniklé centrum radiologie v rámci pardubické onkologie. V článku z roku 2009 stojí " Multiscan (jde o soukromého investora) se svolením bývalého vedení kraje vybudoval od roku 2002 v Pardubické krajské nemocnici impérium za 600 milionů korun. Krajská nemocnice na novou radioterapii neměla, zastupitelstvo nebylo ochotno pumpovat do nemocnice stamiliony, a tak soukromé peníze byly pro radioterapii jedinou šancí."

Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, jak dlouho centrum vznikalo. V oddělení onkologie jako takové ale soukromý investor působí už od roku 1992. V Pardubické nemocnici to také není žádnou výjimkou, i některá další oddělení jsou provozovány soukromými investory.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože jeho hlavní část - skutečnost, že kraj nemá na provoz investičně náročných oddělení peníze, je dokladatelná.

Všechny tři informace uváděné Lubomírem Zaorálkem v průběhu interpelací k premiéru Nečasovi jsou pravdivé.

Výrok o nasmlouvaných projektech ve výši 569 mld. i tvrzení o již schválených (certifikovaných) výdajích je možno nalézt na webových stránkách týkajících se čerpání strukturálních fondů z EU, konkrétně v dokumentu MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA O PRŮBĚHU ČERPÁNÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ, FONDU SOUDRŽNOSTI A NÁRODNÍCH ZDROJŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007–2013 (.pdf). Informace o schválených položkách se nacházejí na straně 14, tabulka na straně 16 poté potvrzuje i informaci o již nasmlouvaných projektech.

Co se týče informace o snaze sociální demokracie vyvolat mimořádnou schůzi poslanecké sněmovny, lze ji potvrdit s odvoláním na několikerá, nezávisle na sobě vydávaná, média. Z široké škály vybíráme internetový portál časopisu Euro a tiskovou zprávu agentury Mediafax.

Na základě informací ze stránky Strukturalni-fondy.cz musíme výrok Lubomíra Zaorálka hodnotit jako nepravdivý.

Dle přehledů čerpání (rozcestník pro zprávy) pro jednotlivé měsíce v roce 2011 a 2012 dosahovaly dotace v průměru 8,45 mld. Kč měsíčně. Pro srovnání se v roce 2009 od měsíce března do října toto číslo pohybovalo okolo částky 7,63 mld. Kč za měsíc. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok Karolíny Peake je hodnocen jako pravdivý, neboť podle dohledaných informací z Frenštátu pod Radhoštěm skutečně podávala vicepremiérka připomínku k surovinové koncepci, která byla vznesena vůči možné průzkumné těžbě v místních dolech.

V rámci surovinové koncepce skutečně došlo k rozhodnutí, které neumožní průzkumnou těžbu u Frenštátu pod Radhoštěm. O této záležitosti informovala 23. srpna 2012 agentura Mediafax.

Organizace Ekologický právní servis dále na webových stránkách www.energetickakoncepce.cz popisuje, že "vyřazeníložiska Frenštát z návrhu Surovinové politiky ČR má silnou podporu místních obyvatel. Proti průzkumným pracím se vyjádřilo 36 zastupitelstev měst a obcí."

Média (Monitor24.cz) pak informují o lednové návštěvě vicepremiérky Peake v oblasti Frenštátu, kdy vyjádřila nesouhlas s přípravou Státní energetické koncepce (ta se surovinovou koncepcí velmi souvisí). Webové stránky Naše beskydy (toto uskupení primárně vystupuje proti případné důlní činnosti v dole Frenštát) pak informují o tom, že se za místní samosprávy (v otázce možné průzkumné těžby) postavila mimojiné také vicepremiérka Peake se svou připomínkou. V původním návrhu surovinové koncepce byla průzkumná těžba na dole Frenštát uvedena, po připomínkách (také ze strany Peake) od ní bylo upuštěno a v aktuální verzi, která bude schvalována vládou, již zcela těžba ve Frenštátu chybí.

Podle údajů ministerstva financí získala ČR vůči rozpočtu EU téměř 180 miliard.

Ministr se odvolává k tvrzení moderátora z úvodu debaty: " vstup [do EU]vynesl státní pokladně zatím bezmála 180 miliard korun ". Moravec odkazoval k tiskové zprávě MFČR, které měří čistou pozici ČR vůči rozpočtu EU, tedy rozdíl mezi platbami ČR do rozpočtu EU a příjmy z něj. K období let 2004-2011 poskytuje ministerstvo kladný údaj 176,15 miliard korun.

Schwarzenberg sice částku navýšil o Moravcovo "málo" o 3,85 miliard korun, se zaokrouhlením ale můžeme údaj (s důvěrou v MFČR) považovat za pravdivý.

Ministrův výrok může být přesný podle zcela aktuálních dat, která ale nemáme k dispozici.

Pokud jde o podíl energie z uhlí na celkové české výrobě elektřiny, ministrův výrok souhlasí např. s údajem 57 % asociace producentů uhlí Euracoal či "téměř 60 %" uvedenými na portálu Ministerstva zahr. věcí, czech.cz.

Celkový objem takto vyrobené elektřiny má podle ministra činit "zhruba 42 terawatt". V roce 2010 však podle celkové produkce elektřiny, uvedené Euracoal (tento údaj potvrzují statistiky OECD) 42 terawatthodin představovalo jen cca 49% české roční výroby elektřiny.

Aktuální údaje (.pdf, str. 11) Mezinárodní agentury pro energii nicméně ukazují, že produkce elektřiny v ČR významně poklesla a za rok 2011 by 42 terawatthodin bylo již 52% roční výroby.

Nepodařilo se nám bohužel dohledat zcela aktuální údaje, které by potvrzovaly či vyvracely, zda oněch 42 terawatthodin odpovídá roční produkci elektřiny z uhlí v Česku a zda je hodnota 55-60 % správná.