Zákon z roku 2002 v tehdejších cenách, tehdejších cenách měl stát asi 8 miliard 300 milionů ...
Dle důvodové zprávy k návrhu zákona o úřednících, kterou lze nalézt v Knihovně připravované legislativy jako Přílohu k návrhu zákona pod názvem "zd_korn8xfd46ra.doc", by realizace služebního zákona z roku 2002 (resp. jeho uvedení v účinnost) vyžadovala finanční obnos 8 mld. korun ročně (viz. str. 70 uvedeného dokumentu).
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, na tuto částku byly náklady skutečně vyčísleny. Pro zajímavost uvádíme i způsob, jakým způsobem k tomuto číslu ministerstvo došlo.
Na konkrétní výpočet této částky se Ministerstva vnitra dotázal politolog Kamil Gregor. Odpověď ministerstva je možné dohledat zde. Z odpovědi vyplývá, že Ministerstvo vnitra pouze upravilo částku, uvedenou v důvodové zprávě k původnímu zákonu z roku 2002 (který tehdy připravovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí), o inflaci a nevycházelo z podrobnější analýzy současného stavu veřejné správy.
Naposledy od 1. ledna proběhla liberalizace i poštovních zásilek do těch 50 gramů.
Výrok Jana Kubiceho hodnotíme na základě stránek Poslanecké sněmovny, věstníku EU a zpravodajských článků jako pravdivý.
Jan Kubice hovoří o novele zákona o poštovních službách z roku 2011, která byla podepsána prezidentem 12. června 2012 a účinnosti nabývá 1. ledna 2013. Tato novela ruší monopol České pošty na doručování zásilek do hmotnosti 50 g a ceny 18 Kč. Tato novela vznikla na základě tzv. třetí poštovní směrnice (.pdf) Evropské unie z roku 2008. Ta volá po otevírání poštovního trhu soutěži.
Touto novelou je v České republice vzniká úplně liberalizovaný poštovní trh, který byl otevírán postupně po jednotlivých segmentech. Zmíněná oblast byla poslední, která zbývala do úplné liberalizace. Ostatní oblasti byly už předmětem úprav před lety.
Historii postupné liberalizace stručně představuje například tento článek. Od devadesátých let první soukromí přepravci vstupují na trh s doručováním balíků a volnou živností se stalo provozování poštovních služeb v dubnu 2005. V souvislosti s omezováním monopolu České pošty můžeme zmínit rok 2000, kdy vstupuje v platnost poštovní zákon a omezuje monopol na zásilky do 350 g a 27 Kč. Další omezování přišlo v letech 2004 a 2006 (100 g a 19 Kč, resp. 50 g a 18 Kč).
Pošta svými aliančními smlouvami s partnery vydělává 2 miliardy korun ročně.
Výrok lze na základě dat z účetních uzávěrek České pošty hodnotit jako pravdivý. Zmiňované výnosy z aliančních smluv jsou v účetních uzáverkách kategorizovány jako výnosy z obstaravatelské činnosti. Přiložená tabulka předkládá vývoj těchto výnosů v čase. Pro rok 2012 prozatím nebyla účetní uzávěrka zveřejněna, avšak podle tiskové zprávy České pošty ze 3. dubna 2013 se výnosy z obstaravatelské činnosti v roce 2012 zvýšily o 299 milionů korun.
Rok
Výnosy z obstaravatelské činnosti (mld. Kč; zaokrouhleno)
20112,4720102,52
20092,6120082,5120072,5920062,37
20052,17
20042,17
Data 2010-2011 (.pdf str. 101); 2008-2009 (.pdf str. 112); 2006-2007 (.pdf str. 72); 2004-2005 (.pdf str. 74).
Ta revize proběhla (smluv s aliančními partnery), ty ceny, ty ceny jsou zvýšeny ve prospěch České pošty... ne, s kontraktem, u kontraktu s ČSOB, ale s těmi aliančními partnery ostatními ano.
V oficiálnítiskové zprávě České pošty se uvádí, že revize s některými aliančními partnery proběhla už v roce 2011. Tato zpráva ovšem neobsahuje konkrétní informace o nových smlouvách ani o tom se kterými partnery jsou uzavřeny.
Přehodnocením obchodních smluv s aliančními partnery jsme u několika z nich již získali nové výhody v podobě vyšších bonusů,“ uvedl vrchní ředitel divize obchod a marketing Martin Elkán. Problémem ovšem zůstává, že tyto slova se nedají podložit relevantními fakty.
Výčet aliančních partnerů České pošty: Poštovní spořitelna (Era) - obchodní divize ČSOB. Dále pak Česká pojišťovna, Českomoravská stavební spořitelna, Raiffeisen stavební spořitelna, Sazka, Home Credit, Western Union a v pojištění cizinců také Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Nicméně jejich mzda (zaměstnanců České pošty, pozn.) je vlastně z 80 % fixní. Těch 20 % je osobní ohodnocení, příchod, příchod do zaměstnání a takovýhle záležitosti, který jsou všude podle zákoníku práce.
Dle sdělení ředitele odboru komunikace České pošty, Iva Mravinace, pro server Parlamentni listy z 23. března 2013 se mzda zaměstnanců pošty skutečně dělí na tarifní a výkonovou v poměru 80 ku 20%:
"Mzda našeho zaměstnance se dělí na tarifní a výkonovou. Tarifní mzdu dostane zaměstnanec vždy, výkonovou část mzdy, která tvoří 20 procent z celkové mzdy, ovlivňuje řada motivačních kriterií – mezi nimi i prodej produktů a zboží. Prodej těch produktů aliančních partnerů (finančních služeb) tak v důsledku představuje jen ale pouhou pětinu z oněch 20 procent. Podstatné je i to, že částka výkonnostní mzdy se nevyplatí jen v případě, kdy zaměstnanec neplní kriteria opakovaně. Na druhou musím uvést také to, že za každý produkt dostává zaměstnanec odměnu, která jde nad rámec jeho platu. A ta se pohybuje od 100 do 1000 korun podle druhu produktu“.
Na základě této citace tedy hodnotíme výrok jako prvadivý.
Tam v minulosti ÚOKFK mělo tuším 40 volných tabulek, které nebyly po dobu tří až čtyř let obsazeny. Policejní prezident vlastně při tom, jakým způsobem dopadají úspory na policii, odebral některým útvarům část tabulek a odebral ty tabulky, které byly dlouhodobě neobsazené. Podle mých informací i v současný době na Útvaru pro odhalování korupce a závažné hospodářské kriminality i nyní jsou neobsazené tabulky.
Nepodařilo se nám dohledat požadované informace, nicméně oslovili jsme tiskový odbor ÚOKFK s žádostí o ně, po obdržení jejich vyjádření pro vás hodnocení výroku upravíme.
Nicméně přesto policie má v současné době necelých těch 39 tisíc policistů schválených vládou. Na to má pokrytý peníze.
Pro rok 2013 vláda schválila celkem 38 996 služebních míst u Policie ČR, tedy necelých 39 tisíc. Co se týče financování, "na služební příjmy policistů pak policie dostane 14,3 miliardy korun. Dohromady s dalšími výdaji, jako je například zdravotní a sociální pojištění, tak tato částka činí 19,3 miliardy korun."
V současné době má policie proti tomu schválenému počtu, to je těch 38996, zhruba o 700 milionů méně. My samozřejmě s tím číslem pracujeme a v současné době došlo k úsporám na Ministerstvu vnitra a tyto úspory budou přesunuty policii. (pozn. Demagog.CZ: po chvili ministr svoje slova upřesnil) Chybí 700 policistů a dáme policii asi 205 milionů, to znamená, že policie bude moct navýšit stav policistů o těch 700.
Pro rok 2013 je skutečně schváleno pro Policii České republiky 38996 pracovních míst. Nepodařilo se nám však zjistit jaký je aktuální faktický počet zaměstnanců. V této věci jsme Policii ČR kontaktovali a výrok tedy případně později doplníme.
V poslední době pak skutečně na Ministerstvu vnitra došlo k úspoře asi 200 milionů Kč díky zlevnění systému datových schránek.
Co se pak týče záměru přidělit policii 205 milionů korun, tak k němu se nám nepodařilo dohledat informace, je také možné, že tento záměr byl Janem Kubicem poprvé veřejně prezentován právě v této politické debatě.
Ta základní odborná příprava (policistů, pozn.) v minulosti byla devět měsíců, rozložená na šest měsíců a tři měsíce praxe.
Ministr hovoří o změnách, které jeho úřad plánuje: základní odborná příprava má být prodloužena na dobu dvanácti měsíců. Když tedy říká "v minulosti byla devět měsíců", popisuje současný stav.
Dnes přitom (dle webu Policie ČR) nově nastupující policisté, jsou-li poprvé zařazeni k některé ze služeb Policie ČR, absolvují teoretickou přípravu "v rozsahu cca 6 měsíců" a tři měsíce řízené praxe. Výjimkou je cizinecká policie, pro kterou je celková doba základní odborné přípravy delší, pravidlem však zůstává ministrem uvedených devět měsíců.
Ale jako ušetřilo se skutečně ve všech směrech. K té největší úspoře asi došlo na rušení škol, protože těch škol bylo prostě hodně a ušetřilo se zhruba 145 milionů ročně jenom na školách.
Od 1. ledna 2013 došlo k reorganizaci systému policejních škol v tom smyslu, že původně šest samostatných institucí (vyšší policejní školy v Praze, Brně, Jihlavě, Holešově a školské účelové zařízení v Praze - Ruzyni) bylo administrativně sloučeno na tři vyšší policejní školy (v Praze s odloučeným pracovištěm v Jihlavě, Opatovicích s odloučeným pracovištěm v Praze Ruzyni, Holešově s odloučeným pracovištěm v Brně).
Problematickou částí výroku je však odhad výše úspor. Konkrétní analýzu dopadů tohoto opatření se nepodařilo dohledat. Podle vyjádření tiskové mluvčí ministerstva vnitra z 24. července 2012 byl odhad úspor vyčíslen zhruba na 144 milionů korun. Nicméně v září 2012, tedy období přijetí nové koncepce vládou, byla ministerstvem vnitra výše úspor odhadována na 115 milionů korun ročně.
Jelikož poslední dostupné odhady finančního dopadu těchto úsporných opatření uvádějí znatelně nižší částku, hodnotíme výrok jako zavádějící.
